MĚSTA A MĚSTSKÉ
PRÁVO
Jakub Razim
OBSAH:
■ města a městská správa
■ městské soudnictví
■ městské právo
■ prameny
Znaky města
■ institucionální pohled:
 mír
 svoboda
 právo
 zřízení
■ stavebně-his. pohled: areál, hradby
■ hosp.-sociální pohled: oddělení výroby a obchodu a převaha nad zeměděl., spol.
diferenciace
■ funkcionální pohled: polit.-admnistrat., voj., ideolog., prod., směnná a kult fce
Městská správa a soudnictví
 vrchnostenský prvek:
 podkomoří/hofrychtéř (soud.)
 rychtář
 zřízenci: biřic, kat
 samosprávný prvek:
 městská rada
 purkmistr
 konšelé + kmeti (magd. obl.
pro soud.)
 obec
 cechy
 kancelář: písař
 měst. soud:
 rychtář + konšelé
 druhy soudů:
 zahájené
 posudky
 mimořádné
 podkomořský
 denní
Městské právo
■ „zvláštní“
■ obsah:
 oprávnění a svobody navenek
 právo platné uvnitř města, dle nějž se rozhoduje na měst. soudu
 zřízení
 symbióza trad. dom. práva s ŘP (Peterka)
■ hlavní oblasti:
 jihoněmecké
 severoněmecké (Magdeburg)
■ fragmentární (materiální i procesní)
Městské knihy (Vojtíšek)
■ vedené měst. úřady (u nás od 13. stol.)
■ k úřed. potřebám
■ k pojištění práv města a měšťanů (nemovitosti)
■ v obecní truhle
■ role osobnosti měst. písařů
■ „dualismus knihovnictví“: rychtářův měst. soud (soudní knihy) 
samosprávná měst. rada (radní knihy)
■ typologie
– záležitosti města: zákonodárství, finance, správa
– záležitosti měšťanů: spor. a nespor. soudnictví (civ. a trest.)
■ právo nalézané + právo psané = „živé“ právo
Vývoj městského práva (Štěpán)
BMP
JMP
13. STOL. 14. STOL.
B-JMP
StaroMP
Koldín
16. STOL.
ZZ
15. STOL.
■ typologie:
– soudní rozhodnutí
■ s úplným vylíčením skutkové podstaty
■ bez vylíčení bližších okolností
– právní naučení
■ s úplným vylíčením skutkové podstaty
■ bez vylíčení bližších okolností
– pravidla bez skutkové podstaty
■ „poznámky“  právnický komentář
■ vrstvy ŘP:
– úryvky z justiniánské kompilace
– legistické glosy
– jiné teoretické výklady legistů
■ vzor: praktická pr. příručka z poaccursiovského obd.
BMK (Boháček)
Trestní právo v BMK
■ hl. rysy:
 pův. absence právní ochrany; svémoc; krevní msta
 není rozdílu mezi porušením norem práva civ./trest., ani v rovině hmotného práva
(soukr. újma), ani při soud. řízení (obligatorní je náhrada škody, potrestání je
fakultativní)
 soukr. iniciativa při soud./mimosoud. rozhodování o vině i při ukládání trestu, zásada
oficiality se prosazuje pozvolna u zvl. kvalif. „zjevných“ pachatelů aTrČ
 princip personality práva, nerovnost před soudem
■ policejní orgán: vrchnostenská správa, městská policie, krajští poprávci/nejvyšší purkrabí
■ soud. orgán: fórum dle závažnosti zločinu a soc.-pr. statusu pachatele, resp. oběti
■ trest = pomsta za způsobenou škodu (retributivní t.): likvidace bezpráví a jejího
pachatele/ izolace pachatele od zbytku společnosti; hřích (je božím příkazem
trestat hříšníka); infamující , mrzačící účinky, veřejnost, krutost; symbolismus
trestání
Trestní právo ve středověku
TRESTNÍ PRÁVO v BMK: VINA
■ rozpracovaná hmotněprávní i procesní ustanovení
■ rámcová klasifikace trestných činů: těžké trestné činy - záludné
(vražda) a nezáludné (zabití), a lehké trestné činy
■ nutná znalost všech relevantních okolností činu pro určení
skutečné míry viny i odpovídajícího trestu
■ zdůrazňován rozhodující význam úmyslu, nikoliv výsledku
daného činu
■ při hledání míry viny a odpovídajícího trestu zohledňována
nutná obrana
Subjektivní stránka
■ úmysl musel být dokázán přesvědčivými důkazy
■ při absenci úmyslu zjišťována míra zavinění obžalovaného na
trestném činu usmrcení člověka: náhoda, nedbalost
■ TČ proti životu:
– jako vrah posuzován každý, kdo někoho napadl po úvaze a
s úmyslem jej zabít, a to i tehdy, když ho nezabil, nýbrž pouze
zranil x každé jiné usmrcení (absence úmyslu) klasifikováno jako
zabití
– rozlišovalo se zabití náhodou a zabití z nedbalosti (z
neopatrnosti)
■ odstrašující poslání trestu (čím těžší zločin,
tím tvrdší trest)
■ diferenciace, individualizace TOdp - hledání
práva a spravedlnosti v konkrétním případě
(zostřování, resp. zmírňování)
■ pojetí trestu jako adekvátní odplaty, jíž se
mělo dosáhnout urovnání trestného činu a
jeho následků s postiženým (postup dle
Mojžíšova zákona)
■ soustava trestů (trest smrti pohřbením
zaživa, smýkáním koněm a lámáním kolem,
probodením kůlem, upálením, stětím hlavy
mečem)
TRESTNÍ PRÁVO v BMK: TREST
Obligační právo v BMK
Manipulus
■ vznik: brněnská měst. kancelář - 80. léta 14. stol. (koncept)
■ autor: Jan z Gelnhausenu („protohuman.“ okruh kolem cís. kancléře a olom. bis.
Jana ze Středy)
■ prim. prameny: BMK + Digesta (posl. dva tituly o definicích a pr. pravidlech)
■ podnět: objednávka od měst a vesnic mimo okruh brněn. měst. práva, kde postrádali
pr. příručku pro praxi
■ +/- oproti BMK
■ romanizace:
– De verborum significatione (D. 50. 16)
– De regulis iuris (D. 50. 17)
– ŘP pravidla doprovázena středověkým komentářem
Koldín
■ klatov. měšťan. rodina
■ studium na klatov. měst. škole a pak na art. fakultě UK (Bc., Mgr.)
■ „kariéra“: rektor a učitel klas. jazyků na měst. škole u Sv. Jindřicha  univ. mistr na UK
 písařství NMP  kancléřství, správa sirotčích peněz a rada SMP
■ výhodné sňatky  mezi nejbohatšími měšťany, městské právo SMP
■ člen human. spol. Sodalitas literaria
■ 1557 erb a přídomek „z Koldína“
■ 50. léta 16. stol. v komisi pro soupis měst. práva
■ tendence: kodifikace, unifikace měst. pr., aproximace pr. měst. a zem.
■ 1579 Práva městská království českého