Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Masarykova univerzita Brno VŠB – TU Ostrava 2018 – doplněny orgány Mezivládní (mezistátní) organizace jediná úroveň • Stát D Stát C Stát E Stát F Stát A Stát G Stát B Mezivládní organizace Nadstátní organizace 2 úrovně • Stát D Stát C State E Stát F Stát A Stát G Stát B Nadstátní organizace Vývoj Evropských společenství a Evropské unie (od „zemí společného trhu“ po integrovanou Evropskou unii) Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 1 •1. Pařížská smlouva (o zřízení ESUO) (1951/1952), •2.-3. Římské smlouvy (o zřízení EHS a Euratomu) (1957/1958), •4. Úmluva o společných orgánech (Slučovací smlouva) (1965/1967), •5. Jednotný evropský akt (1986/1987), •6. Maastrichtská smlouva o Evropské unii (1992/1993) ……. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Justice a vnitřní věci I. II. III. ES (EHS) EURATOM EU pilíř komunitární pilíře mezivládní (nadstátní) Tři pilíře Evropské unie podle Maastrichtu Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 2 •7. Amsterdamská smlouva (1997/1999), •8. Smlouva z Nice (2000/2003), •9. Smlouva o ústavě pro Evropu (Ústava EU)- podeps. 2004, nevstoupila v platnost, •10. Lisabonská smlouva (2007/2009). •K tomuto výčtu je ještě třeba doplnit smlouvy rozpočtové a smlouvy o přístupu nových členů (ČR: 2003/2004). •Letopočty: přijetí (podpis) dokumentu / vstup v platnost E U EU Evropská unie podle Lisabonské smlouvy Přehled vývoje ES a EU - 1 •1952 - vznik ESUO, nadstátní organizace •1958 - vznik EHS a EURATOMu, nadstátních organizací •1993 - vznik EU –= zastřešení tří Společenství (tzv. I. pilíř - nadstátní) –+ další oblasti mezivládní spolupráce (tzv. II. a III. pilíř), –tři Společenství existují nadále, –EHS je přejmenováno na ES Přehled vývoje ES a EU - 2 •2002 - zánik ESUO, zbývá ES a EURATOM •2009 - ES zaniká, resp. přeměňuje se v novou EU, ta ztrácí charakter pouhého zastřešení a stává se nadstátní organizací, jakou bylo dosud ES. •EURATOM existuje nadále vedle EU. •(Letopočty = vstup v platnost příslušného dokumentu.) Přehled vývoje ES a EU (zjednodušené) •1952 vznik ESUO (nadstátní organizace) •1958 vznik EHS, EURATOM (nadstátní organizace) •1993 vznik EU jako pouhého zastřešení tří Společenství, EHS přejmenováno na ES, ostatní beze změny •2002 zánik ESUO •2009 přeměna ES na EU nové kvality (nadstátní organizace), EURATOM beze zm. K o m i s e R a d a Schéma principu nadstátnosti --------- VšB --------------------- 12 10 18 ------ orgán EU orgán členských států rozhodování o návrhu povinný návrh R a d a E U Evropská k o m i s e Evropský parlament Soudní dvůr EU Účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská rada Schéma organizační struktury EU Evropská komise •Reprezentuje integrační zájmy Unie, ne členských států – je na nich nezávislá •Pravomoci: –1. iniciativní –2. výkonná –3. kontrolní –4. zastupování EU navenek –5. normotvorná Evropská komise základní informace •Činnost Komise je zabezpečována prostřednictvím Generálních ředitelství. GŘ je odpovědný jednomu z komisařů. O celkový chod Komise se stará Generální sekretariát. •Celkem má Komise přibližně 35 000 zaměstnanců, z nichž přibližně patnáct procent tvoří překladatelská a tlumočnická služba. •Předsedu Komise musí schválit Rada EU a Evropský parlament. 8 místopředsedů. •28 komisařů nominují jednotlivé členské státy. Komisaři nejsou reprezentanty státu, který je delegoval. •Každému z komisařů je předsedou Komise přidělen jeden resort. •Evropskou komisi nakonec jako celek schvaluje Evropský parlament. •Komise je politicky zodpovědná Parlamentu, který jí jako celku může vyjádřit nedůvěru. Rada EU •Složení: zástupci člen. států (ministři) •Předsednictví: po 6 měsících •Pravomoci: rozhodovací, legislativní •Hlasování: – vážené – kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost •*COREPER • Vážené hlasování v Radě EU do r. 2014 (starý systém – již neplatí) •Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 •Polsko a Španělsko: 27 •Rumunsko: 14 •Nizozemsko: 13 •Belgie, ČR, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 •Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 •Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Chorvatsko a Slovensko: 7 •Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 •Malta 3 臈 •CELKEM 345 Hlasování kvalifikovanou většinou (do 2014 – již neplatí) •Návrh přijat: •1. pokud souhlasí většina členských států a •2. pokud je minimálně 260 hlasů – což je 73,9 % z celkového počtu hlasů z 352 •Členský stát může navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Bude-li zjištěno, že tomu tak není, rozhodnutí nebude přijato. Kvalifikovaná většina v Radě podle Lisabonu (od 2014) • •55% členských států a současně alespoň • •65% obyvatel EU (součet obyvatel ve státech hlasujících kladně) http://newsimg.bbc.co.uk/shared/img/o.gif http://newsimg.bbc.co.uk/media/images/39959000/gif/_39959355_power_popn_gra203.gif Evropský parlament •Složení: 751 poslanců – přímé volby –jednokomorový •Pravomoci: –spolurozhodování s Radou EU (legislativní činnost) –demokratický dohled nad Komisí (nedůvěra) –rozpočtová pravomoc •Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk Výbory a frakce EP • •Pro období 2014 - 2019 je počet stálých výborů stanoven na 20 stálých a 2 podvýbory. •Parlamentní výbory vypracovávají a přijímají zprávy o legislativních návrzích či přicházejí se zprávami z vlastního podnětu. Výbory připravují materiály pro plenární zasedání Parlamentu. Dále posuzují a předkládají pozměňovací návrhy směrnic a nařízení vypracovaných Evropskou komisí. Vedle stálých výborů může Evropský parlament zřídit i výbory dočasné a vyšetřovací • •Vedle výborů poslanci zasedají také v politických skupinách (frakcích), kde jsou sdruženi podle politické, nikoli státní příslušnosti. •Politické skupiny mají obdobnou strukturu jako národní strany. Volí si předsedu (v některém případě i dva předsedy) a místopředsedy. V jednacím sále zasedají poslanci podle politické příslušnosti, a to zleva doprava. •Politické skupiny rozhodují o agendě plenárního zasedání a předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se bude společně hlasovat. Tzv. koordinátoři skupiny působí jako kontaktní osoby mezi skupinami a výbory a hledají podporu při hlasování o návrzích. •V Evropském parlamentu je v současnosti 8 politických skupin. Někteří poslanci jsou tzv. nezařazenými poslanci, tj. nejsou členy žádné politické skupiny. • Zasedání EP •Parlament má tři oficiální sídla. •1. Ve Štrasburku se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. •2. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také "miniplenární zasedání". •3. Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. Etats membres – počty poslanců Sièges - actuelle Sièges - 2014-2019 Différence Allemagne (D) 99 96 -3 France (F) 74 74 = Royaume Uni (GB) 73 73 = Italie (IT) 73 73 = Espagne (ŠP) 54 54 = Pologne (PL) 51 51 = Roumanie 33 32 -1 Pays-Bas 26 26 = Grèce 22 21 -1 Belgique 22 21 -1 Portugal 22 21 -1 République tchèque (CZ) 22 21 -1 Hongrie 22 21 -1 Suède 20 20 = Autriche 19 18 -1 Bulgarie 18 17 -1 Danemark 13 13 = Slovaquie 13 13 = Finlande 13 13 = Irlande 12 11 -1 Croatie* 12 11 -1 Lituanie 12 11 -1 Slovénie 8 8 = Lettonie 9 8 -1 Estonie 6 6 = Chypre 6 6 = Luxembourg 6 6 = Malte 6 6 = TOTAL 766 751 -15 Evropský soudní dvůr podle Lisabonu Speciali- zované soudy (do 2016) Soudní dvůr EU: Soudní dvůr Tribunál Složení SD EU: • •1. Soudní dvůr – 28 soudců, 8 generálních advokátů •2. Tribunál – 56 soudců (2019) •3. Soud pro veřejnou službu – zrušen 2016 (sloučen s Tribunálem) Základní funkce Soudního dvora • •1. Klasické řešení sporů, ukládání sankcí • •2. ESD jako ústavní (správní) soud • •3. Sjednocování výkladu práva EU v členských zemích • Evropská unie Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B právo EU právo EU právo EU právo EU vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo mezinárodní právo soukromé • Evropská unie Stát A Jednotlivec státu A právo EU právo EU vnitrostátní právo A • Stát A Jednotlivec státu A vnitrostátní právo A • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo 1 1 2 Funkce práva v EU •základní funkce práva: vnitřní uspořádání systému (řád) •EU je samostatný systém –vlastní orgány s vlastní pravomocí –vlastní aktivity –finanční nezávislost –PROTO MUSÍ MÍT VLASTNÍ REGULACI (PRAVIDLA) UVNITŘ I NAVENEK = PRÁVO EU –předpisy (právo) – není to ani mezinárodní, ani vnitrostátní –vlastní soudy Funkce práva v EU - 2 • • Vlastní funkce práva EU: • •1. výstavba EU (institucionální struktura) •2. vztah k členským státům (pravomoci) •3. úprava vlastní činnosti (jednotlivé oblasti integrace a spolupráce) E U jednotlivec (osoba) členský stát podřízen EU podřízen členskému státu a EU Systém českého práva • 1. horizontální uspořádání: –veřejné – soukromé – procesní –odvětví •2. vertikální uspořádání (právní síla): –ústavní pořádek (ústavní zákony, Listina) –zákony –nařízení vlády, vyhlášky ústředních orgánů –vyhlášky územních orgánů Systém práva EU • 1. horizontální uspořádání: –institucionální –materiální – „odvětví“ • 2. vertikální uspořádání (právní síla): –primární právo (zřizovací smlouvy – mezi členskými státy) –sekundární právo (vytvářené institucemi EU) Systém práva EU - schéma • primární materiální sekundární institucion. sekundární materiální Právo EU jako integrační nástroj •právo jako integrační nástroj nadstátního prostředí •primární a sekundární právo EU •2 metody úpravy: • - samostatná unijní úprava (primární, nařízení) – paralelně s vnitrostát. právem • - určování obsahu vnitrostátní úpravy (směrnice) • - zajímají nás směrnice? Prameny českého práva •právní normativní akt –ústavní zákon –zákon –vládní nařízení, vyhlášky –(mezinárodní smlouvy) – •normativní smlouva (kolektivní smlouva) Prameny práva EU •primární právo: –mezinárodní smlouvy („zřizovací“) mezi členskými státy – SEU, SFEU, přístupové smlouvy, Listina •sekundární právo: –nařízení –směrnice –rozhodnutí •mezinárodní smlouvy uzavírané EU, (judikatura SDEU) – Nařízení a směrnice v EU •nařízení: –analogie zákona –unifikovaná úprava přímo platí v celé EU –úprava otázek komunitární dimenze •směrnice: –určena členskému státu –zapracování (implementace) do národního práva (např. změna zákonů podle směrnice) –zůstává národní právo (zákony), směrnice je sbližuje (harmonizuje) • Evropské společenství (Evropská unie) Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B komunitární právo komunitární právo komunitární právo komunitární právo vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo mezinárodní právo soukromé E U jednotlivec (osoba) členský stát podřízen EU podřízen členskému státu a EU E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Legislativní postupy v EU - řádný = Rada spolurozhoduje s Evropským parlamentem, Rada přitom rozhoduje kvalifikovanou většinou - zvláštní = popsány ve Smlouvě o fungování EU Řádný legislativní postup 1 •KOMISE předloží návrh EP a RADĚ •změna návrhu Komise: RADA jednomyslně •první čtení –začíná EP: svůj postoj předloží Radě –Rada schválí - přijato –Rada neschválí – první čtení (projednání) v Radě, výsledek: postoj Rady Řádný legislativní postup 2 •druhé čtení –1. EP schválí postoj Rady – přijato –2. EP odmítne zcela – nepřijato –3a. EP navrhne změny a Rada je schválí: přijato –3b. EP navrhne změny a Rada všechny neschválí: dohodovací výbor ------ kompromis –změna návrhu neschválená Komisí: Rada jednomyslně –Dohodovací výbor: kompromis projednán EP a Radou ve třetím čtení –musí být přijat do 6 týdnů Radou a zároveň EP, jinak nepřijato •RADA rozhoduje kvalifikovanou většinou, není-li uvedeno jinak Přednost práva EU •založena judikaturou ESD •důvod: právo EU = autonomní právní řád zavazující členské státy a jednotlivce •ustanovení národního práva je nebo není nahrazeno právem EU •je-li nahrazeno ustanovením práva EU: zůstává v platnosti, ale nemůže být aplikováno (aplikační přednost práva EU)‏ •přednost práva EU jako absolutní pravidlo? •základní judikát: Costa v. ENEL 6/64 Národní právo nahrazeno: Přímý účinek práva EU •ustanovení práva EU je přímo aplikovatelné na jednotlivce – není potřeba národních prováděcích pravidel • •základní podmínky přímého účinku: ustanovení je (1) přímo aplikovatelné (self-executing) a (2) bezpodmínečné • E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Přímý účinek ustanovení Smlouvy o fungování EU (primárního práva)‏ •1. ustanovení přímo aplikovatelné (self- executing): ANO (čl. 101)‏ •2. ustanovení není přímo aplikovatelné, netýká se přímo jednotlivce: NE (čl. 4 SEU)‏ •3. Pochybnosti: judikatura ESD E U jednotlivec členský stát směrnice nebyla implementována Přímý účinek neimplementované směrnice Vynucování práva EU lvůči členským státům: lna podnět Komise – Soudní dvůr -správní řízení před Komisí -žaloba Komise nebo čl.státu k ESD, rozsudek ESD -nerespektování rozs. ESD: další řízení před Komisí -návrh Komise ESD na uložení pokuty – pokuta ESD lna podnět Komise – Rada -nadměrný schodek veřejného rozpočtu, rozh. Rady lna podnět jednotlivce -předběžná otázka, odpovědnost typu Francovich -podnět Komisi – řízení před Komisí atd. -------------------- 01 11 2018 -------------- Vynucování práva EU - 2 lvůči jednotlivcům -řízení před Komisí, rozhodnutí Komise (pokuta) -žaloba k Tribunálu (- ESD) -výkon rozhodnutí lvůči orgánům EU -žaloba na neplatnost aktu -žaloba na nečinnost Přehled žalob (řízení) před soudy EU lPŘÍMÉ ŽALOBY lPorušení povinnosti členského státu lMimosmluvní nebo smluvní odpovědnost EU lSpory mezi čl. státy (rozhodčí smlouva) lDuševní vlastnictví lZaměstnanecké spory lNeplatnost aktu nebo rozhodnutí org. EU lŽaloba týkající se sankcí jednotlivcům lNečinnost orgánu EU Přehled žalob (řízení) před soudy EU - 2 l lNEPŘÍMÉ ŽALOBY lŽaloba na neaplikovatelnost nařízení lŘízení o předběžné otázce