Volební období 2013–2017

Počátkem roku 2013 se uskutečnily první přímé volby prezidenta České republiky, jejichž vítězem se stal Miloš Zeman. V prvém kole, které se uskutečnilo ve dnech 11. a 12. ledna 2013, kandidovalo 9 kandidátů. Do druhého kola postoupili s největší podporou voličů Miloš Zeman (24,21 % hlasů) a Karel  Schwarzenberg  (23,40 % hlasů). M. Zeman vyhrál i druhé kolo konané o čtrnáct dnů později ve dnech 25. a 26. ledna 2013. Z celkového počtu 8 424 235 voličů získal 2 717 405 (54,80 %), zatímco K. Schwarzenberg obdržel 2 241 171 hlasů (45,19 % hlasů). Volební účast v 1. kole byla 62 %, ve druhém pak 59,1 %. Miloš Zeman se tak stal třetím prezidentem České republiky.

Koaliční vláda Petra Nečase stejně jako Topolánkova vláda skončila předčasně demisí dne 17. června 2013. Opoziční ČSSD sice dvakrát vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě (2010, 2011), ale tyto snahy k pádu vlády nevedly. Existenci vlády již na jaře 2011 ohrozila vládní krize vyvolaná problémy spojenými s financováním poslanců Věcí veřejných Vítem Bártou. Další ohrožení vlády představoval o rok později odchod Karolíny Peake a dalších členů Věcí veřejných z této strany. Nicméně právě Karolína Peake s „odpadlíky“ podpořila Nečasovu vládu a umožnila její fungování až do podání demise premiérem. K. Peake založila politickou stranu LIDEM – liberální demokraté, která měla zastoupení v Nečasově kabinetu a disponovala do rozpuštění Poslanecké sněmovny osmi poslanci.[1]

Bezprostředním podnětem k pádu Nečasovy vlády se tak stala až tzv. aféra Nagyová.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 měly charakter předčasných voleb. Po podání demise premiérem P. Nečasem strany dosavadní koalice hodlaly pokračovat ve vládnutí v čele s Miroslavou Němcovou (ODS). Prezident však jmenoval premiérem dne 25. června 2013 Jiřího Rusnoka, bývalého člena ČSSD, předsedou úřednické vlády (vládu jmenoval na jeho návrh 10. července 2013). Rusnokova vláda však nezískala dne 7. srpna 2013 důvěru v Poslanecké sněmovně, a proto byl její předseda nucen dne 13. srpna podat do rukou prezidenta republiky demisi. Nato byl pověřen hlavou státu, aby vládl až do předčasných voleb.

Poslanci se usnesli podle čl. 35 odst. 2 Ústavy podat žádost prezidentu republiky na rozpuštění Poslanecké sněmovny dne 20. srpna 2013 a na základě této žádosti rozpustil prezident republiky sněmovnu 28. srpna 2013. Zároveň vyhlásil předčasné volby na dny 25. a 26. října 2013.

Vítězem těchto voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se stala Česká strana sociálně demokratická, která obdržela 20,45 % hlasů a 50 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO 2011[2] se ziskem 18,65 % hlasů a 47 mandátů. Jako třetí skončila KSČM (14,91 % hlasů a 33 mandátů). Do sněmovny se ještě dostaly i strany bývalé vládní koalice TOP 09 (11,99 % hlasů a 26 mandátů) a ODS[3] (7,72 % hlasů a 16 mandátů), Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury[4] (6,88 % hlasů a 14 mandátů) a opětovně KDU–ČSL[5] (6,78 % hlasů a 14 mandátů). Pětiprocentní uzavírací klauzuli se nejvíce přiblížila z ostatních kandidujících subjektů Strana zelených (3,19 % hlasů).

Volební výsledek nepochybně představuje oslabení obou velkých politických stran. A na druhé straně úspěch nových subjektů na české politické scéně a také KDU–ČSL, která se vrátila do Poslanecké sněmovny po čtyřech letech. Oba nové subjekty se prezentovaly jako „hnutí“, která usilují o změnu dosavadní politiky, odmítají stávající establishment a budou rozhodně bojovat proti korupci, byť jejich volební programy obsahovaly tyto záměry ve velmi obecné poloze.

Novou vládu sestavila koalice ČSSD, ANO a  KDU–ČSL  disponující v Poslanecké sněmovně 111 mandáty. Prezident Miloš Zeman jmenoval tuto vládu 28. ledna 2014. Důvěru jí vyjádřila Poslanecká sněmovna 18. února 2014.

Ve dnech 23. a 24. května 2014 se konaly volby do Evropského parlamentu, v nichž soupeřilo celkem 857 kandidátů, které navrhly jak parlamentní, tak i mimoparlamentní strany. Zvoleno bylo 21 europoslanců ze sedmi politických stran. ODS získala pouze dva mandáty oproti předchozím devíti mandátům, po čtyřech mandátech získala ČSSD, TOP 09 a ANO[6], po třech mandátech získala KDU–ČSL a KSČM a jeden mandát Svobodní. Po Slovenské republice byla volební účast druhá nejnižší ze všech členských států EU (18,2 %).

Volební rok 2014 uzavíraly komunální a senátní volby. V komunálních volbách v říjnu 2014 zvítězili nezávislí, kteří získali 41 460 zastupitelů. KDU–ČSL získala 3 996 zastupitelů, ČSSD 3806 zastupitelů, ODS 2398 zastupitelů, KSČM 2564 zastupitelů, hnutí Starostové a nezávislí (STAN) 2190 zastupitelů, TOP 09 868 zastupitelů a ANO 2011[7] ve svých premiérových komunálních volbách 1610 zastupitelů. Největší ztráty ve srovnání s předchozími komunálními volbami zaznamenala ODS (2714 zastupitelů), ČSSD pak ztratila 860 zastupitelů a KSČM 700 zastupitelů.

V senátních volbách téhož roku, kdy se volila třetina senátorů, obhajovala ČSSD 23 mandátů, ODS 3 mandáty a KSČM 1 mandát. ČSSD se sice podařilo obhájit pouze deset míst v Senátu, nicméně i tak zůstala nejsilnějším klubem s 33 senátory. KDU–ČSL získala 4 senátorů a ANO čtyři senátory. ODS získala dvě nová dvě senátorská místa, když zároveň neobhájila tři místa senátorů v Praze. Dvě místa získala Strana zelených, stejně jako i Starostové a nezávislí a Starostové pro  Liberecký kraj. TOP 09 žádné místo nezískala.

                   Volební období 2017–

Řádné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se konaly ve dnech 20. a 21. října 2017. Nejlepšího volebního výsledku dosáhlo hnutí ANO se ziskem 29,54 % hlasů a 78 mandátů.

Jako druhá skončila ODS s 11,32 % hlasů a 25 mandáty. Česká pirátská strana poprvé zaujala místo v Poslanecké sněmovně a získanými 10,79 % hlasů a 22 mandáty skončila třetí[8]. Stejný počet mandátů, tedy 22, obdržela i čtvrtá SPD, nicméně s nižším počtem hlasů – 10,64 %[9]. Pátým subjektem v Poslanecké sněmovně se stala KSČM, která získala 7,76 % hlasů a 15 mandátů. Šestá ČSSD s počtem 7,27 % hlasů dosáhla také na 15 mandátů.

Dalšími úspěšnými stranami se staly: KDU–ČSL (5,80 % hlasů – 10 mandátů), TOP 09 (5,31 % hlasů – 7 mandátů)[10] a STAN (5,18 % hlasů – 6 mandátů). Volební účast byla 60,84 % voličů.

Jestliže na jedné straně znamenalo vítězství ANO 2011 výrazný přírůstek mandátů ve srovnání s předchozími volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 – 31, ČSSD utrpěla největší ztrátu – ztratila 35 mandátů oproti předchozím volbám. Mandáty ztratila i KSČM (18), TOP 09 (19) a KDU ČSL (4). Své zastoupení naopak zvýšila ODS o devět mandátů. Česká pirátská strana, stejně jako i SPD a Starostové a nezávislí, jsou zastoupeni v Poslanecké sněmovně poprvé.[11]

Předseda vítězné strany, Andrej Babiš, byl 31. října 2017 pověřen nejprve prezidentem republiky Milošem Zemanem jednáním o sestavení vlády a následně 6. prosince jmenován předsedou vlády. Prezident republiky jmenoval novou vládu České republiky navrženou A. Babišem 13. prosince 2017. Vláda byla složena ze zástupců vítězného hnutí a odborníků z praxe nominovaných ANO.

Ve lhůtě stanovené Ústavou[12] požádala vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu. Vzhledem k tomu, že se pro vyslovení důvěry vyjádřili pouze poslanci hnutí ANO, musela podat vláda demisi. Od 24 ledna 2018, kdy president demisi vlády A.  Babiše přijal, vládla jeho vláda v demisi. Prezident, jak ostatně uvedl hned po volbách, opět A. Babiše   pověřil jednáním o sestavení nové vlády.[13]

Designovaný premiér jednal o sestavení vlády nejprve s ODS a KDU-ČSL [14] . Po stranickém referendu se pro účast v menšinové vládě  s  ANO  rozhodla  ČSSD. Druhou vládu Andreje Babiše jmenoval prezident M. Zeman 27.června 2018. Důvěru Poslanecké sněmovny získala tato vláda díky podpoře  KSČM  12. července 2018.

Počátkem roku 2018 se uskutečnily již druhé přímé volby prezidenta České republiky. Prvního kola voleb, které se konalo 12. a 13. ledna 2018, se zúčastnilo devět kandidátů. Do druhého kola s nejlepšími výsledky postoupil prezident Miloš Zeman, který získal 38,56 % hlasů, a bývalý předseda Akademie věd ČR, Jiří Drahoš. Prvního kola voleb se zúčastnilo 61,92 % voličů.

Miloš Zeman vyhrál i druhé kolo voleb. Obdržel 51,36 % hlasů, zatímco Jiří Drahoš 48,63 %. V absolutních číslech vyhrál Miloš Zeman s 2 853 390 hlasy. Jiří Drahoš dostal 2 701 206 hlasů, tedy o 152 184 hlasů méně. Druhého kola voleb se zúčastnilo 66,6 % voličů.

     Komunální volby, konané ve dnech 5. a 6. října 2018 potvrdily dosavadní trend, spočívající ve voličské podpoře zejména sdružení nezávislých

kandidátů. Právě tato sdružení získala 34 965 zastupitelů. Pokud jde o stranické kandidátky, nejúspěšnější byla KDU-ČSL s 3 231 zastupiteli  následovaná  ODS (2 281 zastupitelů), Sdružení STAN a nezávislí kandidáti získalo 2 224 zastupitelů, ČSSD (1 882 zastupitelů), ANO (1 676 zastupitelů), KSČM (1 426 zastupitelů  ).  Nezávislých kandidátů bylo zvoleno 6 232. Z dalších parlamentních stran získala Česká pirátská strana  275 zastupitelů, TOP 09 192 a  SPD 155. Celkem bylo zvoleno 61 892 členů zastupitelstev obcí.

Současně s komunálními volbami 5. a 6. října 2018 se konalo první kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Druhé kolo se pak uskutečnilo ve dnech 12. a 13. října 2018. Po dvou letech se volila třetina senátorů – 27 z 81.

V prvním kole voleb splnili nutnou podmínku ke zvolení, tedy zisk více než 50 % hlasů, pouze dva kandidáti: Jiří Čunek z KDU-ČSL a Jiří Drahoš, nezávislý kandidát, nedávný neúspěšný kandidát na funkci prezidenta republiky.

Ve druhém kole senátních voleb se dařilo ODS, když získala 10 mandátů, a dále STAN se ziskem 5 mandátů. Výrazným neúspěchem byly naopak volby pro ČSSD, která ztratila 12 mandátů a získala jen jeden. Jeden mandát ztratila i KDU-ČSL, dva však získala. O jediný mandát přišla KSČM, která tak přišla o zastoupení v Senátu.

V současné době [15]mají největší senátorský klub Starostové a nezávislí – 19 členů, senátorský klub ODS má 18 členů [16], senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí – 15 členů, senátorský klub ČSSD – 13 členů, senátorský klub ANO – 7 členů, Senátorský klub pro liberální demokracii- SENÁTOR 21 –  6  členů . Tři senátoři jsou nezařazeni.

Rok 2019 byl rokem jediných voleb, a to voleb do Evropského parlamentu, kterých se Česká republika od svého vstupu do Evropské unie zúčastnila již počtvrté[17] .