FONTES
R  EI  R  17 M      BOSC£lAa:XO^.XI.TT M.
TOM. II.
COSMf CHRONICON BOEMORUM CUM CONTINUATORIBUS.
PRAMENY
vydávané
z nadání Palackého.
díl ii.
KOSMŮV LETOPIS ČESKÝ S POKRAČOVATELI.
VYDAVATEL: D'- JOS. EMLER. PŽEKLADATEL:  V. V. TOMEK.
-az-T^&0^Sr^>---—-
V PBAZE 1874.
NÁKLADEM MUSEA KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO. V KOMISSi KSĚHKUPECTVÍ: Dr. GBBOB A FBBD. DATTEL.
Digitized by
Google
KNIHY I.
atqae huiusmodi studiis habuit gratiam ducis et placuit universis.
Anno dominicae incarnationis 1031 *) Banc-torum apostolorum Petri et Pauli in natalitio ordinatus est Severus episcopus a Maguntino archiepÍ8copo. Eodem anno natus est Spitigneu9), filius Bracizlai ducis.
Anno dominicae incarnationis 1032 ioitium Satauieusis ecclesiae 3).
Anno dominicae incarnationis 1033.
Anno dominicae incarnationis 1034.
Anno dominicae incarnationis 1035.
Anno dominicae incarnationis 1036.
42. Anno dominicae incarnationis 1037 obiit dux Bolezlaus*), quern Mesco4*) lumine privarat5).
Eodem anno V Idus Novembris dux Oudal-ricus, linquens terrena captat coelestia regna. Tunc Jaromir, de quo supra meminimusfi), lumine orbus, cui dux Oudalricus destinaverat7), ut degeret8) Liza9) in vinculo10), audiens, quod frater suus ab hoc migrasset seculo, surgit dilu-culo, et imperat, ut se deducant ad urbem Pra-gam Yehiculo n). Quo cum pervenit, iam fratrem suum in ecclesiam ,2) delatum sancti Georgii13) invenit, ad cuius funus stans iuxta feretrum, omnium circa astancium morit et concussit14) corda huiusmodi elogii lamento: Hei,s) mihi! quid dicam, nisi saepius: Hei mihi, dicam ? Hei16) mihi 1 germane, hei dira conditio mortis aniarae 1 Mortuus ecce iaces, nec ego nec tu modo gaudes Huius terreni fugitivo17) culmine regni. Nudius tertiu818) dux nobilis, hodie truncus im-mobilis, eras vermibus esca, post tenuis favilla19) et manis eris fabella. Lumine Privasti me, nec fratrem ut frater amasti;
Non fecisse modo, quod fecisti mihi, malles. Nunc scio, si posses, mihi lumina redere velles.
65
Pro ty a takowé wděky byl w milostí u kní- i«so žete a wšechněm se líbil.
Léta od narozeni páně 1031 we swátek swa- i«si tych apoštolů Petra a Pawla swěcen jest biskup Šebíř od arcibiskupa Mohučského. Téhož léta narodil se Spytihněw, syn knížete Břetislawa.
Léta od narozeni páně 1032 stal se počátek wss kostela Satanského.
Léta od narozeni páně 1033. losa Léta od narozeni páně 1034. íos< Léta od narozeni páně 1035. íoss Léta od narozeni páně 1036. ios6 42. Léta od narozeni páně 1037 umřel knize Boleslaw, kterého byl Měšek zbawil zraku.
Téhož léta dne 9 Listopadu kněz Oldřich opustiw zemské, obdržel králowstwí nebeské. Tehdy Jaromir, o němž jsme swrchu prawili, zraku zbaweny, kterému byl kněz Oldřich usta-nowil, aby bydlil w Lysé we wésce, uslyšew, že bratr jeho sešel s tohoto swěta, wstal při switáni, a nařídil, aby jej na woze doprawili do hradu do Prahy. Tam když přišel, již nalezl bratra swého doneseného do kostela sw. Jiří; při jehož pohřbu stoje wedlé mar, srdce wšech přítomných pohnul a dojal nářkem takowého zněni: Což nastojte! mi řikati, než: nastojte, a opět: Nastojte mi! bratře, nastojte, hrozná jest newyhnutedlnost smrti hořké. Hleď! mrfwý tu ležiš, ani já ani ty netěšíš se Již z panstwi tohoto swěta nestálého trwánf. Předwčirem kněz slawný, dnes trup nepohyb-liwý, zejtra čerwům krmí, potom lehkým popelem a prázdnau budeš bájkau. Zrak Tys mi wzal, laskaw jsi nebyl jak bratr na
bratra;
Bys byl neučinil, chtěl bys teď, cos učinil mi; Wim, žebys oči mi rád dal zpět teď, by bylo
možno,
') 1032 2b, 4a; prwnéjší má poloienan tu zpráwo na dolejším kraji rukau srownawatele připsanau.— 3) ZpitigDeu t, 2a, 2b; Zpitigneus 4; Spitigneus 2aa, 4a; Spytignew 6; a tak i obyčejně niže. — 3) Tak 2, 2a, 2aa, w ostatních zpráwy té není; rnk. 2b má ji položenau k roku 1033: Factum est initium oc. — 4) Bo-lezaus 1. —4*) llesko 2, 4á. — 6) privavit 4, 4a; privaverat 2aa.— 6) mem. Iar. A, 6; poslední píše Iaromyr. — *) destinarat 4, 4a. — ^ podteôkowáno w A, a nadepsáno daretur. — 9) Licza 1; Lisza 2, 2a, 2aa, 4; Lizza 3 ; Lyza 6, kterýž kromě toho má po straně Lyzsa. — I0) viculo 4, 4a. — lr) veiculo 1. — 12) monasterium 2aa, 6, A; poslední má po straně rukau jinau připsáno ecclesiam; in eeel. nemá 2, 2a, 2b; srownawatel rukopisu 2b po straně přidáwá ad monasterium. — 13) martyris přidáwá 4, 4a. — ,4J convertit 3. — ,5J hey 2. — 19) Heri 3.— 17j fruituri 4, 4a..— 1S) concius 1.— 19) et iam es wkládaji tu 4, 4a.
11»
Digitized by
KOSMŮW LETOPIS ČESKÝ.
66
Cum tua sunt1) nuda et*) aperta sen bene sen male facta.
Sed nunc ex toto tibi, fráter, corde3) remitto, Ut pietate sua deus omnipotens tibi parcat, Spiritus atque4) tuus post bac in pace quiescat.
Post expletis 5) rite funebriis *) exequiis ac-cipit7) Bracizlaum fratruelem, et ducit eum ad sedem principálem: et sicut semper in electione ducis faciunt, per superioris *) aulae cancellos decern millia nummorum aut plus per9) populum spargunt, ne,0) ducem in solio comprimant, sed potius sparsos nummos rapiant. Mox duce locate in solio et facto silentio, tenens dextram sui n) fratruelis Jaromír, dixit ad populum: Ecce dux vester! At illi12) succlamant1;i) ter: Kirlessu14), quod est Kyrieleyson ,5). Et iterum Jaromír ad populum: Accedant, inquit, de gente Muncia16), accedant de gente Tepca16*), et vocat eos nominating quos norat armis potentiores, fide meliores, militia fortiores et divitiis eminentiores. Quos ut sensit adesse, dixit: Quoniam me mea fata non sinunt, ut sim vester dux, hune assignamus vobis in ducem ") et collaudamus, quod ei obediatis, ut dignum est duci, et debitam fidelitatem ex-hibeatis, ut par est18) suo principi. Te autem, fili, moneo et repetens iterum19) iterumque mo-nebo, istos colas ut patres, hos diligas ut fratres, et in omnibus negotiis tibi consiliarios habeas. His urbes et populum ad regendum committas, per hos enim Boemiae regnum stat et stetit atque stabit inso) sempiternum. Ast illos, qui sunt Wrissowici, iniquorum patrům nequam'-') filii, nostri generis 2S) hostes domestici, familiares ini-mici, ut coenosam rotam devites et consortia eorum declines, quia nobis nunquam fuere fide-les. Ecce me innocentem et suum principem in-primis ligaverunt et diversis affecerunt ludibriis, post sibi innatis versutiis et fraudulentis con-siliis id egerunt, ut frater fratrem me hisce pri-
když jsan odhaleni a zjewní twoji skntkowé dobří i zlí.
Já wšak, bratře milý, odpauštim rad ti upHmně, By smilowal se a odpustil ti i Bůh wšemohaucl, Duch pak twůj napotom by w pokoji mile pře-
býwal.
Potom, když byly řádně wykonány služby pohřební, pojal Břetislava synowce, a wedl jej na stolec knižeci; a jak se wždy stáwá pfi wolení knížete, přes mříže hořejéi siné házeli peníze, deset tisíc nebo wice, mezi lid, aby knížete na stolci nemačkali, než raději sbírali házené peníze. Když pak byl knéz powýšen na stolec a stalo se ticho, Jaromír, drže synowce za prawau ruku, promluwil k lidu: Hle, kněz wáš! Oni pak třikrát wzezwučeli: Krleš, což jest: Kyrie eleyson. Opět dí Jaromír k lida: PřÍ8tuptež z pokolení Mnniců, přistuptež z pokolení Těpty, a wolal dle jmen ty, které znal we zbrani mocnější, we wěraosti stálejší, we wojně udatnější a bohatstwím čelnější. A když pozorowal, že přistanpili, prawil: Poněwadž mé příhody mi nedopauštějl. abych byl waším knížek tem, ustanowujeme wám tohoto za kníže a schwa-lujeme, abyste ho byli poslušní, jak náleží knížeti, a abyste mu powinnau wěrnost prokazowali, jak se sluší k panownikowi. Tebe pak synu napomínám a opakuje opět a opět tě napomínatí budu, abys tyto ctil jako otce, ryto milowal jako bratry, a we wšecb wěcech měl je sobě za rádce. Těm hrady a lid poruč ke sprawowánl; neb jimi stoji země česká a stála a bude stati na wěky. Ale těch, kteříž jsau Wršowici, zlých otců ničemní synowé, rodu našeho nepřátelé domácí, rodní škůdci, jako zabláceného kola se wystří-hej a družstwa jejich se chowej, neb nám nikdy nebyli wěrní. Hle, mne newinného a panowníka swého, jsau nejprwé swázali a rozličné se mnau prowodili šašky; potom wrozenými sobě potměši-lostmi a lstiwými radami to spôsobili, že bratr
') sint 4, 4». — *) nuda et nemá 2b. — *) nemá 2aa. — *) ulque 2b, — a) hexpl. měl A, ale opr. — 6) funebris 2, 2a, 2a«; tak měl i I, ale opraweno we funeriis. — 7) accepit 2b, 3, 4, 4a. — *) superiores 4».— 9) nemá 2a; in 2b. — 10) ut — non 2, 2a, 2aa. — ») nemá 2aa. — 12) isti 2b, 3. — M) subclamabant 4, 4a. — u) kryelesu 1 ; krlesu 2a, 2b; krlessu 2, 4, 4a; krleysu 2aa : krilessu A. — ,5) nemá A: také tak bylo w 6, kde wšak na hořejším pokraji připsáno: id est kyryeleyson; kyrieson 2aa.— 16) Muncina 4, 4a.— 16*) Tepea 2b. — ,7) iudicem 3. — ls) tak wšecky; jen 1 na wyškrábaném saučasné místě decet. — l9) it. alqae iterum mon. A, 6. — sn) in sempit. nemá A. — sl) nemá 2. — 44) generi 1.
Digitized by
Google
KNIHY I.
67
varet oculis. Habeas, fili mi, semper in memoria s. Adalberti praeconia, qui eorum ob facta crudelia ter, ut fiant super eos excidia, sancto ore confirmavit et excommunicavit eos in') ec-clesia. Quae nutu dei iam bis sunt facta, tertio ut fiant super *) eos excidia, adhuc sunt sollicita fata8*). At ill! audientes baec dissecabantur cordi-bus et fremebant dentibus in eum ut leones: nec post multos dies Kohan3), de quo supra retulimus, misso lictore suo, dum ille caecus purgat ventrem in necessario noctis in hora, acutissima sica perforat eum in posteriora usque ad cordis4) interiora. Sicque iustus vir, velut4*) dei martir, dux Jaromir, obiit anno dominicae incarnationis 1038 pridie Nonas Novembris.
Hactenns acta antiquitus liber continet primus. Sed quia, sicut ait beatus Hieronimus, alitor visa, alitor audita 5), aliter narrantur ficta quae melius scimus, melius et7) proferimus, nunc8) auxiliante deo et s. Adalberte ea fert animus dicere, quae9) ipsimet vidimus, vel quae ab bis referentibus10), qui viderunt, veraciter audivimus.
Explicit11) liber primus de chronicis Boemorum ia).
bratra těchto oči mě zbawil. Měj, syna můj, wždy w paměti swatého Wojtěcha proroctwí, který pro jicb ukrutné skutky, třikrát aby na ně přišly pohromy, swatými stwrdil ústy a proklel je w cirkwi. Dwakrát již se stalo z božího weleni. By se potřetí stalo, ještě se starají osudy. Ale oni, slyšíce to, sápali se w srdcích a skřípali nafi zuby jako Iwowé; a po nemnohých dnech Kochan, o kterém jsme wýše powěděli, wyprawiw drába swého, když onen slepý konal potřebu w chyšce, w hodině noční ostrým oštěpem proklál jej zadkem až do wnitřnosti břicha. A tak muž sprawedliwý, Jaromír kněz, jako mučennik boží skonal rokn od narození páně 1038 4 dne měsíce Listopadu.
Až dotud obsahuji, co se za starodáwna zběhlo, knihy prwni. Než poněwadž, jak prawi swatý Jeroným, jinak wyprawujl se wěci widě-né, jinak slyšené, jinak smyšlené, co lépe wíme, lépe také pronášíme: nyní pomocí boží a swatého Wojtěcha duch k tomu nás nese, abychom wyprawowali, co jsme sami widěli, neb co jsme od wyprawujlcích těch, kteří widěli, prawdiwě zwěděli.
Končí se prwni knihy o letopisech českých.
') Tak měl i 2b, ale rukau srown. ex. — *) super eos excid. nemá 2a, 2aa, 2b. — **) facta 1. — 3) Kochan 2, 2aa, 6; Cochan 2a. — 4) nemá 2, 6; corporis 2b; veotris 3, 4, 4a. — 4*) slowa vel a pridie nadepsána wA tautéž rukau; pridie nemá 1. — 5) mandata měl A, ale opr. rukau pozdější w audita. — 6) w2 nadepsáno nad i pozdější rukau a, i fctlo by se pak facta. — 7) nemá A. — 8) nam 1. — 9j quia 3. — 10) ferentibus 1. — u) Explicit — Boemorum nemá 2a. — l2) Tu klade rukopis 2b ještě následující: Lubossam ferunt praedixisse: Citrus anguis in glacie cal«fiet, quam Boémo cum Alemano conneniel. Quodam in libro legi Libussam anno Christi 894 uigoisse.   Ptolomaei temporibus Cassurgum oppidum eo loci erat, ubi nunc Praga est. Nam hactenus astronomi in Omnibus dimensionihus signorům zodiaci et aspectuum atque motuum planetarum pro erigenda figura coeti ad vrbem Pragae Cassurgi situm obseruant. Quidam Pulkawa, rector scholae diui Egidii Pragae, temporibus Caroli Boliemorum históriám conscripsis.se fertur. Magister Gallus, astronomus peritissimus et medicus eximius, ante mulliim amiorum curriculum in suis scriptis baec verba reliquit.  Hoc regntim Boheiniae nullo humanae intelligentiae alias prouidentiae regitur consilio, sed sola coelesti inQuentia gubernatur. Est enim bis diebus primi mobilis in eo bene-aolus aspectus, quo euoluto si regnlari ingenio directum non fiierit aut desolabitnr aut alienigenarum dilioni sub-sternelur.   Haec ille.  Vide Cocb. pag. 227. — Wilhelmiis Lepus, fídelissimus regum Bobemorum et gentis tutor Bobemicae, obiit anno 1320. — Gesnerus in Appendice Bihliolhecae.  Cosmss  Pragensis scripsit annates Pragae patriae suae et regum Bohemicorum  nondum  impresses. — Dále  následuje series ducuui atque regum Bobemiae, jež jsme dle rukopisů jiných položili až na konec pokračuwatelů Kosmowýcb.
Digitized by
KNIHY II.
87
ab origine') mundi et ab initio Romani imperii, et usque ad haec tempora fuerit fratrum 2) gratia ram, testantur nobis exempla rata. Nam Cain *) et Abel, Romulus et Remus, et mei atavi Bole-zlaus et sanctus Wencezlaus, si spectes, quid fe-cerint4) fratres bini, quid facturi sunt quini5)? Hos ego 6) quanto potiores ac potentiores intueor, tanto mente praesaga peiora augurior. Heu mens semper pavida genitorum de incertis fatis nato-rum. Unde praevidendum7) est, ne post mea fatas) aliqua inter eos oriatur discordia propter obtinenda regni gubernacula. Qua de re rogo vos per dominům 9) et obtestor fidei vestrae per sacramentum, quatinus inter meos natos sive nepotes semper maior10) natu summum ius et solium obtineat in principátu, omnesque 1J) fratres sui sive qui sunt orti herili de tribu, sint sub eius dominatu 14). Credite mihi, nisi monar-chos l3) hune,4) regat ducatum, vobis principi-bus ad iugulum, populo ad magnum deveniet,5) damnum. Dixerat, et inter astancium manus cor-poreos artus linqueus petit aetbera flatus eius IV Idus Januarii16), ac magnus planctus est desuper illico factus. Quantae autem dux iste Bracizlaus frugalitatis17) vel,8) quantae discretions in divinis legibus ,9) et humanis iudiciis, aut quam largus datorso) elemosinarum et quam pius fautor ecclesiarum sive viduarum fuerit, facundia Tullii prius defecisset, quam singula eius81) quaeque merita explicuisset*"*).
14. Post cuius obitum lilium eius primoge-nitum nomine Spitignev *s) omnes Boemicae gen-tis, magni et parvi, communi consilio et volun-tate pari eligunt sibi in <i4) ducem 25), cantantes Eirieleison cantilenam dulcem. Erat enim vir valde speciosus, caesarie pice nigrior atra, barba prolixa, facie laeta '16), genae eius candidiores ni-ve, et parum rubentes per medium. Quid plura? Vir bonus et talos a vertice pulcher ad imos erat97). Prima59) die, qua intronizatus est, hie
ského i až do těchto časů bratrská láska bý-wala wzácná, swědčl přikladowé zjištění. Nebo co Kain a Abel, co Romulus a Remus, co Bo-leslaw a swatý Wácslaw učinili, když pomníme, wždy bratří dwa, co pojde z bratři patera? Když na ně patřím, čím jsan schopnější a mocnější, tím w duchu předzwidawém tuším wěci horší. Ach, mysli wždy auzkostliwá rodičů pro nejisté osudy synů! Pročež potřebí jest opatřiti, aby po mém skonáni newznikla mezi nimi nějaká rozepře o obdrženi panstwi nad zemi. Proto žádám wás pro hospodina a zapřísahám wás přisahán waši wěrnosti, aby mezi mými syny nebo wnnky wždy prwní dle stáři obdržel práwo a stolec w knižetstwi, a wšichni jeho bratři nebo kteří jsau z panownického pokoleni, aby stáli w jeho poslušenstwí. Wěřte mi, nebudeli jeden mocnář sprawowati tohoto knižetstwi, půjde wám předním o krk, lidu pak bude ke škodě weliké. Dořekl to, a w rukan přistojicich duch jeho opu-stíw audy tělesné, wzletěl k nebesům dne 10 Ledna, i byl z toho hned pláč weliký. Pak jak knize tento Břetislaw byl rozumný a jak maudrý w zákonech božských i w práwich lidských, neb jak byl štědrým almužen dárcem, jak zbožným kostelů a wdow zastáncem, Tulliowa by prwé wýmluwnost došla, nežby wšecky jeho zásluhy wyložila.
14. Po jeho smrti wšichni welcí i mali národu českého, z usneseni obecného a z jedno-sworné wůle zwolili sobě prworozeného syna jeho, jménem Spytihněwa, za knize, písničku pěknau Kyrieeleison zpiwajíce. Nebo byl muž welmi krásný, wlasů černějšich než smůla černá, wansů hustých, wzezřeni weselého; twáře jeho byly sněhu bělejší a maličko přičerwenalé w prostředku. Co wice ? Byl muž dobrý a od hlawy do nejnižši paty krásný. On sobě prwniho dne,
') oriente 1. — 2) nemá A, 1, 2, 2a, 2aa, 4. — 3) Chain 1. — 4) fecerunt 2aa; fuerint 3. —.5) quini 3. — *) ergo 1, 4. — T) providendum A. — 8) facta měl A, ale opraw. w fata. — 9) deum 2b, 3. — 10) minor 3. — u) et omnes 4. — i9) Srownej o téže wěci konec kapitoly 13 kn. III. — ,3) monachos má rukau jinau nadepsáno 1; nec mon. 2b; si monarcha 3.— ,4) habent 2aa.—■1S) deveniret měl 1, ale r wyškrábáno. — ,a) nemá 4a. — l7) fragilitatis opr. fragilitatis A.— ,8) et 2aa. — 19) regibus 1.— *°) dator opakuje 1. — ai) eius opera et mer. 2aa. — 9a) explicuissent A. — a3) Zpitignev 1. 2b; Spitigneu 2, 2aa; Zpitignen 3; Zpitigneum 4; Spi-tignenm 4s; Spitygnew 6. — a4) nemá 4, 4a. — 45) indicem 4, 4a. — M) lata 4. — 27j Hor. Ep. II, 2, 4. — *8) P. autem 4, 4 a.
14
Digitized by
88
KOSMŮW LETOPIS ČESKÝ.
1055 magnum et mirabile ac omnibus seculis niemora-bile fecit hoc sibi memoriále; nam quotquot in-venti sunt de gente Teutonica, sive dives sivé pauper sive') peregrinus, omneš simul in tribus diebus iussit eliminari de terra Boemia, quin etiam et genitricem non tulit remanere suam, de qua supra meminimus, Ottonis natam, nomine Juditham. Similiter et abbatissam sancti Georgii, Brunonis filiam, eliminat, quia haec olim antea eum verbis offenderat acerbis. Nam dum pater eius Bracizlaus reaedificaret moenia totius urbis Pragae per girum, et hic a) supradictus he-ros a patře sibi concessam Satec *) haberet provinciám, forte4) exiit, ut cum suis circa sancti Georgii claustrum componeret murum. Et cum nullo modo recte poni posset murus, nisi de-strueretur fornax5) abbatissae, qui6) ibi7) forte stabat, iactata fune in media tunc aliis hoc fa-cere cunctantibus accessit natus herilis, et quasi risum sibi faciens, cum magno cachinno *) iussit eum deicere subito in torrentem Bruzincam "), dicens: Hodie domina abbatissa calidas non gu-stabit placentas. Quod agnoscens abbatissa exiit irata de claustro, et valde moleste eius dieta ferens, sic eum yronicis aggreditur et confun-dit dictis:
Nobilis, insignis, vir fortis et inclitus armis, Quam magnas turres nunc expugnavit et urbes, Et sibi famosum fert de fornace triumphum, Timpora iam lauro victricia cingat et auro. Clerus multimodas, campanis10) personet") odas, Dux quia deiecit") fornacem miraque fecit. Ah ,3) I pudet effari,4), quae non pudet hunc
operari.
Corpore diriguit vir, vox et fancibus haesit1&), Indignansque suam gemitu compescuit iram 1S).
Haec quoniam ") abbatissae dicta dux alta in mente reposita reservarat18), postquam est intronizatus, priusquam sancti Georgii ecclesiam intrarat19), abbatissam expellit80), mandans sibi
jak byl posazen na stolec, welkan a diwnau i na wšecky wěky pamětihodnau takowau zjednal památka. Koliko totiž nalezlo se rodu německého, buď bohatých buď chudých buď příchozích, wšechny najednán do tři dni kázal wyobcowati ze země české. Ba ani matce swé nedopustil tu zůstati, o niž jsme swrchu wzpo-mněli, dceři Ottowě, jménem Juditě. Podobně i abatyši swatého Jiří, dceru Brunonowu, wy-obcowal, poněwadž ona jej byla někdy před časem urazila slowy důtkliwými. Nebo když otec jeho Břetislaw přestawowal zdi celého hradn Pražského kolem do kola a hrdina swrchuřečený měl toho času kraj Žatecký sobě propůjčený, stalo se práwě, že se swými kladl zeď u kláštera sw. Jiří. A když žádným spůsobem nemohla zeď dobře býti postawena, léčby rozbořena byla pec abatyše, která tam práwě stála, a již byl obhozen okolo ni prowaz, tu když druzi se wá-bali to učiniti, přistanpil syn knižeci, a jako posměch sobě dělaje, s welkým chechtotem kázal ji najednán shoditi do potoka Brusnice, řka: Dnes pani abatyše neokúsi teplých koláčů. Což zwěděwši abatyše wyšla z kláštera rozzlobena, a welmi těžce nesauc jeho slowa, takowými jej o8lowila a zahanbila řečmi ironickými: Slawný, urozený muž, chrabrý, we zbrani čelný, Jak welikých twrzt i hradů dobyl on tuto chwili; A z pece powěstnau sobě získal witězosláwu! Skráně nechat bobkem witčzné obwine, zlatem. Žáci zpíwejte mnohozwučně, a na zwony zwoůte; Neb jest pec porazil wáš knize a diw tu dokázal. Ach, o! hanba wyříci, co ten páchat se nehanbi!
Stuhlo mu tělo celé, a hlas w ústech mu uwázl, Rozhněwaný wšak powzdychnuw, hněw swůj utajil jest.
Ta slowa abatyše poněwadž knize hluboko w mysli swé uložená zachowal, když byl posta-wen na stolec, prwé než wešel do kostela sw. Jiří, abatyši wyhnal, wzkázaw ji tak: Nyni spiše
') sen 4. — 2) haec i. — 3) Satc 1; Satcz 2; Sate 2a, 2b; Sathec 4, 4a; Sací 2aa; Zatecx 6.— 4) sortě 2, 4. — 9) Tak i 2b, ale po straně fornns připsáno ještě. — •) que 2aa. — *) nemá 4, 4a. — 8) cbacbinno I, 4a. — 9) Brosnicam 1; Bruskám 2aa; Broxnicam 2a, 2b, 4, 4a; Brucitucam 3; Brusnycikam 6.— 10) campanas 4, 4a; tak měl i A, ale opraw. w campanis.— n) personál 3; resonet 2aa. — la) deicit 4a.— ,3) Ach 4. — 14) ea fari 4, 4a. — ,5) Virg. Aen. III, 48. — ,6) Luc Phars. IX, 166.— 1T) quum 2b, 3. — 18) reservaret 1. — ,9) intrat A; intraret 4, 4a; ostatní int. ad ab. — ao) Tak wA připsáno saucasnau rukao.; w ostatních slowa abbatissam expellit scházejí.
Digitized by
KNIHY H.
89
talia'): Nunc potius convenit clerum resonare odas et pulsare campanas, cum abbatissa foras eta) de terra hac eicitur3), quam cum fornax eius deicitur. Ecce vir fortis et inclitus amis non turreň, non urbes expugnando, sed te ab-batissam 4), illius fornacis dominant, hodie eici-endo6) fert famosum triumphum, et cingit tim-pora lauro. Et ut iussum fuerat, super bigam inposita fertur velociter abbatissa, et citius dicto eicitur buius terrae de confinio.
15. His ita6) peractis, vadit novus dux novum disponere Moraviae regnum, quod olim pater eius inter filios suos dividens, partem dimidiam Wratizlao'), partem alteram Chonrado *) et Ot-toni*) dederat: Jaromir autem adbuc deditus studiis inter scolares versabatur alas. Praemisit autem dux Spitignev illius terrae10) ad primates litteras, in quibus nominatim vocat trecen-t08 viros, quos ipse novit11) meliores et12) no-biliores ex omnibus civitatibus, et1S) ut sibi ad urbem Hrudim,4) occurrant,5), per salutem capitis sui mandat. Jussa viri faciunt, et iam16) ultra portam custodiae in agris Grutov ,7) duci obviam veniunt, quos statim dux1S), iratus quia non ad condictum locum occurrerant, iussit com-prehendere, et catenatos misit ad custodiendum, dividens eos per singulas civitates Boemiae. Equos autem et arma eorum inter suos distribuit, et tenuit viam in Moraviam. Quod audiens frater eius ,8) Wratizlaus valde eum timuit, et seoes-sit in partes Pannoniaeao), relicta coniuge Olo-muc81) in urbe. Quern rex Andreas gratanter suscepit et quamdiu secum fuit, honorifice eum habuitaa). Ergo dux Spitignev, postquam ad suum placitum53) omnia ordinavit in Moravia, fratres suos accepit, ut essent secum in curia, Conradum94) praeficiens venatoribus, Ottonem vero posuit super pistores atque cocos magi-
slnši se, aby žákowstwo zpiwalo zpěwy a zwo-nilo na zwony, když se abatyše wen a ze země wyhazuje, nežli když byla pec jejl shozena. Hle muže chrabrého a we zbrani čelného! ne z do-býwáni twrzi a hradů, ale z wyhozeni tebe abatyše, paní oné pece, má dnes powěstnan witězo-sláwu, a owfji skráně swé bobkem. A jak bylo nařízeno, posazena jest abatyše na wůz dwau-spřežni a wezena kwapem, i rychleji než wy-řčeno wyhozena jest přes meze této země.
15. To když se stalo, wyjel nowý kníže, aby uspořádal nowé panstwi morawské, kteréž někdy otec jeho mezi syny swé rozděliw, polo-wici byl dal Wratislawowi, druhau polowici Kon-radowi a Ottowi, Jaromir pak oddaný učeni ještě meškal we školstwi. Poslal pak knize Spytihněw napřed list ku přednim mužům oné země, kterým wyzýwal zejména 300 mnžft, které znal jako nejlepši a nejznamenitějši ze wšech hradů, a pod ztrátau hlawy nařizowal, aby mu přijeli naproti do hradu Chrudimě. Muži rozkaz zacho-wali, a již za branau strážnau w polich Hrutow-ských přišli knížeti w anstrety; kníže wšak roz-hněwán, že nepřišli na místo ustanowené, hned kázal je jmauti, a w okowich dal je wěziti, rozděliw je po jednotliwých hradech w Čechách. Koně pak a zbraně jejich rozdělil mezi swé, a táhl dále cestau do Morawy. To uslyšew bratr jeho Wratislaw, bál se ho welmi, a utekl jest do země uherské, zůstawiw manželku swau we hradě Olomauci. Jejž král Ondřej přiwětiwě přijal, a pokud u něho byl, poctiwě chowal. Tedy kníže Spytihněw, když wšecko dle swé libosti spořádal na Morawě, wzal bratři swé, aby byli s nim n jeho dwora, Konráda předstawiw low-cflm, Ottu pak postawil co mistra nad pekaři a kuchaři. Swaku pak swau chopiw, dal do-wézti na jistý welice pewný hrad, řečený Le-
*) Ruk. 3 čte abbatisae mandat talia; abbatissae niandans sibi talia 6. — 2) nemá 4, 4a. — 3) eicilur d. t. A. — 4) m nadeps. w A rukau druhau; abbatissa 3. — 5) eici ipio 1. — 6) ilaque 1. — ?) Wratizlavo i. — 8) Conrado Á, 2; Chunrado 2b, 4a; Cunrado 2a, 4. — °) Otoni 1. — ,0) nadepsáno rukau druhau. — n) vidit 2. — ,a) et nob. nemá 4, 4a. —r ,3) nemá 2aa.— w) Grudim 1, 2a; Grndym 6.— ,5) Tak wšecky kromě A, kde čteme occarrerent. — ,6) etiam 4, 4a. — ,7) Grutou 2, 2b; Gruton 2aa; Bratou 2a; Chruton 3; Grothou 4, 4a. O poloze Hrntowa psal prof. Ang. Sedláček článek w Památkách archaeol. a mfstopisných, dil VIII, str. 59; dle článku tohoto ležet Hrutow asi půl hodiny od Litomyšle nade wsí Benátkami, kde se nad řífckau Trstenici čili Laučnau posud mohutná ohrada zachowala. — ,s) dux Spitigneus 4, 4a. — 19) suus A. — ao) Poloniae 4, 4a. — 21) Olo-moc« 2, 2a, 4, 4a, 6. — aa) Tak i 2aa, ale opraweoo w pertractaait. — 93) palatium 4, 4a. — a4) Conratum 1; Cunradum 2a, 4, 4a.
14*
Digitized by
Goc
132
KOSMŮW LETOPIS ČESKÝ.
sponsat eos anulis ad singulas eóclesias, dans eis pastorales yirgas. His ita peractis, iussi sunt ambo episcopi redire Weronam et ibi expectare, donec patratis') regalibus negotiis palatinus comes Rapotha iterum reduceret eos secům2) ad patríam.
50. Interea sinister rumor nostras diverbe-rat aures, regem Wratdzlaum XIX3) Kal. Februa-rii migrasse ad Christum, et eius fratrem Choun-radum succesisse in principátům. Qui statím cur-sorem mittit ad imperatorem, et promittens ei pecuniam rogat cassari4) episcoporum electio-nem, quorum supra fecimus mentionem. Sed caesar magis consulens iustitiae quam iniqui-tatis consentiens pecuniae: Quod feci, inquit, feci, nec possum meum mutare factum. Tristis abiit legatus nomine Woclin9), quia non obti-nuit, quod petiit ex parte ducis. Episcopi vero secundum iussa caesaris morati sunt Weronae usque ad initium quadragesimae, expectantes re-ditum et conductum praedicti comitis Rapotae6). Post baec advenientes Pragam in ipsa die palmárům7) suscepti sunt8) a clero et populo ho-norifice, et adeunt ducem Cbounradum in urbe Bolezlau 9) tertia feria eiusdem ebdomadae. Quos dux10) iam mutato animo benigně suscepit, et celebravit cum eis pascha in urbe' Wissegrad. Et in ipsa paschae ebdomada circa Kalend. Apri-lis descendit maxima nix, et tantum inhorruit frigus mixtum cum glatie, quantum raro in media contingit11) hieme. Gesta autem huius12) ducis ,3) non habemus plurima ad scribendum14) quia post VII menses et dies XVII15) eodem anno, quo suscepit ducatum VIII Idus Sept. cum vita amÍ8Ít18). Cui successit iunior Bracizlaus'7), quern advenientem in urbem Pragam laetis cho-reis18) per diversa compita dispositis tarn puel-larum quam iuvenum modulantium19) tibiis et tympanis, et per ecclesias pulsantibus campanis plebs laetabunda suscepit40). Ipse autem Cosmas
berly. Po wykonáni toho tak kázáno jest oběma biskupům, aby šli zpét do Verony a tam čekali, ažby je falckrabi Rapota po wyřizení wěeí krá-lowských zase s sebau dowedl zpét do wlasti.
50. Mezitím powěst zlá bičowala naše uši, že král Wratislaw dne 14 Ledna odešel ku Kristu, a že bratr jeho Konrád nastaupil w knl-žetstwi. Kterýž hned poslal rychlauna k císaři, a slibuje jemu peníze žádal, aby zrušil zwoleni biskupů, o němž jsme swrchu učinili zmínku. Ale císař wlce hledě k sprawedliwosti, než aby při8wědčil penězům neprawosti, řekl: Co jsem učinil, učinil jsem, a nemohu swého změniti činu. Smutně odešel wyslanee jménem Woklin, poněwadž neobdržel, zač byl žádal, od knížete. Biskupowé pak dle rozkazu cisařowa meškali jsau we Veroně až do začátku postu, očekáwa-jíce nawrácenl a průwodu prwé řečeného hraběte Rapoty. Potom když přijeli do Prahy w samau neděli kwětnau, uwítáni jsau od žákowsťwa i od lidu poctiwě, a předstaupili před kníže Konráda na hradě Boleslawi w auterý toho týhodne. Kníže je wlídně přijal, změniw již smýšlení swé, a sla-wil s nimi welikonoce na hradě Wyšehradě. A w samý týden welikonočni o prwnim Dubnu spadl weliký sníh, a takowý mráz uhodil spojený s ledem, jak málo kdy býwá i prostřed zimy. Ale o skutcích tohoto knížete není nám mnoho psáti, protože po sedmi měsících a 17 dnech téhož léta, we kterém knižetstwi došel, dne 6 Záři se žiwotem jeho pozbyL Po němž nastaupil mladší Břetislaw, jehož, když přijížděl do hradu Prahy, s weselými tanci rozestawenými po rozličných rozcestích ulic, jak diwek tak jinochů, hudaucich na píšťaly i bubny a se zwo-něnim zwonů po kostelích lid radostně uwltal. Sám pak biskup Kosmas se žákowstwem a se slawnau processi uwítaw jej we bráně hradské
') peractis 4a. — 4) nemá A. — *) XVIII0 2. S udáním tímto srownáwá se Necrol. Boh. (Dobner, Mon. hisl. Boh. III, str. 9 a Caleodarium Pegaviense. Letopisy Hildesheimské a mnich Pegawský wyprawojí, že na honbě s koně spadl. — 4) cessari opraw. w A rukan jinan w cassari. — 8) Wiclia 2, 2a; Wiczlin 4, 4a; Wicdin 2aa. — 6) nemá A. — *) 21 března. — ") nemá 3. — 9) Boieslaw 2; Boleslan 2a; Boleslai 3.— 10) d. Cbunradus 4a: Cůnradus 4. — il) cont. i. m. A; contingit 2b. — lB) nemá A, 3.— 13) d. Conradi 2b; Conradi 4, 4a. — ,4) ad ser. p. A. — ,5) XVI 4, 4a. — ,6) S tím srownáwá se i ipráwa w Necrologiam Boh. poloiená.— 1T) Braczislaus 2; Rracislaus 2a; Brecislaus 3. — ,s) choris 3. — 19) mod. in t. 2, 4, 4a; in tybiis 2a.— '-">) suscipit 2, 2a.
Digitized by
KNIHY n.
133
episcopus') cum clero et magnifica proceasione suscipiens eum in porta civitatis ante templům sanctae Mariae, deducit2) ad solium, et secundum ritum huius terrae ab universis comitibus et satrapis est intronizatus dux iunior Bracizlaus XVÖI Kal. Octobris.
51. Eodem anno3) facta est eclipsis solis XII Kal. Octobris VI feria post meridiem. Eius in Kal. 4) Octobris quidam pseudoepiscopus nomine Routpertus5), veniens in hanc terrain re-ferebat se in Vasconia provincia Kavellonam6) multis annis rexisse ecclesiam; et quoniam re-cognovit eum fráter noster Ozel qui et Asinus, et eum olim episcopavisse perhibuit8), quando de Ungaria secum iter ageret9) Hierosolimam, dux Bracizlaus et Cosmas electus gratanter eum recipiunt10), et divinum officium sive cursum epis-copaliter agere permittunt. Quid multa ? Multas eccle8ias consecrat, multos mense Martio cleri-cos ordinat, et in coena domini sacrosanctum11) crisma exorcizat. Ad quern quidam in pascha ve-nit clericus, nimirum sui erroris conscius, et ne-scio quid sibi clam innotuit. Mira res, nec dux nec electus impetrare potuit, ut saltem parvo tempore ibi staret, quin in ipsa ebdomada pas-cbae cum festinatione,a) tenuisset viam versus Saxoniam. Postea vero cum innotuisset, quod pseudoepiscopus fuisset, mittunt13) unumexLa-tinis nomine Constantium14) in Vasconiam, per quern Kavellonae ecclesiae nomine Desiderius praesul demandat litteris, quod ilia ecclesia nun-quam,5) babuisset episcopum nomine Routper-tum,6). Miserunt etiam ad papam nomine1T) dementem, eius consulentes auctoritatem, quid sit opus facto18) rerum in discrimine tanto ? Quibus ille remandans iussit ecclesias ex integro reconsecrare, baptizatos crismate pseudoepiscopi non rebaptizari19), sed tantum confirmare, similiter ordinatos non reordinari, sed solummodo inter ordinandos stare ad Ordinationen!ao), et
před chrámem panny Marie, dowedl jej ke stolci, a dle řádn této země ode wšech županů a wel-možů jest postawen na stolec kněz mladil Břeti-slaw dne 14 Záři.
51. Toho roku stalo se jest zatměni slunce dne 20 Záři w pátek po poledni. Prwniho pak Rijna jakýsi lžibiskup, jménem Rudpert, přišed do země prawil, že w zemi Waskonii mnoho let sprawowal kostel Kavellonský; a poněwadž jej poznal bratr náš Osel, jinak také Asinus, a doswědčil, že jest někdy biskupowal, když s nim z Uher konal pauf do Jerusalema, kněz Břetislaw a Kosmas biskup zwolený rádi jsan jej přijali, a dopustili mu služby boži Čili běh po biskupskú konati. Co wice? Poswětil mnoho kostelů, wyswětil w měsíci Březnu mnoho žáků, a na zelený čtwrtek swatoswaté křižmo zažehnal. O welkonocich wšak přišel k němu jakýs du-chowni, který totiž jeho bludu byl spoluwědom, a newim co mu w tajnosti oznámil. Diwná wěc, ani knize ani biskup zwolený nemohli toho wy-pro8Íti, aby aspoň krátký čas tu zůstal, nýbrž w samý týden welkonočni se spěchem dal se na cestu do Sas. Potom wšak když se rozhlásilo, že byl lžibiskup, poslali jednoho z latiníků, jménem Konstantia, do Waskonie, po němž biskup kostela Kavellonského, jménem Desiderius, oznámil psanim, že ten kostel nikdy neměl bi-sknpa jménem Rudperta. Poslali jsau také kn papeži jménem Klimentowi, tázajíce se jeho mocnosti, co by se mělo stati w takowé těžké wěci. Jimž on odpowěděw zpátky, kázal kostely docela znowu po8wětiti; křtěných křižmem lži-biskupa nekřtíti znowa, než toliko biřmowatí, podobně wyswěcených newyswěcowati znowu, než aby toliko stáli mezi swěcenci při swěceni a toliko wzloženim ruky aby přijali požehnáni. A tak rány matce církwi učiněné od nepřítele
') nemá 2b; electus 2. — *) deduxit 2b-, ducit 4. — 3) Zatmění toto nestalo se 1. 1092. ale 1093.—
4) eiusdem anni in Kal. Oct. 2b; eius III Cal. Oct. 2b, 3; w 2b wšak nadepsáno in XII; cuius in Kl. 2. —
5) Rďpertus 2; Rutpertus 3, 4, 4a, a tak stále; Rupertus 2b. —6) Cauellonam 3; Kauellonam 2, 2b; Kawe-lonam 2a. Cavaillon leží w Provensi. — 7) Ossel 2, 2aa; Ozsel 2a, 2b, 3, 4, 4a. — 8) prohibuit 3. — 9) per-ageret 2b a nadepsáno nad řádkem. — 10) suscipiunt 2aa. — u) sacrosacrum 2b. — ,a) festivitate měl A, ale opraw. rukau jinau festinatione. — ia) mittit 4, 4a. — 14) Constantinom 4, 4a. — ,s) nusquam 2a. — 16) Robertům 2aa. — 17) Tak A, ostatní nemají. — ,8) factu 2b, 3. — 19) rebaptiiare 3. — 90J ordinem 4, 4a.
Digitized by