1
Účast veřejnosti při
ochraně životního
prostředí
2018
Ilona Jančářová
2
MEZINÁRODNÍ ÚPRAVA
 Aarhuská úmluva o přístupu k
informacím, účasti veřejnosti na
rozhodování a přístupu k ochraně ve
věcech životního prostředí (1998
Aarhus)
 Sdělení MZV č. 124/2004 Sb.m.s.
3
AARHUSKÁ ÚMLUVA
 Čl. 2 odst. 4
◦ „veřejnost" znamená jednu nebo více
fyzických nebo právnických osob a - v souladu
s vnitrostátní právní úpravou nebo praxí - jejich
sdružení, organizace nebo skupiny;
 Čl. 2 odst. 5
◦ . "dotčená veřejnost" je veřejnost, která je nebo
může být - ovlivněna environmentálním
rozhodováním, anebo která má na tomto
rozhodování určitý zájem;
◦ pro účely této definice se u nevládních organizací
podporujících ochranu životního prostředí a
splňujících požadavky vnitrostátních právních
předpisů předpokládá, že mají na
environmentálním rozhodování zájem.
AARHUSKÁ ÚMLUVA
Pilíře:
 Přístup k informacím
 Účast veřejnosti na rozhodování
 Přístup k právní ochraně
Cíl:
 Přispět k ochraně práva každého
příslušníka současné generace i generací
budoucích na život v prostředí příznivém
pro jeho zdraví a životní pohodu.
AARHUSKÁ ÚMLUVA
Přístup k informacím o životním prostředí:
 Aktivní – právo veřejnosti získávat
informace a povinnost úřadů informace sbírat
a rozšiřovat aktivně bez žádosti (PRTR/IRZ)
 Pasivní – právo veřejnosti získat informace
od příslušných úřadů a povinnost těchto
úřadů informace poskytnout na základě
žádosti
AARHUSKÁ ÚMLUVA
Účast na rozhodování (čl. 6):
 Účast na rozhodování o povolení pro určitý
typ činnosti nebo zařízení (mandatorní pro
činnosti na seznamu)
 Účast na přípravě plánů, programů a politik v
oblasti životního prostředí (čl. 7)
 příprava právních předpisů (včetně prováděcích
předpisů)(čl. 8)
AARHUSKÁ ÚMLUVA
Přístup k právní ochraně - možnost
napadat správní akty či opomenutí
správních úřadů i soukromých osob u
nezávislého a nestranného orgánu:
 Prosazování práva na přístup k informacím
 Prosazování práva na účast veřejnosti,
 Prosazování práva životního prostředí
obecně
AARHUSKÁ ÚMLUVA
Čl. 9 odst. 3
 každá strana zajistí, aby osoby z řad
veřejnosti splňující kritéria, pokud jsou nějaká
stanovena ve vnitrostátním právu, měly
přístup ke správním nebo soudním
řízením, aby mohly vznášet námitky proti
jednání, aktům nebo opomenutím ze strany
soukromých osob nebo orgánů veřejné správy,
jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího
vnitrostátního práva týkajícího se životního
prostředí.
 SDEU C-240/09 Lesoochranárske zoskupenie
SOUDNÍ OCHRANA PRÁV V
PŘEDPISECH EU
Smlouva o EU čl. 19(1):
 Členské státy stanoví prostředky nezbytné k zajištění účinné
právní ochrany v oblastech pokrytých právem EU
Listina základních práv čl. 47(1) (mj. odpovídá čl. 6 a 13
Evropské úmluvy o lidských právech):
 Zakotvuje právo na účinnou právní ochranu
 „Každý, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly
porušeny, má za podmínek stanovených tímto článkem
právo na účinné prostředky nápravy před soudem“.
Jednotný výklad předpisů EU Soudním dvorem EU v
rámci rozhodování o předběžných otázkách podle čl. 267 SFEU
(např. C-427 Komise v. Irsko; C-530/11 Komise v. Spojené
království)
SOUDNÍ OCHRANA PRÁV V
PŘEDPISECH EU
 Některé sekundární právní předpisy EU
obsahují výslovná ustanovení o přístupu k
právní ochraně, která odráží ustanovení
Aarhuské Úmluvy (např. IED 2010/75/ES) čl.25)
Nařízení o Aarhuské úmluvě
č.1367/2006:
 Použití Aarhuské úmluvy na orgány a instituce
EU
 Tribunál soudní přezkum aktů orgánů
EU
SOUDNÍ OCHRANA PRÁV V
PŘEDPISECH EU
 Směrnice 2003/35/ES o účasti veřejnosti na vypracovávání
některých plánů a programů (změna směrnice 85/337/EHS
o posuzování vlivů záměrů
 Směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých
veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (čl.
11)
 Směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a
programů na životní prostředí
 Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí 2004/35 (čl.
13)
 Směrnice o průmyslových emisích 2010/75/ES (čl. 25)
 Směrnice 2012/18/EU (Seveso III) o kontrole nebezpečí
závažných havárií s přítomností nebezpečných látek
2012/18/EU (čl. 23)
 Rámcová vodní směrnice 2000/60/ES aj.
(vše ve znění změn)
ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA
Prameny právní úpravy (vše v posledním znění)
 LZPS
 Z.č. 123/1998 Sb., o právu na informace o
životním prostředí
 Z.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí,
 Z.č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
 Z.č. 183/2006 Sb., stavební zákon
 Z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
 Z.č. 254/2001 Sb., o vodách a další
13
ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA
Veřejnost - jedna nebo více osob (fyzických či
právnických):
• jednotlivé fyzické a právnické osoby (každý)
• skupiny osob s právní osobností (např. spolky
/občanská sdružení/, politické strany, obecně
prospěšné společnosti)
• zástupce veřejnosti
14
ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA
Dotčená veřejnost (pouze podle ZEIA !):
 osoba, která může být rozhodnutím vydaným v
navazujícím řízení dotčena ve svých právech
nebo povinnostech,
 právnická osoba soukromého práva, jejímž
předmětem činnosti je podle zakladatelského
právního jednání ochrana životního prostředí
nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností
není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, s
podmínkou:
- 3 letá existence nebo
- podporuje ji svými podpisy nejméně 200
osob
(tzv. oprávněná veřejnost)
ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA
 Přístup k informacím o životním prostředí
 Viz samostatná přednáška
 Aktivní zveřejňování informací v
proceduře EIA (§ 16 ZEIA)
 na úředních deskách dotčených ÚSC
 na internetu
16
ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA
Způsoby účasti veřejnosti na ochraně
životního prostředí:
 výkon práva shromažďovacího
 výkon práva sdružovacího
 výkon práva petičního
 podávání podnětů
 podávání stížností
 výkon práva podílet se na správě věcí veřejných
 účast v místním referendu
 účast ve správních řízeních
 účast ve správních procesech, které nemají povahu správních
řízení
 účast v rámci soudnictví
 uzavírání smluv, dohod
 ostatní formy participace na ochraně životního prostředí
◦ Veřejné stráže
◦ Zapojení do rad národních parků
Veřejnost coby účastník ve
správních řízeních
Účastníci řízení:
◦ Obecná právní úprava (SŘ)
◦ Zvláštní právní úprava:
 účast dalších subjektů, o nichž tak stanoví
zvláštní zákon (§ 27/3 SŘ)
 plné vymezení účastníků řízení bez dotčené
veřejnosti ve zvláštních předpisech
 bez speciálního ust. účastenství dle SŘ
Veřejnost coby účastník ve
správních řízeních
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
a) Účast v územním řízení:
 Žadatel
 Obec
 dotčení vlastníci pozemků a staveb
 veřejnost nemá obecně postavení účastníka
– pouze konzultativní účast v podobě
podávání připomínek k záměru
ve stanovené lhůtě (§ 89 SZ)
 účast dotčené veřejnosti na základě ZEIA
Veřejnost coby účastník ve
správních řízeních
b) Účast ve stavebním řízení (§ 109 SZ)
◦ stavebník
◦ vlastník stavby
◦ vlastník pozemku
◦ dotčení vlastníci …výčet účastníků stavebního řízení v §
109 stavebního zákona je výčtem uzavřeným, který
vylučuje použití § 27 správního řádu (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu 1 As 6/2011 - 347, č.
2368/2011 Sb. NSS, 4 As 50/2015-30)
 veřejnost se obecně stavebního řízení
neúčastní, avšak …
 účast dotčené veřejnosti na základě ZEIA
Veřejnost coby účastník v
navazujících správních řízeních
Z.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů:
 Právo dotčené veřejnosti (oprávněných spolků)
podat odvolání proti rozhodnutí o negativním
závěru zjišťovacího řízení (§ 7 odst. 6)
 Dotčená veřejnost (oprávněné spolky) má
postavení účastníka v navazujícím řízení (tj.
řízení, ve kterém se povoluje umístění nebo
provedení záměru), pokud se přihlásí
 Právo dotčené veřejnosti podat odvolání proti
rozhodnutí v navazujícím řízení, i když nebyla
účastníkem řízení v 1. stupni (musí doložit
splnění podmínek)
Veřejnost x dotčená veřejnost
v územním řízení (ZEIA a SZ)
V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko
EIA:
 Oznámení o zahájení územního řízení a dalších úkonů se doručují
účastníkům řízení; jde-li o řízení s velkým počtem účastníků (což je
navazující řízení vždy), postupuje se podle § 144 odst. 6 správního řádu a
dotčení vlastníci jsou uvědomění pouze veřejnou vyhláškou!
 Veřejné ústní jednání k projednání žádosti - oznamuje se veřejnosti
veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem
 Právo každého nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí
 Právo veřejnosti (každého) dávat připomínky k záměru v navazujícím řízení
 Právo účastníků řízení (dotčené veřejnosti) podávat námitky – a to pouze v
rozsahu, v jakém je záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se
zabývá !
 Právo dotčené veřejnosti podávat opravné prostředky proti rozhodnutí a
žádat o soudní přezkum rozhodnutí.
Veřejnost coby účastník ve
správních řízeních
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny (§ 70)
 Řízení podle zák.č. 114/1992 Sb.
 Účast spolků /občanských sdružení/ ve správních
řízeních vedených podle ZOPK
◦ hlavním posláním spolku je dle stanov ochrana přírody
◦ právo spolků požadovat předem informace o zahajovaných
řízeních
◦ oznámení účasti do 8 dnů ode dne oznámení
◦ získání postavení účastníka řízení
Účastenství v režimu ZOPK
Rozsudek NSS 7 As 311/2016 – 31:
 „Stěžovatel má tedy sice pravdu, že dostačuje i nepřímé dotčení
zájmů ochrany přírody a krajiny; musí to však být dotčení,
kterému jde ještě zabránit, nikoli dotčení, ke kterému již
došlo.“
 „Zadruhé (…) jde o řízení v oblasti správního trestání, tedy řízení,
na nějž se analogicky vztahují principy uplatňované v
přestupkovém řízení, ba dokonce i v trestním právu. Správní
trestání je charakteristické právě tím, že v něm na jedné straně
stojí obviněný subjekt a na druhé straně správní orgán
rozhodující o vině a trestu. K přistupování dalších subjektů a
přiznávání jim v takovém řízení práv, s nimiž příslušná procesní
úprava výslovně nepočítá, je třeba přistupovat nanejvýš
zdrženlivě.“
Veřejnost coby účastník ve
správních řízeních
Z.č. 254/2001 Sb., o vodách
(§ 115/7 a násl.)
 Účast spolků /občanských sdružení/ ve správních
řízeních vedených podle VZ s výjimkou řízení o
povolení VD a navazujících řízení po EIA
◦ cílem spolku je dle stanov ochrana ŽP
◦ právo spolků požadovat předem informace o zahajovaných
řízeních
◦ oznámení účasti do 8 dnů ode dne oznámení
◦ získání postavení účastníka řízení.
Veřejnost coby účastník ve
správních řízeních
Z.č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
§ 7(1)
 Účast spolků /občanských sdružení/ ve správních
řízeních vedených podle ZIPPC
• předmětem činnosti spolků je ochrana veřejných zájmů dle
zvláštních předpisů
• právo spolků požadovat předem informace o zahajovaných
řízeních
• oznámení účasti do 8 dnů ode dne oznámení
• získání postavení účastníka řízení.
Účast veřejnosti ve správních
řízeních - shrnutí
Obecná právní úprava - § 27(3) SŘ:
• Účastníky řízení jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví
zvláštní zákon zákon o ochraně přírody
zákon o vodách
zákon o IPPC
zákon o EIA - jako jediný v
současnosti zakládá právo tzv. dotčené veřejnosti na
účast v rozhodovacích procesech dle stavebního
zákona
vztahuje se pouze k záměrům podléhajícím proceduře
EIA
Práva účastníků v rozhodovacích
procesech
• právo účastnit se vyjmenovaných řízení,
• právo být informován o určitém okruhu informací z řízení, a
to přiměřeně, včas a účinně (včetně podkladových
materiálů k rozhodnutí a výsledného rozhodnutí),
• právo na dostatečnou lhůtu na přípravu na jednotlivé fáze
řízení,
• právo účastnit se již v rané fázi řízení, kdy jsou ještě
všechny možnosti otevřené,
• právo podávat připomínky/námitky omezení § 89/4 SZ
• právo na řádné vypořádání připomínek/námitek veřejnosti
ve výsledném rozhodnutí
• právo podávat opravné prostředky.
Význam účastenství v řízení pro
přístup k soudu
4 As 157/2013 – 33, č. 3060/2014 Sb. NSS
 Nejvyšší správní soud má za to, že výčet účastníků řízení v § 124
odst. 2 stavebního zákona je výčtem taxativním, který vylučuje
obecnou právní úpravu účastenství ve správním řádu.
 Jestliže zákon stanoví podmínku vyčerpání řádného opravného
prostředku přípustného podle zvláštního předpisu (zde správní řád),
pak se tím míní ve správním řízení odvolání v případech, kdy zákon
podání odvolání nevylučuje, a to pouze ve vztahu k osobám, kterým
zákon podání odvolání umožňuje, tj. k účastníkům správního řízení. Z
toho, že správní řád upravuje postup odvolacího orgánu v případě
podání odvolání nepřípustného (§ 92 správního řádu) nelze
dovozovat, že by takovým nepřípustným odvoláním (respektive
rozhodnutím o něm) měl být podmiňován přístup k soudu. (…)
 Aktivní legitimace k podání správní žaloby ve smyslu ust. § 65
odst. 1 s. ř. s. není vázána na účastenství stěžovatelky v řízení,
jehož výsledkem je napadené rozhodnutí, ale na tvrzený zásah
do její právní sféry.“
Význam účastenství v řízení pro
přístup k soudu
SZ § 124 (2) : Zkušební provoz
 Účastníkem řízení podle odstavce 1 je
stavebník a vlastník stavby.
 Účast v řízení není podmínkou aktivní legitimace k
podání žaloby!
 Pokud mají spolky hmotná práva, dostávají se do režimu
§ 65(1) SŘS a patrně mohou žalovat i rozhodnutí vydaná v
řízení, ve kterých nebyly účastníky (např. v nenavazujících
řízeních podle stavebního zákona) (Mgr. Vomáčka)
Způsoby konzultativní účasti
veřejnosti ve spr. procesech
Veřejnost, jež není v postavení účastníka:
 Nahlížení do dokumentů
 Připomínky, vyjádření (ÚPD, EIA, ÚŘ…)
 Námitky (zástupce veřejnosti při
pořizování ÚPD)
 Účast na veřejném projednání (návrhy
bezpečnostních programů a zpráv a
vnějších havarijních plánů, EIA, ÚŘ)
31
Přístup k právní ochraně
možnost napadat správní akty či opomenutí
správních úřadů i soukromých osob u
nezávislého a nestranného orgánu (Aarhus)
SŘS:
 přezkum správních rozhodnutí soudem (§ 65)
 zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného
zájmu (§ 66)
 ochrana proti nečinnosti (§ 79)
 ochrana před nezákonným zásahem (§ 82)
 přezkum a zrušení opatření obecné povahy (§
101a) (I ÚS 59/14)
Přístup k právní ochraně v řízení o
přezkumu správních rozhodnutí
SŘS § 65
 (1) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v
důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem
správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně
určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může
se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě
vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon
jinak.
 (2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i
účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě
oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního
orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým
způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.
Přístup k právní ochraně u záměrů
podléhajících EIA
Z.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
§ 9d:
 Dotčená veřejnost se může žalobou domáhat zrušení
rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení a napadat
hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí. Pro
účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená
veřejnost má práva, na kterých může být rozhodnutím
vydaným v navazujícím řízení zkrácena.
 O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících
řízeních rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla
soudu. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí
předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru
může dojít k závažným škodám na životním prostředí (i bez
návrhu!).
Přístup k právní ochraně v řízení o
zrušení opatření obecné povahy (§
101a)
Aktivní legitimace :
 ten, kdo je dotčen na svých právech
 zástupce veřejnosti
 obec i jednotlivá městská část.
Předchozí účast na přípravě a schvalování
OOP není podmínkou aktivní legitimace.
Lhůta k podání návrhu 1 rok.
Přístup k právní ochraně v řízení o zrušení
opatření obecné povahy (§ 101a)
NSS 1 Ao 1/2009
[31] Aktivní procesní legitimace návrhu zrušení opatření obecné povahy
nebo jeho části je (vedle splnění dalších podmínek, zejména toho, aby návrh
měl obecné náležitosti předepsané zákonem) závislá na splnění zvláštních
procesních podmínek tohoto návrhu definovaných zejména v § 101a odst. 1
s. ř. s., především ve větě první tohoto ustanovení, podle níž "návrh na
zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo
tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním
orgánem, zkrácen„. Přípustný je tedy ten návrh, který tvrdí zkrácení
navrhovatele na jeho právech příslušným opatřením obecné povahy.
Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu
náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy
dotčena. Nestačí tedy, tvrdí-li navrhovatel, že opatření obecné
povahy či procedura vedoucí k jeho vydání jsou nezákonné, aniž by
současně tvrdil, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry.
Přístup k právní ochraně v řízení o zrušení
opatření obecné povahy (§ 101a)
I.ÚS 59/14
 Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009 sp.
zn. 1 Ao 1/2009 dovodil, že z hlediska posouzení aktivní legitimace k
podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je přípustný návrh, který
tvrdí zkrácení navrhovatele na jeho právech příslušným opatřením obecné
povahy.
 Skutečnost, že občan dá přednost prosazování svého zájmu formou
sdružení se s jinými občany, nelze přičítat k jeho tíži. S ohledem na výše
popsaný vývoj mezinárodních závazků České republiky, unijního práva i na
zákonnou úpravu postavení spolků zaměřených na ochranu přírody a
krajiny lze považovat za překonanou starší praxi Ústavního soudu ve
vztahu k aktivní legitimaci spolků zastupovat zájmy svých členů na
ochraně jejich práva na příznivé životní prostředí, vyjádřenou v
usnesení ze dne 6. 1. 1998 sp. zn. I. ÚS 282/97 (U 2/10 SbNU 339).
Fyzické osoby, pokud se sdruží do občanského sdružení (spolku), jehož
účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mohou své právo na
příznivé životní prostředí, zakotvené v čl. 35 Listiny, realizovat i
prostřednictvím tohoto spolku.
Přístup k právní ochraně v řízení o zrušení
opatření obecné povahy (§ 101a)
IV.ÚS 3572/14
 Věcná legitimace navrhovatele ke zrušení opatření obecné povahy se zakládá na
podmínce oprávněnosti tvrzení, že byl na svých právech tímto opatřením, vydaným
správním orgánem, zkrácen. Toto „zkrácení na právech“ nelze vykládat v
neprospěch spolkových subjektů založených za účelem ochrany přírody a
krajiny tak restriktivně, jak to činí Nejvyšší správní soud. Zkrácení na právech nelze
v podstatě civilisticky redukovat jen na případný zásah do práv vlastníků nemovitostí
či, jinak řečeno, na imise zasahující nebo ohrožující vlastníky nemovitostí (nositele
práv k nim) ležících v dosahu regulace opatření obecné povahy.
 Práva komunity mohou být dotčena šířeji: vady opatření obecné povahy jsou v
negativním smyslu způsobilé dotknout se oprávněných zájmů občanů žijících na
příslušném území, mohou významně ztížit naplnění koncepce opatření obecné
povahy zamýšlené a ohrozit tak jeho společenskou funkci. Pro tento případ je
žádoucí, aby prostor k soudní ochraně dostali nejen jednotlivci samotní, ale též
právní subjekty, do nichž se sdružují. Také v tomto směru je třeba, s průmětem do
českého právního prostředí, interpretovat shora citované pasáže Aarhuské úmluvy,
které našly své vyjádření v ustanovení § 70 odst. 1 a souvisejících zákonů o ochraně
přírody a krajiny.
Přístup k právní ochraně v řízení o
nezákonném zásahu (§ 82)
SŘS § 82
 Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých
právech nezákonným zásahem, pokynem nebo
donucením (dále jen "zásah") správního orgánu,
který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo
proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu
přímo zasaženo, může se žalobou u soudu
domáhat ochrany proti němu nebo určení toho,
že zásah byl nezákonný.
Přístup k právní ochraně v řízení o
nezákonném zásahu (§ 82)
NSS 2 As 127/2014-32
 I. Nevydání akčního plánu obsahujícího přehled krátkodobých
opatření pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (§ 7 odst. 11
zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) může být podle
okolností nezákonným zásahem.
 II. Proti nezákonnému zásahu (nevydání akčního plánu
obsahujícího přehled krátkodobých opatření pro oblasti se
zhoršenou kvalitou ovzduší podle § 7 odst. 11 zákona č. 86/2002
Sb., o ochraně ovzduší), spočívajícímu v nečinnosti správního
orgánu jiného charakteru než nevydání rozhodnutí ve věci samé
nebo osvědčení, může ten, kdo tvrdí, že nevydáním akčního
plánu bylo nezákonně zasaženo do jeho subjektivních veřejných
práv (typicky práva na to, aby žil v ovzduší znečištěném toliko v
přípustné míře), brojit žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s.
Přístup k právní ochraně - vývoj
Nález III. ÚS 70/97
 „Skutečnost, že životní prostředí je veřejným statkem (hodnotou)
ve smyslu preambule Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, nevylučuje
existenci subjektivního práva na příznivé životní prostředí, jakož i
práva v zákonem stanoveném rozsahu se jej domáhat.“
Usnesení I. ÚS 282/97
 „Článek 35 Listiny základních práv a svobod zakotvující právo na
příznivé životní prostředí a včasné a úplné informace o stavu
životního prostředí na právnické osoby vztahovat nelze. Je
zřejmé, že práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze
fyzickým osobám, jelikož se jedná o biologické organismy, které
– na rozdíl od právnických osob –podléhají negativním vlivům
životního prostředí.“
 Rozsudek NSS 6 Ao 5/2010 - 43
 Nález I. ÚS 59/14 ekologickým spolkům přiznána
aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné
povahy.(§ 101a SŘS)
Rozsudek NSS:
6 Ao 5/2010 - 43
Návštěvní řád NP Šumava:
 Schválen Správou NP Šumava dne
17.7.2010
 Opatření obecné povahy
 Úprava splouvání Teplé Vltavy v úseku
Soumarský most - most u Pěkné (součást
EVL - NATURA 2000)
 Návrh na zrušení té části OOP, jež se
dotýká splouvání uvedené části řeky
Rozsudek NSS:
6 Ao 5/2010 - 43
 Navrhovatelé:
a) Okrašlovací spolek Zdíkovska
b) D.K. – občanka obce Zdíkov
 Zkrácení na právu na spravedlivý proces
 Zkrácení na právu na příznivé životní
prostředí
43
Přístup k právní ochraně
Čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy
 každá strana zajistí, aby osoby z řad veřejnosti
splňující kritéria, pokud jsou nějaká stanovena ve
vnitrostátním právu, měly přístup ke správním nebo
soudním řízením, aby mohly vznášet námitky proti
jednání, aktům nebo opomenutí ze strany
soukromých osob nebo orgánů veřejné správy, jež
jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního
práva týkajícího se životního prostředí.
◦ Problém s přímým účinkem cit. ustanovení
◦ C-240/09 (Lesoochranárske zoskupenie VLK v. MŽP SR)
Směrnice 2011/92/EU (EIA),
článek 11 odst. 1:
 Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušnými předpisy
vnitrostátního práva příslušníci dotčené veřejnosti, kteří:
a) mají dostatečný zájem; nebo
b) namítají porušování práva v případech, kdy to správní řád
členského státu požaduje jako podmínku,
 měli možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo
jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným
zákonem a mohli tak napadat hmotnou nebo
procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů
nebo nečinnosti podléhajících ustanovením o účasti
veřejnosti obsaženým v této směrnici.
Rozsudek NSS:
6 Ao 5/2010 - 43
 Aktivní legitimace (SŘS § 65 a násl.
§101a odst.1)
Dotčenost práv
 navrhovatel a) (NGO)
 navrhovatel b) (FO)
 z pohledu vnitrostátního práva
 z pohledu práva EU
Rozsudek NSS:
6 Ao 5/2010 - 43
 Návštěvní řád NP Šumava
 Splouvání Vltavy v daném úseku
 Posouzení vlivů záměru na ŽP
 Hodnocení důsledků záměru na EVL nebo ptačí
oblasti (tzv. naturové posouzení)
 Posouzení vlivů koncepce
Rozsudek NSS:
6 Ao 5/2010 - 43
Závěr:
 Návrh je důvodný
 Návštěvní řád NP Šumava byl vydán
nezákonným způsobem, neboť nebylo
respektováno ust. § 45i ZOPK
 NSS zrušil napadenou část návštěvního
řádu
Použité prameny
 Vomáčka, V.: Přednáška Účast veřejnosti
při ochraně životního prostředí II., 2016
 Průchová, I.: Přednáška Účast veřejnosti
při ochraně životního prostředí, 2013
 I. Jančářová: Právo životního prostředí
pro bakaláře, Munipress, MU Brno, 2011