Veřejné finance,
veřejný rozpočet
 Veřejné finance a fiskální právo
•
Eva Tomášková
eva.tomaskova@law.muni.cz

Pojem veřejné finance
l„Pojem sloužící k označení specifických vztahů a operací probíhajících v rámci ekonomického
systému mezi autoritami tzv. veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé.“
l (Hamerníková, 2002)
l
l„Veřejné finance zkoumají působení finančních nástrojů (např. daní) a veřejných výdajů na
individuální chování a rozhodování o alokaci zdrojů. Současně je zkoumána efektivnost využívání
finančních nástrojů státních zásahů.“
l (Peková, 2005)
l

Současný pohled na veřejné finance
lMá stát přebírat část suverenity racionálně uvažujících a chovajících se subjektů?
lBude stát schopen poskytnout těmto subjektům určité užitky?
l
lRozsah  veřejného sektoru – kolektivismus x  individualismus.
lPodle toho se rozhoduje:
ljak velká část statků se bude rozdělovat
ljak velká bude redistribuce důchodů a bohatství
ljak velký objem prostředků bude z výše uvedených důvodů odčerpán ze soukromého sektoru do
veřejného
l
l

J



Tržní selhání
lMikroekonomické příčiny
lMakroekonomické příčiny
lMimoekonomické příčiny

Mikroekonomické příčiny
lNedokonalá konkurence
lPřirozený monopol
lAdministrativní monopol
lNedostatek informací
lExistence veřejných statků
lExistence externalit
lPozitivní
lNegativní
lReciproční
l

Makroekonomické příčiny
lNedostatečné využívaní zdrojů
l
l Hlavní cíle hospodářské politiky:
lekonomický růst
lnízká nezaměstnanost
lstabilní cenová hladina
lstabilní zahraniční politika
l
l Magický čtyřúhelník
l

Mimoekonomické příčiny
lZmírnění nerovností mezi subjekty
lZvýšení kvality lidského potenciálu
lUchování, příp. zvýšení kvality životního prostředí

Netržní činnost státu
lLegislativní
lAlokační
ldůsledek mikroekonomických příčin tržního selhání
lefektivně alokovat finanční prostředky
lRedistribuční
ldůsledek mikroekonomických příčin tržního selhání
lspravedlivě rozdělit finanční prostředky
lnepřímo prostřednictvím progresivních daní
lvyšším zdaněním některého zboží
lpřímo prostřednictvím adresných peněžních transferů
lRegulační
lStabilizační
ldůsledek makroekonomických příčin selhání trhu
l
l

Příčiny selhání státu
lobtížnost předvídání důsledků státních zásahů na soukromý sektor
l
lomezené informace potřebné pro rozhodování o určitém typu státního zásahu
l
lrealizační zpoždění státního zásahu
l
lobtížnost kontroly činnosti státní správy
l
lbyrokratický aparát, jež má snahu se rozpínat
l
lproblematický výběr nejvhodnějšího řešení z alternativních návrhů
l
lvliv zájmových skupin na veřejné rozhodování
l
lpolitický vliv atd.
l

J



Rozpočtová soustava
lTři pojetí:
lSoustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování, použití a kontrolu
hospodaření veřejných peněžních fondů.
l
lStruktura peněžních fondů a vztahů mezi těmito peněžními fondy.
l
lOznačuje soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel
fungování.
l

Rozpočtová politika
lProcesy odehrávající se v rámci rozpočtové soustavy.
l
lJe realizovaná státem na různých úrovních veřejné správy.
l
lCílem je zabezpečit veřejné příjmy potřebné k realizaci veřejných výdajů.
l

Struktura
rozpočtové soustavy
lZávisí na členitosti veřejné správy
lMusí být vydefinováno daňové určení
l

Struktura
veřejných rozpočtů
lSoustava veřejných rozpočtů
lnadnárodní rozpočet
l
lústřední rozpočet
l
lrozpočty jednotlivých celků územní samosprávy
l
lrozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru
l
lMimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy)
l

Soustava
veřejných rozpočtů ČR
schéma%202
•Zdroj: Strecková, Y., Malý, I. (1998)

•
•Zdroj: Urbánek, 2008


J



Veřejný rozpočet
lKaždý veřejný rozpočet je:
lupraven předpisem,
lsamostatně sestavován a schvalován,
lmá vlastní, zákonem stanovenou, příjmovou základnu, která mu zajišťuje částečnou nezávislost.
l

Ekonomické hledisko VR
lVeřejný rozpočet:
lsdružuje a rozděluje převážně veřejné prostředky k zajištění veřejných statků.
l
lVeřejné prostředky:
lbyly získány především na základě principů nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti,
lrozhoduje se o nich veřejnou volbou,
lpodléhají veřejné kontrole.
l
lNeefektivnost provázející veřejné rozpočty:
lalokační neefektivnost,
lneefektivnost z důvodu vracení finančních prostředků.
l

Legislativní hledisko VR
l„Pojmem "veřejné rozpočty centrální úrovně" se rozumí státní rozpočet, státní fondy, Fond
národního majetku, Pozemkový fond, fondy zdravotních pojišťoven, fondy organizačních složek státu a
státní finanční aktiva.“
l
l„Pojmem "veřejné rozpočty územní úrovně" … rozpočty a fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků
obcí.“
l
l § 1 odst. 2, 3 opatření Ministerstva financí č.j. 111/74 200/1997 o rozpočtové skladbě
l
l„Veřejné rozpočty ČR jsou soustavou státního rozpočtu, rozpočtů krajů a municipalit (místní
rozpočty), státní mimorozpočtové fondy, privatizační fondy (FNM a Pozemkový fond) a systém
veřejného zdravotního pojištění.“
l
l Rozpočtový výhled 2003 – 2006: Koncepce reformy veřejných rozpočtů, Ministerstvo financí 2003
l

Pohledy
na veřejný rozpočet
lVeřejný rozpočet představuje současně:
lpeněžní fond,
lbilanci,
lfinanční plán,
lnástroj řízení veřejné politiky.
l

J
•Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z:
http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp

Veřejný rozpočet
= peněžní fond
ltok finančních prostředků
lje vytvářen, rozdělován a používán na principu:
lnenávratnosti,
lneekvivalence,
lnedobrovolnosti.
l
lVeřejné příjmy
ldaně a poplatky
lúvěrový příjem
l
lVeřejné výdaje
lvládní výdaje a transfery
l
l

Veřejný rozpočet
= bilance
lzahrnuje veškeré běžné a kapitálové příjmy a výdaje, jež jsou postupně přijímány a vydávány
l
lběžná bilance
l
lkapitálová bilance
l
lPo skončení období, na které byl veřejný rozpočet vytvořen, může dojít k:
lvyrovnanému rozpočtu,
lpřebytkovému rozpočtu (převedením do rezerv),
lschodkovému rozpočtu (kryje se z položky účetních rezerv).
l

Běžná bilance
lje rozhodující částí veřejného rozpočtu,
l
lbilancuje běžné (každoročně se opakující příjmy) a běžné (každoročně se opakující) výdaje,
l
lnejvětší podíl představují tzv. obligatorní (zákonné či mandatorní) výdaje, ve vyspělých zemích
tvoří 2/3 rozpočtu,
l
lv dlouhodobém horizontu by měla být běžná bilance vyrovnaná,
l
lpokud je běžná bilance pravidelně schodková je nutné zvážit:
lvýši veřejných výdajů ke krytí potřeb veřejného sektoru,
lv rámci veřejných výdajů se zaměřit především na výši mandatorních výdajů,
lúčinnost fiskální funkce daní, tzn. přezkoumat únosnost daňového zatížení, způsob výběru a správy
daní, ztížení daňových úniků atd.).
l

Kapitálová bilance
lbilancuje běžně se neopakující (nejčastěji jednorázové) příjmy a běžně se neopakující (nejčastěji
jednorázové) výdaje,
l
ldíky budoucímu užitku nemusí být příjmy a výdaje kapitálového rozpočtu vyrovnány,
l
lje teoreticky možné je financovat z návratných zdrojů. l (Tento přístup je ovšem v posledních
letech kritizován.)
l

Veřejný rozpočet
= finanční plán
lVR jsou sestavovány vždy na jedno rozpočtové období, jenž se shoduje se všemi rozpočty rozpočtové
soustavy.
l
lPři sestavování VR je možné použít metody:
lshora-dolů,
lzdola-nahoru,
lkombinace přístupů (v ČR)
lVychází se z empirických hodnot
lDoplní se o expertní odhady vývoje
l

Veřejný rozpočet
= nástroj veřejné politiky
lStabilizační nástroj fiskální politiky:
lV případě poklesu výkonnosti ekonomiky může vláda podpořit ekonomický růst zvýšením veřejných
výdajů,
l
lv době recese se daňoví poplatníci posouvají do pásem s nižším zdaněním,
l
lv době expanze získávají více zdanitelných prostředků a posouvají se tak do pásem s vyšším
zdaněním.
l

J
•Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z:
http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp

Kvalita veřejného rozpočtu
lZávisí na kvalitě jeho odhadu:
lpříjmů (daň. výnosů, uživatelských poplatků, správních poplatků, dotací, nedaňových příjmů, nových
příjmů),
lvýdajů (kapitálových a běžných souvisejících se zajišťováním veřejných statků a peněžních
transferů),
lvýdajů na financování nových potřeb,
lpředpokládané inflace,
lnejistot.
l

Řízený výdajový rozpočet
lPoslání příslušného stupně veřejné vlády – je založeno na stanovení cílové kvantity a kvality
potřeby a hledání finančních zdrojů, které umožní tuto cílenou potřebu zajistit v určitém časovém
horizontu dle charakteru potřeby,
l
lz akcentování – ze sestavování rozpočtové prognózy, ze které roční rozpočet vychází,
l
lnepropadávání finančních prostředků.
l
lMezi přednosti se uvádí zejména:
lmotivace k úsporám ve výdajích,
lmožnost využít ušetřené finanční prostředky na realizaci nových aktivit,
lzjednodušení procesu rozpočtového plánování,
lmožnost soustředit se na řešení důležitých úkolů.
l

Rozpočtové zásady
lZásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu,
lzásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu,
lzásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu,
lzásada dlouhodobé vyrovnanosti,
lzásada efektivnosti a hospodárnosti,
lzásada publicity.
l
lRozpočtové zásady upravuje:
lZákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla republiky a rozpočtová pravidla územních rozpočtů,
lZákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla republiky,
lVyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě.
l

Rozpočtová skladba
ljedná se o systematické, jednotné a přehledné třídění, které umožňuje:
lzabezpečit jednotnost a přehlednost
lanalyzovat příjmy a výdaje
lzajistit potřebné informace
l
lTřídění příjmů a výdajů respektuje:
lzásadu jednotnosti a závaznosti třídění
lzásadu dlouhodobé stability třídění
lzásadu srozumitelnosti
lzásadu kompatibility
l

Rozpočtový proces
lSestavení návrhu (výkonné orgány státní správy),
lprojednání a schválení (volené orgány státní správy),
lplnění,
lpřípadné schvalování úprav během rozpočtového období,
lkontrola plnění.
lprůběžná – během rozpočtového období
lnásledná – po skončení rozpočtového období
l

Děkuji za Vaši pozornost. J