Odpovědnost v právu životního prostředí JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D. Systém odpovědnosti v právu životního prostředí K čemu směřuje uplatňování odpovědnosti v právu životního prostředí? Právní rámec odpovědnost v právu životního prostředí Přestupek nebo trestný čin? •Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že •zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí, •§ 87 odst. 2 písm. b) ZOPK •zničí zvláště chráněnou rostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí •§ 87 odst. 3 písm. c) ZOPK •Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. •§ 300 TZ HRUBÁ NEDBALOST = přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným zákonem. Vztah odpovědnosti za přestupky a trestné činy •Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. •Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. •Subsidiarita trestní represe a princip ultima ratio •Trestní odpovědnost by byla vyloučena pouze v situacích, kdy uplatněním jiného druhu odpovědnosti lze dosáhnout splnění všech funkcí odpovědnosti a další represe již není nutná. •Překážka věci rozhodnuté (litispendence) s účinkem ne bis in idem Stanovisko trestního kolegia NS Tpjn 301/2012 •Společenská škodlivost není zákonným znakem trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Společenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě u každého spáchaného méně závažného trestného činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na intenzitu naplnění kritérií vymezených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke všem znakům zvažované skutkové podstaty trestného činu a dalším okolnostem případu. •Kritérium společenské škodlivosti případu je doplněno principem „ultima ratio“, z kterého vyplývá, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsou nedostatečné, neúčinné nebo nevhodné. •Zásada subsidiarity trestní represe se uplatní při posuzování trestných činů jak pachatelů fyzických osob, tak pachatelů právnických osob. Trestní odpovědnost ve věcech ochrany životního prostředí Trestné činy proti životnímu prostředí: speciální skutkové podstaty •Poškození vodního zdroje •Poškození lesa •Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek •Neoprávněné nakládání s odpady •Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu •Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami •Poškození chráněných částí přírody •Týrání zvířat •Pytláctví •Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat •Šíření nakažlivé nemoci zvířat •Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin Základy trestní odpovědnost Trestní odpovědnost právnických osob •Koncepce postavena na taxativním negativním výčtu skutkových podstat trestných činů, u nichž je vyloučena trestní odpovědnost právnických osob •Trestně odpovědné nejsou Česká republika a územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci •Koncepce trestní odpovědnosti •Protiprávní čin •spáchán v zájmu anebo v rámci činnosti právnické osoby •spáchán osobou (orgánem právnické osoby) uvedenou v zákoně •je přičitatelný právnické osobě •a nejsou dány důvody pro zproštění •Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami zabránila. •Účinná lítost = zánik trestní odpovědnost právnické osoby •dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a •odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo •učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Souběh odpovědnosti •např. Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin. (§ 86 ZOPK) •Adhezní řízení •Řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného obohacení (§ 87 PZ) •Nárok na odčinění nemajetkové újmy nelze v rámci přestupkového řízení projednávat •Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. (§ 43 TŘ) •Nepřiznání nároku = odkázání na soud nebo jiný orgán veřejné moci ve věci uplatnění Druhy odpovědnosti Prvky (předpoklady) právní odpovědnosti •Subjekt •Fyzické osoby – Podnikající fyzické osoby – Právnické osoby •Způsobilost k protiprávnímu jednání (deliktní způsobilost) •Věk, psychický stav, příčetnost, přičitatelnost •Objekt •Právem chráněný zájem •Veřejný zájem – Soukromý zájem •charakter deliktu •Subjektivní stránka (psychický vztah subjektu k protiprávnímu jednání a jeho následkům) •Motiv/pohnutka – Zavinění (složka vědění a vůle) •Úmysl (přímý a nepřímý) •Nedbalost (vědomá/hrubá a nevědomá) •Objektivní stránka •Protiprávní jednání (konání i opomenutí) ↔ příčinná souvislost ↔ škodlivý následek •Protiprávní stav •Okolnosti vylučující protiprávnost jednání (nutná obrana, krajní nouze) Objektivní odpovědnost •Odpovědnost vznikající na základě § 88 zákona o ochraně přírody a krajiny je odpovědností objektivní. Jestliže je odpovědnost za určitý delikt objektivní, pak se jedná o odpovědnost za následek, tj. bez ohledu na zavinění. •Otázka zavinění se vůbec nezkoumá, zkoumá se však zejména naplnění obligatorních znaků objektivní stránky v dané věci dotčené skutkové podstaty, kterými jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. Příčinná souvislost – kauzální nexus – je vztah mezi protiprávním jednáním jako příčinou a škodlivým následkem, který je právě tímto jednáním vyvolán. (srov. rozsudek NSS 1 As 86/2011 - 50) •Pokutu podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, lze uložit jen té osobě, u níž bude spolehlivě prokázáno, že se dopustila protiprávního jednání, tj. poškodila nebo zničila bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin (srov. rozsudek NSS 7 A 156/2000 - 54). Odpovědnost za přestupky Přestupek •Veřejnoprávní pojmenovaný delikt •Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. •Protiprávní jednání •„Nullum crimen sine lege“ a „nulla poena sine lege“ •Subsidiární použitelnost vůči trestným činům •Formální + typové + materiální znaky Subjekt = pachatel Pachatel přestupku Fyzická osoba a zavinění •Úmysl přímý •chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem •Úmysl nepřímý •věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, s tím byl srozuměn. •Nedbalost vědomá •věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí •Nedbalost nevědomá •nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl • POSTAČÍ ZAVINĚNÍ Z NEDBALOSTI, NESTANOVÍ-LI ZÁKON VÝSLOVNĚ, ŽE JE TŘEBA ÚMYSLNÉHO ZAVINĚNÍ. K ODPOVĚDNOSTI FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK SE VYŽADUJE ZAVINĚNÍ. Právnická osoba a přičitatelnost jednání Fyzická osoba podnikající Liberační důvody a jejich meze •Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. •Realizace opatření, která byla objektivně způsobilá provést (zejména zajištění dostatečné a pravidelné kontroly ze strany zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, různá preventivní opatření, ochrana majetku, úrovně řízení apod.) = důkazní břemeno • •Pokud provozovatel čerpací stanice chce využít liberační důvod dle § 10 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot, musí prokázat, že provedl technicky možná opatření způsobilá účinně zabránit porušování zákona (zde prodej pohonných hmot nevyhovujících požadavkům uvedeným v § 3 odst. 1 citovaného zákona). Nepostačí poukaz provozovatele na to, že tato technicky možná opatření po něm nebylo možno spravedlivě požadovat, protože by jejich provádění nebylo ekonomické. •Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2014, čj. 4 As 123/2014-33 •Odpovědnosti za správní delikt se nelze zprostit odkazem na porušení povinnosti vlastními zaměstnanci, případně osobami, které právnická osoba při výkonu své činnosti používá. •NSS 5 As 10/2015 - 27 Excesivní jednání •Presumpce neexistence excesu •Pro posouzení, zda je právnická osoba odpovědná za spáchání správního deliktu v souvislosti s jednáním jejího zaměstnance (případně člena nebo statutárního orgánu), je podstatné, zda k porušení právních povinností došlo v souvislosti s místní, časovou a věcnou vazbou k činnosti právnické osoby, tedy zda při činnosti, jíž byl způsoben protiprávní stav, zaměstnanec sledoval zejména z objektivního i subjektivního hlediska plnění svých pracovních úkolů. Pokud tomu tak nebylo, právnická osoba není za excesivní jednání svého zaměstnance odpovědná. •NSS 9 As 213/2016-60 •Do rámce činnosti právnické (fyzické) osoby obecně spadá výkon zaměstnání, plnění úkolů vyplývajících z pracovního poměru či z jiných obdobných právních vztahů, úkony s tím přímo související ale i další činnost, která nepostrádá místní (prostorový), časový a věcný (vnitřní, účelový) vztah k činnosti právnické (fyzické) osoby, a to i v případě, že použitá osoba naplnila svým jednáním skutkovou podstatu trestného činu. Za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je třeba považovat vedle činnosti konané přímo na příkaz zaměstnavatele též činnost vykonávanou bez vnějšího podnětu jiných osob, pouze na základě vlastního rozhodnutí zaměstnance; rozhodující je, zda z hlediska věcného, místního i časového jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele. Byla-li ovšem škoda způsobena při činnosti, kterou použitá osoba sledovala výlučně uspokojování svých zájmů či potřeb, jedná se o tzv. exces a v takovém případě odpovídá za škodu sama. •NS 25 Cdo 796/2017 • Výsledek obrázku pro kácenà dÅ™evi Kácení dřevin dle ZOPK Přestupku se dopustí ten, kdo poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les. …ten, kdo držel pilu… V praxi je za odpovědný subjekt často považován ten, kdo deliktně významné jednání fakticky provedl. NSS 10 As 225/2016 - 57 Kácení dřevin v judikatuře •NSS 9 As 26/2008-73 •… úprava odpovědnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny je v mnoha ohledech problematická a doktrína i judikatura shodně zastávají názor, že ve své současné podobě často nenaplňuje své základní funkce. •Dalším problémem je nejasné rozhraničení odpovědnosti v případech, kdy lze uvažovat o více osobách jako pachatelích správního deliktu. V projednávaném případě se konkrétně jedná o rozdělení odpovědnosti mezi investora (resp. zadavatele prací či vlastníka pozemků nebo porostů) a realizátora (resp. zhotovitele či jiné osoby, jež provádějí zásahy na základě ujednání se zadavatelem). •"Důvodem existence sporné právní otázky, tedy zda je odpovědný ,ten, kdo držel pilu' (resp. jiné deliktně významné jednání vlastním jménem fakticky provedl - zhotovitel díla), nebo ,ten, kdo deliktně významné jednání inicioval' (zadavatel díla), případně oba, je absence trestnosti účastenství (organizátorství, návod, pomoc) v oblasti správního trestání (na rozdíl od trestního práva). Zákon č. 114/1992 Sb. přitom ve většině případů neobsahuje skutkovou podstatu přestupku nebo jiného správního deliktu dopadající přímo na jednání zadavatele prací. Spíše výjimečným případem, kdy takovou skutkovou podstatu obsahuje, je např. nesplnění ohlašovací povinnosti určené zákonem (§ 87 odst. 1 písm. e), § 88 odst. 1 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb.)" Kácení dřevin v judikatuře •NSS 1 As 86/2011-50 •Odpovědnou za spáchání správního deliktu podle § 88 odst. 1 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, jež škodlivý zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů provedla, tedy osoba, jež se dopustila porušení § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, nikoli osoba, která porušila povinnost obstarat si povolení podle § 56 tohoto zákona, neboť toto ustanovení samo o sobě nenachází odraz v žádné sankční normě podle zákona o ochraně přírody a krajiny. •Samozřejmě je možné představit si situaci, kdy by mohla nastoupit deliktní odpovědnost realizátora i investora, a to například pokud by uvedené práce prováděli oba, resp. zaměstnanci obou subjektů, či kdy by zaměstnanci investora na místě samém řídili práce či dávali pokyny k provádění prací prováděných realizátorem. •Obdobně VS 6 A 234/96-35 •Odpovědnost zadavatele prací vyloučit nelze, zejména pokud byla činnost prováděna podle požadavků zadavatele, za metodického dohledu jeho pracovníku a při předávání ze strany zadavatele nebyly vzneseny jakékoliv připomínky. • NSS 6 As 131/2016 – 25: subjekt přestupku •V případě, že k porušení § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, došlo jednáním osoby, která provedla ořez stromů za přítomnosti, podle pokynů a v zájmu podnikající fyzické osoby, u které byl ořez stromů objednán, a které byl následně také zaplacen, odpovědnosti za správní delikt podnikající fyzické osoby nebrání, pokud nelze zjistit totožnost této jednající osoby. •Správní orgán vázán zásadou materiální pravdy a zásadou vyšetřovací samozřejmě nesmí rezignovat na zjištění skutkového stavu. Identifikace konkrétní jednající osoby může mít význam pro právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu z hlediska případné odpovědnosti jednající osoby vůči tomu, kdo za dané jednání odpovídá, a to např. z hlediska pracovněprávních předpisů. •Pokud však správní orgán dospěje k závěru, že dostatečně zjistil skutkový stav a jednání osoby, která provedla ořez stromů v areálu základní školy, je na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu přičitatelné podnikající fyzické osobě, není nezbytné, aby bylo najisto postaveno, kdo byl tou konkrétní osobou, která „držela pilu“. Taková povinnost by vylučovala objektivní odpovědnost za spáchaný správní delikt např. v případech, kdy by bylo zřejmé, že jednala osoba v zaměstnaneckém poměru k právnické nebo podnikající fyzické osobě, nebylo by však dalším zjišťováním skutkového stavu možné identifikovat, který zaměstnanec konkrétně jednal. •Objektivní odpovědnost za správní delikt však byla zavedena právě s ohledem na problémy s hledáním konkrétní fyzické osoby, která svým jednáním způsobila porušení povinnosti právnickou osobou, přičemž stejný smysl právní úpravy je třeba vidět u objektivní odpovědnosti podnikající fyzické osoby. Odpovědnost za přestupek: smluvní ujednání •Objektivní odpovědnosti v oboru práva veřejného se nelze zásadně vyhnout poukazem na smluvní ujednání mezi účastníky soukromoprávního (obchodního) vztahu a na porušení smluvních povinností ze strany druhého účastníka smlouvy •Obdobně se vyjadřuje i právní teorie: "Důsledky porušení závazkového vztahu je možné řešit pouze z hlediska úpravy odpovědnosti plynoucí ze smluvního vztahu. Nelze je hodnotit ve správním řízení a nejsou způsobilé mít v řízení o uložení sankce právní důsledky. Za odpovědného je tedy orgány ochrany životního prostředí považován ,ten, kdo drží pilu‘“ •Žalobce, jakožto fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona, jehož předmětem podnikání je mimo jiné činnost související s pěstováním lesa a těžbou dřeva, by si měl být vědom povinností a zejména pak povolení, jež si musí jako odpovědná osoba opatřit nebo mít k dispozici, a v případě, že tak neučiní a nesplní tak své povinnosti, musí za toto své jednání nést odpovědnost. •Odvolávání se na nedostatečnosti ve smlouvě mezi stěžovatelem a zadavatelem prací či na nemožnost ověřit si, zda jsou pro provedení objednaných zásahů potřebná povolení správních orgánů, nemohou žádným způsobem ovlivnit závěry o odpovědnosti stěžovatele za spáchaný správní delikt. •NSS 9 As 26/2008-73 • Odpovědnost za přestupek: smluvní ujednání •NSS 1 As 15/2007 – 149 •Smlouvou samozřejmě nemůže bez dalšího dojít k přenosu veřejnoprávní odpovědnosti na jinou osobu; pokud však správní orgán posuzuje deliktní odpovědnost konkrétní osoby, která sama zajistila smluvně plnění svých zákonných povinností prostřednictvím jiného, musí být její vlastní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu prokazováno v kontextu všech učiněných kroků, tedy i zkoumáním existujících smluvních vztahů a jednáním smluvních partnerů v průběhu rozhodného období. Odpovědnost za přestupek: subjekt Protiprávní jednání •Jednáním se pro účely tohoto zákona rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. (§ 10 PZ) •Ustanovení § 4 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 167/2008 Sb. (účinnost od 17. 8. 2008), ve slovech „svojí činností“ je nutno vykládat tak, že tu zákon má na mysli jak konání, tak opomenutí. •Součástí objektivní stránky skutkové podstaty správního deliktu podle tohoto ustanovení je nejen jednání (konání či opomenutí), ale také následek, spočívající v porušení nebo ohrožení zájmů, tvořících objekt deliktu. I následek, jakož i účinek na konkrétním předmětu útoku je proto předmětem dokazování v řízení před správním orgánem. •Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2008, čj. 1 As 15/2007-141 Totožnost skutku aneb zásada ne bis in idem •Totožnost skutku z pohledu právně významného následku •Skutky de iure vs. de facto •Konstrukce skutku de iure umožňuje postižení pachatele za všechny právně relevantní následky jeho jednání • •Navážení zeminy, kamení a stavebních, demoličních a jiných odpadů na pozemek •předměty byly hromaděny na místě, z nějž mohly být splaveny do koryta vodního toku, případně do něj byly přímo rozhrnovány = ohrožení vodního toku •s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena = nedostatečné zajištění pořádku na úseku nakládání s odpady •ukládání odpadů na území přírodní rezervace a evropsky významné lokality = ohrožení přírodního prostředí v přírodní rezervaci a evropsky významné lokalitě •K tomu, aby bylo možné postihnout pachatele na základě totožného jednání za dva různé delikty, tedy nestačí samotná existence dvou nominálně odlišných skutkových podstat deliktu. Teprve odlišnost v právně významném následku jednání konstituuje existenci dvou samostatných skutků, o nichž je možné vést samostatná řízení. Jednání stěžovatelky, které vedlo inspekci k zahájení předmětných správních řízení, založilo existenci tří samostatných skutků, aplikace zásady ne bis in idem tak v daném případě nebyla na místě. •NSS 1 As 125/2011 – 163, srov. NSS 9 As 67/2010 - 74 Pokračující a trvající přestupek •Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. (§ 7 PZ) •Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. (§ 8 PZ) MS 3 A 91/2013 – 106: pokračující/trvající delikty •Pokračování v trestném činu, trestné činy trvající a hromadné se posuzují podle přísnějšího zákona účinného v době ukončení trestného činu i tehdy, kdy část skutku, třebaže převážná, spadá do doby účinnosti starého trestního zákona, pro pachatele příznivějšího. •Principem pokračujícího deliktu je konstrukce, že jednotlivé dílčí útoky pokračujícího deliktu, které by mohly být za jiných okolností samostatnými skutky, jsou považovány za skutek jediný. Z povahy pokračujícího deliktu je důležité vymezení především časového rozsahu protiprávní činnosti a vzniklých následků, v řadě případů nemusí být ale praktické nebo dokonce možné vymezit všechny dílčí útoky pokračujícího deliktu. Správní orgán je v určitých případech pokračujícího deliktu (například opakující se drobné krádeže, kontinuální znečišťování atd.) schopen zjistit toliko dobu, po kterou docházelo k protiprávnímu jednání (respektive časové vymezení jednotlivých dílčích útoků), a související celkové škodlivé následky, reálně ale nemůže prokázat detaily každého dílčího útoku. To však není v případě pokračujícího deliktu potřebné a absence detailního popisu všech dílčích skutků nijak nesnižuje protiprávnost a následky pokračujícího deliktu, které správní orgán prokáže, v souhrnu dílčích útoků. Správní tresty vs. správní sankce Správní tresty Zásady pro ukládání správních trestů •Zásada zákonnosti trestání a zásada individualizace správních trestů •Kritéria určení druhu správního trestu a jeho výměry – demonstrativní výčet (§ 36 PZ) •k povaze a závažnosti přestupku, •k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, •k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, •u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo, •u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, •u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku, •u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, •u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán, •u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání. Zásady pro ukládání správních trestů •Povaha a závažnost přestupku je dána zejména (§ 38 PZ) •a) významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, •b) významem a rozsahem následku přestupku, •c) způsobem spáchání přestupku, •d) okolnostmi spáchání přestupku, •e) u fyzické osoby též druhem a mírou jejího zavinění, popřípadě pohnutkou, je-li tato znakem skutkové podstaty přestupku, •f) délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, •g) počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Zásady pro ukládání správních trestů •Zásada absorpční •Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. •Zásada asperační •Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. Zásady pro ukládání správních trestů •Zásada subsidiarity správněprávní represe a ekonomie správního trestání •Správní uvážení správního orgánu •Podmíněné upuštění od uložení správního trestu (§ 42 PZ) •Povaha a závažnost spáchaného přestupku •Způsobení majetkové újmy nebo bezdůvodné obohacení pachatele •Lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě = uložení nahrazení škody nebo vydání bezdůvodného obohacení •Upuštění od uložení správního trestu (§ 43 PZ) •Nebylo konáno společné řízení a správní trest uložený za některý z těchto přestupků v samostatném řízení lze považovat za odpovídající správnímu trestu, který by byl jinak uložen ve společném řízení NEBO •vzhledem k závažnosti přestupku (1.), okolnostem jeho spáchání (2.) a osobě pachatele (3.) lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě •Mimořádné snížení pokuty (§ 44 PZ) Zásady pro ukládání správních trestů: zvláštní právní úprava •Další kritéria uvedená ve zvláštních (složkových) právních předpisech •PŘEDNOSTNÍ APLIKACE •Základní správní trest = POKUTA • Zásady pro ukládání správních trestů: zvláštní právní úprava •Kritéria pro stanovení výše pokuty •„…přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.“ §§ 122 odst. 8 a 125g odst. 8 vodního zákona •Při stanovení výše pokuty za přestupek spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod. § 125l odst. 3 vodního zákona •Zvýšení výměry pokuty •Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích. § 87 odst. 5 ZOPK •Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. § 125l odst. 2 vodního zákona •Upuštění od uložení pokuty •Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může upustit od uložení správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. § 125l odst. 1 vodního zákona Zákaz činnosti v zákoně č. 246/1992 Sb. •Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o uložení zákazu chovu zvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel přestupku •bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen, •neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo •začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za přestupek nebo odsouzen. Zásady pro ukládání správních trestů: zvláštní právní úprava •Pokud je uložen zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete, musí obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit vždy také pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek. Propadnutí věci Ochranná opatření Zánik odpovědnosti za přestupky NSS 8 As 33/2014 - 39: trvající vs. pokračující delikty •V posuzovaném případě deliktní jednání stěžovatelů spočívalo v tom, že neprokázali zneškodňování odpadních vod tak, aby neohrozili jakost povrchových a podzemních vod. Tento závadný protiprávní stav trval konstantně v období od 1. 9. 2011 do 3. 4. 2012. V řízení bylo prokázáno, že odpadní vody z jímky nepřetékaly, a tudíž byly nějakým způsobem po celou rozhodnou dobu odstraňovány. Stěžovatelé ovšem neprokázali, že po tuto dobu zneškodňovali shromážděné odpadní vody povoleným způsobem. Tímto jednáním vyvolali protiprávní stav a po uvedenou dobu jej udržovali. Nebylo jim totiž kladeno za vinu, že by v konkrétních, právním předpisem stanovených, termínech nezajistili vyprázdnění jímky, což by mohlo být považováno za jednotlivé dílčí útoky. Jedná se proto o trvající přestupek. Pro vznik odpovědnosti za uvedený přestupek postačí, že dojde k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, nemusí vzniknout reálná škoda. •Otázka, zda se jedná o pokračující nebo trvající přestupek, nemá vliv na závěr o tom, že se stěžovatelé uvedeného přestupku dopustili. Vymezení jednání stěžovatelů coby trvajícího či pokračujícího přestupku má význam zejména z hlediska časového ohraničení deliktního jednání. •Trvající přestupky se posuzují jako jediné jednání, které trvá tak dlouho, dokud pachatel udržuje protiprávní stav; jde tedy o jediný skutek a jediný delikt, který je ukončen teprve okamžikem odstranění protiprávního stavu. Trvající delikt se proto počíná promlčovat teprve od okamžiku ukončení trestné činnosti. V takovém případě proto není rozhodné, kdy stěžovatel s protiprávní činnosti začal, ale rozhodné je, kdy byla ukončena, resp. kdy správní orgán zjistil, že takovou činnost v rozporu se zákonem provádí. •Také u pokračujícího deliktu je pro počátek běhu promlčecí doby rozhodné ukončení celé protiprávní činnosti, tj. rozhodující je okamžik, kdy byl spáchán poslední dílčí útok deliktu. Počátek běhu promlčecí doby se tedy neodvíjí samostatně od spáchání jednotlivých (některých) dílčích útoků pokračujícího deliktu, ale až od ukončení jednání u posledního dílčího útoku. Jiné správní sankce netrestního charakteru •V rámci výkonu kontroly a dozoru •Opatření k nápravě •Zákaz/omezení škodlivé nebo ohrožující činnosti •až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin •Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. § 66 odst. 1 ZOPK https://storage.pozary.cz/article/5/5/5517c27758852/mtj1ta31hr.800.jpg Ekologická újma I a zákon o životním prostředí Ekologická újma II a zákon o předcházení ekologické újmě a její nápravě •Nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo, na •1. chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny; kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a přírodních stanovišť jsou stanovena v příloze č. 3 k tomuto zákonu, •2. podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona, nebo •3. půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj •Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, která je zařazena do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud mezi touto činností a ekologickou újmou nebo její bezprostřední hrozbou je příčinná souvislost. •Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má rovněž provozovatel, který způsobil ekologickou újmu na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin či přírodních stanovištích nebo vyvolal její bezprostřední hrozbu provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Jak postupovat při uplatňování odpovědnosti za ekologickou újmu II? •Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při ukládání preventivních nebo nápravných opatření podle zvláštních právních předpisů. •Příslušný správní orgán rozhodující o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle zvláštního právního předpisu si může vyžádat vyjádření příslušného orgánu, zda jde o ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu podle tohoto zákona. •Je-li příčinou vzniku ekologické újmy havárie podle vodního zákona, postupuje se při jejím zneškodňování a odstraňování jejích škodlivých následků podle § 40 a 41 vodního zákona; při ukládání nápravných opatření k odstranění následků takové havárie se postupuje podle tohoto zákona. •Podle obecných předpisů o odpovědnosti za škodu se nepostupuje, pokud je v důsledku nápravy ekologické újmy podle tohoto zákona nahrazena i škoda na majetku. •Příslušný úřad = ČIŽP, správy NP a AOPK •Příslušné správní orgány podle zvláštních právních předpisů •Postavení dotčených orgánů •Oznámení o zahájení řízení příslušný orgán zveřejní na portálu veřejné správy a neprodleně o něm informuje správní orgán příslušný rozhodovat o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle zvláštních právních předpisů. •Přerušení řízení podle zvláštních právních předpisů, pokud je zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle ZoEÚ. •Nevydání rozhodnutí o uložení nápravných opatření, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle ZoEÚ. Ekologická újma III a složkové právní předpisy Ekologická újma v praxi • •http://www.ekomonitor.cz/sites/default/files/filepath/prezentace/3_ing._sarka_mikundova.pdf • Ekologická újma vs. škoda NS 25 Cdo 2466/2014 •Základním důvodem pro úpravu tohoto pojmu byla totiž nezbytnost uplatňovat odpovědnost za "ztráty" i vůči vlastníkovi věci samé, což soukromoprávní úprava v podstatě neumožňuje. •Ekologická újma se odlišuje od jiných druhů škod zejména tím, že může vznikat i na věcech, jež nemusejí být výlučně nebo převážně výsledkem lidské činnosti. •Je újmou nejen ve smyslu materiálním a ekonomickém, ale především biologickém, estetickém a kulturním; jako ztráta je pociťována nejen vlastníkem, ale i dalšími osobami, často i zcela mimo místo, kde vznikla. •Je velmi obtížně kvantifikovatelná a také těžko napravitelná, působí latentně a v daleko výraznější míře než majetková škoda vyvolává následné negativní efekty. •Nároku z odpovědnosti za ekologickou újmu se lze domoci jen ve správním řízení vedeném před obecním úřadem obce s rozšířenou působností, a nikoli v občanskoprávním řízení, kde taková pravomoc soudů není dána (§ 7 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Do sféry soudního přezkumu by se tato problematika mohla dostat jen v rámci správního soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. •Nárok na náhradu ekologické újmy podle zvláštního předpisu, jak žalobce svůj žalobní požadavek kvalifikuje, nepřísluší jemu, nýbrž státu v rámci veřejnoprávní ochrany přírody. Kácení dřevin a povinnost nahradit škodu dle OZ •NS 25 Cdo 2466/2014 •Vlastníku pokácených stromů náleží náhrada škody (majetkové újmy) ve výši odpovídající ceně vytěžené dřevní hmoty, nikoliv částka odvozovaná od tzv. ekologické újmy ve smyslu § 10 zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. • •http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/nahrada-skody-a-nahrada-ekologicke-uj my/ Občanský zákoník a povinnost nahradit škodu/újmu •Náhrada majetkové a nemajetkové újmy •Škody vždy, újma byla-li sjednána nebo tak stanoví zákon •Povinnosti prevenční, zakročovací a oznamovací •Povinnost nahradit škodu = subjektivní odpovědnost se zákonem stanovenými výjimkami •Obecná ustanovení •Porušení dobrých mravů •Porušení zákona •Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. •Porušení smluvní povinnosti •Zvláštní ustanovení •Škoda z provozní činnosti •Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným •Škoda na nemovité věci •Škoda z provozu dopravních prostředků Povinnost nahradit škodu/újmu •Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. •Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. •Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. •Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. •Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Sousedská práva a náhrada škody/újmy •Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. •To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen. Lesy pod vlivem imisí •ESD C-378/08 •Směrnice 2004/35/ES nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, která dovoluje příslušnému orgánu jednajícímu v rámci této směrnice, aby stanovil domněnku příčinné souvislosti mezi provozovateli a zjištěným znečištěním, včetně případu difúzního znečištění, z toho důvodu, že se jejich zařízení nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti. Nicméně podle zásady "znečišťovatel platí" musí tento orgán pro účely stanovení takové domněnky příčinné souvislosti disponovat věrohodnými důkazy, které jeho domněnku mohou podložit, jako například skutečnost, že se zjištěné znečištění vyskytuje v blízkosti zařízení provozovatele, nebo shoda mezi zjištěnými znečišťujícími látkami a složkami používanými uvedeným provozovatelem v rámci jeho činností. • •NS 25 Cdo 3989/2015 (potvrzeno I.ÚS 1821/16) •Povinnost předcházet škodám na lesních porostech je právnickým a fyzickým osobám stanovena v lesním zákoně (č. 289/1995 Sb.), předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou jejich provozní činností v občanském zákoníku (Obč. Zák.) a konkrétní způsob výpočtu výše škody pak v prováděcím právním předpise k lesnímu zákonu (vyhláška č. 55/1999 Sb.). Lesy pod vlivem imisí •NS 25 Cdo 769/2006 •Odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou na lesních porostech vypouštěním škodlivých látek do ovzduší není vyloučena tím, že provozovatel plní povinnosti plynoucí z předpisů o ochraně ovzduší, včetně placení poplatků za znečišťování ovzduší. • •NS 5 Cdo 1211/2006 •Neexistuje-li prozatím metoda, pomocí níž by bylo možno zcela přesně určit výši škody na lesních porostech na jednotlivých územích ve vztahu k jednotlivým zdrojům znečištění, je výpočet opírající se o rozptylovou studii a Gaussův matematický model plně dostačujícím podkladem pro závěr o výši škody (srov. ustanovení § 136 o. s. ř.). Popsaný způsob zjištění výše škody vzhledem k současné úrovni vědeckých poznatků o působení exhalací na lesní porosty a technických možností jejich vyčíslení je nutno považovat za způsob dosud nejpřesnější, který splňuje požadavky na zjištění výše škody ve smyslu ustanovení § 442 odst. 1 obč. zák. •https://www.euro.cz/byznys/energetici-porazili-lesy-spor-o-22-tisic-muze-rozhodnout-o-stovkach-mil ionu-1367500 • Specifika povinnosti nahradit škodu v právu životního prostředí Vybraní zvláště chránění živočichové •NS 25 Cdo 4768/2015 •Žaloba o náhradu škody podle § 10 odst. 4 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, je žalobou na plnění ze soukromoprávního vztahu, která se projedná podle části třetí občanského soudního řádu. •Příslušný orgán v rámci posouzení žádosti poškozeného podle § 8 odst. 2 zákona č. 115/2000 Sb. nevydává správní rozhodnutí ve formálním ani materiálním smyslu. Žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody u příslušného orgánu má charakter předběžného uplatnění nároku věřitele u dlužníka. Ryby, ryby, ryby,… •Zvíře chované v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není. § 1049 OZ •ALE •Rybářské právo patří státu, který jeho výkon v rybářských revírech bezplatně svěřuje jiným subjektům. Neulovené ryby ve vodních tocích se pokládají za věc ničí, přičemž oprávněný subjekt rybářského práva nabývá volně žijící ryby v rybnících do svého vlastnictví až jejich ulovením; vlastnictví k rybám v tekoucích vodách není možné. •NS 25 Cdo 3961/2009 • • Zákon o rybářství •Za škodu způsobenou na rybí obsádce v rybářském revíru nebo na rybníku nebo ve zvláštních rybochovných zařízeních odpovídá osoba, která ji způsobila. •K vymáhání škody je oprávněn uživatel rybářského revíru nebo rybníkář. •Rybářský revír = část vodního útvaru povrchových vod o výměře nejméně 500 m2 souvislé vodní plochy, umožňující život rybí obsádky a vodních organizmů, vyhlášená rozhodnutím příslušného orgánu státní správy rybářství. •Uživatel rybářského revíru = osoba, které byl výkon rybářského práva povolen Děkuji za pozornost…