Evropské právní dějiny Ladislav Vojáček Středověké a raně novověké právo Vývoj kontinentálního systému práva ve středověku a na počátku novověku n1. právo ranného středověku a počátku doby feudální rozdrobenosti n2. právo doby feudální rozdrobenosti a stavovské monarchie n3. právo absolutistických monarchií n nCo je pramen práva ve formálním smyslu? nJaké druhy pramenů práva znáte? Prameny práva ndruhy pramenů práva •právní obyčeje •normativní právní akty npanovnické zákony nsněmovní usnesení •landfrýdy, kodifikace stavovských monarchií njiné obecně závazné akty •soudní nálezy s obecnou závazností n(+ právní knihy) nJak vypadalo právo v době raného středověku (formy a prameny + systém)? 1. Právo ranného středověku a počátku doby feudální rozdrobenosti nv zásadě jednotné X místní partikularismus nprameny hlavně právní obyčeje (a panovnické zákony) nobsahem zákonů brzy hlavně privilegia núzce propojené s církví a náboženstvím Systém raně středověkého práva npráva národní •od 5. století •postupná diferenciace = partikularismus npráva cizí (nadnárodní) •římské právo (viz recepce) •kanonické právo Národní práva noznačení „národní“ práva problematické (= původní práva jednotlivých etnických celků) nne zcela korektní je i hovořit o •germánském právu •slovanském právu nX podobnost všech nejstarších právních řádů nepochybná Co jsou právní obyčeje? n Obyčejové právo n= nepsané nnení výsledkem uvědomělé právotvorné činnosti nvyrůstá ze zvyklostí předstátní doby nsystémy obyčejového práva roztříštěné (zejm. ve Francii) nve své tradiční podobě je stabilní, efektivní Pravotvorná činnost raně středověkých panovníků ndvě formy: •jednotlivé zákony •kodifikace národních práv nvliv psaného římského práva npotřeba vytlačit vžité způsoby chování (právní obyčeje) nbohatě doloženy v západní Evropě n = leges barbarorum a) Leges barbarorum nsbírky národních germánských práv nnejstarší •vizigótský Codex Euricianus (kolem 475) •franský Pactus legis salicae (zač. 6. st.) nvliv římského práva •větší: C. E. a na něj navazující sbírky, burgundská Lex Gundobada a d. •menší: Lex Salica, langobardský Edictus Rothari, anglosaské kodifikace n+ leges Romanae barbarorum •zejm. Lex Romana Visigothorum Lex Salica n Salic_Law Lex Salica 01 Lex Salica n n Lex_salica Princip personality práva nnejstarší právo „národní“ a obyčejové = prakticky nepřenositelné ndůsledkem místní partikularismus nkolise řešeny podle principu personality = „každý si nosí své právo sebou“ npotíže, proto postupně princip teritoriality (teritoriální závaznost měly například franské kapituláře) n= „národní“ práva se mění v zemská Středo- a východoevropské raně středověké „kodifikace“ nprimitivní kodifikace nejsou specifikem západní Evropy (dokonce ani středověku) nobsahové i formální analogie např. u •Zákona sudneho ljudem •Dekret Břetislavových •Ruských pravd nčasový posun dán specifikem vývoje nKonstantin a nMetoděj n(Žilina) Žilina040109 003 Charakteristika raně středověkých „kodifikací“ npředmět úpravy •přímo proti přežitkům (svémoc) •ochrana státu a jeho představitelů •ochrana soukromého vlastnictví •úprava postavení církve a zásad křesťanské morálky nnebyly výlučné nv západní Evropě je postupně vytlačují místně i personálně diferencované právní obyčeje (+ královské zákony) b) Královské zákony ntypicky franské kapituláře nbrzy spíše výjimečné (viz Francie) njednotící prvek, pak ale hlavně privilegia nrůzná označení ntéměř výlučně právo veřejné nzpočátku hlavně latinsky, od 12. st. i v národním jazyce (Rusové, Bulhaři, Srbové vždy, též na britských ostrovech) nrozmanitý obsah 2. Právo doby feudální rozdrobenosti a stavovské monarchie nrozmanité prameny práva núčast stavovských sněmů na tvorbě práva nve stavovské době větší podíl uvědomělé právotvorby nve střední a východní Evropě stavovský partikularismus nunifikační tendence (recepce římského práva) Privilegia císařů Svaté říše nsvětským i duchovním velmožům, pak i říšským městům •Confoederatio cum principibus ecclesiasticis 1220 •Statutum in favorem principum 1235 (hlavně proti rostoucímu vlivu měst) •privilegium Friedricha II. Norimberku 1219 •Zlatá bula Karla IV. 1356 (hlavně privilegia kurfiřstům) n A-Zlatá bula n A-Kurfiřté Landfrýdy (říšské a zemské) nnapodobení božích mírů (Treugae Dei) npočínaje 12. st. (1103 v Mohuči) do konce 15. století nzpravidla smlouvy mezi císařem a světskými a duchovními feudály nhlavní cíl: čelit soukromým válkám (opovědnictví, záští) nMaxmiliánův „ewigen Landfrieden“ nobdoba i jinde (x Anglie) nJak vypadal systém práva z doby stavovské monarchie u nás? Systém práva stavovské monarchie (příklad: český stát) nobecné právo: nprávo zemské npartikulární práva: nměstská práva npozemkově vrchnostenská práva nkanonické právo („cizí“) nhorní právo nlenní, viničné (horenské) a d. právo České zemské desky zemské desky Specifika francouzského systému práva nteritoriálně roztříštěné •dvě právní oblasti •700 právních distriktů nv rámci nich jednotné právo pro šlechtice i měšťany Zemská práva ve 13. a 14. století nzpočátku obyčejová (+ raně středověké kodifikace) nod 13. století pokusy o sepsání •v Německu landfrýdy, pak Rakouské zemské právo 1298, Salcburské zemské právo arcibiskupa Friedricha III. z přelomu 14. – 15. století, Hornobavorské zemské právo ze 14. století •Statuty Kazimírovy •srbský Zákoník Štefana Dušana (14. st.) •/Maiestas Carolina/ nprávní knihy n Zemská práva za stavovské monarchie (1) nunifikační tendence nAnglie: common law nRusko: od 15. století jednotné carské zákony a nařízení (!) nSuděbniky 1497, 1550 nSobornoje uloženie zakonov 1649 n/u nás: nVladislavské zemské zřízení (= obdoba německých landrechtů)/ Zemská práva za stavovské monarchie (2): Francie npokusy o oficiální sbírky právních obyčejů jednotlivých oblastí (15. – 16. st.) = neúspěch nv teorii se ovšem tvořilo droit commun nod 16. století nástroje unifikace n„vzorová“ sbírka obyčejů města Paříže nřímské a kanonické právo Zemská práva za stavovské monarchie (3): Německo nLandrechte (viz výše) nConstitutio criminalis Carolina •„celoříšská“ povaha, ovšem •salvatorní klauzule = podpůrný pramen •+ nadále landfrýdy, landrechty apod. • praktické příručky (Practica criminalis B. Carpzowa) a carpzov carpzov01 Právní knihy (1) n„soukromé“ soupisy práva ze stavovské doby, některé později „legalizovány“ nfrancouzské les coutumiers •Grand coutumier de Normandie 1255 •Les coutumes de Beauvaisis (1283; Philippe de Beaumanoir) nněmecké právní knihy •Sachsenspiegel (1220-1230, Eike von Repkow) •Schwabenspiegel (1275-1276, Das Kaiserrecht) •Frankenspiegel (1. pol. 14. st. v Hessensku) Sachsenspiegel Schwabenspiegel Sachsenspiegel a Schwabenspiegel Eike von Repkow Eike von Repkow Právní knihy (2) nAnglie •Traktát o právech a obyčejích Anglie (12. st.; Ranulf Glenvill) •O právech a obyčejích Anglie (polovina 13. st.; Henry Brancton) •Chvála práv Anglie (15. st.; Jan Fortecus, jako dialog obhajující národní právo) nseverní Itálie •Libri feudorum (1158) – lenní právo nŠpanělsko •Fuero Viejo de Castilla (13. st.) Právní knihy (3) ndalší právní knihy •Kniha elblaska (sever Polska; přelom 13. a 14. st.) •Tripartitum opus iuris (1517) •Kormčije knigy (= překlady nomokánonů) •Hexabiblos (1. pol. 14. st.; Konstantin Hermenopulos, v Řecku do 1946) npříručky římského a kanonického práva •Gratianův dekret •Extravagantes Německá městská práva n= odlišnost od Anglie a Francie nod 13. století rozšíření do střední a východní Evropy nzákladem privilegium nmateřská práva (Cáchy, Dortmund, Frankfurt n. M., Freiburg, Mnichov, Norimberk, Vídeň, Magdeburg, Lübeck) a dceřinná práva (X zákaz odvolávání se) nměstské knihy noficiální soupisy a městské právní knihy Městské knihy nknihy statutů nknihy soudní nknihy zaznamenávající soukromoprávní dispozice s majetkem (smlouvy, dispozice mortis causa, zástavy) nknihy správní Oficiální a soukromé soupisy noficiální soupisy •Brauschweig 1227 •Hamburk 1270 a d. •Augsburg 1276-1281 nměstské právní knihy (též od 13. st.) •Míšeňská právní kniha •Magdeburské právo šefů •Vídeňská právní kniha a d. n/zcela specifický český Koldínův zákoník/ Kanonické právo nsmíšené právo (římské právo + akty středověké církve) nplatí vedle práv národních (x římské právo jen zpočátku) nv manželském a procesním právu nahrazuje práva národní njeho význam rostl s postupným vymaňováním církve z nadvlády státní moci (ratione personarum i ratione causae) Prameny kanonického práva nCollectio Pseudoisidoriana (pol. 9. st.) •= zahájení boje o teokracii •přechodný význam nCorpus iuris canonici (do r. 1917) = •Decretum Gratiani (kolem 1140) •Liber extra (1234) •Liber sextus (Bonifác VIII., konec 13. st.) •Clementinae (14. st.) •dvoudílné Extravagantes (1500) Corpus iuris Canonici CIC Nuremberg, 1475 CIC-Norimberk Právo absolutistických monarchií nroste význam královské legislativy ntendence k unifikaci právního řádu ntendence k modernizaci práva nprvní velké kodifikace •vliv římského práva •vliv humanismu (a ve střední Evropě i přirozenoprávních koncepcí) Absolutistické kodifikace nzahrnující veškeré platné právo •Sobornoje uloženije zakonov •Svod zakonov suščestvujuščich 1832/1835 •Pruské zemské právo 1797 nkodifikace jednotlivých právních odvětví •velké ordonance Ludvíka XIV. (1667, 1670, 1673 – civilní proces, trestní proces, obchodní právo) •ordonance Ludvíka XV. (1731, 1739, 1741 – testament a darování) •středoevropské kodifikace = později = základ moderního práva Děkuji za pozornost. n