pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB PF_PPT_en
Zápatí prezentace
Základy mezinárodního a evropského práva (ZMEP)
BZ105Zk
úvodní předmět pro studenty bakalářských programů
Filip Křepelka
Právo EU + zdravotnické právo
Právnická fakulta – Masarykova univerzita, Brno

pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB PF_PPT_en
Reforma
Evropská unie (její právo)
Jen stručné informace o mezinárodněprávních kořenech ES a EU.
Důraz na ES a EU
Stručné přiblížení hmotného práva (jednotný vnitřní trh, společné hospodářské politiky, další
politiky)

Základy mez. a evr. práva
Větší důraz na mezinárodní právo, mezinárodní společenství států, mezinárodní organizace.
V případě práva EU pouze teorie, instituce. Hmotné právo se vyčleňuje do jiných kursů.
Zápatí prezentace

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vysvětlení termínů
nPřívlastky spolu neladí - odpovídající dvojice by byly:
nMezinárodní (konsensuální, odlišné od vnitrostátního práva, upravující vztahy mezi státy) a
nadnárodní (s některými státními prvky, ovšem nedosahující stupně federace (dále). nNeexistuje
žádné stejnorodé mezinárodní právo, nadnárodní právo je výhradně právo EU, byť některé prvky má též
právo RE.      nSvětové a evropské: odlišení, zda pro celou planetu, nebo pro světadíl, byť nikoli
třeba s účastí všech států, podobně jiných světadílů.
Zápatí prezentace
3

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Obsah, smysl, účely, metody předmětu
nRostoucí význam mezinárodního a evropského práva
nUvědomění si rozdílů mezi vnitrostátním právem na straně jedné a mezinárodním a evropským právem
na straně druhé.
nMezinárodní právo jako druhý právní řád
nNadnárodní právo Evropské unie jako třetí právní řád.
nTo vše vztažené k vnitrostátnímu právu (chápaném obecně).
nMezinárodní soukromé právo (vícesložkové).
nNávaznost na právní nauku (teorii práva) a státovědu.
n
Zápatí prezentace
4

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Předmět bakalářského studia PrF MU
nÚvod do mezinárodního a evropského práva v magisterském studijním programu „právo“ PrF MU má
srovnatelný obsah a větší rozsah.
n(proto možné uznávání při přestupu)
nPro všechny jednotlivé programy (veřejná správa, vyšší justiční úředník, trestní řízení, obchod)
na začátku programu kvůli významu mezinárodního a nadnárodního práva též ve vnitrostátním právu.
nPro program „mezinárodněprávní obchodní studia“ je ZMEP východisko pro další předměty, zvláště ty
rozvíjející problematiku PEU, světové ekonomické právo a také mezinárodní právo soukromé.
Zápatí prezentace
5

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Jednotlivé lekce v roce 2019
nPondělí 16. 9. 2019
nZhruba témata 1-4 rozpisu v Isu.
nÚterý 17. 9. 2019
nZhruba témata 5-8  rozpisu v Isu.
nPátek 1. 11. 2019
nZhruba témata 9-12 rozpisu v Isu.
nÚčast se nesleduje, lze ji však doporučit.
Zápatí prezentace
6

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Zkouška v lednu a únoru 2020
nPísemná zkouška – test a slovní otázky
nTrvání: 40 minut, možné dokončení v polovině.
nTermíny: pravidelně 4, zpravidla jednou týdně, ve večerních hodinách, patrně v nouzových
prostorech.
nHodnocení:
nKaždá část celkem nejvýš 10 bodů.
nPro úspěch minimálně 12 bodů ze 20.
nA: 18-20, B: 16-17, C: 14-15, D: 13, E: 12,
nF (neúspěch): 11 a méně.
nNezbytná kvalifikovaná znalost  s ohledem na základní, úvodní ráz celého kursu.
Zápatí prezentace
7

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Materiály ke studiu
nTato powerpoitnová prezentace.
nSkripta PrF MU
nTýč Vladimír, Úvod do mezinárodního a evropského práva, 3. aktualizované vydání, 2018.
nElektronická skripta PrF MU pro bakalářské studenty.
nPrávo EU, 4. vydání, elektronická verze, 2013.
Zápatí prezentace
8

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Stát z hlediska vnitřního
nUčebnicová tříprvková struktura
nÚzemí – dosud pouze souše na Zemi (nikoli na moři, nikoli virtuálně, nikoli ve vesmíru).
nObyvatelstvo –může být všeliké, pro moderní demokratický států obyvatelstvo určitého státu musí
mít pojítko (typicky jazyk, ale též náboženství, kultura, historické povědomí) pro vytvoření a
udržování (a bránění) státu.  nStátní moc – určité uspořádání společnosti, někteří jednotlivci
vykonávají státní (veřejnou) moc vůči obyvatelstvu státu.
Zápatí prezentace
9

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Státní moc (vrchnost), státní orgány
nUrčité uspořádání společnosti
nExistence státních orgánů
nFunkcionáři státních orgánů
nJednotlivci vykonávající státní moc.
nVýběr jednotlivců: volby, jmenování ze strany volených funkcionářů, ale také třeba tradice,
typicky dědění trůnu, původně zmocnění se vlády donucením. nVždy jeho jménem působí jednotlivci, je
třeba vyjasnit, které jednání se státu přičítá.  nV mezinárodních vztazích: představitelé pro tento
účel, např. vrcholní, diplomaté, ale též vojáci.
nStát jako právnická osoba svého druhu.
Zápatí prezentace
10

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Připomínka pramenů vnitrostátního práva
nCo stát, to vlastní vnitrostátní právo.
nLze však hledat podobnosti a rozdíly (právní srovnávání neboli komparatistika). nJednotlivé
prameny vnitrostátní práva podle teorie práva: obyčeje, soudcovské právo (precedenty), normativní
smlouvy. nAle především normativní právní akt / zjednodušeně předpis.  Typický normativní právní
akt je zákon, ale též podzákonné předpisy. Na vrcholu typicky ústava (vesměs jeden dokument).
Hierarchie práva. nVytvářejí právotvorné orgány (parlamenty, zastupitelstva), výjimečně schvaluje /
zamítá lid.
Zápatí prezentace
11

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Připomínka uplatnění vnitrostátních práv
nVnitrostátní právo prosazují.
nDodržování jednotlivci a nestátními korporacemi, institucemi, státním aparátem. nStátní aparát (v
širším smyslu, vedle státu též jednotky územní samosprávy): úřady, soudy.
nDohled a dozor, kontrola dodržování…
nV některých případech rozhodování o oprávněních a povinnostech.
nPostihy: civilní, trestní, trestně-správní.
nPři dobrovolném nedodržení možnost vynucení, v krajním případě prostřednictvím ozbrojené síly.
Zápatí prezentace
12

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
 Společnost, hospodářství, politika
nStáty fungují (více či méně dobře) v určitém společenském, kulturním, hospodářském a politickém
prostředí. nPři výuce práva jsou pochopitelně na místě zmínky, protože právo jako nástroj správy a
ovládání společnosti státem. nUvedené aspekty lze samozřejmě zkoumat hlouběji, to však činí jiné
vědy (na jiných fakultách).  nObdobně to platí též pro tento kurs: je třeba jej odlišit od
„mezinárodních vztahů“ a „evropských studií“, jež na MU vyučuje Fakulta sociálních studií.
Zápatí prezentace
13

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Právní dogmatika a právní politika
nUplatňování práva na základě jeho výkladu (právní dogmatika, též doktrína de lege lata) nVytváření
práva na základě politické vůle, poznání a vyhodnocení společnosti, hospodářství (právní politika,
de lege ferenda) nTéž mezinárodní právo a nadnárodní právo EU mají svoji právní dogmatiku a svoji
právní politiku. nTyto však oproti vnitrostátnímu právu vykazují odlišnosti.
Zápatí prezentace
14

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Původ a vývoj států
nRůzné předstátní útvary (rody, kmeny) Státy začaly vznikat cca 3000 př.n.l. Dlouho však
nepokrývaly většinu Země. nTypický způsob vzniku: určitá společenská skupina se zmocnila vlády nad
ostatním obyvatelstvem a tuto moc udržovala násilím. Typická interakce: střety a války. Stát
opírající se o ozbrojené síly. nProměny uspořádání: otrokářství, feudalismus (různých podob),
oligarchie, demokracie, autoritativní a totalitní režimy, formální a faktické. nSamozřejmě zásadní
socioekonomické, technologické  kulturní rozdíly dříve a dnes.
Zápatí prezentace
15

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Státy v současném světě
nNyní (rok 2019) zhruba 200 států.
n(přesné číslo nelze uvést kvůli všeobecně neuznaným státům, celkům se značnou autonomií apod.)
nMezi těmito státy jsou obrovské rozdíly.
nVýchodiskem je odlišná rozloha, zásadní je však různá lidnatost, dále hospodářský výkon, sociální
úroveň, stabilita státu, vojenská síla, kulturní vliv…  nMezinárodní právo nicméně předpokládá
formální rovnost všech států.
Zápatí prezentace
16

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vznik a zánik států – sebeurčení národů
nAž do 19. století státy vznikaly a zanikaly ovládáním vedoucími vrstvami a jejich vnitřními a
vnějšími střety a boji. nExpanze západní civilizace (Evropy) na další kontinenty, kolonialismus. nV
19. století postupné krystalizování moderních národů, nacionalismus.
nPožadavek sebeurčení.
nMezinárodní právo je poměrně odtažité: jenom při zásadních proměnách, dekolonizace, jinak se
respektuje totožnost a územní celistvost států.
Zápatí prezentace
17

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Planeta Země a blízký vesmír
nZeměkoule: poloměr 6378 km, průměr 12756 km.
n30% souše (cca 150.000.000 km2), 70% moře
nPočet obyvatel Země v roce 2019: 7.7 miliardy obyvatel, výrazný růst během 20. století trvá. Hrozí
přelidnění.   nSchopnost lidstva vstoupit do ve vesmíru se ukazuje být omezená, využívání pouze
blízkého vesmíru, automatizace, pro člověka je vesmír nehostinné a nebezpečné prostředí, oproti
dřívějším představám je kolonizace vesmíru je v nedohlednu.
nNeznáme mimozemský život a civilizace.
nKlimatická krize jako ohrožení habitatu lidstva?
Zápatí prezentace
18

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mezinárodní / mezistátní vztahy
nVztahy mezi státy jako reprezentanty vládců, resp. národů.  Nemusí být totéž, co vztahy mezi
národy, nicméně obojí spolu souvisí. nZájmy (ke spolupráci, nyní zejména mezinárodní obchod, k
soupeření),  pohledy (sympatie a antipatie), vnímání blízkosti a vzdálenosti.
nFenomén sousedství jednotlivých států.
nPevninské a námořní cesty, vzdušný prostor, vesmír jako zprostředkovatelé spojení: dopravy a
spojů.
Zápatí prezentace
19

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mezinárodní právo jako úprava vztahů
nVnitrostátní právo upravuje chování jednotlivců a snaží se jej ovlivnit. nTéž zde rozpor mezi
formalitou (sollen) a realitou (sein), část práva se porušuje.   nStát má nicméně navrch, je
vrchnost. Subordinační charakter vnitrostátního práva. nMezinárodní právo je právo mezi desítkami,
nyní dvěma stovkami států. nStáty jej vytvářejí a uplatňují vůči sobě navzájem, napomáhají jim
ještě mezinárodní organizace.
nProto koordinační charakter mezinárodního práva.
n
Zápatí prezentace
20

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Původ a vývoj mezinárodního práva
nTradiční mezinárodní právo.
nPrvní mezinárodní smlouvy sjednány již ve starověku.
nJak uvedeno, převládající tradiční forma interakce státu byla válka
nMezinárodní smlouvy spojenecké a mírové převládaly.
nRespekt k poslům…
nKlasické mezinárodní právo je fenomén navazující na společné základy práva (římské, tradiční,
kanonické právo) v Evropě. nVznikalo pozvolna po třicetileté válce. Objevila se první nauka tohoto
mezinárodního práva.
Zápatí prezentace
21

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Neexistence globálního státu
nGlobální (planetární) stát na Zemi:
n- nikdy v dějinách lidstva neexistoval
n- nyní neexistuje (OSN jim opravdu není)
n- nejsou příznaky, že by svedl v dohledné době vzniknout
n- lidstvo je příliš nesvorné a nejednotné
nFantaskní hypotéza: globální stát by snad mohl vzniknout při střetu s mimozemskými civilizacemi
(když lidstvo přežije) či při kolonizaci vesmíru po emancipaci dalších planet?
Zápatí prezentace
22

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mezinárodní (státní) organizace
nSdružují jednotlivé státy
nČlenství může mít různé kategorie
nRovnost versus určený podíl, často podle vkladů či zájmu na spolupráci.  nS ohledem na různý okruh
členských států a různé poslání mají různé uspořádání. nPravidelné jsou však orgány složené z
reprezentantů všech členských států.
Zápatí prezentace
23

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Původ a vývoj mezinárodních organizací
nJsou podstatně mladší než státy.
nZačaly vznikat teprve v 19. století.
nHledaly se právní formy.
nVětší počet vznikl teprve ve 20. století.
nNyní na světě existují stovky mezinárodních organizací (uvádí se až 500, tj. více než států
samotných). nStáty jsou tedy běžně členy desítek mezinárodních organizací zároveň, členství tedy
není výlučné.
Zápatí prezentace
24

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Členění mezinárodních organizací
nMnohé lze poznat z názvu mezinárodní organizace.
nPodle tématu úzce a široce zaměřené.
nMohou být otevřené, pootevřené, uzavřené.
nČlení se pravidelně na globální (univerzální), kontinentální a regionální. nLeckteré lze srovnat s
institucemi a podniky uvnitř jednotlivých států.
Zápatí prezentace
25

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Organizace Spojených národů
nPředchůdce mezi WWI-WWII Společnost národů.
nOSN založena v roce 1945 v San Franciscu
nJako záměr vítězů druhé světové války: výsadní postavení vítězných velmocí v Radě bezpečnosti
nHlavním posláním zachování míru a bezpečnosti ve světě, dále však též jejich socioekonomický
rozvoj.
nTomu odpovídá financování a uspořádání OSN
Zápatí prezentace
26

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Orgány OSN
nValné shromáždění – složené ze zástupců členských států na vrcholné (prezidentské, premiérské,
ministerské úrovni), každoroční zasedání září…  nRada bezpečnosti – stálí členové s právem veta
(5), nestálí členové (původně 6, nyní 10) volení valným shromážděním podle regionálního klíče,
přijímá rezoluce na podporu míru a bezpečnosti nDalší orgány: Hospodářská a sociální rada, Rada pro
lidská práva. nGenerální tajemník OSN: vrcholný vyjednavač jednající jménem, a správce organizace,
pravidelně vybírán z řad
n
Zápatí prezentace
27

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Kolektivní bezpečnost
nZměna poměrů v 19. a 20. století.
nSnaha bránit stále ničivějším válkám a střetům.
nHumanizace (též základní práva).
nVyloučení použití síly s výjimkou sebeobrany je změna v mezinárodním právu.
nSnaha vytvářet mechanismy kolektivní bezpečnosti.
nOSN – přes veškeré pochybnosti je mechanismus kolektivní bezpečnosti
Zápatí prezentace
28

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Další vybrané mezinárodní organizace
nWTO (Světová obchodní organizace) – 165 států pro hospodářskou integraci, vysoký stupeň
liberalizace.
nIMF – Mezinárodní měnový fond
nIBRD – mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj + další struktury skupiny světové banky.
nOECD – organizace vyspělých států světa.
nUNESCO, UNICEF, FAO, WHO – jednotlivé odvětvové mezinárodní organizace. nRůzné kontinentální a
regionální organizace – OAS, AU, ASEAN, LAS, V4 apod.
n
n
Zápatí prezentace
29

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Nevládní organizace, struktury, korporace
nV minulosti ne vždy úplně jednoznačná hranice mezi státy a zmíněnými strukturami, některé
struktury se staly státy, některým strukturám se přiznává zvláštní status v mezinárodním právu
n(typicky Vatikán, resp. Svatý stolec jako hlava římskokatolické církve). nMezinárodní nevládní
organizace, zájmové organizace, svazy, církve.  nMezinárodně působící podniky – korporace,
respektive koncerny a holdingy. nMají vliv na jednotlivé státy, dokáží mít vliv rovněž na
mezinárodní organizace: přímo, zprostředkovaně.
Zápatí prezentace
30

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Jednotlivec a mezinárodní právo
nV  minulosti bylo
nSamozřejmě řada obyčejů a mezinárodních smluv upravuje postavení
nProto tzv. destinatář výhod a nevýhod…
nTy mu zprostředkovávají státy prostřednictvím svého vnitrostátního práva (níže způsoby přenosu –
recepce). nJako subjekt je jednotlivec jenom u části úprav (tzv. marginální subjektivita).
n
Zápatí prezentace
31

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Česká republika jako stát
nČeská republika oficiální dlouhý název, po dlouhém vývoji a přes nechuť Česko oficiální krátký
název!!! nV současné podobě od roku 1993, od roku 2004 členem nadnárodní Evropské unie. nJejí
právní předchůdce bylo Československo (s válečnou přetržkou a různými režimy 1918-1992).
nRovnocenným následníkem bylo však též Slovensko, nešlo tedy o secesi, ale vzájemnou separaci.
Československo vzniklo mezinárodním společenstvím připuštěnou secesí od Rakouska-Uherska po WWI.
nČesko (srovnatelně též Slovensko) je obecně uznaným státem, členem desítek mezinárodních
organizací.
n
Zápatí prezentace
32

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Prameny mezinárodního práva
nUrčuje nauka.
nShrnuje čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora (v návaznosti na starší dokumenty). nSjednané
mezinárodní smlouvy – samozřejmě závazné jenom pro smluvní strany (níže)
nMezinárodní právní obyčeje (též níže)
nZásady mezinárodního práva uznávané (civilizovanými) státy. nNauka a judikatura jako podpůrný a
pomocný pramen (též kvůli různým pohledům právních tradic).
Zápatí prezentace
33

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Zásady mezinárodního práva
nKlíčové hodnoty pro fungování mezinárodního společenství. nPříležitostně vyjadřované slavnostními
proklamacemi. Rozptýleně uvedené v klíčových mezinárodních smlouvách.  nVysoká míra obecnosti
pochopitelně přináší výkladové potíže, slouží mj. výkladu konkrétních ustanovení mezinárodních
smluv.
nChování států vůči sobě navzájem:
n zákaz použití síly s výjimkou sebeobrany,
nPacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat),
nPovinná spolupráce států
Zápatí prezentace
34

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mezinárodní obyčeje
nNěkteré státy mají dodnes obyčejový základ svého vnitrostátního práva. Řada dalších států měla
dříve částečně obyčejové právo. nObyčej – nepsané pravidlo (může být ovšem dodatečně popsané
literaturou, tj. jde o absenci autoritativního zápisu)
nMusí být dlouhodobé užívání – usus longaevus
nA přesvědčení o právní závaznosti – opinio iuris
nBohužel chybí nějaká katalogizace mezinárodních obyčejů, ve výuce se uvádějí minimálně. nŘada
mezinárodních obyčejů je nyní rovněž zachycená mezinárodními smlouvami.
n
Zápatí prezentace
35

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mezinárodní smlouvy, jejich členění
nSmlouva jako pramen práva odráží jeho koordinační charakter, respektive absenci planetárního
státu. nNauka mezinárodního práva sice přemýšlí o ústních smlouvách, v praxi však s ohledem na
charakter státu z povahy věci větší roli nehrají, možný překryv s mezinárodněprávním obyčejem.
nNyní základní pramen mezinárodního práva tedy písemná smlouva. nČlenění: dvoustranné, vícestranné,
mnohostranné, kontinentální, globální, uzavřené, polootevřené, otevřené, termínované a
netermínované.
n
n
n
n
n
n
Zápatí prezentace
36

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Srovnání s vnitrostátními smlouvami
nPři výuce lze hojně uvádět podobnosti s vnitrostátními smlouvami, zejména těmi, které uzavírají
právnické osoby (příklad smlouva banka-SVJ půjčka, dodavatel-SVJ rekonstrukce.  nTakových smluv se
uzavírají miliony denně, ústních pak přímo miliardy. nTypické náležitosti písemné smlouvy: název,
označení stran,  definice, plnění a protiplnění,  závěrečná ustanovení o vstupu v platnost, datum,
místo, podpisy jako vyjádření vůle reprezentantů…
n
n
Zápatí prezentace
37

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Příprava mezinárodní smlouvy
nSoudobé mezinárodní smlouvy se zhusta vyjednávají měsíce, ba roky.
nNa základě iniciativy některého státu.
nVícestranné a mnohostranné mezinárodní smlouvy se běžně sjednávají na půdě příslušných
mezinárodních organizací z jejich iniciativy. nVychází se zhusta z již existujících smluv jako
vzorů. Existují dokonce též vzorové mezinárodní smlouvy. nJednání vedou – na základě politického
zadání – diplomaté a experti – ministerští úředníci.
Zápatí prezentace
38

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Sjednání mezinárodní smlouvy
nÚstavy či příslušné zákony určují, kdo jménem státu smí sjednávat mezinárodní smlouvy.
nJsou jimi pravidelně hlavy států, premiéři, ministři.
n(Ústava ČR: prezident, může přenést a přenáší na vládu jako celek, resp. její jednotlivé členy).
nMožné je zmocnění – pravidelně náměstci ministrů, diplomaté…
nSjednání bývá slavnostní událost.
nNení však nezbytná společná přítomnost v místě a čase. Lze sjednat též s pomocí (diplomatické)
pošty.
nDůležité smlouvy se sjednávají s výhradou ratifikace.
Zápatí prezentace
39

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Potvrzení mez. smlouvy (Ratifikace)
nRatifikace (potvrzení) mezinárodní smlouvy.
nUvědomme si způsoby dopravy a spojů v minulém století. nPanovníci dávali vyslancům zmocnění ke
sjednání s výhradou vlastního potvrzení. nPři demokratizaci států se prosadilo schvalování
parlamenty, popř. výjimečně též lidem v referendu. nDrtivá většina států však nadále svěřuje
ratifikaci hlavě státu, tedy monarchovi nebo prezidentovi, kteří však mohou jednat až po schválení
demokraticky legitimním tělesem.
Zápatí prezentace
40

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vstup mezinárodní smlouvy v platnost
nDvoustranné smlouvy vstupují v platnost ratifikací (respektive sjednáním, není-li ratifikace
požadovaná) oběma státy. nVícestranné a mnohostranné smlouvy vstupují v platnost dokončením
ratifikace ze strany předepsaného počtu států z řad smluvních států (které sjednaly). nMezinárodní
smlouva tedy kvůli nedostatku ratifikací nemusí vstoupit v platnost teprve po řadě let či vůbec
nikdy (existují „nenarozené“ mezinárodní smlouvy), možné je explicitní či implicitní konstatování.
Zápatí prezentace
41

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Obsah mezinárodních smluv
nMezinárodní smlouvy se podle obsahu dají členit na:
n- kontraktuální, zakládající konkrétní plnění,
n- legislativní (právotvorné): vytvářející právní úpravu pro státy a další smluvní strany, popř.
recepcí též pro jednotlivce. nVztahy povinností a oprávnění mohou být založené mezi stranami (inter
partes) či obecně (erga omnes. nMezinárodní smlouvou lze zřídit mezinárodní organizaci (výše).
nMezinárodní smlouva může potvrdit vznik nového státu (výše), jeho právní postavení,
nástupnictví.
Zápatí prezentace
42

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Trvání mezinárodních smluv
nMezinárodní smlouvy se sjednávají (podobně jako vnitrostátní) na sjednané natrvalo či neurčito
anebo na dobu určitou.
nSmlouvy natrvalo jsou závazné.
nMožnost zániku závazku podstatnou změnou okolností, zánikem samotného státu. nMožnost výpovědi
bývá ve smlouvě zakotvená, stanoví se výpovědní doba. Výpověď lze vzít zpět.
Zápatí prezentace
43

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Úprava mezinárodního smluvního práva
nZásady sjednávání, ratifikace, uplatňování, ukončování mezinárodního práva nebylo celá staletí
úplně zřejmé.
nUpravovaly je mezinárodní obyčeje.
nPostupně je popisovali prostřednictvím literatury (nepočetní) odborníci mezinárodního práva
veřejného.  n Kodifikace pravidel – Vídeňská úmluva o smluvním právu (sjednána 1969, účinná od
1980, pro Československo 1987) – upravuje vztahy mezi státy.
Zápatí prezentace
44

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Dodržování a porušování práva
nPro mezinárodní (a podobně nadnárodní) právo platí podobně jako pro vnitrostátní právo, že určuje
chování. Ne vždy se ovšem zúčastnění takto chovají.
nVyjádření německé teorie práva sollen – sein
nS ohledem na slabé nástroje prosazování (koordinační ráz práva již zmiňovaný při jeho vytváření)
je snazší beztrestné porušování mezinárodních závazků. nProtiprávní chování je však nutné
rozlišovat od chování nevstřícného a odtažitého.
Zápatí prezentace
45

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vzájemnost (reciprocita)
nZa hlavní důvod dodržování mezinárodních závazků je třeba považovat vzájemnou výhodnost
(reciprocitu). nStáty dodržují své závazky, protože jim dodržování druhým státem přináší výhody.
nNejde jenom o výhody pro státy samotné, ale též pro jejich obyvatelstvo a hospodářství.
nVětšina mezinárodních závazků se dodržuje!
nObdobou je vzájemná výhodnost v občanskoprávních, obchodních a pracovních vztazích.
n
Zápatí prezentace
46

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Postihy jako odrazení a náprava
nNedodržení mezinárodního práva.
nNe všechno nedodržení mezinárodních závazků je předmětem reakce státu vůči jinému státu. nProto je
též důležitá možnost jednotlivce dovolávat se řady mezinárodních závazků před úřady a soudy na
základě převzetí (recepce) mezinárodního práva do vnitrostátního práva (níže). nTito jednotlivci
totiž mají zájem na uplatnění v jejich jednotlivých záležitostech.
n
Zápatí prezentace
47

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Nóta + Retorze (odveta)
nVýchodiskem bývá tajná, diskrétní, nebo naopak veřejná nóta, protest, vyjádření. nPoužívají se
diplomatické kanály (typicky předvolání velvyslance na ministerstvo zahraničí)
nRetorze představuje zásah do faktických zájmů státu.
nNevůle spolupracovat nad rámec mezinárodních smluv. Nevůle navazovat další smluvní vztahy.
n
Zápatí prezentace
48

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Represe (represálie)
nTermín represálie, represe je problematický, protože v žurnalistické a politické mluvě představuje
státem prováděné násilí a přísné postihy. nV mezinárodním právu se jím rozumí odveta ve smyslu
odepření protiplnění souvisejícího závazku či jiného mezinárodněprávního závazku (např. odvetná cla
v mezích práva).
Zápatí prezentace
49

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Použití ozbrojené síly
nV minulosti se připouštělo použití ozbrojené síly jako nástroj prosazování zájmů vůči ostatním
státům. Ve 20. století se ustálila zápověď použití ozbrojené síly s výjimkou sebeobrany. nMožná je
individuální stejně jako kolektivní sebeobrana – státy se sdružují ve vojenské koalice a pakty
(typicky NATO). nOpakovaně se testují hranice sebeobrany: na hrozící útok, preventivní útok. nOSN
může oprávnit k použití ozbrojené síly prostřednictvím RB, ba toto koordinovat (peace-making
missions).
Zápatí prezentace
50

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Svépomoc jako nástroj prosazování zájmů
nUvedené nástroje představují vlastní kroky států.
nStáty pochopitelně mají tendenci směšovat prosazování svých právem chráněných zájmů a svých zájmů
vůbec.
nJsou soudci ve vlastní záležitosti….
nJednotlivé státy mají odlišnou lidskou, hospodářskou, sociokulturní, vojenskou sílu, kterou dokáží
podpořit prosazování svých (právem chráněných) zájmů… nVelmoci pochopitelně spoléhají na tuto sílu,
nástroje řešení sporů zdůrazňují menší státy.
Zápatí prezentace
51

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Působení mezinárodních organizací
nLeckteré mezinárodní organizace představují fóra pro jednání členských států nejen při vytváření
mezinárodních smluv, ale též pro jejich prosazování. nŘada mezinárodních organizací organizuje
periodická generální hodnocení členských států, která mohou ukázat nedostatky na straně členských
států na veřejnosti a tím mj. napomoci prosazování jinými uvedenými postupy (name and shame).
nNěkteré mezinárodní organizace vytvářejí stížnostní mechanismy.
Zápatí prezentace
52

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Řešení sporů
nK řešení sporů mezi státy jsou k dispozici různé postupy, které shrnuje čl. 33 Charty Spojených
národů: nStrany ve sporu (tj. státy), jehož trvání by mohlo ohroziti zachování mezinárodního míru a
bezpečnosti, budou především usilovati o jeho řešení vyjednáváním, šetřením, zprostředkováním,
řízením smírčím, rozhodčím nebo soudním, použitím orgánů neb ujednání oblastních nebo jinými
pokojnými prostředky podle vlastního výběru. RB, uzná-li to za potřebné, požádá strany (státy), aby
urovnaly svůj spor takovými prostředky.
Zápatí prezentace
53

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mezinárodní soudní dvůr
nJe soudem pro řešení sporů jako orgán OSN
nNavazuje na Stálý soud mezinárodní spravedlnosti při Společnosti národů  nMá 15 stálých soudců
volených orgány OSN, strany sporu mohou vedle tohoto nominovat ad hoc soudce.
nRozhoduje spory, pokud se na tom státy dohodly:
n- rozhodčí doložka ve smlouvě
n- následná dohoda
n- předchozí prohlášení o vůli projednávat (vymezené) spory s podmínkou vzájemnosti.
Zápatí prezentace
54

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Další mezinárodní soudy a podobné orgány
nStálý rozhodčí soud (vytváří zázemí pro rozhodčí řízení, včetně nabídky několika stovek rozhodců)
nMezinárodní soud pro mořské právo (námořní spory)
nOrgán pro řešení sporu, panely a odvolací orgán Světové obchodní organizace (obchodní spory)
nSoudy v rámci kontinentálních a regionálních organizací a struktur (v případě RE a EU níže)
nMezinárodní středisko pro řešení sporů (ICSID)
nMezinárodní trestní soud (ICC) a mezinárodní trestní soudy pro jednotlivé země / střety – soudí
jednotlivce, nikoli státy.
Zápatí prezentace
55

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
(Ne)vymáhání rozsudků a rozhodnutí
nRozsudky MSD jsou pro státy závazné, chybí však mechanismy jejich vynucení donucením států: lze
však aktivovat RB OSN.   nObdobně to platí též pro další soudy, rozhodčí soudy a srovnatelné
mechanismy, mechanismy bývají problematické či omezeně účinné.
nJsou případy dlouhodobě nerespektovaných rozsudků.
nTéž takové soudnictví / rozhodčí soudnictví však může mít smysl, neboť již probíhající řízení
svede zmírnit napětí a zabránit stupňování střetu.
Zápatí prezentace
56

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Neřešení vážných sporů
nPřes veškerou nabídku nástrojů řešení sporů se řada často zásadních sporů nechává bez řešení.
Státy nechtějí zhoršit své postavení prohrou. nDlouhodobě se neřeší zejména územní spory. Zájem
pochopitelně nemají ty státy, které drží území podle druhé strany sporu protiprávně. nS ohledem na
protikladné zásady či spory ohledně jejich uplatnění běžně zaznívají protikladné výklady
mezinárodního práva.
Zápatí prezentace
57

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Oddělení a propojení VP a MP
nDualismus:
nmezinárodní a vnitrostátní právo mají nejen různé prameny práva a odlišné normy, ale především
rozdílné adresáty. Vnitrostátní právo zavazuje jednotlivce podrobené těmto státům, zatímco
mezinárodní právo státy.
nMonismus:
nMezinárodní a vnitrostátní právo působí souběžně, je potřeba vyjasnit hierarchii. nRealitou je
dualismus, monismus je spíše přáním, přímé uplatnění je omezené.
Zápatí prezentace
58

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Převzetí (recepce)
nZ praktických důvodů nicméně státy jako smluvní strany nechávají pronikat mezinárodní právo do
vnitrostátního práva. nZáleží však na státech, jak moc a jakými způsoby tak činí: to potvrzuje
dualismus. nStáty tak činí pouze ve vztahu k části mezinárodních smluv. Vstřícnost může být
problematická, není-li opětovaná ze strany dalších smluvních stran (států).
Zápatí prezentace
59

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Adaptace a inkorporace
nFormy recepce: transformace, inkorporace, adaptace, adopce. nTransformace: souběžné přijetí
mezinárodní smlouvy jako zákona. nAdaptace: přizpůsobení vnitrostátního práva požadavkům
mezinárodní smlouvy, aby jeho splněním byla splněná mezinárodní smlouva. nInkorporace: použití
mezinárodní smlouvy jako pramene vnitrostátního práva bez změny jeho formy.
Zápatí prezentace
60

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Český rámec mezinárodního práva
nČl. 10 Ústavy ČR
nVyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika
vázána, jsou součástí právního řádu. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije
se mezinárodní smlouva.
nČl. 49
nK ratifikaci mezinárodních smluv
na) upravujících práva a povinnosti osob,
nb) spojeneckých, mírových a jiných politických,
nc) z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci,
nd) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
ne) dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
nJe třeba souhlasu obou komor Parlamentu.
Zápatí prezentace
61

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropa jako světadíl
nDefinice Evropy?
nSubkontinent
nEurasie – resp. Tzv. Starý Svět.
nGeografické hranice Evropy?
nKulturní hranice Evropy?
n
Zápatí prezentace
62

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Historie evropské integrace a konfliktů
nEvropa po konci Římské říše jako svět řady států.
nEvropské státy spolu vždy soupeřily.
nMnohdy spolu evropské státy válčily.
nNásilné sjednocování však nikdy neuspělo.
nVědomí jednoty, zvláště ve srovnání s Asií a Afrikou.
nNáboženské a kulturní základy (křesťanství).
nNyní spíše post-religiózní společnost.
Zápatí prezentace
63

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Uspořádání po WWII a studené válce
nEvropu dělila „železná opona“.
nStruktury ve východní socialistické části (již neexistující, zrušené po roce 1990): nRada vzájemné
hospodářské pomoci (1949) pro hospodářskou kooperaci a integraci plánovaných znárodněných ekonomik.
nVaršavská smlouva (1955) jako vojenský pakt.
nObojí pod dominancí SSSR.
nV západní Evropě postupně se rozšiřující  struktury NATO, RE, ES (EU až později).
Zápatí prezentace
64

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
OBSE
nKonference pro bezpečnost a spolupráci se uskutečnila v roce 1975 v Helsinkách (Helsinský akt)
nKonference byla posléze etablovaná jako stálá.
nZmírnila napětí mezi západním a východním blokem, který v 80. letech začal oslabovat (Pařížská
charta 1990). nDo podoby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) byla stálá
konference reorganizovaná v roce 1995: n56 (57) členských států, regionální organizace pro ochranu
míru a bezpečnosti nVšechny členské státy EU (níže) jsou členy OBSE, členství se mlčky
předpokládá.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
NATO
n(Organizace Severoatlantické smlouvy, neoficiálně Severoatlantická aliance):
nVojenský pakt pro společnou obranu v případě napadení. Zatím nevyzkoušeno, působí preventivně.
n29 členských států včetně USA a Kanady (tj. není jen evropská.
nVětšina členských států EU jsou členy.V EU též vojensky neutrální státy  Není to ale zjevně
předpoklad členství v EU.
nPohled na NATO není jednotný již v mnohý členských státech (též Česko).
nLiší se představy o roli EU v
nSnažení rozvíjet bezpečnostní a obranný pilíř je tedy omezeně
n
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Rada Evropy
nPůvodně ryze západoevropská Po konci železné opony celoevropská.
n 47 členských států
nZaložená v roce 1949 pro administrativní, kulturní, sociální spolupráci a pro ochranu základních
práv.
nPři RE působí Evropský soud pro lidská práva prosazující (evropskou) Úmluvu o ochraně lidských
práv a základních svobod včetně dodatkových protokolů.
nČlenství v RE je nepsaným předpokladem členství v EU.
nNa druhé straně je v RE řada dalších států bez perspektivy členství v EU (Rusko, Ukrajina,
Turecko).
nMezi RE a EU je řada vazeb. Organizace bývají běžně zaměňovány. Též

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropský soud pro lidská práva
nVytvořen při Radě Evropy (dodatečně)
nVytvořen v rámci celoevropského standardu základních práv.
nDříve ovšem Evropská komise.
nPřímá dostupnost
Zápatí prezentace
68

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropská úmluva o ochraně lidských práv
nSjednána na půdě RE v roce 1951 jako mezinárodní smlouva všemi tehdejšími členskými státy.
nUrčuje celoevropský standard základních práv.
nPůvodní text
nMěnící a dodatkové protokoly.
n
Zápatí prezentace
69

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Jednotlivá Evropská společenství
nPředcházela dnešní Evropské unii
nEvropské společenství uhlí a oceli (1951-2001): první integrace pro tehdy důležitá hospodářská
odvětví.
nEvropské společenství pro atomovou energii (od roku 1957): pro integraci tehdy perspektivního
odvětví.
nEvropské hospodářské společenství (též od roku 1957): pro integraci ostatních odvětví.
n EHS splynulo s EU, ESAE existuje odděleně dodnes.
nByly mezinárodní organizace s nadnárodními rysy.
nMěly a mají stejný okruh členských států, členství bylo vázané.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropská unie
nVytvořena jako doplňková struktura k existujícím Evropským společenství teprve v roce 1992.
nNenahradila 2 (tenkrát 3) ES, jen je doplnila.
1.pilíř: Evropská společenství (tj. především hospodářská integrace)
2.pilíř: společná zahraniční a bezpečnostní politika
3.pilíř: spolupráce justiční a vnitřní
nAž „Smlouva o Ústavě pro Evropu“ předpokládala splynutí EU a ES do nové EU.
nTotéž zavedla na sklonku roku 2009 Lisabonská smlouva.
nNyní zjednodušeně: EU = ES.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Členská základna I.
nZakládající členské státy 3 ES: Francie, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko (nikoli Benelux), Německo
(západní – SRN) a Itálie
nRozšíření v 70. letech: Velká Británie, Irsko, Dánsko (Norsko vyjednalo, ale nevstoupilo)
nRozšíření v 80. letech: Řecko, krátce poté Španělsko a Portugalsko.
nRozšíření (již EU+ES): Rakousko, Švédsko, Finsko (Norsko podruhé ne).
nVyspělé západoevropské státy mimo ES a EU: Švýcarsko, Norsko, Island, miniaturní západoevropské
státy – zvláštní napojení.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Členská základna II.
nRozšíření 2004: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr a
Malta.
nRozšíření 2007: Rumunsko a Bulharsko
nRozšíření 2013: Chorvatsko
nNyní tedy 28 členských států.
n
nOchota rozšiřovat zmizela.
nDluhová a možná měnová krize eurozóny, běženecká či migrační  krize, krize „demokracie a právního
státu“, neschopnost jednotné Brexit znamená ohrožení EU jako celku.
n
n
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Možnosti a meze rozšiřování EU
n
nZpůsobilost členství: evropský demokratický stát.
nIsland (chce? nechce),
nKandidáti: Makedonie,  Albánie, BiH, Srbsko.
nTurecko (dlouho ho nechtěli, všichni tuší, že to nejde, chce ještě? )
nZájemci: řada států jihovýchodní a východní Evropy (Ukrajina), perspektiva členství je vzdálená,
ba přímo mizí.
nNyní odmítání nových zájemců.
nEvropské či blízké státy bez zájmu: Rusko, Izrael.
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Obecné nároky na členský stát
nEvropský stát – otázka vymezení Evropy.
nČlenský stát má dodržovat a uplatňovat – široce chápané – právo EU.
nNení možné vyloučení členského státu!
nV případě vážného porušování zásad demokracie a právního státu možnost omezení hlasovacích práv a
předběžné jednání (nyní probíhá s Polskem kvůli reformě ústavního soudnictví).

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vystoupení z EU
nPrávo ES, resp. ES/EU nepředpokládalo vystoupení členského státu  - tedy bylo možné dohodou.
nLisabonská smlouva zavedla možnost (čl. 50 SEU) – oznámení zakládá dvouletou výpovědní dobu.
nBREXIT – Ve Velké Británii proběhlo referendum (23.6.2016), kterým většina hlasujících rozhodla
pro vystoupení (leave), VB výpověď oznámila (29. 3. 2017), dle Soudního dvora ji smí vzít zpět,
sjednání výstupové smlouvy, neratifikování ze strany VB, odklad odchodu očekávaného 29. 3. 2019
(odmítání hard brexit, tzv. no-deal), prodloužení do 1. 4., 31. 10. 2019 a nově 31. 1. 2020.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
EU další státy
nprostor: společný trh s výjimkou některých citlivých politik – zahrnuje vedle 28 členů EU též
Norsko, Island a Lichtenštejnsko. nŠvýcarsko: dvoustranné vztahy na základě série odvětvových
integračních smluv. nPřidružení států jihovýchodní Evropy Turecka: zóna volného obchodu a závazek k
přibližování práva přidruženého státu právu EU. Režim pro čekatele.
nVelká Británie po (nejistém) Brexitu.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Povaha EU a dřívějších 3 ES
nEvropská společenství měla právní subjektivitu v mezinárodním právu,  původní Evropská unie (1993
– 2009) nikoli. nTeprve po Lisabonské smlouvě „zdědila“ Evropská unie mezinárodní právní
subjektivitu po E(H)S.   nEvropská unie jako celek včetně ES (bez ohledu na vnitřní složitost) byla
a je podstatně dále než běžné mezinárodní organizace
n Stále ovšem stále nedosahuje kvalit státu.
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Srovnání EU s mez. organizacemi
nEU je více než běžné mezinárodní organizace a mezinárodní struktury vytvořené státy.
nPřímé uplatňování práva EU (dosud ES, tj. prvního pilíře EU) v právním prostředí členských států a
prostřednictvím jejich úřadů a soudů.
nV EU existuje autonomní legislativa
nRozhodování o legislativě možné proti vůli menšiny členských států
nExistují na členských státech emancipované orgány: Evropská komise, Soudní dvůr, Evropský
parlament.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Srovnání EU s federacemi
nVe světě existuje okolo 20 federací (USA, Německo, Švýcarsko, Indie, Rusko, Malajsie, Nigérie,
Brazílie, Kanada, Austrálie atd.).
nFederace mají dvojí státní moc a dvojí právo.
nCo EU oproti federacím nemá: kompetence k obraně, jednotná zahraniční politika, dominantní
rozpočet, rozsáhlé sociální angažmá, jednotná měna (ve všech členských státech)
nChybí státní moc. EU je závislá na členských státech při prosazování svého práva. Nemá ozbrojené
síly.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Orgány EU
nSpolečné orgány pro všechny agendy EU.
nInstituce připomínají orgány jak běžných mezinárodních organizací, tak orgány států.
nTo potvrzuje smíšený ráz EU (dříve ES).
nHlavní instituce: Evropský parlament, Rada, Evropská rada, Komise, jednotlivé agentury,  Soudní
dvůr + podřazené soudy, Účetní dvůr,
nZvláštní subjekt Evropská centrální banka.
nVedle toho existuje celá řada vedlejších institucí a struktur (agentury EU).

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropský parlament - volby
nPřímo volen občany EU ve členských státech naráz jednou za pět let, poslední volby 2019
nNyní 751 poslanců, bylo sníženo.
nNárodní delegace podle lidnatosti členských států.
nVolí se v systému poměrného zastoupení.
nEvropské volby jsou politicky „neevropské“.
nPřes veškerou podporu jsou skupiny (frakce) a evropské politické strany jen volné svazky národních
politických stran.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropský parlament – role
nEvropský parlament spolurozhoduje o většině legislativy (nařízení, směrnice, rozhodnutí) či je
aspoň konzultován. nRozhoduje o Evropské komisi (vyslovení důvěry, popř. nedůvěry)
nMá klíčové slovo při rozhodování o rozpočtu.
nLisabonská smlouva posílila jeho kompetence.
nCo demokratický deficit a omezená legitimita?

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Rada EU
nSestává se ze zástupců vlád členských států na ministerské úrovni (tj. virilní členství)
nCOREPER: výbor stálých zástupců na diplomatické úrovni.
nPředsednictví: střídají se členské státy po pololetích.
nRozhodování: jednomyslně, nebo kvalifikovanou většinou na základě váženého hlasování
nZůstává doposud mocnějším legislativním orgánem než Evropský parlament.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropská rada
nNezaměňovat prosím s Radou Evropy!
nSestává se ze šéfů vlád členských států EU, předsedy Komise a nově vlastního předsedy.   nSchází
se nejméně dvakrát ročně jako „summit“ ve členském státě, který předsedá Radě, nebo v Bruselu.
nRozhoduje o nejdůležitějších politických otázkách EU, právní kompetence jsou malé.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Evropská komise
nPředseda + místopředsedové + členové
nZ každého členského státu pochází jeden, nyní tedy 28.
n Původně se do budoucna předpokládala redukce.
nUstavení: Rada určí předsedu, nominace členů státy, vyslovení důvěry Evropským parlamentem
nFunkční období svázané s Evropským parlamentem
nMožnost vyslovení nedůvěry.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Působení a ráz Komise
nKomise jako „ vláda“ EU (resorty, omezená exekutiva, iniciativa, kontrola členských států)
nGenerální ředitelství jsou jednotlivé resorty.
nKomise jako „nevláda“: neopírá se o obvyklou většinu, nemá opozici, nemá jednotné složení,
nespravuje síť úřadů pro každodenní výkon práva vůči jednotlivcům.
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Soudní dvůr a další justice EU
n28 soudců po jednom z každého členského státu (aby byla zkušenost s právem každého členského
státu).
nIndividuální, politicky a právně méně významnou agendu převzal Tribunál (dosud Soud prvního
stupně). Do něj se integrovaly vznikající speciální soudy.
nChybí stále rozvinutá soustava soudů.
nNalézá a prosazuje právo EU v jednotlivých typech řízení: (1) řízení o předběžné otázce, (2)
řízení o porušení smlouvy, (3+4) řízení o neplatnosti a nečinnosti, další druhy řízení

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Výkon práva EU členskými státy
nDrtivou většinu výkonu práva EU zabezpečují členské státy, nepřehlédnutelná část je
zprostředkovaná jejich právem.
nTakto právo EU uplatňují zákonodárné sbory (směrnice), úřady a zejména nezávislé soudy
(nezávislost justice a vůbec právní stát - podmínka členství).
nKomise toliko sleduje prosazování práva EU členskými státy a v případě zjištění jedná, vyšetřuje,
žaluje a žádá pokuty.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Prameny práva EU (dříve ES/EU)
nVykazují rysy mezinárodního a vnitrostátního práva (smíšený ráz), nejsou tedy „třetím právním
řádem“ v pravém slova smyslu.
nRozlišování: primární (prvotní) právo a sekundární (druhotné,  odvozené) právo
nPrimární právo: zřizovací smlouvy
nSekundární právo: nařízení, směrnice, rozhodnutí, donedávna tzv. akty 2. a 3. pilíře.
nDalším pramenem práva jsou vnější mezinárodní smlouvy EU, resp. dříve ES.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Působení práva EU (dříve ES)
nSoudní dvůr založil přímý účinek práva E(H)S v prostředí členských států (rozsudek van Gend en
Loos)
nPřednost: v případě nesouladu vnitrostátního práva má přednost (rozsudek Costa v. ENEL).
nPřednost je absolutní, též před ústavami členských států (rozsudek Internationale
Handelsgesellschaft). To ovšem zdrojem napětí se státy a zvláště pak jejich nejvyššími a ústavními
soudy.
nPřímý účinek a přednost mají přímo použitelná pravidla SEU+SFEU (dosud SES), dále nařízení a ve
výjimečných případech směrnice.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vytváření primárního práva
nJedná se o klasické mezinárodní smlouvy.
n (1) příprava textu diplomaty a experty (tj. typicky vysokými ministerskými úředníky)
n (2) sjednání zástupci států na mezivládní konferenci (slavnostní podpis textu)
n (3) ratifikace, tj. potvrzování závaznosti podle ústavních pravidel, zpravidla předpokládá
souhlas parlamentů, občas referenda, nakonec potvrzení hlavami států.
nTeprve po předpokládaných ratifikacích vstoupí v platnost. V případě primárního práva EU všech
smluvních stran – tj. členských států.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Primární právo (prvotní, základní)
nPůvodně: Smlouva o založení Evropského společenství (Římská smlouva, 1957) a  Smlouva o Evropské
unii (též Maastrichtská smlouva, 1992)
nŘada novelizačních smluv (z posledních Amsterdam, Nice)
n- mezi nimi zvláštní postavení mají přístupové smlouvy (dosud 7), neboť smluvními stranami jsou
též kandidátské státy
nSmlouva o Ústavě pro Evropu (2004) měla nahradit SES a SEU, ztroskotala ale při ratifikacích.
nNásledně sjednána (2007) Lisabonská smlouva, předpokládající zásadní proměnu SEU a SES.
nPo dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy existuje Smlouva o Evropské unii
na Smlouva o fungování Evropské unie.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Sekundární právo (druhotné, odvozené)
nUž jsou předpisy (akty) orgánů EU.
nNařízení: uplatňují se přímo v právním prostředí členských států vedle, popř. s podporou
vnitrostátního práva. nSměrnice: jejich standard mají členské státy povinnost přenést do
vnitrostátního práva ve stanovené lhůtě (transpozice) a toto právo následně uplatňovat
(implementace)
nRozhodnutí: závazné pro adresáty.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Nařízení a jejich povaha
nUplatňují přímo úřady či soudy členských států vůči jednotlivcům. nNařízení musejí být uplatňována
členskými státy, selhávání představuje porušování práva EU. nMnohdy nařízení vyžadují doprovodnou
legislativu členských států (procesní, sankční a instituční pravidla)

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Záležitosti upravované nařízeními
nPokrývají především zemědělskou a regionální politiku, koordinaci sociálního zabezpečení,
spolupráci civilní justice, jednotnou měnu, cla.
nKdy se užívají nařízení:
n- má být jednotná úprava
n- aby tato úprava jako jednotná byla vidět
n
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Směrnice  a jejich dopad
nČlenské státy mají ve stanovené lhůtě založit jimi stanovené standardy, popř. je upřesnit a
doprovodit.
nNěkdy členské státy selhávají při provedení (neschopnost, nevůle).
nPři selhání možnost jednotlivce dovolávat se směrnice proti státu (rozsudek Ratti), nikoli však
proti jiným jednotlivcům (rozsudek Faccini-Dori) nebo státem, který sám selhal (rozsudek
Kolpinghuis)
nŽádoucí je užití jako nástroje výkladu práva členského státu (rozsudek Marleasing)

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Záležitosti upravené směrnicemi
nSměrnice se týkají: daně, pracovní právo, spotřebitelské právo, korporační právo, ochrana
životního prostředí, odvětvové standardy apod.
nProč směrnice?
n Ohled na existující vnitrostátní úpravu.
nVětší prostor pro volbu řešení státem
nProblém s přenosem a opakováním.
nMá to ještě smysl?
nNahrazování směrnic nařízeními: např. GDPR.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Legislativní procedury
nKomise: navrhuje legislativu
nEvropský parlament a Rada: různou měrou rozhodovaly o navržené legislativě v prvním pilíři, Rada
sama ve druhém a třetím.
nTzv. řádný legislativní postup: Evropský parlament může vetovat návrh.
nSlabší postavení Evropského parlamentu či vyloučení ve prospěch Rady v tzv. zvláštních
legislativních postupech.
nLisabonská smlouva učinila spolurozhodování Evropského parlamentu standardním s výjimkou
rozhodnutí ve věcech zahraniční politiky.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Řízení o předběžné otázce
nNa dotaz soudu členského státu uplatňujícího právo EU Soudní dvůr toto právo vykládá.
nOdpověď se má uplatňovat všeobecně
nTázat se mají soudy, jestliže je odstranění výkladového dilematu klíčové pro rozhodnutí věci
samotné.
nKterýkoli soud se může dotázat. Široké pojetí „soudu“. Rozhodčí soud či úřad se však ptát nemůže.
nSoudy poslední instance mají povinnost se dotázat.
nNetázat se, je-li ustanovení jasné (acte clair) nebo objasněné dosavadní judikaturou (acte
éclairé).

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Řízení o porušení smlouvy
nKomise jedná s členským státem
nKomise jej veřejně vyšetřuje
nKomise následně žaluje členský stát za nedodržování práva EU.
nPři nerespektování odsuzujícího rozsudku může žádat Soudní dvůr o uložení pokuty.
nSlouží nejen prosazování transpozice směrnic, ale také implementace práva EU všeho druhu.
nMůže iniciovat rovněž jiný členský stát, děje se tak ale vzácně. Komise má působit jako „hlídací
pes“. Členské státy si nebudou horšit vztahy.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Řízení o neplatnosti a nečinnosti
nSprávní a ústavní soudnictví podle povahy napadeného aktu či selhání. nŘízení o neplatnosti a
nečinnosti před Soudním dvorem (žalobci státy) či Soudem prvního stupně (žalobci ostatní subjekty,
včetně územní samosprávy, pokud to stát připustí). nMůže končit prohlášením neplatnosti
normativního či individuálního aktu pro rozpor s primárním, resp. sekundárním právem.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Význam judikatury Soudního dvora
nJudikatura Soudního dvora má velkou autoritu, mnohými je přijímána jako precedent. nAktivismus
Soudního dvora výrazně dotvořil právo EU, resp. dříve ES (zásada přímého účinku, zásada – všeobecné
– přednosti, široký výklad hospodářských svobod)  nJudikatura se běžně studuje při studiu práva EU
v zahraničí v míře nesrovnatelné se studiem judikatury v české právní praxi.

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Správní rozhodování v EU
nEU má jenom omezenou vlastní správu.
nVětšinu výkonu
nPříklady: ochrana hospodářské soutěže – kartely, dominance, fúze, státní podpory. nCentralizace
některých licencí a registrací pro některá odvětví, nově patenty EU. nOmezené a nekodifikované
správní právo (analogie českého správního řádu pro EU).
n

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Zdroje vnitrostátního práva
nV dávnější minulosti: ústní vyhlášení, nyní jenom ve výjimečných situacích.  nOd 19. století
periodické tiskoviny (jako noviny), rozesílané poštou – v Rakousku-Uhersku, Československu a Česku
Sbírka zákonů (a nařízení) (zkratka Sb.)  nNová úprava od roku 2001: rozlišení vnitrostátního práva
a mezinárodních smluv (Sb.m.s.). nPublikování konsolidovaných znění jako knih, též jako součást
komentářů.
nNa sklonku 20. století: vytváření elektronických databází.
nKomerční databáze – za úhradu, s dalšími prameny.
nStátní databáze – dnes běžně na Internetu pro veřejnost.
nV Česku komercializace, na internetu jen Sb.
n
Zápatí prezentace
105

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Zdroje mezinárodního práva
nRegistrace v OSN: United Nations Treaty Series: nyní údajně 158.000 mezinárodních smluv.
nJiné mezinárodní organizace mají vlastní sbírky:
nRada Evropy: Council of Europe Treaty Series,
nVlastní databáze na internetu.
nJednotlivé státy mají vlastní sbírky pro jimi sjednané, ratifikované, závazné smlouvy.  nV Česku
od roku 2001 Sbírka mezinárodních smluv, dříve vyhlašování ve Sb.(výše). nNeoficiální databáze
Ministerstvo zahraničních věcí, dostupná na Internetu.
Zápatí prezentace
106

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Zdroje práva EU
nOficiální nástroj: Úřední věstník Evropské unie. Tištěný, od roku 2015 oficiálně závazná
elektronická verze dostupná na internetu.
nVlastní databanka práva EU (dříve ES) EUR-Lex.
nDostupná na Internetu.
nMožnosti vyhledávání včetně související judikatury, identifikace související legislativy členských
států.
nSamostatná databáze rozsudků SD EU: Curia
Zápatí prezentace
107

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Typická jednojazyčnost VP
nVnitrostátní právo jednotlivých států je typicky jednojazyčné. nOdráží to skutečnost, že státy se
vesměs zakládají na jazykově vymezeném národě.
nV Česku je to samozřejmost, že to nemáme v Ústavě.
nPrávo se vytváří v příslušném jazyce.
nProto první výkladová metoda je jazyková (též gramatická), teprve dále smyslová (teleologická),
systematická, historická… nNutnost dobrého zvládnutí národního (státního, úředního) jazyka pro
práci s právem.
Zápatí prezentace
108

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Vybrané a další jazyky MP
nMezinárodní právo (tj. konkrétní mezinárodní smlouvy)
nDvoustranné se sjednávají běžně v jazyce smluvních států (dva, v případě shody jazyků jeden).
nVícestranné (cca do 10) občas ve všech jazycích
nMnohostranné (cca nad 10) zpravidla ve vybraném jazyce či jazycích.
nČasto odráží jazykový režim příslušné mezinárodní organizace.
nVolí se velké jazyky, vyučované ve školách, kdy se od odborníků (diplomati, experti) očekává
jejich znalost.
nOrganizace spojených národů: EN, FR, RU, ZH, AR, ES.
nRada Evropy: EN, FR.
nPřeklady do dalších jazyků nejsou rozhodné, mají však význam ve vnitrostátním prostředí.
Zápatí prezentace
109

www.law.muni.cz
PF_PPT_nahled PF_PPT_en2
Mnohojazyčnost nadnárodního práva EU
nES měla a EU má ambici uplatnit své právo vůči jednotlivcům ve velkém rozsahu, přímo a přednostně.
nPři neexistenci nějakého propojovacího jazyka či jazyků pro široké vrstvy obyvatelstva je nezbytný
mnohojazyčný režim. n24 rozhodných a úředních jazyků (při 28 členských státech).
nTři pracovní jazyky pro fungování institucí: E, F, D
nMnohojazyčnost je překážkou a mezí integrace EU.
Zápatí prezentace
110