MESTSKÝ ÚŘAD
í__ Vi-seíj mu! Mnmv™,
Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně , Žerotínovo nám. 3/5 odbor životního prostředí prostřednictvím Městského úřadu Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování tř. Masarykova 119 , 698 01 Veselí nad MoravoL£5^ii^.;i _ ..........p0e&{pj%h:
trojmo
k č.j. : MVNM/9878/2018
Odvolání
proti rozhodnutí Městského úřadu Veselí nad Moravou , odboru životního prostředí a územního plánování č.j. MVNM/9878/2018 ze dne 23.03.2018
Podáváme tímto odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí Městského úřadu Veselí nad Moravou, odboru životního prostředí a územního plánování, jímž v řízení , vedeném o žádosti o povolení kácení dřevin rostoucí mimo les, žadateli- účastníku řízení
Městu Veselí nad Moravou se sídlem Veselí nad Moravou , tř. Masarykova 119 ,
698 01
IČ: 00285455
ve výroku ad I.
povoluje
podle ust. § 8, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, pokácení dřevin v celém rozsahu podané žádosti s odkazem na přiloženou tabulku povolovaných dřevin a to na pozemcích parc.č. 3655/3 , 3656/1, 3640/1, 3626 a 3646/1 v k.ú. Veselí-Předměstí
a dále ve výrocích ad II. stanovuje podmínky kácení dřevin , ad III. rozhoduje o podmínkách dotčených orgánů , ad IV. ukládá provést náhradní výsadbu , v podrobnostech odkazujeme na napadené rozhodnutí.
Odvoláváme se proti všem výrokům napadeného rozhodnutí , přičemž od meritorního výroku ad I., jímž je povoleno pokácení dřevin v celém rozsahu podané žádosti je odvozeno i napadení zbývajících výroků ad II. - IV .
Vznášíme námitky proti:
1, hlavnímu cíli projektu, kterým je udržení a rozšíření biotopů pro zvlášť chráněné druhy hmyzu, s čímž souvisí podoba a rozsah kácení dřevin,
2. průběhu správního řízení, jak tomu, které předcházelo, tak bezprostřednímu řízení ve věci napadnutého projektu, které bylo urychlené, s absencí informací pro veřejnost, dodatečně s informacemi neúplnými i nepravdivými,
Došlo dne: ^ ^ ^ J<"t"/-~ JID:...
č.j...........^F^Mpíw^
3. nesprávnostem, která jsou uváděna v Rozhodnutí MěÚ- ŽPÚP Veselí nad Moravou ze dne 23. 03.2018.
Popis řešeného objektu: Bažantnice je součástí zámeckého areálu ve Veselí nad Moravou, nachází se na levém břehu řeky Moravy. Jde o rozsáhlou část parku, původně sloužící jako obora k honitbě. Jsou zde patrné i architektonické záměry původních majitelů. Celé území parku a zámku, včetně bažantnice náleží do městské památkové zóny Veselí nad Moravou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon 5. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Celý areál parku a zámku je dále chráněn jako nemovitá kulturní památka od r. 1958. (Zákon č. 20 §9 (1): Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklady pečovat o její zachovám, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně společemnskému významu, památkové hodnotě a technickému stavu...§9 (2) povinnost pečovat o zachování kulturní památky, udržovat ji v dobrém stavua chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením má také ten, kdo kulturní památku užívá...§9 (3) Organizace a občané jsou povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatněni kulturních památek). Území spadá do ptačí oblasti soustavy NÁTURA 2000 podle § 45e zákona č. 114/1992 Sb. Na řece Moravě je vymezen nadregionální biokoridor a jižní část - Zámecký park a Bažantnice jsou vymezeny jako regionální biocentrum ÚZES ve smyslu § 3, odst, 1, písm. a) a § 4 zákona Č. 114/1992 Sb. (§3: územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které umožňují přírodní rovnováhu. §4: VKP je chráněný před poškozením a ničením... Využívá se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k narušení nebo oslabení jejich stabilizační funkce).
í. Vznášíme námitky proti stanovenému hlavnímu cíli projektu, kterým je udržení a rozšíření biotopů pro zvlášť chráněné druhy brouků, a s tím související nadměrné kácení. Dle projektu „Revitalizace
bažantnice v parku ve Veselí nad Moravou- dokumentace pro provádění stavby a průvodní a technická zpráva" SAFE TREES s.r.o. Na Štěpnici 945, 66501 Rosice, zadavatel Služby města Veselí nad Moravou, vedoucí zprac. týmu Ing. Jaroslav Kolařík PhD., s datem 11/2017.
Projekt je dotován z fondů Operačních programů Životního prostředí (OPŽP). Cena projektuje 7,5 milionů Kč, až 85 % dotace.
Cituji z obsahu: „Hlavním cílem projektu je udržení a rozšíření biotopu pro zvlášť chráněné druhy hmyzu, zejména pak zvlášť chráněného a kriticky ohroženého Krásce dubového".
Základní údaje o návrhu zeleně (citováno z tohoto projektu): „Celková plocha zeleně činí 85 749 m2. V rámci inventarizace bylo zhodnoceno 1059 stromů solitérních a 7 dřevinných skupin (stromů a keřů). V navrhuje počítáno s pokácením 565 stromů solitérních a 19 069 m2 plochy dřevinných skupin. Stromy budou odstraněny z důvodů zhoršeného zdravotního stavu, krátkověkosti a zlepšení životních podmínek pro chráněné druhy hmyzu. Ve skupinách budou odstraněny všichni jedinci s průměrem kmenu pod 80 cm, mimo jilmů.,. Bez ohledu na zdravotní stav budou odstraněny druhy ekologicky nepůvodní (smrk stepiiý) a invazivní (javor jasanolistý, akát, pajasan žláznatý), U části ponechaných dřevin jsou navržena pěstební opatření k zajištění jejich další existence...K výsadbě jsou navrženy
odrostky dubů letních, poet 813 ks., sázeny ve sponu 4x4 m." V tabulce projektu „bilance návrhu" je uvedená plocha Kácené dřeviny (skupiny) celkem 57 207 m2! (Ve skutečnosti kácením nedotčeno zůstane 32 542 m2 plochy bažantnice, k tomu je třeba přičíst kácení 565 ks solitérních stromů). „Na ploše vzniklé uprostřed bažantnice budou umísťovány silné kmeny dubů letních, kmeny budou pocházet z lokalit mimo park" (!). Jak bylo vysvětleno a předvedeno názorně (graficky) zástupcem Projektu při jednání 27. 02. 2018, kácení zůstanou ušetřeny především staré stromy, a to hlavně duby a jilmy (potřebné pro brouky), ty se případně ořežou z bezpečnostních důvodů. Uprostřed plochy bažantnice bude vytvořena volná plocha, na kterou se budou umísťovat kmeny a větve dubů jak z Veselského parku, (tj. parku i zámecké zahrady), tak se budou svážet i kmeny starých dubů z okolí, Na vzniklých pasekách se vysází 813 ks. dubů letních...(viz příloha- nákres mapy projektu). Realizace díla má probíhat ve 3 fázích:
1. fáze r. 2018-19: „Kácení všech (bez ohledu na průměry) neperspektivních a invazivních dřevin...V místech vyznačených růžovou šrafou a zelenou šrafou budou odstraněny všechny kroviny a dřeviny s obvodem pod 80 cm, s výjimkou jilmů. (Aplikace herbicidů na pařezy, případně výmladky). Umístění 11 kmenů silných dubů formou loggerů. Kmeny dubů budou pocházet z lokalit mimo park".
2. fáze r. 2019-2020: „ošetřování herbicidy, výsadba dubů v modře vyznačených plochách. Nainstalováno dalších 11 kmenů silných dubů...kmeny dubů budou pocházet z lokalit mimo park".
3. fáze r. 2020-2021: „Provést plošnou likvidaci 3/4 počtu všech mladých stromů s obvodem pod 80 cm...Pokračovat v postřiku akátů totálním herbicidem...Nastojato umístit dalších 6 kmenů silných dubů letních.. .Kmeny budou pocházet z lokalit mimo park".
Str. 15 Projektu: „Kácení je navrženo z důvodu špatného zdravotního stavu (krátkodobá perspektiva) a hustého zápoje, který snižuje oslunění kmenů potřebné k životu chráněných druhů hmyzu"...Ve skutečnosti bude vykácena většina stromů mladých, bez ohledu na jejich druh (i lípy, topoly, jasany aj- viz seznam z podrobné inventarizace), které mají tu smůlu, že nechutnají broukům.
K napadenému rozhodnutí především namítáme, že prvoinstanční správní orgán porušil ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb. - správního řádu v platném znění, neboť při jeho vydání nepostupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o níž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu nezbytném pro soulad jeho úkonu s požadavky dle § 2 .
Správní orgán zejména nepostupoval v souladu s odst. 1 § 2, cit. zákona, když plně nerespektoval ust. § 8, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění , podle něhož lze vydat povolení ke kácení dřevin ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu těchto dřevin .
Takto pojatým zásahem do prostředí památkově chráněné oblasti není dodržen zákon č. 20/1987 Sb., projektem navržený způsob změny ekosystému VKP porušuje zákon č. 114/1992 Sb.
Napadené rozhodnutí, které povoluje kácení uvedené v projektu, opomíjí funkce ekologické jako složky ekosystému, krajinotvorné, estetické a společenské, ovlivňující životní prostředí člověka, je-li hlavním cílem navrhované „Revitalizace bažantnice v parku ve Veselí nad Moravou, pouze udržení a rozšíření biotopů pro zvláště chráněné druhy hmyzu, zejména krásce dubového.
Pro ochranu tohoto brouka je navrhované masivní kácení stávajících dřevin v Bažantnici zástupným důvodem, neboť po předchozí revitalizaci ostatních částí parku v roce 2012 je prosluněných ploch pro jeho vývoj nadbytek.
Oproti tomu stávající hustota smíšených porostů Bažantnice slouží k celkovému zvýšení biodiverzity rostlin i živočichů, tvoří samotnou podstatu i kvalitu této lokality a z tohoto důvodu je součástí významného krajinného prvku Zámecký park- bažantnice.
Realizací záměru ~ plošná likvidace 3/4 mladých stromů s obvodem pod 80 cm, pokácení 565 solitérů a 57 207 m2 dřevin ve skupinách - nelze zachovat hodnotu této části parku, tedy zásahy tohoto rozsahu do významného krajinného prvku jsou naprosto likvidační, dochází jimi k oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, kterou náhradní výsadba letních dubů nemůže nahradit, změní-li bažantnici v dubový les.
Zámecký park vč. části bažantnice se cíleně zakládal s rozmanitými druhy dřevin, jeho dendrologické složení bylo tedy původně velmi rozmanité a z tohoto důvodu byl vyhlášen jako kulturní památka ( nikoliv pro výskyt Eurythyera quercus ) a proto i v rámci jeho revitalizace je nutno původní taxonomickou skladbu dodržet, nikoliv kácet i dřeviny, nyní označované jako nepůvodní, např. smrk ztepilý.
Napadené rozhodnutí nerespektuje podmínku Národního památkového ústavu ze dne 1.3.2018 o ponechání perspektivních zástupců smrku ztepilého v bažantnici, vycházející z nutnosti zachovat druhovou rozmanitost této části památky zahradního umění.
Jejich plánovaným pokácením tak dojde k porušení či. 12 Mezinárodní charty o historických zahradách z roku 1982, podle níž musí rozhodnutí o výběru druhu stromů > jež mají být nahrazovány, zohledňovat stanovené zvyklosti s cílem vymezit zde původně pěstované druhy.
Rovněž tak máme za to, že napadené rozhodnutí porušuje zákon č, 254/2001 Sb. o ochraně vod a směrnici č. 2000/60/ES ze dne 23.10.2000 o vodní politice, neboť neodstraňuje negativní dopady navrhované revitalizace na vysýchání krajiny.
Výrok ad II., odst. 1. , mj. uvádějícího lhůtu pro kácení do 15.03. běžného roku je v rozporu s výrokem ad III., odst. 2., povolující kácení do 31.03. běžného roku.
2. Napadáme průběh správního řízení, které bylo ze strany zadavatelů utajené , urychlené, bez snahy inmformovat občany města. Spolek Robinia jako účastník řízení obdržel: 05.02.2018 Pozvánku na ústní jednání a ohledání místa stavby na 27. 02. 2018 (MěÚ č.j. MVNM/4155/2018), 27. 02. 2018 bylo realizováno „posouzení a ohledání" (což znamenalo, že jsme stáli v hloučku u bažantnice), s prezentací záměru projektu na MěÚ: za přítomnosti pracovnice Města Veselí n.M. Radky Nekardové, Služby města zastupovali Ing. Jana Ondrůšová a ředitel Pavel Bouda, ŽPÚP MěÚ Ing. Jana Javorová, Národní památkový ústav Ing. Roman Zámečník, Entomologický ústav RNDr. Ondřej Konvička, SAFE TREES s.r.o. Jiří Paulík, s. Robinii Mgr. Dana Švehlíková.
27. 02. 2018 Protokol o ústním jednání a ohledání. V něm vyjádření Služeb města: „Z hledika termínu pro podání žádosti trváme na co nejrychlejším vydání stanoviska." Spolek dostal lhůtu k vyjádření: úterý konání, ve čtvrtek ráno vyjádření. Ostatní přítomní s projektem souhlasili bez podstatných námitek, (č.j. MVNM/4155/2018).
01.03.2018: Vyjádření spolku Robinia k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku č. 35-11-11 Zámecký park: „Spolek Robinia nesouhlasí se způsobem zásahu, jak je uveden v Průvodní a technické zprávě projektu a jak byl potvrzen při ústním jednání.
4
1. Zásah je z našeho pohledu nadměrný (uvedeny počty a druhy dřevin, viz výš), primárním záměrem projektu je „zlepšení životních podmínek pro chráněné druhy hmyzu". Takto razantní zásah nejen změní ekosystém oblasti, ale na mnoho let ho poškodí.
2. Jde o rozhodování závažného významu pro obyvatele města Veselí n.M. Příprava takto pojatého záměru a projektu nebyla s obyvateli města nijak konzultovaná. Jsme přesvědčeni, že by většina občanů s tímto projektem nesouhlasila. (Nesouhlas a rozhořčení obyvatel vyvolala už revitalizace zámeckého parku a zámecké zahrady před 6 lety, která byla také převážně podřízena zájmu ochrany vzácných brouků).
Veřejnost byla seznamována tak, že někdy začátkem roku byl v Právu kratinký sloupek: „Chystá se revitalizace Bažantnice ve Veselí nad Moravou". Obdobný text byl ve Veselských listech č. 11. březen 2018, - informace z radnice: „Rada města na 89. 90. schůzi byla seznámena s přípravou projektu Revitalizace Bažantnice v parku ve Veselí nad Moravou-s následným podáním žádosti o dotaci z OPŽP".
Projekt revitalizace bažantnice navazuje na projekt „Revitalizace zámeckého parku a zámecké zahrady" z r. 2011-2012, Zpracovatelem byla firma DHV ČR s.r.o., Sokolovská 100/94 Praha 8, zodpovědný projektant RNDr. Milan Svoboda. Dotován byl z operačního programu Životní prostředí od Evropských strukturálních fondů. Prioritou „revitalizace" bylo také „udržení a rozšíření biotopu pro zvlášť chráněné druhy hmyzu". Ovšem seznámení veřejnosti RNDr. Svobodou s projektem ve Veselských listech 5/2011 referuje o tom, že „důraz je kladený na úpravy vegetační složky, odstranění nebezpečných a poškozených dřevin, rozvolnění porostů, vytvoření prostoru pro perspektivní dřeviny, vytvoření průhledů"...atd. Jak zhodnotili odborníci bezprostředně po zásahu, i práce Ing. Weberové z roku 2014 - ( viz dál v textu), skutečnost byla zcela opačná: zůstaly stromy staré, nebezpečné až havarijní, s rizikem chátrání o to rychleji, že byly náhle vystavené povětrnostním vlivům (bez ochrany dřívějšího zastínění okolními dřevinami). Vykáceny byly stromy převážně zdravé a mladé. Původně plánovaný rozsah nákladů (už tehdy se počítalo i s revitalizací Bažantnice v zájmu brouků, jak bylo zmíněno autorem: „největší plošný zásah bude proveden v Bažantnici") měl být téměř 20 milionů Kč, hodnota realizované revitalizace byla 8 140 274 Kč. Pokračování bylo pozastaveno kvůli negativním ohlasům veřejnosti, kdy vznikla petice občanů a občanské sdruženi. Vedení města ( i jiní posuzovatelé, zainteresovaní na obranu takto pojaté „revitalizace") zdůrazňovali „zanedbanost" péče o park.
Realita byla taková, že „zanedbali péči o park" právě současní správci parku, tj. představitelé Radnice a péčí o park pověřené Služby města Veselí nad Moravou. (Tím porušovali zákon 20/1987 Sb. o státní památkové péči dlouhodobě. Nehledě k tomu, že se za tuto dobu stala ruina ze zámku, náležejícího do památkové zóny města). V období po znárodnění existovala samostatná instituce Správa zámeckého parku, která se o park přijatelně starala spolu s rodinou zahradníků Háblů (nejstarší zahradník byl ještě u původních hrabat). Od 70. a 80. let 20. století se v parku prováděly práce dle koncepce a návrhu obnovy zámeckého areálu Prof, Ivara Otruby, CSc, našeho předního zahradního architekta, na které pracoval od 70. let. Park byl z pohledu veřejnosti i odborníků krásný (proto také zařazený jako kulturní památka a do památkové zóny města) a hojně navštěvovaný Veselany i lidmi z okolí, Prof. Ivar Otruba (s osobním interesem o veselský park) vytvořil v r. 1993 kompletní návrh obnovy parku, v letech 1993-1997 (r. 1997 po povodních) byla část navržených zásahů realizovaná. (Ze zprávy od Prof. I. Otruby: „Studie obnovy zahrady, parku a bažantnice ve Veselí n. M., kterou jsem zpracoval v r. 1993, byla projednána a doporučena k realizaci všemi
příslušnými organizacemi. Kompletní paré formátu A2 bylo předáno na Městský úřad. Dále však se mnou nebylo jednáno").
V rámci revitalizace projektu RNDr. Svobody bylo vykáceno přes 380 stromů a většina keřů. Kácení proběhlo během prosince 2011 a v lednu 2012. (Na to, o jak významný a rozsáhlý zásah do mnohonásobně chráněného území se jednalo, i tenkrát vskutku „bleskově"). Stejně jako je plánováno v současném projektu, byly skáceny tzv. „nepůvodní, neperspektivní, invazivní dřeviny". Realita byla taková, že byly vykáceny stromy mladé, vitální, mnohé vzácné. Ponechány byly hlavně staré a tlející stromy. Ponechány v zámecké zahradě a zámeckém parku byly pařezy a torza starých stromů, vytvořeny byly tzv. loggery z kmenů poražených stromů.
Jak vyjádřili odborníci na zahradní a parkovou architekturu (Prof. I. Otruba, Ing. Krejča): „Vytvoření kmeniště v prostorách zámecké zahrady je necitlivým narušením historické lokality a popřením všech zásad péče o historické zahrady." (Připomínají zákon č. 20, §9 1. 2. 3).
Dle názoru (spíš obhajoby) RNDr. Svobody byl „park ve Veselí založen na přirozených dřevinách, jako jsou dub letní, javory a jasany- dřeviny lužního lesa..." Projektant se sice ve svém díle odvolával na autority v oblasti péče o zámecké zahrady, hlavně na Prof. Otrubu, a na zámeckého zahradníka pana Hábla, ani jeden však nebyl RNDr. Svobodou osloven a oba se od projektu distancovali (se zármutkem nad podobou zahrady a parku po „revitalizaci"). Prof. Otruba kriticky vystoupil vůči RNDr. Svobodovi, z korespondence mu adresované z 03. 11. 2012 uvádím: „Dendrologické složení parku bylo původně velmi bohaté. Proto v rámci obnovy (nikoliv nové tvorby či rekonstrukce) parku je nutno původní taxonomickou skladbu dodržet a věnovat jí náležitou péči" (Doložen v dopise seznam druhů dřevin v parku, kterých se tento požadavek týká), Cituji dál: "Zahradníci zámků ve Veselí nad Moravou, v Buchlovicích, Strážnici a v Miloticích u Kyjova úzce spolupracovali a vyměňovali si vzácné rostliny". Prof. Otruba vyjádřil názor: „nebylo zohledněno hledisko památkové péče".
Kvůli porušení autorských práv RNDr. Svobodou vůči Prof. Otruboví se 24. 09. 2012 sešla pracovní skupina Krajinářských architektů, za účasti: prof. Ing. Ivar Otruba, RNDr. Milan Svoboda, (autorizovaní architekti ČKA), Ing. Petr Kolařík- místostarosta města Veselí n.M., Ing. Andrea Jarošová - MěÚ, odbor rozvoje města, Pavel Bouda a Ing. Jana Ondrůšová za Služby města, za KA Petr Velička a Jakub Chvojka. Ze zápisu: " RNDr. Milan Svoboda uznal své pochybení...Zástupci investora deklarovali vůli ke spolupráci s Prof. Otrubou při obnově zámeckého areálu v budoucnosti...Místostarosta Ing. Petr Kolařík deklaroval zájem o objednání jednoho archivního paré komplexní projektové dokumentace Prof. Otruby pro potřeby města".
- Nic takového se nestalo. Dle slovenského přísloví   „Dosť je slúbiť, naco eště aj
dať?"
Po nesouhlasných reakcích veřejnosti se stavem našeho parku po „revitalizaci" (vyjádřených už zmíněnou peticí občanů), při opakovaných osobních jednáních členů tehdy vzniklého občanského sdružení se starostou města Ing. Kozumplíkem, tvrdil pan starosta, že „další kácení je zastaveno". Nicméně ve Veselských listech z června 2012 stálo jeho šalomounské vyjádření: „vedení města v tuto chvíli nepředpokládá, že by revitalizace zámeckého parku měla v dohledné době pokračovat nějakou následnou etapou".
Revitalizace (Wikipedie): je „obnovení, oživení, posílení, znovuoživení". Domníváme se, že tzv. revitalizace parku v žádné etapě prioritně nerespektuje tento obsah pojmu.
C
V červnu 2012 byl zároveň se sliby radnice zpracován projekt „Úpravy vegetační složky zámeckého parku Veselí nad Moravou, etapa 1.", autor RNDr. Tomáš Kuras PhD, kde tento otevřeně a pravdivě vyjádřil pravý úmysl a charakter tzv. „revitalizací": změnit celé území parku, včetně bažantnice, na prostor orientovaný hlavně - až pouze - na brouky. Cituji: „Fakticky byl průzkum zaměřený zejména na výskyt saproxylických druhů brouků a spíš orientačně na některé skupiny obratlovců (ptáci, savci)...Dřeviny částečně proschlé, s obnaženými dřevními částmi, s dutinami a pod., představují mnohdy velmi cenná stanoviště pro vývoj tzv. saproxylických druhů.. .Bažantnice velmi vhodně park doplňuje a je z biologického hlediska (zejména pro saproxylický hmyz, ptáky a letouny) obdobně cenná jako zbytek parku. Str. 34: „zásady a doporučení: Vždy preferovat ve výsadbě duby letní, a to tak, aby byly postupně zajištěny všechny věkové kategorie. Duté a staré stromy, které jsou z hlediska ochrany přírody nej důležitější, zásadně ponechávat. V případě nutnosti řešit akutní bezpečnostní situaci, vždy preferovat ořez větví nebo vytvoření torz před úplným vykácením. V Bažantnici by mělo být ponecháno k zetlení veškeré padlé dřevo z geograficky původních stromů, zejména pak z dubů. I veškerá dřevní hmota...loggery...pařezy... ponechávat... Návrhy zmírňující opatření (str. 40): ,je zřejmé, že zvlášť chráněné druhy a druhy obecně považované za vzácné budou při realizaci záměru dotčeny (viz nedostupné dutiny),..přesto lze plánovaný zásah považovat za přijatelný. Požádat o výjimku z ochranných podmínek zvlášť chráněných druhů (předložit ke KÚ JmK)...i redukce počtu kácených stromů a ořezy větví znamenají zásah do populace volně žijících organismů a do jejich biotopu (§50 zákona 114/1992 Sb,)". Str. 43: „Osvěta: Ponechání starých stromů, torz stromů, technicky upravených stromů, loggerů, pařezů a volně položených kmenů může na laickou veřejnost působit rozpačitě...V daném ohledu by se jednalo o celostátní primát, kterému by bylo vhodné dát patřičnou medializaci.,."
Domníváme se, že by se jednalo o „celosvětový primát". Kde jinde se změnil zámecký historicky a ekologicky hodnotný, památkově chráněný park, v území trouchnivých kmenů, stojících - ležících - , stromů sloužících především jako potrava pro brouky? Lze penězy (dotacemi) vyčíslit takto zničené hodnoty?
Pan doktor Kusas s odbornou poctivostí, bez servítek a bez manipulací vůči veřejnosti, popsal, jaké má brouk potřeby a co je třeba v parku vykonat k uspokojení jeho potřeb. A to je: ponechat zvlášť duté a staré „původní" stromy, ponechat odumírající dřevní hmotu. Neboť tímto mrtvým a odumírajícím dřevem se krasec dubový živí. Odstranit to, co zastiňuje tyto staré dřeviny. Jeho práce se nesnižuje k frázím o „invazivnosti, nepůvodnosti, neperspektivnosti a nebezpečnosti dřevin" odsouzených ke skácení. A to přesně vystihuje skutečný záměr jak „revitalizace" zámeckého parku a zámecké zahrady, tak ještě ve větší míře plánovanou „revitalizaci" bažantnice.
V květnu 2014 vznikla práce „Hodnocení stromů v areálu zámeckého parku ve Veselí nad Moravou, objednatel Služby města Veselí n.M, zhotovitel ALL4TREES s.r.o., hodnocení provedla Ing. Šárka Weberová.: „V řešeném území byly vymezeny 3 základní plochy - zámecká zahrada, zámecký park a bažantnice. Hodnocení základních ploch je zaměřeno především na provozní bezpečnost dřevin". Cituji str. 12: „Alarmující je údaj o fyziologickém stáří dřevin, který ukazuje, že mladé dřeviny, které by mohly časem nahradit dospělé a dožívající jedince, tvoří pouze 23% všech dřevin v parku. Výhledově tedy hrozí rozpad krajinářské kompozice v souvislosti s postupným dožíváním jedinců. Obdobnou tendenci je možné vysledovat také z perspektivity dřevin, kde celou třetinu parku tvoří jedinci výhledově neperspektivní..." Str. 17: „Mrtvá tzorza- ponechání mrtvých torz není v případě
4
parkově upravené plochy žádoucí. Vzhledem k postupnému odumírání kořenů hrozí v poměrně krátkém časovém horizontu vyvrácení těchto dřevin. Především v blízkosti komunikací je nutné jejich odstranění..," Str, 20: „ V zájmu zachování biodiverzity je nutné mnohdy hledám kompromisů mezi požadavky zachování krajinářské kompozice historického parku a zájmu zachování biotopů volně žijících druhů. Není však možné tyto kompromisy vyžadovat na úkor bezpečnosti návštěvníků parku! Návrh pěstebních opatření v této dokumentaci zajišťuje provozní bezpečnost dřevin a zohledňuje potřeby ochrany přírody i výtvarně estetické a kompoziční hodnoty parku jako celku, naopak bude vytvořen prostor pro nové výsadby, které zajistí časovou kontinuitu a udržitelnost plochy, při zachování jejích funkcí (jak ekologických, tak estetických a kompozičních)."
Shrnutí námitek spolku Robia vůči postupu řízení; Řízení, která předcházela, byla vedena bez informování veřejnosti, zástupci Města Veselí n.M. podávali veřejnosti (i spolku, který chce občany zastupovat a hájit jejich zájmy) informace nepravdivé, neúplné, nebo žádné. Přes ubezpečování starostou města Ing. Kozumplíkem, a ředitelem Služeb města panem Boudou, že je „kácení zastaveno a bažantnice zůstane uchráněná před jakýmikoliv razantními zásahy", i přes sliby těchto úředníků, že budou informovat spolek o případných úmyslech vzhledem k bažantnici, byla, jak se zdá, tato forma „revitalizace" (v zájmu brouků) celou dobu připravena a plánovaná. (Čekalo se na vhodný „dotační projekt" - jak přiznávají i zástupci radnice). Proto byly ignorovány projekty Prof. Otruby a Ing. Weberové, které sice respektují jak historickou a památkovou hodnotu, tak funkce ostatní: krajinotvornou, ekologickou, společenskou, estetickou, ale i přírodovědeckou. Nejsou ovšem svázány s dotacemi. Jak je patrné z výš uvedených textů, takto realizovaný záměr má daleko k deklarovaným úmyslům „zajistit provozní bezpečnost parku a jeho diverzitu a navýšit jeho ekologickou hodnotu". Jak zní z návrhů RNDr. Kurase: „akutní bezpečností situaci řešit až v případě nutnosti". Jak posoudila Ing. Weberová: kompromisy v zájmu ochrany brouků nekorespondují se zajištěním provozní bezpečnosti parku! Z toho plyne naše přesvědčení, že veřejnosti zdůrazňované „bezpečnostní hledisko" je v záměru projektu podružné a slouží spíš k zastření skutečného obsahu „revitalizace" před občany.
3. Námitky proti nesprávným či nepravdivým argumentům, uváděným v Rozhodnutí č.j. MVNM/9878/2018:
a) tvrzeno, že „záměr sice představuje velký zásah do stávajícího porostu, nicméně je cíleně plánovaný na podporu jeho diverzity". Toto vyjádření v Rozhodnutí pokládáme za nepravdivé. Diverzita = rozmanitost, definována jako „základní vlastnost systémů, vyjadřujících rozrůznělost elementů. Zároveň je vnímána jako míra stability systému" (Wikipedie). Jak může být tento drastický zásah, který mění území s bohatou rozrůznělostí rostlin a živočichů na vpodstatě téměř monokulturu, posuzován jako plán „na podporu jeho diverzity"? Evropská agentura pro životní prostředí: „Biologická rozmanitost má zásadní význam pro ekosystémovou službu, ťj. všechny služby, které poskytuje příroda: regulaci klimatu, vody, vzduchu...V současnosti jsme svědky soustavného ubývání biodiverzity, což má závažné důsledky pro přírodu, i pro život lidí". V březnu 1994 vstoupila v platnost pro ČR Úmluva o biologické rozmanitosti, přistoupení k ní vláda schválila Usnesením č. 293/1993 (vyhlášena ve Sbírce zákonůpod č. 134/1999 Sb.) Jako klíčový dokument k ochraně biodiverzity ji vláda schválila 25. 5. 2005. „Jde o svého druhu 1. vládní dokument, který zajišťuje komplexní ochranu biodiverzity v ČR napříč všemi rezorty, obory a odvětvími. Všichni ministři mají zohledňovat cíle strategie ve svých strategiích, právních předpisech, programových dokumentech a přispět tak k
ochrane biodiverzity a zastavení jejího poklesu". Projekt revitalizace Bažantnice tuto strategii popírá.
b) tvrzeno, že „kácení je zaměřeno výhradně na dřeviny ekologicky málo perspektivní nebo dřeviny, které zahuštěním a stíněním snižují ekologickou niku ostatních, zpravidla statnějších a starších stromů". Ve skutečnosti bude porost zbavený většiny mladých stromů (mimo jasan a dub), většiny plochy keřů. Zůstávají stromy staré s odumírajícím dřevem, neboť v tom je jejich „biologická hodnota" z hlediska cíle projektu, kterým je saproxylický hmyz. Tyto převážně staré až odumírající stromy nemají kapacitu na to, aby „po prosvětlení porostu dál zesílily. Naopak, zkušenost po „revitalizaci" parku a zahrady ukázala, že po náhlé změně prostředí rychle chátrají a v současné době jsou po desítkách ročně odstraňovány nebo měněny na torza.
c) tvrzeno, že „podmínky ve výroku" (myšleno souhlasné závazné stanovisko) „zajistí ochranu významného krajinného prvku před snížením či oslabením jeho ekologicko stabilizační funkce v krajině (funkce estetické, krajinotvorné a přírodovědecké)". Toto tvrzení není pravdivé - už z pohledu „zdravého rozumu". Jak je toto zajištěno, jestliže se prostředí s bohatou diverzitou mění na téměř monokulturu dožívajících starých stromů, s mohutnými hradbami tlejících kmenů a větví? Doplněno 813 ks. uniformních odrostků dubů v pravidelném sponu 4x4, jednorázově vysazených? Jak vyplývá z výš citovaných materiálů: i dle RNDr. Kurase utrpí závažně jak ekoklima, tak estetika prostředí (a „veřejnost bude rozpačitá"). Dle dalších výš citovaných odborníků utrpí funkce krajinotvorná, estetická, společenská, ale i provozní bezpečnost dřevin.
d) dle Rozhodnutí „Veškerá projektem navržená opatření, která směřují k posílení populace ohrožených druhů, v tomto případě populace chráněných brouků, jsou dostatečně závažným důvodem pro vydání povolení ke kácení". Zásadně se proti tomuto postoji vymezujeme! Je třeba zamyslet se, zda je park ještě prostorem pro občany nebo spíš zájmovým územím ochrany přírody - a to ještě zúžené na jeden živočišný druh? Parky mají sloužit hlavně k odpočinku a načerpání energie lidí, plní významnou funkci estetickou a společenskou. Mají občané města Veselí nad Moravou na jediné parkové ploše ve městě pozorovat mrtvé stromy a hromady dřeva?
e) ekologickou újmu má řešit vysázení 813 odrostků dubu letního. Dle proslulého českého dendrologa Václava Větvičky „porazí-li se osmdesátiletý buk, nahradilo by jeho listový aparát, onu továrnu na čistý vzduch, teprve 1500 mladých osm - až lOletých boučků" (Život se stromy, nakl. Dokořán, 2017).
f) k nesouhlasnému vyjádření spolku Robinia uvádí správní orgán v Závazném stanovisku ze 14. 03. 2018, pod č.j. MVNM/8980/2018 ŽPÚP: "jedná se o velmi obecné tvrzení, které není blíže specifikováno a odborně podloženo". K vyjádření dostal spolek lhůtu jeden! den. Druhý bod námitky - neinformovanost veřejnosti, odbyl správní orgán tím, že to není v jeho kompetenci a "projednání záměru bylo uskutečněno v souladu s ustanoveními §70 zákona o ochraně přírody a krajiny za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení...spolku Robinia". (Jak a v jakém časovém úseku byl spolek „informován" viz výše.
g) napadáme nepravdivé údaje o lokalitách výskytu krásce dubového: uváděny 3 či dokonce 2 lokality výskytu tohoto brouka v ČR (dle Veselských listů duben 2018 „na celém území ČR se vyskytuje pouze na území Veselského parku a v parku v Lednici"). Informace získané z internetu uvádí v současnosti zmapovaná území výskytu: niva Dyje, niva Soutok-Podluží, Býčí skála, Křivoklátsko, údolí Jihlavy a Rokytné na západní
Moravě, Veselí nad Moravou, a nově dle RNDr. Jongepierové jsou vytvořeny lokality v CHKO Bílé Karpaty.
Závěrem namítáme, že správní orgán nepostupoval ani v souladu s ust. § 2, odst. 4 zákona č. 500/2004 S, neboť podle našeho názoru upřednostňuje zájmy žadatele, podpořeným dotačním titulem nad zájmem veřejným, reprezentovaným převážnou většinou občanů města Veselí nad Moravou, majících zájem o zachování kulturní památky, ekologické, společenské, estetické a krajinné hodnoty území parku - bažantnice.
písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu v platném znění, napadené rozhodnutí vydané Městským úřadem Veselí nad Moravou , odborem životního prostředí a územního plánování pod č.j. MVNM/9878/2018 ze dne 23.03.2018 zrušil .
Veselí nad Moravou, dne 06.04.2018
Navrhujeme proto, aby odvolací správní orgán v souladu s ust. § 90, odst. 1,
ROB INI A.
spoíe/f (o.s.r Hničířky 964
za účastníka řízení: Robinia o.s. se sídlem Hrnčířky 964, 698 01 Veselí nad Moravou
IČ: 22608958
Mgr. Dana Švehlíková, předsedkyně spolku.
Příloha: nákres mapy řešení Bažantnice dle projektu SAFE TREES s.r.o.