ýrocni zprava o státní službě za rok Výroční zpráva o státní službě za rok Úvodní slovo náměstka ministra pro státní službu..........................................................................................................7 1 Zákon o státní službě a související právní předpisy....................................................................................................9 1.1 Dílčí novela zákona..................................................................................................................................................10 1.2 Vládní novela zákona...............................................................................................................................................10 1.2.1 Výběrová řízení na obsazení služebních míst představených......................................................................10 1.2.2 Obsazování služebních míst........................................................................................................................10 1.2.3 Použití pracovního poměru.........................................................................................................................11 1.2.4 Služební hodnocení.....................................................................................................................................11 1.2.5 Další vybrané změny...................................................................................................................................12 1.3 Prováděcí právní předpisy ......................................................................................................................................12 1.3.1 Nařízení vlády o oborech státní služby........................................................................................................12 1.3.2 Nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení.............................................................................13 1.3.3 Nařízení vlády o platových poměrech státního zaměstnance.....................................................................13 1.3.4 Nařízení vlády o katalogu správních činností .............................................................................................14 1.3.5 Navýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy.................................................................................................14 1.3.6 Vyhláška o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance.....................................................................14 1.3.7 Vyhláška o podrobnostech úřednické zkoušky............................................................................................15 2 Činnost sekce pro státní službu...............................................................................................................................17 2.1 Rozhodovací činnost................................................................................................................................................18 2.2 Metodická a koordinační činnost............................................................................................................................20 2.2.1 Služební předpisy........................................................................................................................................20 2.2.2 Metodické pokyny.......................................................................................................................................20 2.2.3 Metodické porady.......................................................................................................................................21 2.2.4 Poradní sbor................................................................................................................................................21 2.2.5 Přednášková a vzdělávací činnost...............................................................................................................21 2.2.6 Pracovní skupiny.........................................................................................................................................22 2.3 Analytická činnost...................................................................................................................................................22 2.4 Informační a publikační činnost..............................................................................................................................22 2.5 Kontrolní činnost.....................................................................................................................................................23 3 Systemizace a její změny.........................................................................................................................................25 3.1 Systemizace v roce 2018.........................................................................................................................................26 3.2 Služební místa ........................................................................................................................................................28 3.3 Změny systemizace a organizační struktury ...........................................................................................................30 3.4 Příprava systemizace 2019......................................................................................................................................30 4 Služební úřady a státní zaměstnanci.......................................................................................................................31 4.1 Služební úřady........................................................................................................................................................32 4.2 Státní zaměstnanci .................................................................................................................................................32 4 / VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍSLUŽBĚ ZA ROK 2018 OBSAH 5 Sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby........................................................41 6 Vzdělávání ...........................................................................................................................................................43 7 Výběrová řízení.......................................................................................................................................................45 8 Úřednická zkouška..................................................................................................................................................49 8.1 Organizace úřednické zkoušky................................................................................................................................50 8.2 Statistika úřednických zkoušek za rok 2018 a celkové vyhodnocení.......................................................................50 8.3 Elektronická podpora úřednické zkoušky (eZkouška)..............................................................................................53 9 Služební hodnocení................................................................................................................................................55 10 Oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání......................................................................................63 11 Etika ...........................................................................................................................................................65 12 Řízení kvality ve služebních úřadech.......................................................................................................................67 12.1 Rámec pro zavádění systému řízení kvality.............................................................................................................68 12.2 Podpora sekce pro státní službu služebním úřadům v zavádění systému řízení kvality..........................................68 12.3 Prvotní vyhodnocení zavádění řízení kvality na služebních úřadech.......................................................................68 13 Projekt podpora profesionalizace a kvality státní služby a státní správy..................................................................69 14 Informační systém o státní službě...........................................................................................................................71 15 Informování státních zaměstnanců a projednání věcí služby, odborové organizace a kolektivní dohody..................73 16 Mezinárodní spolupráce ve státní správě.................................................................................................................75 16.1 EU PAN ....................................................................................................................................................................76 16.2 EUPAE a Výbor pro sociální dialog...........................................................................................................................76 16.3 Pracovní skupina Rady EU B-15 (pro zaměstnanecké předpisy)..............................................................................76 16.4 Síť expertů EPSO na výběrová řízení.......................................................................................................................77 16.5 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj..............................................................................................77 16.6 Mezinárodní vzdělávání a stáže...............................................................................................................................77 16.6.1 Program Erasmus for Public Administration...............................................................................................77 16.6.2 Program profesionálních stáží pro národní experty (NEPT)........................................................................77 16.6.3 Evropský institut veřejné správy (EIPA).......................................................................................................77 16.6.4 Jednání Správní rady College of Europe.....................................................................................................78 16.6.5 Young Leaders' Program ............................................................................................................................78 17 Souhrnné informace o státní službě v roce 2018.....................................................................................................79 18 Přílohy ...........................................................................................................................................................85 18.1 Seznam právních předpisů upravujících výkon státní služby k 31. 12. 2018...........................................................86 18.2 Seznam služebních úřadů k 31. 12. 2018................................................................................................................88 18.3 Změna oborů služby................................................................................................................................................91 18.4 Tabulky a grafy........................................................................................................................................................93 18.5 Přehled tabulek.......................................................................................................................................................98 18.6 Přehled grafů...........................................................................................................................................................98 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 5 Úvodní slovo náměstka ministra pro státní službu Vážené dámy; vážení pánové; již tradičně Vám představuji zprávu o stavu státní služby v České republice, která se oproti předchozím výročním zprávám více zaměřuje na meziroční srovnání jednotlivých oblastí, jejich vývoj i trendy, které lze po téměř čtyřletém období od zavedení státní služby identifikovat. Tyto několikaleté zkušenosti bylo možné zohlednit již při přípravě vládní novely zákona o státní službě a systematicky tak upravit některé instituty zákona, jak v samotném zákoně o státní službě, tak v jeho prováděcích předpisech. Vládní novela zákona procházela v minulém roce legislativním procesem, který byl završen 1. března 2019, kdy vstoupila v účinnost. Došlo tak k významné změně v oblasti služebního hodnocení, otevření výběrových řízení širšímu okruhu možných účastníků, rozšíření možností pro obsazování služebních míst státními zaměstnanci bez výběrových řízení a zvýšení jejich mobility mezi úřady, k redukci oborů služby, a to jak omezením počtu oborů služby stanovených pro služební místo, tak i k celkovému snížení počtu oborů služby novým nařízením vlády. Novela zákona se dotkla i dalších oblastí a výroční zpráva se jim podrobně věnuje. Společným cílem bylo zvyšování kvality výkonu státní služby a vytvoření podmínek pro podporu profesionalizace státní služby i růst motivace státních zaměstnanců k jejich dalšímu rozvoji. Za projednání a přijetí potřebných úprav potom patří poděkování Vládě České republiky a oběma zákonodárným sborům. V oblasti výkonu státní služby lze pozorovat, že se služební úřady zaměřily na zvýšení kvality rozhodování ve věcech služebních vztahů. V rámci systemizace byl kladen důraz na stabilizaci služebních úřadů a jejich organizační struktury a ve srovnání s předchozími roky také na snížení počtu systemizovaných míst ve služebních úřadech spojené se zefektivněním jejich činnosti. Vnímám a oceňuji úsilí, které služební úřady a jejich zaměstnanci věnují zajišťování státní služby i zavádění nových metod a aplikací pro podporu zvýšení kvality výkonu státní správy. V oblasti rozvoje státní služby máme proto možnost zaměřit se ve spolupráci se služebními úřady na přípravu a zavádění kvalitativních prvků jako např. přípravu elektronické aplikace pro obecnou část úřednické zkoušky nebo zavádění systému řízení kvality ve služebních úřadech. Rád bych touto cestou poděkoval státním zaměstnancům za stabilně odváděnou kvalitní práci, o čemž svědčí i každoroční výsledky služebního hodnocení. Mé poděkování patřítaké externím spolupracovníkům, zástupcům akademické obce a mnoha dalším kolegům i zahraničním partnerům za jejich odborný přínos k diskutovaným tématům státní služby. VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 7 ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽBĚ A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon o státní službě a související právní předpisy Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále také zákon o státní službě nebo zákon) byl v roce 2017 novelizován pětkrát, přičemž ve čtyřech případech se jednalo o dílčí změny zákona, z čehož v jednom případě o novelu související s přijetím zákona o zahraniční službě, a v jednom případě se jednalo o obsáhlejší novelu, jež byla očekávána již od roku 2016. Koncem roku 2017 rovněž započaly práce na další rozsáhlejší novele, jejichž dokončení se předpokládá během roku 2018. 1.1 Dílčí novela zákona Jedinou novelu zákona o státní službě, jež byla provedena a nabyla účinnosti v roce 2018, představuje zákon č. 335/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Následkem uvedené změny bylo vynětí' lékařů orgánu sociálního zabezpečení z působnosti zákona o státní službě. Důvodem provedení této změny byl dlouhodobý personální podstav lékařů orgánů sociálního zabezpečení. Pokud by tato změna nebyla provedena a lékaři orgánu sociálního zabezpečení nadále spadali do osobní působnosti zákona o státní službě, byla by kriticky ohrožena obsazenost míst lékařů orgánu sociálního zabezpečení, a tím by byl i ohrožen výkon příslušných agend, neboť podle §195a zákona o státní službě (před provedením této novely) státnímu zaměstnanci, který byl zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení a který dosáhl věku 70 let přede dnem 1. ledna 2018, měl skončit služební poměr ze zákona dnem 31. prosince 2018. Ostatním státním zaměstnancům, kteří byli zařazeni nebo jmenování na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, měl služební poměr podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě rovněž skončit ze zákona dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž by dovršili věk 70 let. 1.2 Vládní novela zákona V březnu 2018 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se měnil zákon o státní službě. Návrh prošel jako sněmovní tisk č. 132 po zapracování pozměňovacích návrhů třetím čtením v říjnu 2018, kdy jej Poslanecká sněmovna schválila. V listopadu 2018 byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej projednal a vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila až v druhé polovině ledna 2019. Účinnost popisované novely zákona tak připadla na 1. března 2019. S ohledem na skutečnost, že značné množství legislativních prací bylo provedeno v roce 2018 a novela zákona o státní službě prošla téměř celým legislativním procesem rovněž v roce 2018, je namístě přiblížit hlavní body této novely již ve výroční zprávě za rok 2018. 1.2.1 Výběrová řízení na obsazení služebních míst představených Jedním z cílů vládní novely zákona bylo umožnit širšímu okruhu odborníků a kvalifikovaných uchazečů hlásit se na služební místa představených při zachování podmínky určité délky relevantní praxe. K podstatnému rozšíření okruhu možných účastníků výběrových řízení z řad osob stojících dosud mimo státní službu dochází především v druhých kolech výběrových řízení. Třetí' kola výběrových řízení byla novelou zrušena. V případě výběrových řízení na služební místa vedoucích oddělení a ředitelů odborů lze vyhlásit druhé kolo výběrového řízení pouze v případě, že v prvním kole výběrového řízení nikdo neuspěl, zatímco pro ostatní služební místa (náměstka pro státní službu, personálního ředitele sekce pro státní službu, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce, ředitele sekce) bude možné druhé kolo výběrového řízení vyhlásit vždy, když se v prvním kole nepodaří služební místo obsadit. Úprava je odůvodněna zájmem na efektivnějším obsazování služebních míst, neboť se jeví jako neúčelné opakovat první kolo výběrového řízení se stejným okruhem možných uchazečů, když současně tato služební místa nelze obsadit jinak než výběrovým řízením. 1.2.2 Obsazování služebních míst Díky novele zákona o státní službě bude možné státního zaměstnance s jeho souhlasem zařadit nebo jmenovat na jiné služební místo na stejný nebo nižší stupeň řízení, ve stejném oboru služby, zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě, jako je dosavadní služební místo, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo a dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným, nejen v rámci jednoho služebního úřadu, ale i v rámci soustavy služebních úřadů podřízených témuž ústřednímu správnímu úřadu (tedy v rámci resortu). Lze předpokládat, že tento postup bude využíván především k postupu v hierarchii služebních úřadů a rovněž by měl usnadnit situaci státním zaměstnancům, kteří budou chtít změnit služební působiště, nikoli však příslušnost k resortu, např. z důvodu přestěhování. Tuto možnost novela zavedla rovněž pro státní zaměstnance, jimž byla v rámci aplikace přechodných ustanovení zákona ostátníslužběpři přijímánído služebního poměru udělena výjimka z předpokladu vzdělání, respektive, kteří jako představení v rámci „přesoutěžení" obhájili setrvání na služebním místě představeného. Kromě možného posunu na služební místo zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě v rámci jednoho resortu, bude nově možné státního zaměstnance zařadit nebo jmenovat bez výběrového řízení i na volné služební místo zařazené v platové třídě o jednu vyšší, než bylo jeho dosavadní služební místo. Kromě podmínek uvedených v předchozím odstavci musí v tomto případě státní zaměstnanec splňovat, že podle závěrů dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků. Zákon rovněž upravuje pravomoci jednotlivých služebních orgánů v případě, že dojde k přesunu mezi různými služebními úřady v rámci téhož resortu. Pokud jde o státní zaměstnance zařazené na služebním místě v 9. nebo 10. platové třídě, pro které splňují stanovené vzdělání, novela rovněž přinesla možnost jejich posunu na služební místa ve vyšší platové třídě. Tito zaměstnanci se se svým souhlasem mohou zařadit na jiné služební místo v temže služebním úřadě zařazené v platové třídě o jednu platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo, splňují-li předpoklady a požadavky stanovené pro 10/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Zákon o státní službě a související právní předpisy jiné služební místo (s výjimkou předpokladu vzdělání), a to pokud se na zařazení písemně dohodnou služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Podmínkou uplatnění takového postupu je, že státní zaměstnanec vykonává službu ve stejném oboru služby nejméně po dobu čtyř let a podle závěrů dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků. Tento postup lze uplatnit v rámci téhož úřadu i celého resortu, nelze jej však uplatnit, jedná-li se o služební místo představeného. 1.2.3 Použití pracovního poměru Změna § 178 zákona o státní službě u možní obsazovat služební místa, na nichž státní zaměstnanci dočasně nevykonávají službu (například z důvodu mateřské a rodičovské dovolené), osobou v pracovním poměru na dobu určitou i v případě, že tato osoba nesplňuje vzdělání stanovené pro dané služební místo. Tento postup lze uplatnit za splnění alespoň jedné ze tří následujících podmínek. Musí se jednat buď o osobu, která v uplynulých deseti letech vykonávala správní činnosti nebo činnosti obdobné nejméně po dobu čtyř let, nebo o osobu, jež splňuje vzdělání stanovené pro služební místo zařazené v platové třídě o jednu platovou třídu nižší, případně o osobu, jež získává studiem vzdělání stanovené pro služební místo, které se shoduje i se stanoveným odborným zaměřením vzdělání. Tento postup však nelze uplatnit, jedná-li se o služební místo představeného. Novela přinesla možnost obsazování volných služebních míst zařazených v 10. a vyšší platové třídě, jež se na základě výběrového řízení opakovaně nepodařilo obsadit, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, která nesplňuje vzdělání sta noveně pro služební místo, avšak dosah la alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou. Předpokladem je, že si tato osoba vzdělání doplní. S ohledem na zásadu profesionality není tento postup umožněn u služebních míst představených. Po doplnění vzdělání stanoveného pro služební místo se umožňuje přijeti' těchto zaměstnanců do služebního poměru, na které má takový zaměstnanec nárok. Doba trvání pracovního poměru je nově stanovena tak, aby zaměstnanci umožnila zahájit studium, zohledňuje standardní dobu studia a připočítává též doby, o něž lze podle právních předpisů studium prodloužit. Doba trvání pracovního poměru tak může být nejvýše 9 let, pokud se jedná o osobu splňující střední vzdělání s maturitní zkouškou, která si má doplnit vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Zákon stanoví zaměstnanci povinnost zahájit studium, jež povede k získání požadovaného vzdělání, do dvou let od vzniku pracovního poměru. Neučiní-li tak, jeho pracovní poměr ze zákona skončí. Pracovní poměr skončí rovněž dnem následujícím po dni, kdy se služební úřad dozví, že zaměstnanec ukončí vzdělávání nebo studium jiným než řádným způsobem, případně je-li z okolnosti' zřejmé, že studium nebude moci ukončit řádným způsobem. Zákon konstruuje též nezbytné kontrolní oprávnění služebního úřadu a povinnost vyšší odborné školy nebo vysoké školy sdělit služebnímu úřadu na základě jeho žádosti informaci o průběhu vzdělávání nebo studia příslušného zaměstnance. 1.2.4 Služební hodnocení Úpravy v oblasti služebního hodnocení se dotýkají především vymezení období, za něž je prováděno pravidelné služební hodnocení, hodnocených oblasti', výsledků hodnocení a opravných prostředků. Služebním orgánům v jednotlivých služebních úřadech se umožňuje stanovit delší interval pro provádění pravidelného služebního hodnocení. Tento interval bude muset být stanoven v celých rocích, maximálně jej bude možné stanovit jako tříletý. Minimálním hodnoceným obdobím bude 60 odsloužených dnů (tj. dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu po převážnou část směny), v případě mimořádného hodnocení (hodnocení státního zaměstnance, který dosáhl nevyhovujících výsledků) činí minimální hodnocené období 90 dnů. Nově lze státního zaměstnance hodnotit podle potřeby, aby hodnotitel mohl pružně reagovat na kvalitativní změny ve výkonu služby státním zaměstnancem, nebo na žádost státního zaměstnance. Lze předpokládat, že státní zaměstnanci požádají o provedení služebního hodnocení zejména v souvislosti se záměrem docílit přiznání vyššího osobního příplatku či splnit podmínky pro zařazení nebo jmenování na služební místo ve vyšší platové třídě. Požádat o provedení služebního hodnocení smí státní zaměstnanec pouze jednou ročně. Novela zákona stanoví, že první služební hodnocení se provede nejpozději do šesti měsíců od uplynuti' zkušební doby, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech. To umožní služebním orgánům případně propojit systém služebního hodnocení s adaptačním procesem stanoveným pro nové státní zaměstnance. Novela rovněž přinesla změnu v počtu a rozsahu hodnocených oblasti'. Bylo upuštěno od hodnocení oblasti' Dodržování služební kázně a Výsledky vzdělávání, neboť jejich klasifikace se, i s ohledem na jejich podíl na výsledcích služebního hodnocení, neprokázala být příliš účelnou. Nově zůstane zachována hodnocená oblast Výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Dále bude hodnocena samostatně oblast Znalosti a oblast Dovednosti. S ohledem na dosud ne příliš synchronní systém služebního hodnocení, jenž spočíval v užití pětistupňové hodnotící bodové škály a možnosti dosažení čtyř různých variant výsledků služebního hodnocení, bylo přistoupeno k navýšení variant výsledků služebního hodnocení o velmi dobré výsledky služebního hodnocení. Pokud státní zaměstnanec dosáhne ve služebním hodnocení nevyhovujících výsledků, další služební hodnocení se provede vždy po uplynuti' 90 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Dále pro udržení požadovaného standardu pro služební místa představených a v zájmu posílení jejich profesionality je nově důvodem k odvolání představeného ze služebního místa představeného vedle dosavadního dosažení nevyhovujících výsledků i dosažení dostačujících výsledků služebního hodnocení. Státnízaměstnanci sedosud mohli bránit proti provedenému služebnímu hodnocení pouze podáním stížnosti podle § 157 zákona, jakožto obecného prostředku ochrany ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru. Novela zákon však upravuje možnost státního zaměstnance podat proti provedenému služebnímu hodnocení námitky. Lhůta pro VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 11 Zákon o státní službě a související právní předpisy podání tohoto zvláštního opravného prostředku je na rozdíl od stížnosti časově omezená a počátek jejího běhu je vázán na den vydání stejnopisu služebního hodnocení státnímu zaměstnanci. Podání námitek proti služebnímu hodnocení je tak bezprostředně svázáno s jeho provedením. Státní zaměstnanec je povinen námitky odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, což přispěje k řádnému vyřízení námitek proti služebnímu hodnocení ve stanovené třicetidenní lhůtě. Námitky vyřizuje služební orgán, který jim buď zcela či zčásti vyhoví a služební hodnocení upraví, nebo je zamítne a služební hodnocení potvrdí. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky. Novela zároveň vylučuje možnost podat proti provedenému služebnímu hodnocení stížnost podle § 157 zákona o státní službě. 1.2.5 Další vybrané změny Novela výslovně zakotvuje povinnost složit úřednickou zkoušku do 12 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiných nebo dalších oborech služby (týká se státních zaměstnanců ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají službu v jiném oboru zpravidla v důsledku převedení, zařazení nebo jmenování na jiné služební místo). Důsledkem nesplnění této povinnosti bude převedení na jiné služební místo, kde není vykonává n a služba v oboru služby, v němž státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal. Další změnou v oblasti úřednických zkoušek bude odstranění povinnosti státního zaměstnance požádat o opakování úřednické zkoušky do 30 pracovních dnů po doručení zprávy o jejím neúspěšném vykonání. Zákon nově stanoví maximální počet oborů služby, jež je možné stanovit pro služební místo. Na služebních místech představených bude moci být vykonávána služba nejvýše ve čtyřech oborech služby, na ostatních služebních místech ve třech oborech služby. S uvedenou úpravou je spojen i dílčí zásah do ustanovení upravujícího právo státního zaměstnance odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu. Státní zaměstnanec má i nadále právo odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu, to ale nebude platit, bude-li spadat služební úkol do působnosti organizačního útvaru, v němž je zařazeno jeho služební místo. Služební působiště státního zaměstnance novela vymezuje jako obec, ve které státní zaměstnanec pravidelně vykonává službu, nikoliv jako obec, ve které má sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar. Novela rovněž výslovně upravuje oprávnění vedoucího služebního úřadu nebo státního tajemníka vydat služební předpis přímo závazný pro státního zaměstnance, který vykonává službu v podřízeném služebním úřadu, zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v podřízeném služebním úřadu a osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby v podřízeném služebním úřadu, bude-li pro podřízené služební úřady nezbytná jednotná úprava organizačních věcí služby. Dochází také ke zmírnění předpokladu vzdělání stanoveného pro 12. platovou třídu, kdy se nově stanoví alternativa v podobě vysokoškolského vzdělání získaného studiem v bakalářském studijním programu. Tato změna bude mít dopad na státní zaměstnance s bakalářským vzděláním, kteří vykonávali službu na služebním místě zařazeném ve 12. platové třídě na základě výjimky ze vzdělání udělené podle § 201 zákona o státní službě, neboť jim pro účely stanovení platového stupně již nebude prováděn odpočet ze započitatelné praxe. Novela zákona rovněž obsahuje ustanovení, jež upravuje vynětí' státních tajemníků z kárné odpovědnosti, a dále se doplňuje možnost odvolat je ze stejných důvodů jako náměstka ministra vnitra pro státní službu, tj. pokud zvlášť závažným způsobem poruší služební kázeň nebo se dopustí' zaviněného jednání, jímž naruší důstojnost své funkce nebo ohrozí důvěru ve své nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování, nebo pokud po dobu delší než šest měsíců nevykonává státní službu. V neposlední řadě se upřesňuje postavení tzv. „politických náměstků". Náměstek člena vlády bude ze zákona oprávněn dávat státním zaměstnancům příkazy k výkonu státní služby (tj. ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat), a to v rozsahu stanoveném členem vlády ve vztahu k působnosti služebního úřadu nebo k úkolům svěřeným členovi vlády. 1.3 Prováděcí právní předpisy 1.3.1 Nařízení vlády o oborech státní služby V souvislosti s novelou zákona o státní službě, v níž je obsažena úprava, podle které pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše tři obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše čtyři obory služby, byly v průběhu roku 2018 zahájeny práce na novém nařízení vlády o oborech státní služby. Nařízení vlády č. 1/2019 Sb. bylo vyhlášeno dne 1. ledna 2019 a nabude účinnosti dnem 1. července 2019. Reaguje na praxí identifikované nedostatky stávajícího systému oborů služby, např. určitou nevyváženost některých resortních oborů z hlediska jejich věcného rozsahu nebo z hlediska počtu služebních míst, na nichž byla vykonávána služba v těchto oborech, a také příliš vysoký počet oborů služby. Nových oborů služby bude 63 oproti původnímu počtu 79. Většina oborů služby je převzata z nařízení vlády č. 106/2015 Sb., v některých případech dojde ke sloučení stávajících oborů služby do nového oboru služby. Přehled změn je uveden v kapitole 18.3. Pro případy, kdy dojde ke sloučení stávajících oborů služby do nového oboru služby, stanoví nařízení vlády č. 1/2019 Sb. fikci, že státní zaměstnanec, který přede dnem nabyti'jeho účinnosti vykonával službu v některém ze stávajících oborů služby, bude po nabyti' účinnosti vykonávat službu v oboru, jenž vznikl sloučením stávajících oborů služby. Obdobně pak bude platit, že osoba, která úspěšně vykonala zvláštní část úřednické zkoušky v některém ze stávajících oborů služby, úspěšně vykonala zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby, jenž vznikl sloučením stávajících oborů služby. Nařízení vlády č. 1/2019 Sb. tedy nepředpokládá vydání rozhodnuti' o stanovení oborů služby na služebním místě, na kterém je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován, 12/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Zákon o státní službě a související právní předpisy a nepředpokládá ani vydání osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky v nových oborech služby státním zaměstnancům, kteří úspěšně vykonali úřednickou zkoušku ve stávajících oborech služby, neboť nový systém oborů služby bude promítnut do všech součásti' Informačního systému o státní službě, v němž bude i nadále obsaženo, v jakém (aktuálně platném) oboru služby vykonává státní zaměstnanec službu a v jakém (aktuálně platném) oboru služby vykonal státní zaměstnanec úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky. Díky širšímu věcnému rozsahu některých dnes poměrně úzce vymezených oborů služby by na řízení vlády č. 1/2019 Sb. mělo přispět k rozšíření možnosti uplatnění státních zaměstnanců ve státní službě, a to jednak k jejich větší mobilitě, včetně převedení či zařazení na jiné vhodné služební místo ve stejném oboru služby, a jednak k větším možnostem jejich kariérního růstu cestou účasti ve výběrových řízeních na služební místa představených. Sloučením některých úzce vymezených oborů služby zároveň dále dojde ke snížení administrativy spojené s konáním úřednických zkoušek pro malý počet přihlášených státních zaměstnanců, resp. dalších osob. V návaznosti na přijeti' nařízení vlády č. 1/2019 Sb. byly zahájeny legislativní práce na novém nařízení vlády o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky a na nové vyhlášce o podrobnostech úřednické zkoušky. 1.3.2 Nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení V souvislosti s vládní novelou zákona o státní službě, v níž jsou obsaženy zásadní změny v oblasti systému služebního hodnocení, byly v průběhu roku 2018 zahájeny práce na novém nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení. Nařízení vlády č. 36/2019 Sb. bylo vyhlášeno dne 14. února 2019 a nabylo účinnosti dnem 1. března 2019, kterým plně nahradilo nařízení vlády č. 134/2015 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance. Nařízení vlády č. 36/2019 Sb. obecně stanoví bližší pravidla pro služební hodnocení podle zákona o státní službě (upravené v ustanovení § 155) a pro vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení (upravenou v ustanovení § 149). Upravuje tedy hodnotící kritéria pro jednotlivé hodnocené oblasti, podíl hodnocených oblasti' na výsledku služebního hodnocení, bodovou škálu klasifikace plnění hodnotících kritérií, resp. hodnocených oblasti', bodové hranice výsledků výpočtu k jednotlivým slovním vyjádřením výsledků služebního hodnocení a horní hranice osobního příplatku pro jednotlivé výsledky služebního hodnocení. Pokud jde o hodnotící kritéria, v první oblasti Znalosti se bude hodnotit znalost právních předpisů, stanovených postupů, nároků a pravidel potřebných pro výkon státní služby. Pro druhou oblast Dovednosti jsou stanovena hodnotící kritéria „komunikační dovednosti", „sociální dovednosti", „osobní přístup" a, jde-li o představeného, i „manažerské dovednosti". Pro třetí' oblast Výkon státní služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli jsou stanovena hodnotící kritéria „kvalita výkonu státní služby", „množství plnění služebních úkolů a služební tempo", „analýza a řešení problémů" a, jde-li o představeného, i „organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu práce podřízených zaměstnanců". nadále bude mít největší význam pro služební hodnocení hodnocená oblast výkonu státní služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli (60 %), menší význam je přikládán oblastem znalosti' (20 %) a dovednosti' (20 %). Klasifikační stupně plnění hodnotících kritérií, respektive hodnocených oblasti' jsou definovány jako plnění vysoko nad rámec nároků na ně kladených (4 body), plnění nad rámec nároků na ně kladených (3 body), plnění v rámci nároků na ně kladených (2 body), plnění v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami (1 bod) a plnění nedostatečné (0 bodů). Podle nařízení vládyje v závěru služebního hodnocení slovně vyjádřeno, jakých výsledků státní zaměstnanec ve službě za uplynulé hodnocené období (uplynulý kalendářní rok nebo jeho část) dosahoval. Dále závěr obsahuje doporučení na přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmuti' osobního příplatku nebo na ponechání osobního příplatku v nezměněné výši. Vliv zamýšlených změn služebního hodnocení na oblast odměňování státní služby byl konzultován s Ministerstvem práce a sociálních věcí. V rámci přípravy nového nařízení vlády došlo v důsledku rozšíření počtu možných závěrů služebního hodnocení k rozšíření počtu pásem pro maximální hodnotu osobního příplatku, který lze státnímu zaměstnanci přiznat, a to 0 %, 10 %, 30 %, 40 % a 50 % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě. Z hlediska odměňování je významná také skutečnost, že nově dochází ke zpružnění délky intervalu mezi jednotlivými služebními hodnoceními, a proto bylo přikročeno k návrhu změny úpravy možnosti mimořádného přičtení doby praxe (5 let), pokud podle závěrů alespoň dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval státní zaměstnanec ve službě vynikajících výsledků. Změna by měla umožnit dosáhnout srovnatelných podmínek napříč služebními úřady, neboť se především jednotně upravuje minimální délka hodnoceného období, za něž může být závěr služebního hodnocení pro účely mimořádného přičtení délky praxe použit. Po novele zákona o státní službě provedené zákonem č. 35/2019 Sb. se podle úpravy obsažené v nařízení vlády č. 36/2019 Sb. již provede kterékoliv z příštích služebních hodnocení s výjimkou služebního hodnocení za rok 2018. Sekce pro státní službu tak bude implementaci tohoto prováděcího předpisu do praxe vyhodnocovat. 1.3.3 Nařízení vlády o platových poměrech státního zaměstnance V oblasti odměňování státní služby došlo v roce 2018 pouze k dílčím změnám, které do existujícího systému koncepčně VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 13 Zákon o státní službě a související právní předpisy nezasáhly. Proběhla zejména pravidelná valorizace platových tarifů, která byla provedena zároveň ve věcné návaznosti na zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Také došlo k částečné změně úpravy poskytování zvláštního příplatku, zejména ke zvýšení jeho spodní hranice o 25 %. Dne 1. ledna 2018 nabyla účinnosti zbývající ustanovení nařízení vlády č. 342/2017 Sb. upravující valorizaci stupnice platových tarifů lékařů orgánu sociálního zabezpečení a orgánu ochrany veřejného zdraví. V roce 2018 také došlo ke schválení další novely nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců publikované pod č. 263/2018 Sb., která s účinnosti' od 1. ledna 2019 zvýšila platové tarify všech státních zaměstnanců. Stupnice platových tarifů v příloze č. 2 k dotčenému nařízení vlády byla valorizována o 5 % a stupnice v příloze č. 3 nerovnoměrně o 2 % v 11. až 13. platové třídě a o 7 % ve 14. až 16. platové třídě. Zároveň došlo k úpravám institutu zvláštního příplatku, konkrétně k navýšení jeho dolní hranice pro jednotlivé skupiny prací 0 25 % a k rozdělení důvodů pro poskytování zvláštního příplatku za výkon služby střídavě v různých směnách do dvou úrovní podle míry ztěžujících vlivů. Nejvýznamnější změna, kterou měla být inovovaná úprava osobního příplatku v návaznosti na změny služebního hodnocení, byla nakonec realizována až začátkem roku 2019 zákonem č. 35/2019 Sb. (viz výše). Vzhledem k tomu, že do této novely zákona o státní službě byly zapracovány 1 pozměňovací návrhy umožňující za určitých podmínek přijmout do služebního poměru nebo zařadit na služební místo v pracovním poměru osobu, která nesplňuje pro příslušné služební místo požadované vzdělání, probíhala již v roce 2018 intenzivně příprava změny nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, která by upravila pro tuto skupinu zaměstnanců a státních zaměstnanců postup při odpočtu započitatelné praxe. Úprava dotčeného nařízení vlády byla provedena nařízením vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a týká se zejména postupu při odpočtu započitatelné praxe státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru zařazených na služebních místech, kteří nesplňují stanovené vzdělání pro platovou třídu, ve které je služební místo zařazeno a dále institutu mimořádného přičtení pěti let praxe v případě vynikajících výsledků služebního hodnocení. 1.3.4 Nařízení vlády o katalogu správních činností Již v roce 2017 bylo přijato nařízení vlády č. 399/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činnosti', a nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činnosti' v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2018. V průběhu roku 2018 k dalším změnám katalogu správních činnosti' již nedošlo a jedinou realizovanou novelou tak zůstává nařízení vlády č. 399/2017 Sb. Náměty pro případné budoucí změny získává Ministerstvo práce a sociálních věcí průběžně přímo od služebních úřadů a prostřednictvím členů Celostátní komise pro hodnocení prací a tvorbu katalogů prací. 1.3.5 Navýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy Nařízením vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., došlo s účinnosti' od 1. ledna 2018 k navýšení minimální mzdy z 11 000 Kč za měsíc a 66 Kč za hodinu, na 12 200 Kč za měsíc a 73,20 Kč za hodinu. Rovněž došlo k navýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy, které jsou uvedené v ustanovení § 3 citovaného nařízení vlády. V důsledku uvedených navýšení se změnil počet platových tarifů státních zaměstnanců pod úrovní minimální, resp. zaručené mzdy. V roce 2018 schválila vláda nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., podobně jako v předchozích letech, navýšení minimální mzdy a jemu odpovídajících nejnižších úrovní zaručené mzdy. S účinnosti' od 1. ledna 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy na 13 350 Kč za měsíc, resp. na 79,80 Kč za hodinu. Valorizace nejnižších úrovní zaručené mzdy byla provedena v souladu ze zákonným zmocněním tak, aby nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací odpovídala výši minimální mzdy a nejnižší úroveň pro 8. skupinu prací jejímu dvojnásobku. V důsledku uvedených navýšení bylo v roce 2018 celkem 14 platových tarifů státních zaměstnanců pod úrovní minimální, resp. zaručené mzdy. 1.3.6 Vyhláška o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance Dne 1. ledna 2018 nabyla účinnosti vyhláška č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance. Při tvorbě vyhlášky bylo zvoleno řešení, kdy Ministerstvo vnitra stanoví vzor služebního průkazu a jednotlivé služební úřady rozhodnou dle svých skutečných potřeb a možnosti' o technickém řešení, ochranných prvcích, využiti' rubové strany a o samotné výrobě služebního průkazu. V této souvislosti byl služebním úřadům rozeslán vzor vyobrazení lícové strany služebního průkazu ve variantách s kontaktním čipem a bez kontaktního čipu v obvykle používaných formátech, které umožňujíjejich tisk. Počátkem dubna 2018 byla spuštěna funkcionalita na generování čísla služebního průkazu v Informačním systému o státní službě (dále také „ISoSS"). Číslo služebního průkazu tvoří devítimístné unikátní číslo automaticky generované spolu s evidenčním číslem státního zaměstnance při evidenci státního zaměstnance do Rejstříku státních zaměstnanců v ISoSS. Pro stávající zaměstnance vedené v Rejstříku státních zaměstnanců je možné vygenerovat čísla služebních průkazů dávkou nebo hromadně na základě žádosti na Servisdesk ISoSS, případně jednotlivě na portálu ISoSS. Při skončení služebního poměru nebo převedení, zařazení či jmenování státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním úřadě je číslo služebního průkazu zneplatněno spolu se zadáním příslušného důvodu. Při opětovném vzniku služebního poměru nebo převedení, zařazení či jmenování státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním úřadě je nutné vygenerovat nové číslo služebního průkazu. Obdobně je číslo služebního průkazu zneplatněno při 14/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 skončení platnosti služebního průkazu, jeho ztrátě, změně vedených údajů apod. a následně je možné vygenerovat číslo služebního průkazu nové. Tím byly vytvořeny nezbytné předpoklady pro vystavení služebních průkazů státním zaměstnancům služebními úřady. Podle § 204 zákona o státní službě služební úřad vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz nejpozději do 31. prosince 2019. 1.3.7 Vyhláška o podrobnostech úřednické zkoušky Dnem 1. srpna 2018 nabyla účinnosti vyhláška č. 124/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 162/2015 Sb., 0 podrobnostech úřednické zkoušky. Cílem novelizace vyhlášky bylo především aktualizovat výčet mezinárodních smluv, právních předpisů, služebních předpisů, usnesení vlády a jiných dokumentů a požadavků, jejichž znalost je dle přílohy č. 2 ověřována v rámci zvláštní části úřednické zkouškyvjednotlivých oborech státníslužby. Aktualizován byl 1 výčet mezinárodních smluv, právních předpisů a služebních předpisů pro tvorbu zkušebních otázek k obecné části úřednické zkoušky v příloze č. 1 a dále došlo k upřesnění podmínek konání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky. Nejvýznamnější změnou je, že pro vykonání obecné části úřednické zkoušky se zvýšila hranice úspěšnosti na 23 správně zodpovězených otázek a časový limit písemného testu se zkrátil na 30 minut. V případech zvláštního zřetele hodných, kdy mohou být zkoušenými osoby se zdravotním postižením či jiným handicapem, je ponechána možnost tuto dobu prodloužit, a to zpravidla nejdéle na 60 minut. Obdobně je v těchto případech stanovena možnost prodloužení doby přípravy na zvláštní část úřednické zkoušky. Upraveny a sjednoceny byly i údaje ve vzorech dokumentů o průběhu a výsledku úřednické zkoušky, které tvoří přílohy č. 3 až 5. ČINNOST SEKCE PRO STÁTNÍ SLUŽBU Činnost sekce pro státní službu 2.1 Rozhodovací činnost Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě je náměstek ministra vnitra pro státní službu služebním orgánem vůči vedoucím služebních úřadů, kteří nemají nadřízený služební úřad, státním tajemníkům a personálnímu řediteli sekce pro státní službu. Podle § 162 odst. 4 zákona o státní službě je náměstek ministra vnitra pro státní službu rovněž nadřízeným služebním orgánem těchto osob, a současně je i nadřízeným služebním orgánem ve věcech, v nichž sám rozhodl v I. stupni. V roce 2018 rozhodoval náměstek ministra vnitra pro státní službu celkem v 87 případech odvolání státních zaměstnanců, tedy přibližně ve stejném počtu případů, jako v roce předchozím. S výjimkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva životního prostředí přezkoumával náměstek ministra vnitra pro státní službu rozhodnuti' státních tajemníků ve všech ministerstvech a Úřadu vlády České republiky, přičemž v Grafu 1 jsou odvolání dle tohoto kritéria rozdělena. Z tohoto přehledu lze rovněž dovodit, že na rozdíl od předchozího roku nepřezkoumával náměstek ministra vnitra pro státní službu žádné rozhodnuti' žádného z vedoucích služebních úřadů, kteří nemají nadřízený služební úřad, přičemž v loňském roce takových případů bylo dokonce 12. Do tohoto grafu není zahrnuto 8 odvolání, proti rozhodnutím, jež vydal sám náměstek ministra vnitra pro státní službu jako prvostupňový orgán. Co se týče samotného rozhodování náměstka ministra vnitra pro státní službu, lze konstatovat, že v roce 2018 v pěti případech napadené rozhodnuti' služebního orgánu I. stupně zrušil a řízení zastavil, ve 24 případech napadené rozhodnuti' nebo jeho část zrušil a vrátil věc služebnímu orgánu I. stupně k novému projednání, ve čtyřech případech napadené rozhodnuti' změnil, ve dvou případech nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení, ve 47 případech odvolání zamítl a napadené rozhodnuti' potvrdil, ve dvou případech bylo odvolání zamítnuto jako opožděné (přičemž v jednom případě bylo vydáno rozhodnuti' ve zkráceném přezkumném řízení), ve dvou případech byla část napadeného rozhodnuti' zrušena a ve zbytku bylo potvrzeno a v jednom případě byla část napadeného rozhodnuti' změněna a ve zbytku bylo potvrzeno. Pokud se tedy zaměříme na úspěšnost účastníků řízení při podání odvolání, lze z výše uvedeného dovodit, že čistě v jejich prospěch rozhodl náměstek ministra vnitra pro státní službu ve 29 případech (zrušení napadeného rozhodnuti' a zastavení řízení, či vrácení věci služebnímu orgánu I. stupně k novému projednání) a ve 47 případech rozhodl čistě „ve prospěch" služebního orgánu I. stupně (zamítnuti' odvolání a potvrzení rozhodnuti' prvostupňového orgánu). Do tohoto přehledu nejsou zařazena opožděná odvolání ani ta rozhodnuti', jež byla rozhodnutím náměstka ministra vnitra pro státní službu jako odvolacího orgánu změněna, neboť v těchto případech nelze úspěšnost účastníka řízení jednoznačně stanovit. Následující Graf 2 nabízí srovnání vývoje rozhodování náměstka ministra vnitra pro státní službu v letech 2016 - 2018 dle výše popsaného rozdělení dle úspěšnosti účastníků řízení při podání odvolání. Z Grafu 3 je patrné, že oproti roku 2016 začala převládat rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu „ve prospěch" služebních orgánů I. stupně, což lze přičíst Graf 1 Přehled podaných odvolání dle jednotlivých ministerstev a Úřadu vlády České republiky 9 9 9 111 WT^m IIIIIIH 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 n n n Ii MV MPSV MZDR MPO MF MK MZV MMR MZE MSP MO UV MD MSMT MZP 18/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Činnost sekce pro státní službu především vzrůstajícím zkušenostem na straně služebních orgánů a státních zaměstnanců personálních útvarů zabývajících se správním řízením, kdy napadená rozhodnuti' nemusí být v tolika případech rušena např. z důvodu procesních pochybení. V současné době je tedy častěji potvrzeno rozhodnuti' služebního orgánu I. stupně, oproti případům, kdy náměstek ministra vnitra pro státní službu vyhoví podanému odvolání a napadené rozhodnuti' zruší. I tak lze však konstatovat, že nejčastějšími důvody zrušení rozhodnuti' služebního orgánu I. stupně jsou buď nedostatečná odůvodnění rozhodnuti' a z toho pramenící nepřezkoumatelnost rozhodnuti', nebo nedostatečně zjištěný skutkový stav, resp. nedostatečnost podkladů rozhodnuti' ve správních spisech. Graf 2 Rozhodování náměstka ministra vnitra pro státní službu v letech 2016 - 2018 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 19 Činnost sekce pro státní službu Rozhodovací činnost sekce pro státní službu byla rovněž spojená i s rozhodováním kárné komise II. stupně, neboť zaměstnanci zařazení v sekci pro státní službu se podílí na přípravě podkladů pro jednání této kárné komise. Celkem se jednalo o 12 případů, kdy kárná komise II. stupně rozhodovala o odvoláních účastníků kárných řízení proti rozhodnutím kárných komisí I. stupně a o další případy, kdy kárná komise II. stupně rozhodovala v případě podaných námitek podjatosti v kárném řízení. 2.2 Metodická a koordinační činnost Sekce pro státní službu v souladu s § 12 odst. 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve spojení s § 13 odst. 2 zákona o státní službě, plní celostátně koordinační úlohu v oblasti státní služby. Za účelem jejího řádného plnění využívá sekce pro státní službu několik níže popsaných metodických a koordinačních nástrojů. 2.2.1 Služební předpisy Náměstek pro státní službu vydává služební předpisy podle § 11 odst. 4 zákona o státní službě, jimiž stanoví organizační věci služby. Služební předpis náměstka pro státní službu se podle § 11 odst. 4 věty druhé zákona o státní službě nevztahuje na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnuti', Český statistický úřad, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Státní úřad pro jadernou bezpečnost. V roce 2018 bylo vydáno pět služebních předpisů, přičemž se vždy jednalo o novelizační služební předpisy, tedy služební předpisy, jimiž se měnily stávající služební předpisy. Služební předpis č. 1/2018 provedl změnu služebního předpisu č. 4/2017, o charakteristice služebních míst. Došlo k prodloužení lhůty pro zpracován i charakteristiky služebního místa pro všechna služební místa ve služebním úřadu, jakož i k prodloužení lhůty pro seznámení nově nastoupivšího státního zaměstnance s charakteristikou služebního místa, na němž vykonává státní službu. Obdobnou změnu spočívající v dalším prodloužení uvedených lhůt provedl pak služební předpis č. 5/2018. Služební předpis č. 2/2018 provedl dílčí změny služebního předpisu č. 3/2017, kterým se stanoví pravidla předkládání systemizace služebních a pracovních míst, jejích změn, úprav a aktualizací, a návrhů organizační struktury a jejích změn ve služebním úřadu. Jednalo se o promítnuti' praktických postupů do úpravy služebního předpisu. Služební předpis č. 3/2018 novelizoval služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2015, kterým se stanoví další požadavky pro služební místa státních tajemníků v ministerstvech a v Úřadu vlády, ve znění pozdějších předpisů. Stejný služební předpis novelizoval i služební předpis č. 4/2018. Pro srovnání lze uvést, že v roce 2015 vydal náměstek pro státní službu 11 služebních předpisů, v roce 2016 to bylo již méně, a sice čtyři služební předpisy, z nichž dva byly novelizačními služebními předpisy, v roce 2017 vydal náměstek pro státní službu pět služebních předpisů, z nichž jeden byl novelizačním služebním předpisem. Je zřejmé, že náměstek pro státní službu upravil organizační věci služby větši nou již v předchozích letech, nejvíce v roce 2015, což bylo lze očekávat. V roce 2018 byly vydávány služební předpisy, jimiž se pouze odstraňovaly komplikace, které v praxi mohla působit aplikace dosavadních služebních předpisů, případně zaváděly do úpravy služebního předpisu osvědčené postupy uplatňované v praxi. Nově se organizační věci služby v roce 2018 již neupravovaly. Do budoucna lze očekávat vydávání nových služebních předpisů, jež nebudou pouze novelizovat stávající služební předpisy, zejména v případech, kdy dojde ke změně právní úpravy, praxe by již pravděpodobně nové (prvotní) úpravy organizačních věcí služby měla vyžadovat pouze zřídka. 2.2.2 Metodické pokyny Za účelem sjednocení aplikace zákona o státní službě ve služebních úřadech vydává sekce pro státní službu metodické pokyny, jež sice nejsou právně závazné, avšak jsou významnou metodickou pomůckou hojně využívanou v praxi. V roce 2018 nebyly vydávány nové metodické pokyny, avšak došlo k aktualizaci čtyř dosavadních metodických pokynů. Metodický pokyn č. 2/2017, kterým se stanoví podrobnosti k provádění výběrových řízení, byl aktualizován v souvislosti s naplňováním Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Aktualizace metodického pokynu č. 2/2015, kterým se stanoví podrobnosti k přípravě zkušebních otázek zvláštní části úřednické zkoušky, měla za cíl odstranit některé formální nedostatky, duplicity s metodickým pokynem č. 1/2017 a upřesnit některé procesy při tvorbě zkušebních otázek pro zvláštní část úřednické zkoušky tak, jak si to vyžádala stávající tříletá praxe. Provedené změny upřesnily metodické nastavení procesů úřednické zkoušky, nijak je nad stávající rámec nerozšířily. V roce 2018 proběhly dvě aktualizace metodického pokynu č. 1/2017, kterým se stanoví další podrobnosti k provádění a organizaci úřednické zkoušky. Provedené změny nijak neměnily vlastní metodické nastavení procesů úřednické zkoušky. Cílem první aktualizace v červenci 2018 bylo odstranit případný formální rozpor metodického pokynu s platnou a účinnou právní úpravou novelizované vyhlášky č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky. Druhá aktualizace metodického pokynu proběhla v listopadu 2018 a doplnila stávající metodiku o nově zavedený institut případů hodných zvláštního zřetele. Některé dílčí úpravy v druhé aktualizaci metodiku pozvolna připravily na předpokládané spuštění elektronického testování úřednické zkoušky. V případě změny v žádosti o vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady (příloha č. 2 metodického pokynu) se v prohlášení žadatele upravila formulace stran zpracování osobních údajů. Doplnil se odkaz na Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Metodické pokyny vždy reagují na obtížné situace, jež přináší každodenní aplikace zákona o státní službě a poskytují návod, jak tyto situace jednotně řešit. Pro srovnání lze uvést, že v roce 2015 bylo vypracováno a vydáno osm metodických pokynů, v roce 2016 tři metodické pokyny, v roce 2017 byly vydány dva metodické pokyny a v roce 20/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Činnost sekce pro státní službu 2018, jak již bylo uvedeno výše, došlo pouze k aktualizaci dosavadních metodických pokynů. Vzhledem ke klesající tendenci vydávání nových metodických pokynů lze dovodit, že praxe je již zažitá a nežádá si nové návody ze strany sekce pro státní službu. Pro řešení okamžitých nebo ojediněle vyskytujících se problémů či komplikací s každodenní aplikací zákona o státní službě, je nejen služebním úřadům, státním zaměstnancům, ale i občanům dostupná e-mailová schránka, jež byla zřízena za účelem pokládání a zodpovídání dotazů v oblasti státní služby. 2.2.3 Metodické porady Sekce pro státní službu v rámci své metodické činnosti pořádá pravidelné metodické porady ve Vzdělávacím středisku Benešov Institutu pro veřejnou správu Praha. Metodické porady poskytují jakousi platformu pro sdílení praxe mezi zástupci personálních útvarů a sekcí pro státní službu, dále pro seznámení posluchačů s výkladem problematických ustanovení zákona o státní službě, pro informování posluchačů o novinkách ve státní službě nebo pro seznámení se závěry poradního sboru náměstka pro státní službu k zákonu o státní službě. Sekce pro státní službu během metodických porad rovněž získává informace přímo od zástupců personálních útvarů, jaké problémy se v oblasti státní služby vyskytují ve služebních úřadech. V roce 2018 se uskutečnily dvě metodické porady, kdy nejčastějšími tématy byly systemizace, rozhodovací praxe, řízení kvality ve služebních úřadech a informování o připravované vládní novele zákona o státní službě. Nižší počet porad než v předchozích letech opět vypovídá o tom, že závažné komplikace s aplikací zákona o státní službě, jež se vyskytovaly v začátcích jeho účinnosti, již byly metodicky vyřešeny, případně došlo ke změně zákona. Vzhledem k tomu, že metodickou podporu vyžadují zejména tistátnízaměstnanci, kteří jsou nadáni personální pravomocí, případně kteří vykonávají činnosti v působnosti personálních útvarů, organizuje sekce pro státní službu pravidelné porady se státními tajemníky. V roce 2018 se uskutečnilo celkem deset porad se státními tajemníky, přičemž mezi nejdiskutovanější témata patřila systemizace, problematika úřednické zkoušky a vzdělávánístátních zaměstnanců, novela nařízení o oborech státní služby a připravovaná vládní novela zákona o státní službě a souvisejících předpisů. Zástupci sekce pro státní službu si vždy vyslechli informace státních tajemníků o naplňování zákona o státní službě v jednotlivých ministerstvech. Poměrně vysoký počet uskutečněných porad se státními tajemníky v roce 2018 vypovídá o tom, že sekce pro státní službu je, pokud jde o metodické vedení státních zaměstnanců nadaných personální pravomocí, aktivní. Zároveň je namístě připomenout, že v roce 2018 došlo k obměně několika státních tajemníků, proto byla žádoucí poměrně vysoká aktivita ze strany sekce pro státní službu v oblasti metodického vedení nově jmenovaných státních tajemníků. Lze doplnit, že v závěru roku bylo v podobném formátu rovněž zorganizováno jednání s vedoucími ústředních správních úřadů. 2.2.4 Poradní sbor Poradní sbor náměstka pro státní službu k zákonu o státní službě (dále jako „porad ní sbor") zahájil svou činnost již v roce 2016 a od té doby se scházel a nadále schází v pravidelných čtvrtletních intervalech. Členská základna poradního sboru se v průběhu let zásadně nezměnila. Je tvořena vždy přibližně dvaceti odborníky na problematiku služebních poměrů a pracovněprávních vztahů, jakož i správního práva. Členové poradního sboru byli jmenováni z řad státních zaměstnanců klíčových rezortů, příp. z řad expertů z akademické sféry. Závěry poradního sboru slouží, obdobně jako metodické pokyny, ke sjednocení výkladové a aplikační praxe zákona o státní službě napříč všemi služebními úřady. Význam a váhu závěrů poradního sboru potvrzuje skutečnost, že jsou výsledkem rozpravy představitelů více rezortů, a to zejména rezortů, jež mají dlouhodobé zkušenosti s aplikací zákonů upravujících jiné (obdobné) státně-zaměstnanecké poměry. V roce 2018 se uskutečnila čtyři zasedání, při kterých bylo přijato deset závěrů, v nichž se poradní sbor vyjádřil k závaznosti služebních předpisů vydaných služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadu pro zaměstnance zařazené k výkonu služby v podřízených služebních úřadech, k rozhodování o pozastavení účinnosti služebního předpisu, ke kárnému opatření snížení platu, k oprávnění služebního orgánu snížit výši náhrady škody z důvodů zvláštního zřetele hodných v rámci procesu rozhodování o odpovědnosti státního zaměstnance za škodu, k přechodu peněžitých práv zemřelého státního zaměstnance, k pojmu „vyživovaná osoba" podle § 48 odst. 3 zákona o státní službě, k možnosti předčasného ukončení čerpání rodičovské dovolené, dále k problematice otcovské, k souběhu mateřské dovolené s instituty zproštění výkonu služby a zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů a k běhu doby šesti měsíců zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů po zrušení rozhodnuti' o převedení státního zaměstnance na jiné služební místo a vrácení věci k novému projednání odvolacím služebním orgánem. 2.2.5 Přednášková a vzdělávací činnost Další z aktivit, jež sekce pro státní službu vyvíjí v oblasti metodické podpory služebních úřadů, je přednášková činnost. Již třetím rokem byly organizovány semináře a workshopy pro garanty přednášené problematiky. V roce 2018 sekce pro státní službu, zejména prostřednictvím projektu Podpora profesionalizace a kvality státní služby a státní správy s registračním číslem CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0006173 (dále jen „PROAK") lektorsky zajistila více než dvacet seminářů pro státní zaměstnance zařazené v ostatních služebních úřadech, a to ve vlastních školících prostorách. Další vzdělávací aktivity byly realizovány přímo v jednotlivých služebních úřadech, které projevily zájem o proškolení vlastních státních zaměstnanců. Mezi nejžádanějšítémata patřiloslužebníhodnocenístátních zaměstnanců, a to zejména v prvním čtvrtletí', dále pak řízení ve věcech státní služby, problematika úřednických zkoušek, a to včetně jejich realizace prostřednictvím elektronické aplikace, slaďování osobního a rodinného života státních zaměstnanců s výkonem služby a elektronické zpracování návrhů systemizace. Mimoto v roce 2018 probíhalo vzdělávání členů zkušebních komisí, které je zaměřeno na znalosti a dovednosti v oblasti vzdělávání dospělých se zřetelem na hodnocení a zkoušení dospělých v rámci systému úřednické zkoušky. Celkem se v roce 2018 zrealizovalo deset běhů, proškoleno bylo VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 21 Činnost sekce pro státní službu 89 členů zkušebních komisí, vše v rámci realizace projektu sekce pro státní službu PROAK. Sekce pro státní službu Ministerstvo vnitra také realizovala jako vlastní vzdělávací kurz vstupního vzdělávání následného. Tento e-learningový kurz byl určen pro zaměstnance v pracovním poměru a dále také pro státní zaměstnance ve služebním poměru, pro které je toto vzdělávání přípravou pro vykonání obecné části úřednické zkoušky. Vstupní vzdělávání následné celkem absolvovalo 1 360 zaměstnanců v pracovním poměru. Dne 10. května 2018 se dále uskutečnila první ze tří plánovaných projektových konferencí Státní služba. Jejím cílem bylo účastníkům konference nejen přiblížit aktivity projektu PROAK, ale také seznámit s aktuálními novinkami v oblasti státní služby včetně novely zákona o státní službě. Mezi další konkrétní témata konference patřila elektronická podpora procesu úřednické zkoušky, elektronická podpora vzdělávání, aplikace pro zajištění prokazatelného seznamování s dokumenty státní služby, analýza institutů státní služby v zemích EU a srovnávací analýza se zákonem o úřednících územních samosprávných celků, rozsáhlé téma řízení kvality ve služebních úřadech a možnosti využiti' finančních prostředků z Operačního programu Zaměstnanost. 2.2.6 Pracovní skupiny Ke koordinačním aktivitám sekce pro státní službu v roce 2018 patřilo zřízení a zahájení fungování dvou pracovních skupin. První pracovní skupina, zabývající se oblasti' etiky ve státní službě, sice vznikla již v závěru roku 2017, nicméně největší podíl své činnosti vyvíjela právě v roce 2018, a to zejména v prvním pololetí' a ve čtvrtém čtvrtletí'. Podrobněji je činnost pracovní skupiny popsána v kapitole věnující se etice. Druhá pracovní skupina vznikla za účelem přípravy revize systému služebního hodnocení státních zaměstnanců. Její členskou základnu tvoří státní zaměstnanci - zástupci několika služebních úřadů, kteří jsou odborníky v oblasti personalistiky a hodnocení zaměstnanců. Skupina má zhruba pětadvacet členů a vytvořila platformu pro sdílení praxe v oblasti služebního hodnocení a formou diskuse formovala změny v systému služebního hodnocení státních zaměstnanců. Uskutečnila se dvě prezenční jednání pracovní skupiny, přičemž přijaté závěry byly mnohdy s jednotlivými členy diskutovány i elektronickou cestou. Činnost pracovní skupiny měla zásadní podíl na změnách systému služebního hodnocení, zejména pokud šlo o periodicitu provádění služebního hodnocení a o škálu bodové klasifikace hodnocených oblasti'. 2.3 Analytická činnost V rámci projektu PROAK byly zahájeny práce na zpracování tří rozsáhlých analýz týkajících se zákona o státní službě nebo nastavení státní služby v zahraničí, konkrétně se jedná o vyhodnocení účinnosti zákona o státní službě, včetně zpracování ex post RIA, analýzu stěžejních institutů státní služby ve vybraných zemích EU a analýzu vybraných druhů služebních poměrů zaměstnanců státu. Cílem vyhodnocení účinnosti zákona o státní službě je přezkoumat míru naplnění hlavních cílů právní úpravy státní služby stanovených Evropskou komisí, jimižjsou odpolitizování, posílení efektivnosti a výkonnosti, zvýšení transparentnosti, profesionalizace a zvýšení stability státní správy. Součásti' vyhodnocení je rovněž provedení ex post hodnocení dopadu regulace dle Obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace (RIA), tzv. ex post RIA. Tato aktivita je prováděna dodavatelsky na základě výsledku veřejné zakázky se záměrem získat nezávislou externí zpětnou vazbu. Prvním krokem bylo zpracování analýzy textu zákona ve vztahu k naplňování jeho cílů, následně dle předem daného scénáře byly provedeny hloubkové rozhovory zejména se zástupci služebních úřadů, paralelně byly definovány indikátory, jejichž hodnoty byly následně vyhodnoceny a společně s výsledky hloubkových rozhovorů použity jako základní vstupní data pro zpracování této analýzy a zprávy z provedené ex post RIA. Předmětem Analýzy stěžejních institutů státní služby ve vybraných zemích EU bylo zmapovat úpravu dílčích oblasti' státníslužby ve vybraných zemích EU s cílem získat zkušenosti a dobrou praxi z implementace státní služby, konkrétně v oblastech depolitizace státní správy (vč. rozdělení na politická a služební místa), možnosti kompenzace povinnosti' státních zaměstnanců, možnosti kariérního postupu (kariérní řád), systemizace a organizace služebních úřadů, provádění výběrových řízení na obsazení služebních míst, provádění kárného řízení, úřednické zkoušky, služebního hodnocení státních zaměstnanců, stanovení principů etiky ve státní službě, sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby, vzdělávání státních zaměstnanců a úpravy skončení služebního poměru. Do analýzy byly v různé míře zahrnuty státy Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, rsko, Itálie, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spolková republika Německo a Velká Británie. Z velké části byla v roce 2018 zpracována Analýza různých druhů služebních poměrů veřejných zaměstnanců. Jejím cílem je porovnat různé druhy služebních vztahů s cílem poučit se ze vzájemné prostupnosti principů těchto právních úprav služebních poměrů veřejného sektoru. Se zákonem o státní službě byly vždy separátně porovnány zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, dále zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V roce 2019 bude dokončena poslední, čtvrtá část analýzy, a to porovnání se zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 2.4 Informační a publikační činnost Při implementaci zákona o státní službě je kladen důraz i na otevřenost a zajištění vysoké míry poskytování informací. Na webových stránkách Ministerstva vnitra, sekce pro státní službu www.mvcr.cz/sluzba/ nebo www.statnisluzba.cz jsou zveřejňovány informace pro služební úřady i státní zaměstnance, právní a služební předpisy, metodické pokyny, stanoviska a vzory úkonů, závěry poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu a informace o činnosti v mezinárodních institucích. Jejich výčet je podrobně uveden v kapitole 18.1. Dotazy lze posílat dle jejich obsahového zaměření na adresy statnisluzba(Smvcr.cz nebo statnisluzba.vzdelavani(Smvcr.cz. nformační systém o státní službě nabízí veřejně přístupné 22/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Činnost sekce pro státní službu údaje o vykonaných úřednických zkouškách státních zaměstnanců, informace ke konání úřednických zkoušek nebo o výběrových řízeních na obsazení volných služebních míst na všech služebních úřadech. nformace o výběrových řízeních jsou rovněž zpřístupněny v Národním katalogu otevřených dat ve formě otevřených dat, tj. způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využiti' není omezen. Další aktuální informace o státní službě přináší newsletter Státní služba, který vychází měsíčně v rámci časopisu Veřejná správa. V roce 2018 se věnoval závěrům poradního sboru, služebnímu průkazu státního zaměstnance, služebnímu hodnocení za rok 2017, dvakrát zavádění řízení kvality ve služebních úřadech, konferenci Státní služba, mezinárodní normě ISO 9001, novele vyhlášky o podrobnostech úřednické zkoušky, odborným seminářům, shrnuti' údajů o státní službě za rok 2017, vzdělávacím aktivitám a slaďování rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státní služby ve služebních úřadech v roce 2017. nformace o státní službě lze najít na těchto stránkách: • Sekce pro státní službu www.mvcr.cz/sluzba, www. statnisluzba.cz • Informační systém o státní službě www.mvcr.cz/isoss nebo www.isoss.cz • Portál veřejné správy - seznam užitečných odkazů: odkaz Státní služba http://portal.gov.cz/portal/ovm/ • Národní katalog otevřených dat https://portal.gov.cz/ otevrena-data/datove-sady/2017-12 nebo https://data. gov.cz/datové-sady 2.5 Kontrolní činnost V rámci služebních vztahů státních zaměstnanců je ověřováno dodržování pravidel vyplývajících ze zákona o státní službě a prováděcích právních a služebních předpisů, a to prostřednictvím kontrolní činnosti vykonávané vybranou skupinou státních zaměstnanců. Kontrolu služebních vztahů státních zaměstnanců jsou oprávněni vykonávat náměstek ministra vnitra pro státní službu a jím písemně pověření státní zaměstnanci. Při výkonu této kontrolní činnosti příslušné kontrolující osoby postupují podle pravidel kontrolního řádu. V roce 2018 bylo naplánováno provést výše zmíněné kontroly v pěti služebních úřadech. Předmětem těchto kontrol byly služební vztahy státních zaměstnanců ve služebních úřadech Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo obrany, Finanční úřad České Budějovice, Český úřad zeměměřický a katastrální a Česká školní inspekce. Kontrola zaměřená na služební vztahy státních zaměstnanců zařazených v České školní inspekci byla přesunuta do roku 2019, v případě Českého úřadu zeměměřického bude kontrola dokončena rovněž v tomto roce. Ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost byla kontrole podrobena realizace a zabezpečení úřednické zkoušky. U ostatních zmíněných služebních úřadů pověření státní zaměstnanci zkontrolovali oblast organizace, organizační struktury služebního úřadu a systemizace, provádění výběrových řízení, služební hodnocení státních zaměstnanců, rozhodování o osobních příplatcích. V Ministerstvu obrany a Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním byla prověřena rovněž oblast vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby. K pochybením, která v postupu kontrolovaných služebních úřadů byla při aplikaci zákona o státní službě a souvisejících právních a služebních předpisů v rámci služebních vztahů státních zaměstnanců v minulém roce zjištěna, patří např. v oblasti služebních hodnocení ve smyslu § 155 a násl. zákona o státní službě uvedení nejednoznačných identifikačních údajů hodnotitele na některých formulářích ke služebnímu hodnocení, provedení některých služebních hodnocení později, než jak je uvedeno v zákoně o státní službě, tj. do 31. března kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. Opětovně jako v předchozím roce bylo zjištěno pochybení u některých služebních hodnocení vtom, že docházelo ke stanovení příliš obecných, neměřitelných a netermínovaných individuálních vzdělávacích cílů. U některých posuzovaných služebních hodnocení nebyla individualizována slovní klasifikace plnění slovních kritérií ve smyslu čl. 6 odst. 2 služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 11/2015. V oblasti úřednických zkoušek bylo zjištěno např. pochybení jednoho služebního úřadu v tom, že byla na místě určeném k přípravě na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky nedovolená pomůcka, konkrétně odborná knižní publikace. Dále u jednoho služebního úřadu docházelo v protokolech o průběhu úřednických zkoušek k předvyplnění časů začátku a konce obecné a zvláštní části úřednické zkoušky, nebyly tedy uvedeny reálné časy konání jednotlivých části' úřednické zkoušky. Na základě provedených kontrol sekce pro státní službu dospěla k závěru, že u výše uvedených služebních úřadů nebyla zjištěna v rámci služebních vztahů státních zaměstnanců pochybení většího rozsahu. Sekce pro státní službu tedy nepřistoupila k uložení rozsáhlých systémových opatření k jejich nápravě. Kontrolovaným osobám byla v rámci kontrolních protokolů předestřena doporučení pro odstranění nalezených nedostatků ve služebních vztazích. VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 23 SYSTEMIZACE A J EJ í ZMĚNY Systemizace a její změny Právní úprava systemizace je obecně zakotvena v § 17 a násl. zákona o státní službě. Pro tvorbu systemizace a organizační struktury je závazné nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu 3.1 Systemizace v roce 2018 Rámec pro přípravu návrhů systemizace vytvořila vláda České republiky svým usnesením č. 829 ze dne 21. září 2016. V tomto usnesení uložila ministru vnitra ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí, aby připravili návrh systemizace služebních a pracovních míst ve služebních úřadech na rok 2018 v návaznosti na objemy prostředků na platy a počty míst podle vládou schváleného návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2018. Příprava návrhů systemizace se řídila služebním předpisem č. 3 náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 17. března 2017, kterým se stanoví pravidla předkládání systemizace služebních a pracovních míst, jejích změn, úprav a aktualizací, a návrhů organizační struktury a jejích změn ve služebním úřadu. Časový sled prací na návrzích stanovil harmonogram přípravy systemizace zpracovaný Ministerstvem vnitra v dohodě s Ministerstvem financí. V souladu s tímto harmonogramem byly návrhy systemizace připravovány paralelně s vládním návrhem státního rozpočtu. Oproti předcházejícímu roku, kdy byl modul systemizace a organizace (OSYS) Informačního systému o státní službě ve zkušebním provozu, proběhlo předložení návrhů služebními úřady Ministerstvu vnitra, jejich kontrola a schválení výhradně jeho prostřednictvím. S účinnosti'od 1. ledna 2018 bylo schváleno 78 581 služebních a pracovních míst. V porovnání se systemizací s účinnosti' od 1. ledna 2017 se jedná o nárůst o 611 služebních a pracovních míst. Podrobné informace o počtech systemizovaných služebních a pracovních míst včetně vývoje jsou uvedeny v Tabulce 1. Z celkového počtu systemizovaných míst bylo schváleno 71039 míst služebních (v systemizaci s účinnosti' od 1. ledna 2017 to bylo 70 527 služebních míst), tedy míst v režimu zákona o státní službě, a 7 542 míst pracovních, tedy míst v režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (v systemizaci s účinnosti' od 1. ledna 2016 to bylo 7 443 pracovních míst). Porovnání systemizací služebních a pracovních míst v rezortech (A), ministerstvech, Úřadu vlády (B) a dalších ústředních správních úřadech (C) Tabulka 1 Vývoj počtu systemizovaných míst v rezortech ministerstev a Úřadu vlády (A) 1. 7. 2015 1. 1. 2016 1. 1. 2017 1. 1. 2018 Ministerstvo / Úřad vlády (rezort) Celkem Z toho SLM* Celkem Z toho SLM Celkem Z toho SLM Celkem Z toho SLM Úřad vlády ČR 600 335 695 387 779 370 724 337 Ministerstvo zahraničních věcí 1938 1 750 1 949 1775 1 990 1810 2 005 1832 Ministerstvo obrany 1410 1231 1414 1249 1447 1282 1451 1282 Ministerstvo financí 17 377 16 697 17 754 17 061 17 983 17 263 17 994 17 274 Ministerstvo práce a sociálních věcí 22 816 21 165 22 646 21 142 23 532 21862 23 789 22 072 Ministerstvo vnitra 3 665 3 040 3 869 3 253 4 005 3 403 4 015 3 415 Ministerstvo životního prostředí 2 454 2 146 2 334 2 060 2 357 2 052 2 374 2 049 Ministerstvo pro místní rozvoj 981 853 1 197 1068 1313 1 182 1419 1 282 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1660 1464 1917 1 699 1972 1 739 2 011 1773 Ministerstvo dopravy 1047 914 1050 912 1076 933 1080 932 Ministerstvo zemědělství 6 555 5 688 6 635 5 782 6 628 5 772 6 643 5 803 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1678 1 565 1524 1417 1 592 1417 1 598 1424 Ministerstvo kultury 275 218 275 221 301 235 308 242 Ministerstvo zdravotnictví 3 160 2 655 3 211 2 698 3 282 2 716 3 303 2 742 Ministerstvo spravedlnosti 527 340 552 391 485 396 520 415 * SLM - Služební místa 26/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Systemizace a její změny Vývoj počtu systemizovaných míst v ministerstvech a v Úřadu vlády ČR (B) 1. 7. 2015 1. 1. 2016 1. 1. 2017 1. 1. 2018 Ministerstvo / Úřad vlády Celkem Z toho SLM* Celkem Z toho SLM Celkem Z toho SLM Celkem Z toho SLM Úřad vlády ČR 600 335 695 387 779 371 724 337 Ministerstvo zahraniční ch věcí 1938 1 750 1949 1775 1 986 1806 2 005 1832 Ministerstvo obrany 1 154 1025 1 164 1035 1 163 1034 1 167 1034 Ministerstvo financí 1 611 1453 1 634 1472 1 624 1436 1 630 1444 Ministerstvo práce a sociálních věcí 1400 1219 1442 1 191 1 638 1233 1654 1 244 Ministerstvo vnitra 2 473 2 216 2 673 2 431 2 784 2 563 2 783 2 567 Ministerstvo životního prostředí 612 502 612 510 623 507 623 502 Ministerstvo pro místní rozvoj 695 599 751 634 789 670 812 690 Ministerstvo průmyslu a obchodu 857 732 937 812 934 803 953 827 Ministerstvo dopravy 469 400 470 401 496 425 504 428 Ministerstvo zemědělství 803 664 794 662 811 649 800 643 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 100 1050 1017 963 1012 948 1026 959 Ministerstvo kultury 257 218 275 221 301 235 308 242 Ministerstvo zdravotnictví 464 377 510 422 557 408 559 409 Ministerstvo spravedlnosti 527 340 552 391 485 398 520 415 Vývoj počtu systemizovaných míst v dalších ústředních správních úřadech (C) 1. 7. 2015 1. 1. 2016 1. 1. 2017 1. 1. 2018 Ústřední správní úřad (rezort) Celkem Z toho SLM* Celkem Z toho SLM Celkem Z toho SLM Celkem Z toho SLM Český telekomunikační úřad 622 622 633 633 633 633 663 663 Úřad pro ochranu osobních údajů 104 75 104 68 109 73 109 72 Úřad průmyslového vlastnictví 228 185 229 186 230 186 230 186 Český statistický úřad 1400 1248 1 399 1247 1 399 1247 1 396 1245 Český úřad zeměměřický a katastrální** 5 291 4 879 5 280 4 870 5 283 4 875 5 260 4 862 Český báňský úřad** 194 134 194 135 194 135 194 136 Energetický regulační úřad 254 198 294 234 318 253 333 272 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 251 207 251 204 259 212 262 215 Archiv bezpečnostních složek 157 96 157 89 157 88 157 88 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 45 41 45 41 45 41 46 42 Správa státních hmotných rezerv 369 155 369 156 378 157 432 160 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 219 190 220 191 223 195 221 193 Úřad pro dohled nad hosp. pol. stran a pol. hnutí 0 0 0 0 0 0 19 10 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 0 0 0 0 0 0 25 21 * SLM - Služební místa ** včetně podřízených služebních úřadů VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 27 Systemizace a její změny Jestliže v roce 2017 bylo z celkového počtu služebních míst systemizováno 10 001 míst představených, s účinnosti' od 1. ledna 2018 bylo schváleno 10 053 míst představených. V celkovém počtu pracovních míst schválila vláda 361 míst vedoucích zaměstnanců oproti 380 místům vedoucích zaměstnanců v roce 2017. Objem prostředků na platy všech systemizovaných míst ve služebních úřadech představuje celkem 32 916 274 813 Kč. Z této částky připadá na služební místa 30 095 432 729 Kč a na pracovní místa 2 820 842 084 Kč. S ohledem na ochranu veřejného zájmu stanovila vláda požadavek státního občanství České republiky na 3 766 služebních místech (3 734 v systemizaci s účinnosti' od 1. ledna 2017) a na 242 pracovních místech (240). Tento požadavek byl v největším počtu stanoven na služebních místech v Ministerstvu zahraničních věcí (1 832 služebních míst) a v Ministerstvu vnitra (1 230 služebních míst). Vláda České republiky stanovila také 62 služebních míst (63 služebních míst v systemizaci s účinnosti' od 1. ledna 2017), na nichž lze se státním zaměstnancem sjednat nebo stanovit zákaz konkurence. Jedná se zejména o místa, na kterých se rozhoduje o veřejných zakázkách, případně jsou na nich vykonávána práva a povinnosti zprostředkovatele při realizaci dotační politiky. 3.2 Služební místa Služební nebo pracovní systemizované místo je charakterizováno správními činnostmi nebo pracemi, které se na místě požadují a tvoří tak jeho obsah. Pro vymezení systemizovaného místa jako místa služebního je zásadní ustanovení § 5 zákona o státní službě určující činnosti, které jsou službou. Od správních činnosti' požadovaných na služebním místě se odvozují všechny jeho systemizační atributy. Ty také určují charakter služebního místa a stojí v základu požadavků kladených na státního zaměstnance na něm zařazeného. Z pohledu právních předpisů jsou pro systemizační atributy služebního místa významné: a) zákon o státní službě, který zejména stanoví kompetence, způsob a důvody pro stanovení některých systemizačních atributů služebního místa, služebního místa představeného a jeho stupně, b) nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby, které přiřazuje správní činnosti k oborům státní služby podle působnosti vykonávané služebními úřady, c) nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu stanovící, že služební místo se klasifikuje platovou třídou, do které je v katalogu správních činnosti' zařazena nejnáročnější správní činnost. V systemizaci s účinnosti' od 1. ledna 2018 schválila vláda celkem 71 039 služebních míst. Z tohoto počtu bylo 10 053 služebních míst představených. Vývoj počtu služebních míst celkem a vývoj počtu míst představených v roce 2018 a je patrný z následujících Grafů 4 a 5. Graf 4 Služební místa 71 140 71 120 71 100 71 080 71 060 71 040 71 020 71 000 70 980 ^0 ^0 ^0 V V ?>■ .i, v v v v v v v v v v N> \> N> N> Jb A A A ^ ^ 28/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Systemizace a její změny Graf 5 Služební místa představených 10 060 10 058 f 10 059 10 059 10 059 10 055 10 055 10 052 10 053 10 050 10 046 10 050 10 050 10 050 10 047 i 10 047 10 044 Jak je patrné z Grafu 6, nejčastěji byla služební místa představených klasifikována 12. platovou třídou. Následují služební místa klasifikovaná 14. platovou třídou a 13. platovou třídou. Nejnižší platovou třídou použitou pro klasifikaci služebních míst představených je 9. platová třída. Graf 6 3500 Počet služebních míst představených podle klasifikace platovou třídou schválených v systemizaci platné od 1.1. 2018 3000 3 015 2500 2000 1500 1000 500 0 0 0 0 5 1 773 210 ■ I i-1-1-1-ii-r 867 119 ~~\i r 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Platová třída VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 29 Systemizace a její změny Služební místa státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, byla nejčastěji klasifikována 9. platovou třídou. Následuje 10. a 13. platová třída. Na rozdíl od představených je zde nejnižší použitou 5. platová třída, více viz Graf 7. Graf 7 Počet služebních míst zaměstnanců, kteří nejsou představenými, podle klasifikace platovou třídou, schválených v systemizaci platné od 1.1. 2018 10 000 5 000 0 2 122 4 10 827 8123 3 365 7 145 6 513 207 418 ■ i i i i 2 826 296 5 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Platová třída 3.3 Změny systemizace a organizační struktury Změny systemizace služebních úřadů byly prováděny v souladu s § 18 zákona o státní službě. Je-li důsledkem změny systemizace změna počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců nebo změna platové třídy státního zaměstnance o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná jen dojde-li ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena. V průběhu roku 2018 předložil ministr vnitra vládě České republiky celkem osm návrhů na změnu systemizace. V těchto návrzích bylo obsaženo 31 návrhů ministerstev a Úřadu vlády České republiky, 61 návrhů služebních úřadů podřízených ministerstvům a 29 návrhů dalších ústředních nebo jim podřízených správních úřadů. Ve většině případů návrhy na změnu systemizace spočívaly ve změnách klasifikace systemizovaných míst platovou třídou nebo v jejich novém vymezení v důsledku změny správních činnosti' či prací na nich požadovaných. Důvodem změn byly zejména reorganizace činnosti' zajišťovaných služebními úřady nebo jejich nárůst. 3.4 Příprava systemizace 2019 V souladu s usnesením vlády č. 737 ze dne 23. října 2017 byl v průběhu února a března 2018 Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí projednán a schválen harmonogram pro přípravu systemizace služebních a pracovních míst služebních úřadů účinné od 1. ledna 2019. Bylo dohodnuto, že příprava návrhů systemizace s účinnosti' od 1. ledna 2019 bude probíhat paralelně s přípravou vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2019 a že návrhy systemizace služebních a pracovních míst budou Ministerstvu vnitra předloženy ve lhůtě 15 dní od jeho schválení vládou. Systemizace služebních a pracovních míst s účinnosti' od 1. ledna 2019 byla schválena usnesením vlády ze dne 29. listopadu 2018 č. 783. Do doby, než nabyla tato systemizace účinnosti, byla dvakrát upravena: • 1. úprava byla schválena usnesením vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 833. Souvisela zejména s realizací projektů, úpravou objemu finančních prostředků na platy a koncepčními změnami v systemizaci a organizačních strukturách služebních úřadů. • 2. úprava byla schválena usnesením vlády ze dne 17. prosince 2018 č. 872. Jejím obsahem bylo navýšení počtu systemizovaných míst na Stálém zastoupení při Evropské unii a z důvodu zřízení zastupitelského úřadu v Bamaku. Dále vláda České republiky v rámci této úpravy schválila s účinnosti' od 1. února 2019 koncepční změny systemizace v Ministerstvu průmyslu a obchodu. 30/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 SLUŽEBNÍ ÚŘADY A STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI Služební úřady a státní zaměstnanci Služební místa jsou obsazena státními zaměstnanci, výjimečně mohou být obsazena podle § 178 zákona o státní službě i osobami v pracovním poměru. Na konci roku 2018 vykonávalo státní službu 62 896 státních zaměstnanců ve 233 služebních úřadech. Následující stránky se zabývají podrobnými údaji o státních zaměstnancích zařazených ve služebních úřadech za rok 2018, i v meziročním srovnání. 4.1 Služební úřady Služebním úřadem je podle § 4 zákona o státní službě správní úřad a dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon. Počet služebních úřadů se oproti roku 2017 nezměnil. Výkon státní správy zajišťovalo 233 služebních úřadů, mezi něž se řadí: • 14 ministerstev a Úřad vlády, • 175 služebních úřadů podřízených ministerstvům a jimi řízeným služebním úřadům, • 12 dalších ústředních správních úřadů, • 30 služebních úřadů podřízených dalším ústředním správním úřadům a • Archiv bezpečnostních složek. Jejich podrobný výčet a zařazení ve struktuře úřadů je uveden v kapitole 18.2. 4.2 Státní zaměstnanci Ustanovení § 6 zákona o státní službě stanovuje, že státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činnosti' stanovených v ustanovení § 5 zákona o státní službě. Údaje vedené v Informačním systému o státní službě v prosinci 2018 ukazují, že státní službu v České republice aktivně vykonávalo 62 896 státních zaměstnanců, což bylo o 350 více než v roce 2017. Z toho bylo 9 068 představených a 53 828 státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými; v roce 2017 to bylo 9 365 představených a 53 181 ostatních státních zaměstnanců. V průběhu roku 2018 bylo podle údajů vedených v ISoSS u 117 z výše uvedeného počtu státních zaměstnanců rozhodnuto o zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, a to u 38 představených a 79 státních zaměstnanců, kteří nejsou představení. Stejně jako v roce 2017 vykonávalo státní službu 92 % státních zaměstnanců na dobu neurčitou, 8 % bylo zařazeno k výkonu služby na dobu určitou. Tabulka 2 nabízí souhrnný počet státních zaměstnanců v ústředních správních úřadech a Archivu bezpečnostních složek (který není zařazen v žádném ústředním správním úřadu), přičemž uvedený počet zahrnuje i státní zaměstnance zařazené do jim podřízených služebních úřadů. Pro porovnání je uveden i stav v letech 2016 a 2017. Podrobnější údaje jsou součásti' kapitoly 18.4. Tabulka 2 Počet státních zaměstnanců ve služebních úřadech k 31. prosinci v letech 2016 až 2018 (agregovaná data podle rezortů) Počet státních zaměstnanců Rezort (agregované údaje za služební úrady zarazene pod ústředním správním uradem) v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 Archiv bezpečnostních složek 80 76 70 Český báňský úřad 128 128 130 Český statistický úřad 1 128 1092 1 124 Český telekomunikační úřad 601 617 577 Český úřad zeměměřický a katastrální 4 695 4 483 4 484 Energetický regulační úřad 191 206 206 Ministerstvo dopravy 748 781 791 Ministerstvo financí 15 923 15 724 15 764 Ministerstvo kultury 214 200 211 Ministerstvo obrany 1 148 1 133 1 136 Ministerstvo práce a sociálních věcí 19 621 19 165 19 262 Ministerstvo pro místní rozvoj 906 1031 1076 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1457 1463 1490 Ministerstvo spravedlnosti 300 318 324 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 263 1219 1231 Ministerstvo vnitra 2 853 2 832 2 969 Ministerstvo zahraničních věcí - 1608 1575 Ministerstvo zdravotnictví 2 450 2 329 2 336 Ministerstvo zemědělství 5 510 5 253 5 286 32/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Služební úřady a státní zaměstnanci Počet státních zaměstnanců Rezort (agregované údaje za služební úrady zarazene pod ústředním správním uradem) v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 Ministerstvo životního prostředí 1920 1 832 1 813 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 38 33 34 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 173 167 176 Správa státních hmotných rezerv 132 130 129 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí - 7 8 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 180 168 161 Úřad pro ochranu osobních údajů 64 59 60 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře - 6 17 Úřad průmyslového vlastnictví 171 164 168 Úřad vlády České republiky 322 322 288 Celkem 62 216 62 546 62 896 Kromě státních zaměstnanců, kteří aktivně vykonávají státní službu, je v Informačním systému o státní službě evidováno i 4 265 státních zaměstnanců, kteří jsou zařazeni mimo výkon služby, např. z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, pro výkon funkce v odborové organizaci nebo pozastavení služby. V roce 2017 bylo těchto zaměstnanců evidováno výrazně méně, jen 3 311. V roce 2018 skončilo služební poměr 4 243 státních zaměstnanců, v roce 2017 to byl srovnatelný počet 4 534 státních zaměstnanců. Nově bylo v roce 2018 přijato do služebního poměru 5 093 státních zaměstnanců a do výkonu služby se také vrátilo 484 státních zaměstnanců, kteří v minulosti skončili služební poměr. Celkem tedy 5 577 státní zaměstnanců, což je nižší počet než v roce 2017, kdy do státní služby nastoupilo 6 116 zaměstnanců. Stav obsazenosti systemizovaných služebních míst státními zaměstnanci v prosinci 2018 ilustruje Tabulka 3. Celkově je 89 % služebních míst obsazeno státními zaměstnanci. Z toho zároveň nevyplývá, že 11 % míst zůstává neobsazených. Je nutné přihlédnout k aplikaci § 178 zákona č. 234/2014 Sb., který umožňuje obsazení služebního místa osobou v pracovním poměru na dobu určitou, jestliže státní zaměstnanec nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než jeden měsíc. Tato možnost se obvykle využívá pro obsazení služebního místa například po dobu, kdy je státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené. Proto je 11 % služebních míst, neobsazených státními zaměstnanci, částečně obsazeno osobami v pracovním poměru a částečně jsou tato místa neobsazena. Tabulka 3 Obsazenost služebních míst státními zaměstnanci (prosinec 2018) systemizovaná služební místa počet státních zaměstnanců obsazenost služebních míst státními zaměstnanci Resort Ministerstvo dopravy 928 791 85% Resort Ministerstvo financí 17 274 15 764 91% Resort Ministerstvo obrany 1282 1 136 89% Resort Ministerstvo práce a sociálních věcí 22 054 19 262 87% Resort Ministerstvo pro místní rozvoj 1282 1076 84% Resort Ministerstvo průmyslu a obchodu 1743 1490 85% Resort Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1422 1 231 87% Resort Ministerstvo vnitra 3 469 2 969 86% Resort Ministerstvo zdravotnictví 2 744 2 336 85% Resort Ministerstvo zemědělství 5 807 5 286 91% Resort Ministerstvo životního prostředí 2 066 1 813 88% Ministerstvo kultury 241 211 88% Ministerstvo spravedlnosti 405 324 80% Ministerstvo zahraničních věcí 1825 1 575 86% Úřad vlády České republiky 322 288 89% Archiv bezpečnostních složek 88 70 80% VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 33 Služební úřady a státní zaměstnanci systemizovaná služební místa počet státních zaměstnanců obsazenost služebních míst státními zaměstnanci Český báňský úřad (včetně podřízených) 136 130 96% Český statistický úřad 1 270 1124 89% Český telekomunikační úřad 663 577 87% Český úřad zeměměřický a katastrální (včetně podřízených) 4 855 4 484 92% Energetický regulační úřad 272 206 76% Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 42 34 81% Správa státních hmotných rezerv 160 129 81% Státní úřad pro jadernou bezpečnost 193 176 91% Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 10 8 80% Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 215 161 75% Úřad pro ochranu osobních údajů 72 60 83% Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 21 17 81% Úřad průmyslového vlastnictví 186 168 90% celkem 71 047 62 896 89% Státním zaměstnancům přísluší služební označení, které souvisí se vzděláním a zařazením na určitém typu úřadu. Strukturu státních zaměstnanců podle služebního označení ukazuje Graf 8, přičemž služební označení referent (41 osob), vládní rada (119 osob) a vrchní vládní rada (156 osob) dosahují celkem pouze půl procentního zastoupení a nejsou v grafu uvedeny. Nejčastěji, téměř jedné třetině státní zaměstnanců náleží služební označení odborný referent, následuje odborný rada a rada, což odpovídá i stavu v roce 2017. Oproti roku 2017 došlo pouze ke snížení podílu vrchních referentů o 1 % a naopak o zvýšení zastoupení vrchních ministerských radů o 1 %. Ostatní druhy služebního označení státních zaměstnanců (včetně představených) dle § 7 zákona o státní službě zůstaly beze změny.Četnost služebního označení představených podle § 9 zákona o státní službě, a to v pořadí od nejčastěji stanoveného služebního označení ukazuje Tabulka 4 a procentuální rozdělení Graf 9. Graf 8 Služební označení státních zaměstnanců podle § 7 v roce 2018 odborný referent rada ministerský rada vrchní rada odborný rada vrchní referent vrchní ministerský rada 12% 32% 24% Tabulka 4 Služební označení představeného v letech 2017 a 2018 (údaje ke dni 31. prosince) Služební označení představeného Počet představených v roce 2017 Počet představených v roce 2018 vedoucí oddělení 7 007 6 802 ředitel odboru 1 709 1 674 ředitel sekce 270 258 vedoucí služebního úřadu 188 183 vedoucí zastupitelského úřadu 91 70 náměstek pro řízení sekce 83 65 státní tajemník 15 14 personální ředitel sekce pro státní službu 1 1 náměstek pro státní službu 1 1 celkem 9365 9068 Jak je patrné již z úvodu této kapitoly, od roku 2017 došlo ke snížení počtu představených. Zde je vidět, že tento pokles se týká každé kategorie představených, s výjimkou státních tajemníků, kde je rozdíl způsobený pouze aktuálním neobsazením jednoho místa státního tajemníka a vedením 34/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Služební úřady a státní zaměstnanci Graf 9 Struktura představených dle služebního označení v roce 2018 ředitel odboru 18% vedoucí zastupitelského úřadu 1% ředitel sekce 3 % náměstek pro řízení sekce 1 % vedoucí služebního úřadu 2 % vedoucí oddělení 75 % výběrového řízení. Největší podíl, 75 % představených tvoří kategorie vedoucí oddělení, dále je s 18 % podílem výrazněji zastoupena pozice ředitele odboru.V roce 2018 byl 62 896 státním zaměstnancům stanoven výkon služby celkem v 78 683 oborech služby (to činí průměrně 1,25 oboru služby stanoveného jednomu státnímu zaměstnanci). Oproti roku 2017 tak došlo k poklesu jak celkového reálného počtu stanovených oborů služby, tak průměrného počtu připadajícího na jednoho státního zaměstnance (62 546 státním zaměstnancům byl v roce 2017 stanoven výkon služby v 78 911 oborech služby, průměrně tedy v 1,26 oboru služby na zaměstnance). Výběr těch nejčastěji vykonávaných oborů službyje uveden v Tabulce 5, podrobné údaje obsahuje kapitola 18.4. Z Tabulky 5 je patrné, že z hlediska četnosti výkonu je stejně jako v předchozích letech na prvním místě obor 2 Daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění, následuje obor 22 Sociální pojištění a obor 24 Zaměstnanost. Tento stav není překvapivý s ohledem na početné zastoupení státních zaměstnanců zařazených ve finanční správě, České správě sociálního zabezpečení nebo v Úřadu práce. U některých oborů služby došlo nicméně meziročně ke změně. Nejvýraznější je pokles u oboru služby 58 Potravinářská výroba a péče o potraviny, který vykonává o 164 méně státních zaměstnanců než v roce 2017, naopak obor 22 Sociální pojištění vykonává o 113 státních zaměstnanců více a obor 31 Vnitřní pořádek a bezpečnost státu rovněž o 107 státních zaměstnanců více než v roce 2017. Převážná většina státních zaměstnanců vykonává státní službu průměrně v jednom až dvou oborech služby. Statisticky, každý státní zaměstnance vykonává v průměru 1,25 oboru služby, u představených je tento poměr vyšší, a to 1,5 oboru služby na jednoho představeného. Počet oborů služby potom roste například v souvislosti s platovou třídou; představení zařazení v 15. a 16. platové třídě vykonávají státní službu průměrně ve 2,6 oborech služby. Tabulka 5 Četnost oborů služby stanovených státním zaměstnancům v letech 2017 a 2018 (obory služby, které mají četnost větší než 1000) a jejich meziroční srovnání Četnost oborů služby stanovených státním zaměstnancům k 31. 12. 2017 (řazeno od nejčetnějšího) Četnost oborů služby stanovených státním zaměstnancům k 31. 12. 2018 (řazeno od nejčetnějšího) - Meziroční Číslo oboru Název oboru státní služby Četnost oboru Číslo oboru Název oboru státní služby Četnost oboru změna 2 Daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění 13 772 2 Daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění 13 806 34 22 Sociální pojištění 6 566 22 Sociální pojištění 6 679 113 24 Zaměstnanost 5 584 24 Zaměstnanost 5 553 -31 19 Nepojistné sociální dávkové systémy 5 288 19 Nepojistné sociální dávkové systémy 5 273 -15 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 35 Služební úřady a státní zaměstnanci Četnost oborů služby stanovených státním zaměstnancům k 31. 12. 2017 (řazeno od nejčetnějšího) Četnost oborů služby stanovených státním zaměstnancům k 31. 12. 2018 (řazeno od nejčetnějšího) Meziroční Číslo oboru Název oboru státní služby Četnost oboru Číslo oboru Název oboru státní služby Četnost oboru změna 70 Zeměměřictví a katastr nemovitostí 4 197 70 Zeměměřictví a katastr nemovitostí 4 198 47 Společné evropské politiky podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy 3 603 47 Společné evropské politiky podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy 3 561 -42 29 Legislativa a právní činnost 2 775 29 Legislativa a právní činnost 2 800 25 1 Finance 2 553 1 Finance 2 501 -52 36 Informační a komunikační technologie 2 278 36 Informační a komunikační technologie 2 270 -8 28 Zdravotnictví a ochrana zdraví 2 125 28 Zdravotnictví a ochrana zdraví 2 118 9 Zahraniční vztahy a služba 2 004 9 Zahraniční vztahy a služba 1941 -63 20 Sociální služby a sociální práce 1 872 78 Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání 1 867 20 78 Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání 1 847 20 Sociální služby a sociální práce 1 816 -56 58 Potravinářská výroba a péče o potraviny 1 582 58 Potravinářská výroba a péče o potraviny 1418 -164 46 Veřejné investování a zadávání veřejných za kázek 1 351 46 Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek 1 360 ■ 69 Státní statistická služba 1083 31 Vnitřní pořádek a bezpečnost státu 1 119 107 35 Archivnictví a spisová služba 1074 69 Státní statistická služba 1092 ^| 67 Ochrana přírody a krajiny 1066 35 Archivnictví a spisová služba 1065 -9 59 Veterinární péče 1033 67 Ochrana přírody a krajiny 1038 -28 31 Vnitřní pořádek a bezpečnost státu 1012 59 Veterinární péče 1037 4 62 Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky 988 62 Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky 1034 46 25 Pracovněprávní vztahy 993 25 Pracovněprávní vztahy 1008 15 V přehledu platových tříd uvedeném v Grafu 10 se ukazuje, že nejčastěji jsou státní zaměstnanci zařazeni v 9. platové třídě (19 138) a dokonce zde došlo k největšímu meziročnímu nárůstu o 2 339 státních zaměstnanců. Naopak u 8. platové třídy je patrný více jak poloviční meziroční pokles počtu zde zařazených státních zaměstnanců, konkrétně o 3 410. Obdobné výrazné rozdíly se u ostatních platových tříd neobjevují, lze pozorovat spíše mírný vzrůst nebo pokles počtu zařazených zaměstnanců. Co se týče četnosti stanovených platových tříd, s velkým odstupem od 9. platové třídy následuje 10. a 12. platová třída, přičemž v roce 2017 to byly 11. a 10. platová třída. S malým rozdílem potom následuje 13. a 11. platová třída. Ukazuje se tak, že meziročně došlo k významnějšímu posunu zařazení státních zaměstnanců z 8. do 9. platové třídy. 36/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Služební úřady a státní zaměstnanci Graf 10 Struktura platových tříd státních zaměstnanců - srovnání v letech 2017 a 2018 10 11 platové třídy Počet státních zaměstnanců v roce 2017 Počet státních zaměstnanců v roce 2018 Z charakteristiky platových tříd lze odvodit, že alespoň 35 % státních zaměstnanců absolvovalo magisterský studijní program, který je stanoven pro 12. až 16. platovou třídu, a alespoň 13 % absolvovalo bakalářský studijní program, kterýje vedle magisterského stanoven pro 11. platovou třídu. Jinak lze dovodit, že nejméně 64 % státních zaměstnanců splňuje vyšší než střední vzdělání s maturitní zkouškou, tzn. je zařazeno od 10. platové třídy výše. V případě platových stupňů zobrazených v Grafu 11, které zohledňují délku praxe státních zaměstnanců, případně kvalitu jejich výkonu státní služby, je patrné, že nejvíce je zastoupen 12. platový stupeň, a to ještě početněji než v roce 2017. Dále, i když se znatelným odstupem, jsou nejčetněji stanoveny 11. a 10. platový stupeň, přičemž u 11. platového stupně došlo k mírnému dvouprocentnímu nárůstu a u 10. platového stupně k dvouprocentnímu poklesu počtu zařazených zaměstnanců. Pokles je patrný také u počtu státních zaměstnanců zařazených do 1., 3., 5., 6. a 9. platového stupně. Graf 11 Přehled platových stupňů státních zaměstnanců - srovnání v letech 2017 a 2018 5 6 7 platový stupeň Počet státních zaměstnanců v roce 2017 Počet státních zaměstnanců v roce 2018 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 37 Služební úřady a státní zaměstnanci Konkrétně v roce 2018 splnilo podmínky pro zařazení do 12. platového stupně o 1 065 státních zaměstnanců více než v roce 2017. Znamená to, že dosáhli alespoň 32 let započitatelné praxe, například i tím, že jim mohla být v důsledku dvakrát po sobě dosažených vynikajících výsledků služebního hodnocení s nejvyšším možným bodovým ohodnocením 6,1 bodu připočtena praxe v délce pěti let. V Informačním systému o státní službě byla v roce 2018 evidována změna platové třídy nebo stupně ve 23 739 případech, z toho u 3 030 představených a 20 709 státních zaměstnanců. Ke změně platové třídy došlo v 6 999 případech, ke změně platového stupně dle délky započitatelné praxe v 15 266 případech a změna platového stupně na základě výsledku služebního hodnocení, tzn. připočtení pěti let praxe, je evidována v 1474 případech. Graf 12 nabízí detailnější přehled platových stupňů podle toho, zda se jedná o představené nebo státní zaměstnance, kteří nejsou představení. Většina představených je zařazena ve vyšších platových stupních, ale ojediněle jsou zařazeni i v 1. nebo 2. platovém stupni; zde se potom jedná především o pozice vedoucích oddělení. Graf 12 Přehled platových stupňů v roce 2018 v rozdělení na představené a státní zaměstnance, kteří nejsou představení Rozložení platových stupňů výrazně ovlivňuje věková struktura státních zaměstnanců, která je zobrazena v Grafu 13. Stejně jako v loňském roce je 50 % státních zaměstnanců starších 46 let. Podíl státních zaměstnanců starších 50 let se meziročně snížil o 2 % na 38 % a podíl státních zaměstnanců mladších 30 let se zvýšil z 9,7 % na 10,5 %. Graf 13 Věková struktura státních zaměstnanců v roce 2018 12 000 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70 let ■ Počet státních zaměstnanců 38/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Služební úřady a státní zaměstnanci Průměrný věk vedoucího oddělení je 48 let, ředitele odboru 50 let, ředitele sekce 52 let, náměstka pro řízení sekce 47 let, což je o 1 rok více než podle zjištění v roce 2017. Jinak zůstal průměrný věk představených na stejné úrovni jako v roce 2017, takže došlo nutně k mírné obměně představených z mladší generace. Průměrný věk státního zaměstnance, který není představeným, je 46 let a v roce 2017 to bylo 45 let. Zaměstnanci ve věku od 40 do 59 let představují celých 60 % všech státních zaměstnanců. Státní službu vykonávají z 99,5 % občané České republiky, ale 295 státní zaměstnanců má jiné než české státní občanství, blíže viz Tabulka 6. Z Grafu 14 je zjevný podíl zastoupení mužů a žen, a to jak na pozici představených, tak ostatních státních zaměstnanců. Ve státní službě trvale podíl žen výrazně převyšuje zastoupení mužů, a to i na místech představených, i když oproti roku 2017 se právě bilance představených změnila ve prospěch mužů o 1 %. Graf 14 Poměr zastoupení mužů a žen ve služebních úřadech v roce 2018 Státní celkem zaměstnanec, státních který není zaměstnanců představený Představení 59% ■ ženy ■ muži 1 , 41% Podrobnější údaje o zastoupení mužů a žen na pozici představených nabízí Graf 15. Při srovnání s rokem 2017 se ukazuje nepatrný posun ve prospěch mužů, např. u vedoucích oddělení o 1 %, ředitele sekce o 2 % nebo náměstka pro řízení sekce o 1 %. Naopak u žen došlo ke zvýšení zastoupení na pozici ředitelky odboru o 1 % a u vedoucí služebního úřadu o 1 %. Vzhledem k tomu, že 75 % představených je jmenováno na pozici vedoucího oddělení, evidentně se právě zvýšení počtu mužů na této pozici projevilo na celkovém jednoprocentním posílení zastoupení mužů mezi představenými. Tabulka 6 Státní občanství státních zaměstnanců Státní občanství Počet státních zaměstnanců Česká republika 62 601 Slovenská republika 275 Bulharská republika 8 Polská republika 5 Spolková republika Německo 3 Rakouská republika 1 Spojené království Velké Británie a Severního Irska 1 Chorvatská republika 1 Švédské království 1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 39 Služební úřady a státní zaměstnanci Služební úřady jsou v České republice situované ve 410 městech. V Tabulce 7 jsou uvedena města s nejvyšším počtem státních zaměstnanců, a to i s možnosti' porovnání s rokem 2017. Tabulka 7 Služební působiště v letech 2017 a 2018 (nad 1000 státních zaměstnanců) Služební působiště Počet státních zaměstnanců 2017 2018 Praha 25 914 24 993 Brno 3 442 3 682 Ostrava 1728 1895 Plzeň 1492 1575 Olomouc 1253 1041 Hradec Králové 1 155 1284 České Budějovice 1098 1 192 Ústí nad Labem 1074 1002 Státní zaměstnanci vykonávají státní službu také v zahraničí. Nejčastěji jsou vysláni k výkonu zahraniční služby do Bruselu, který byl v roce 2018 služebním působištěm pro 60 státních zaměstnanců. Jako v minulém roce následují dle četnosti služební působiště Moskva, New York, Paříž, Vídeň, Washington, Rijád, Berlín, Bratislava, Madrid a Mnichov a dalších 94 měst. 40/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 sladení rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby Sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby Důležitou oblastí právní regulace zákona o státní službě je oblast sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státní služby. Účelem institutu slaďování je skloubení pracovní, rodinné a osobní sféry života určitého státního zaměstnance, a to prostřednictvím nastavení podmínek výkonu státní služby právě s ohledem na potřeby rodinného a osobního života tohoto státního zaměstnance. Cílem je dosažení na jedné straně efektivního výkonu státní služby, především jeho řádný výkon, a na druhé straně poskytnutí většího prostoru pro uspokojení potřeb v rodinném a osobním životě státního zaměstnance. Zákon o státní službě zakládá služebním úřadům povinnost vytvářet podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státní služby. Služební úřady mohou dostát této své povinnosti prostřednictvím aplikace různých nástrojů slaďování, a to jak zákonem výslovně uvedených či dalších. Jedná se např. o pružné rozvržení služební doby, povolení kratší služební doby a sjednávání výkonu státní služby z jiného místa. Oblast slaďování dále rozvádí nařízení vlády č. 144/2015 Sb., o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby a služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 12/2015, k vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby a podmínek výkonu státní služby z jiného místa. Sekce pro státní službu provádí každoroční hodnocení vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby služebními úřady a předkládá o tom výroční zprávu vládě České republiky. Tak bylo provedeno již třetí hodnocení, které se věnovalo roku 2017. Na základě poskytnutých dat ze strany služebních úřadů bylo zjištěno, že k nejvyužívanějšímu slaďovacímu nástroji patřila v posuzovaném roce úprava služební doby. K určitému nastavení služební doby, kromě jejího pevného rozvržení, přistoupilo 215 služebních úřadů z jejich celkového počtu 233. V roce 2017 mělo povoleno celkem 55 234 státních zaměstnanců pružné rozvržení služební doby. Ve srovnání s rokem 2016, kdy pružné rozvržení služební doby využívalo 72 % státních zaměstnanců, jich bylo v roce 2017 již 86 %. Kratší služební doba byla v daném roce aplikována ze strany 204 služebních úřadů a ve větší míře byla využívána ženami. Tento slaďovací nástroj využívalo v roce 2017 o 365 víc státních zaměstnanců, než v roce 2016. K dalšímu nejčastějšímu slaďovacímu nástroji patřil výkon státní služby z jiného místa (tzv. home office v podmínkách státní služby). V roce 2017 tímto způsobem vykonávalo státní službu z jiného místa 754 státních zaměstnanců. Výkon státní služby z jiného místa aplikovala přibližně polovina služebních úřadů jako v předchozím roce. Sekce pro státní službu pořádala v podzimních měsících roku 2018 dva semináře, jejichž cílem bylo informovat o nástrojích slaďování rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státníslužby využívaných služebními úřady a výsledcích hodnocení předmětné oblasti, které bylo promítnuto ve Výroční zprávě k oblasti slaďování za rok 2017. Dále se semináře blíže zaměřily na dohodu o výkonu státníslužby z jiného místa, včetně vazby tohoto institutu na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 42/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Vzdělávání Vzdělávání státních zaměstnanců, včetně jeho prohlubování a zvýšení je upraveno § 107 až 111 zákona o státní službě. Zmíněný zákon svěřuje Ministerstvu vnitra koordinační roli v oblasti vzdělávání státních zaměstnanců, přípravě vzdělávacích programů a přípravě rámcových pravidel vzdělávání. Služebním předpisem náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 9/2015, kterým se stanoví Rámcová pravidla vzdělávání státních zaměstnanců ve služebních úřadech (dále jen „služební předpis č. 9/2015") a usnesením vlády č. 865/2015 o Rámcových pravidlech vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech pro zaměstnance v pracovním poměru podle zákoníku práce ve správních úřadech (dále jen „usnesení vlády č. 865/2015") byly stanoveny minimální požadavky na vzdělávání zaměstnanců. Vzdělávání již není nahodilé, úřady již nereagují výhradně na bezprostřední vzdělávací potřeby a požadavky zaměstnanců ad hoc, ale je systémové na základě analýzy vzdělávacích potřeb a plánování, což potvrzují i pravidelná šetření. Ministerstvo vnitra jako gestor koordinace vzdělávání státních zaměstnanců i zaměstnanců v pracovním poměru průběžně zjišťuje stav vzdělávání v jednotlivých úřadech a o výsledcích zjištění každoročně informuje vládu prostřednictvím Zprávy o vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech a státních zaměstnanců ve služebních úřadech. Výsledkem dotazníkového šetření za rok 2018 bylo zjištění, že všechny dotčené úřady bez výjimky identifikují vzdělávací potřeby zaměstnanců a státních zaměstnanců. Dalším pozitivním zjištěním bylo, že téměř 100 % úřadů vede evidenci absolvovaného vzdělávání, ať se jedná o vlastní databáze nebo informační personální systémy. Také komplexní plány vzdělávacích akcí byly dle usnesení vlády a služebního předpisu zpracovávány v 88 % úřadů. Pozitivní se dále jeví skutečnost, že ve všech úřadech jsou realizovány jednotlivé druhy vzdělávání. Po porovnání počtu interních a externích forem vzdělávání převažuje interní forma, která je využívána dvakrát častěji než externí. Graf 16 Podíl úřadů se zpracovaným komplexním plánem vzdělávacích akcí v letech 2016 - 2018 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 85% 88% 46% 2016 2017 2018 Nedostatky v naplňování služebního předpisu ke vzdělávání byly však zjištěny u vydání vlastního služebního předpisu, jehož vydání mají za povinnost služební úřady dle služebního předpisu č. 9/2015, neboť jen 58 % úřadů vydalo vlastní služební předpis, kterým si stanovují podrobnosti k obsahu, rozsahu a časové dotaci, způsobu realizace a formě ukončení jednotlivých druhů vzdělávání. Zbylých 42 % úřadů buď vlastní služební předpis ke vzdělávání nevydalo, nebo vydalo ještě před účinnosti' služebního předpisu, tudíž nekoresponduje s ustanovením § 107 zákona o státní službě, jež upravuje oblast prohlubování vzdělání státních zaměstnanců. Ve srovnání s předchozími lety 2016 a 2017 lze sledovat pozitivní vývoj vzajištěnívšech procesů vzdělávání. Například u identifikace vzdělávacích potřeb státních zaměstnanců byla zaznamenána vzestupná tendence. V roce 2016 ji provedlo 84 % úřadů, v roce 2017 již 99 % a v roce 2018 plných 100 % úřadů. Komplexní plány vzdělávacích akcí byly dle usnesení vlády č. 865/2015 a služebního předpisu č. 9/2015 zpracovávány v roce 2016 u necelé poloviny úřadů, avšak v roce 2017 a 2018 to bylo u více než tří čtvrtin úřadů, jak je vidět v Grafu 16. Dalším pozitivním zjištěním bylo, že vesměs všechny úřady vyhodnocují vzdělávací akce, a to buď ihned po skončení vzdělávání, nebo s odstupem času (případně v kombinaci obou). Na druhé straně, ač se zvyšuje počet služebních úřadů, jenž vydaly vlastní služební předpis ke vzdělávání, tak 42 % z nich stále tuto povinnost nesplnilo (viz Graf 17). Graf 17 Podíl úřadů s vlastním služebním předpisem ke vzdělávání v letech 2016 - 2018 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 58% 27% 2016 2017 2018 V návaznosti na novelu zákona o státní službě a na základě zkušenosti' z praxe zpracuje Ministerstvo vnitra v roce 2019 novelizaci pravidel vzdělávání. 44/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ Výběrová řízení Podle § 24 odst. 1 zákona o státní službě se na obsazení volného služebního místa (až na výjimky uvedené v tomto zákoně) koná výběrové řízení, a proto i v roce 2018 pokračovalo v rámci státní služby obsazování volných služebních míst především prostřednictvím výběrových řízení vyhlášených podle zákona o státní službě. Níže uvedená data byla čerpána z Informačního systému o státní službě. Po výrazném snížení počtu vyhlášených výběrových řízení mezi lety 2016 a 2017, jež bylo způsobeno úbytkem výběrových řízení vyhlášených podle přechodných ustanovení zákona o státní službě na služební místa představených, došlo v roce 2018 opět k mírnému nárůstu celkového počtu vyhlášených výběrových řízení, neboť bylo vyhlášeno celkem 13 706 výběrových řízení. Nejvyšší počet výběrových řízení byl vyhlášen v rámci České správy sociálního zabezpečení (2 555), Finanční správy (2 448) a Úřadu práce České republiky (1 490). V rámci ústředních služebních úřadů bylo v tomto ohledu nejaktivnější Ministerstvo vnitra (843), Ministerstvo práce a sociálních věcí (461) a Ministerstvo zdravotnictví (408). Na údajích v Grafu 18 lze porovnat počet výběrových řízení vyhlášených na služební místa představených a státních zaměstnanců, kteří nejsou představení, a to nejen v roce 2018, ale i v letech předchozích. I na tomto grafu lze pozorovat vliv výběrových řízení na služební místa představených dle přechodných ustanovení zákona o státní službě, kdy v roce 2016 byl počet vyhlášených výběrových řízení na služební místa představených o poznání vyšší, Graf 18 Struktura výběrových řízení na obsazení služebních míst podle označení státního zaměstnance v letech 2016 - 2018 -19 310 2016 2017 2018 Výběrová řízení na služební místa představených Výběrová řízení na služební místa státních zaměstnanců, kteří nejsou představení než v letech následujících, kdy byl počet výběrových řízení vyhlášených na služební místa představených téměř totožný. Z tohoto grafu lze rovněž vypozorovat pozvolný nárůst počtu výběrových řízení na služební místa státních zaměstnanců, kteří nejsou představení.Následující Graf 19 nabízí srovnání počtu výběrových řízení v roce 2018 na služební místa jednotlivých představených. Stejně jako v letech předešlých jsou v tomto směru nejpočetněji zastoupena výběrová řízení na služební místa vedoucích oddělení (1 183), což se logicky odvíjí od struktury služebních úřadů, kde je vedoucí oddělení nejčastěji zastoupeným představeným. Z tohoto grafu je rovněž patrné, že v roce 2018 bylo vyhlášeno celkem Graf 19 Struktura výběrových řízení na obsazení služebních míst podle služebního označení představeného 25 48 9 5 vedoucí oddělení ředitel odboru ředitel sekce náměstek pro řízení sekce vedoucí služebního úřadu státní tajemník 5 výběrových řízení na služební místa státních tajemníků, jež podle § 53 odst. 2 zákona o státní službě organizuje sekce pro státní službu. 46/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Výběrová řízení Graf 20 Struktura výběrových řízení na obsazení služebních míst podle platové třídy 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2 799 2 852 14 10 11 12 13 14 15 16 Na dalším Grafu 20 lze porovnat vyhlášená výběrová řízení v roce 2018 z hlediska platových tříd, přičemž je patrné, že nejvíce výběrových řízení bylo vyhlášeno na služební místa v 9., 10. a 13. platové třídě, naopak minimum výběrových řízení bylo vyhlášeno ve třech nejnižších a dvou nejvyšších platových třídách. Následující Graf 21 pak dokládá, že v souladu s § 21 odst. 1 zákona vykonávají státní zaměstnanci službu zpravidla ve služebním poměru na dobu neurčitou a pouze v zákonem určených případech na dobu určitou. V roce Graf 21 Struktura nabídky výběrových řízení dle doby trvání služebního poměru 1089 12 617 Doba neurčitá Doba určitá 2018 bylo vyhlášeno celkem 12 617 výběrových řízení s dobou trvání služebního poměru na dobu neurčitou a pouze 1 089 výběrových řízení na dobu určitou.V roce 2018 bylo vyhlášeno celkem 690 výběrových řízení na služební místa, na nichž je stanoven požadavek státního občanství České republiky, 880 výběrových řízení na služební místa se stanoveným požadavkem znalosti cizího jazyka a 23 výběrových řízení na služební místa, na nichž je stanoven zákaz konkurence. Podle služebního působiště, ve kterém by měl státní zaměstnanec vykonávat službu, bylo nejvíce výběrových řízení vyhlášeno pro Prahu, Brno, Ústí nad Labem, Ostravu a Plzeň (blíže viz Tabulka 8). Tabulka 8 Vyhlášená výběrová řízení dle služebního působiště Služební působiště Počet výběrových řízení (nad 100) Praha 8 055 Brno 815 Ústí nad tabem 305 Ostrava 285 Plzeň 245 Hradec Králové 230 České Budějovice 215 ti bérec 161 Jihlava 154 Pardubice 133 Karlovy Vary 130 Olomouc 128 Zlín 118 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 47 ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA Úřednická zkouška Problematiku úřednické zkoušky upravují § 35 až 42 zákona o státní službě. Při realizaci úřednických zkoušek se dále aplikuje prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky. 8.1 Organizace úřednické zkoušky Realizace úřednických zkoušek v roce 2018 probíhala dle nastavených pravidel z minulých let. Přesto došlo k některým změnám z důvodu novelizace vyhlášky č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, a metodického pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2017, kterým se stanoví další podrobnosti k provádění a organizaci úřednické zkoušky, jak je uvedeno v kapitole 1.3. V průběhu roku 2018 nedošlo v agendě úřednických zkoušek k žádným neočekávaným událostem. 8.2Statistika úřednických zkoušek za rok 2018 a celkové vyhodnocení V roce 2018 bylo realizováno celkem 1 132 termínů úřednických zkoušek. Obecnou část úřednické zkoušky vykonalo celkem 4 626 osob, z toho 64 osob na vlastní náklady. Zvláštní část úřednické zkoušky vykonalo celkem 6 334 osob, z toho 130 osob na vlastní náklady. Bližší informace jsou obsahem níže uvedených tabulek a grafů. Tabulka 9 Počet účastníků obecné a zvláštní části úřednické zkoušky v roce 2018 s jejich procentuální neúspěšností Počet účastníků - obecná část Počet účastníků - zvláštní část Vyhověl 4 540 5 962 Nevyhověl 86 372 Neúspěšnost 1,9% 5,9 % Tabulka 10 Počet účastníků konajících úřednickou zkoušku na vlastní náklady v letech 2016 - 2018 Rok Počet vypsaných termínů úřednických zkoušek Počet účastníků konajících úřednickou zkoušku na vlastní náklady v daném roce Obecná část Zvláštní část 2016 1 152 140 203 2017 1063 135 248 2018 1 132 64 130 Ačkoli se ve srovnání s loňským rokem zvýšil počet realizovaných termínů úřednických zkoušek, je patrný pokles zájmu o vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady přibližně o polovinu. Četnost konaných úřednických zkoušekje v roce 2018 srovnatelná s loňským rokem. Z Grafu 22 lze vjednotlivých měsících zobrazujícího období 2016 až 2018 vyčíst, že nejvytíženější měsíce pro vyhlašování termínů úřednických zkoušek jsou červen a říjen. Graf 22 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2016 2017 2018 Počet konaných úřednických zkoušek v letech 2016 - 2018 v jednotlivých měsících lž 34 77 78 48 89 89 1= mm 1 2 3 4 5 6 7 9 10 11 12 91 118 97 104 107 100 106 99 115 172 122 127 62 33 40 113 56 45 64 79 106 103 1Ž7~ 139 115 l05~ 123 86 71 73 50/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Úřednická zkouška Graf 23 Počty účastníků obecné a zvláštní části úřednické zkoušky v roce 2018 podle měsíců 900 800 700 600 500 400 300 200 100 = 0 - 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 obecná část 249 359 433 404 494 553 157 179 426 619 493 260 | zvláštní část 356 497 557 577 676 736 204 225 589 831 711 375 V každém měsíci roku 2018 byl podle Grafu 23 patrný vyšší zájem o konání zvláštní části úřednické zkoušky, což je pravý opak oproti roku 2016, kdy byl zaznamenán především zájem o obecnou část úřednické zkoušky, z důvodu povinnosti jejího vykonání do 30. června 2017 dané dosavadním státním zaměstnancům přechodnými ustanoveními zákona o státní službě. Graf 24 Počty účastníků zvláštní části úřednické zkoušky v roce 2018 a jejich výsledky dle měsíců 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ■ nevyhověl 16 29 41 26 43 40 13 16 41 44 42 21 1 vyhověl 340 468 516 551 633 696 191 209 548 787 669 354 Vzhledem k nejvyššímu počtu uchazečů o vykonání zvláštní části úřednické zkoušky v říjnu 2018 bylo v tomto měsíci dosaženo i nejvyšší absolutní neúspěšnosti. Počty účastníků a jejich hodnocení zobrazuje Graf 24. Pro porovnání lze zmínit, že v roce 2017 byl nejvytíženějším měsícem pro konání úřednické zkoušky červen, v němž bylo rovněž dosaženo nejvyšší neúspěšnosti ve zvláštní části úřednické zkoušky. VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 51 Úřednická zkouška Graf 25 Neúspěšnost obecné a zvláštní části úřednické zkoušky v roce 2018 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 I obecná část 0,8% 1,1% 1,6% 1,2% 1,4% 1,6% 2,5% 1,7% 3,1% 1,8% 3,2% 1,9% 1 zvláštní část 4,5% 5,8% 7,4% 4,5% 6,4% 5,4% 6,4% 7,1% 7,0% 5,3% 5,9% 5,6% r i V roce 2018 se konaly úřednické zkoušky téměř ve všech oborech služby, vyjma tří oborů státní služby Umění, Myslivost a Kulturně výchovná činnost, správa ve věcech knihovnických a informačních služeb. Tabulka 11 obsahuje přehled počtu termínů a počtu uchazečů podle jednotlivých oborů státní služby, včetně výsledků procentuální neúspěšnosti u oborů služby s počtem účastníků vyšším než sto. Kompletní údaje za všechny obory státní služby jsou v kapitole 18.4. Tabulka 11 Přehled počtů účastníků zvláštní části úřednické zkoušky v roce 2018 řazených podle počtu účastníků (zobrazeny jsou obory služby s počtem účastníků vyšším než 100) Číslo oboru Název oboru státní služby Počet termínů úřednické zkoušky Počet všech účastníků zvláštní části úřednické zkoušky Počet neúspěšných účastníků Neúspěšnost (%) 2 Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění 177 869 49 5,6% 19 Nepojistné sociální dávkové systémy 97 594 20 3,4% 22 Sociální pojištění 110 580 70 12,1% 24 Zaměstnanost 82 523 14 2,7% 47 Společné evropské politiky podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy 38 327 13 4,0% 29 Legislativa a právní činnost 28 239 25 10,5% 70 Zeměměřictví a katastr nemovitostí 52 202 7 3,5% 46 Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek 21 195 1 0,5% 78 Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání 39 195 27 13,8% 1 Finance 24 182 11 6,0% 20 Sociální služby a sociální práce 27 168 1 0,6% 31 Vnitřní pořádek a bezpečnost státu 28 154 8 5,2% 28 Zdravotnictví a ochrana zdraví 21 153 20 13,1% 36 Informační a komunikační technologie 26 151 11 7,3% 52/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Úřednická zkouška Od roku 2016 se objevují i neúspěšné pokusy při opakované úřednické zkoušce, viz Tabulka 12. Státní zaměstnanci nevykonali ani opakovanou úřednickou zkoušku celkem v 56 případech, v 19 oborech státní služby. Nejvyšší počet druhých neúspěšných pokusů v celkovém počtu osmi byl ve zvláštní části úřednické zkoušky v oboru státní služby Zaměstnanost. Tabulka 12 Přehled počtů druhých neúspěšných pokusů u státních zaměstnanců Rok 2016 2017 2018 Obecná část 0 7 3 Zvláštní část 2 22 22 Celkový počet druhých neúspěšných pokusů 2 29 25 Tabulka 13 Neúspěšnost v obecné a zvláštní části úřednické zkoušky v roce 2018 dle jednotlivých skupin účastníků Vyhověl (2018) Nevyhověl (2018) Neúspěšnost (2018, %) Celková neúspěšnost (2015-2018, %) Obecná část Státní zaměstnanec 4 077 78 1,88% 0,84 % Představený 33 0 0% 0% Osoba podle § 35 odst. 3 zákona o státní službě 430 8 1,83 % 1,19% Zvláštní část Státní zaměstnanec 5 256 326 5,84% 4,85 % Představený 256 7 2,66 % 3,43 % Osoba podle § 35 odst. 3 zákona o státní službě 450 39 7,98 % 5,13 % Při porovnání jednotlivých skupin účastníků úřednických zkoušek, je v roce 2018 zaznamenána nejvyšší neúspěšnost ve zvláštní části u osob, které konaly úřednickou zkoušku na vlastní náklady (podle § 35 odst. 3 zákona o státní službě), více viz Tabulka 13. Do této skupiny se řadí i státní zaměstnanci, kteří vykonali úřednickou zkoušku z oboru státní služby, který není systemizovaný na služebním místě, na kterém jsou zařazeni nebo jmenováni. Z údajů v tabulce vyplývá, že celková neúspěšnost u úřednických zkoušek, jak v obecné, tak zvláštní části, za období let 2015 - 2018, je u účastníků z řad státních zaměstnanců a představených, kteří mají povinnost úřednickou zkoušku vykonat podle § 35 odst. 2 zákona o státní službě, významně nižší než u osob konajících úřednickou zkoušku na vlastní náklady. K 1. červenci 2019 se předpokládá nabyti' účinnosti novely vyhlášky č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, ve znění vyhlášky č. 124/2018 Sb., jež reaguje na nové nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, které s účinnosti' od 1. července 2019 redukuje počet oborů státní služby ze 79 na 63. Cílem druhé novelizace vyhlášky o podrobnostech úřednické zkoušky je přílohou č. 2 provést výčet mezinárodních smluv, právních předpisů, služebních předpisů, usnesení vlády a jiných dokumentů a požadavků, jejichž znalost je ověřována v rámci zvláštní části úřednické zkoušky v jednotlivých oborech státní služby pro nově zřízené obory státní služby, případně tento výčet aktualizovat i u oborů státní služby změnou nařízení vlády o oborech státní služby nedotčených. V souvislosti se snížením počtu oborů státní služby je plánována také novelizace nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky. Tak bude upraveno, pro které obory státní služby existuje zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku anebo zkouška podle jiného zákona, která je s ohledem na svůj obsah rovnocenná zvláštní části úřednické zkoušky, nebo pro které obory státní služby existuje odborná kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, kterou by bylo možné považovat za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky. V návaznosti na tyto novelizace a plánovanou elektronizaci úřednické zkoušky bude aktualizován metodický pokyn náměstka ministra vnitra pro státní službu, kterým se stanoví další podrobnosti k provádění a organizaci úřednické zkoušky, zvažuje se i jeho nahrazení služebním předpisem náměstka ministra vnitra pro státní službu. 8.3 Elektronická podpora úřednické zkoušky (eZkouška) V rámci projektu PROAK byla v roce 2018 vyvinuta aplikace eZkouška s cílem elektronizovat a zautomatizovat některé procesy úřednické zkoušky probíhající na služebních úřadech na základě implementace zákona o státní službě. Využívání aplikace nahradí dosavadní způsob realizace úřednické zkoušky papírovou formou. Nahrazuje manuální generování otázek a matic správných odpovědí pro obecnou část úřednické zkoušky a jejich zasílání služebním úřadům sekcí pro státní službu. Komplexně zajišťuje realizaci obecné části úřednické zkoušky a automaticky generuje dokumenty spojené s realizací úřednické zkoušky, včetně zasílání nezbytných údajů do Informačního systému o státní službě. VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 / 53 Úřednická zkouška Aplikace eZkouška se skládá ze tří modulů, každý z nich má svoji specifickou funkci a účel. Modul „admin" je určen zabezpečujícím osobám pro přípravu a administraci úřednické zkoušky. Sekci pro státní službu poskytuje prostředí pro správu otázek pro obecnou část úřednické zkoušky a jejich statistické vyhodnocování. Modul „zkouška" poskytuje testovací prostředí pro každého uchazeče na jemu přiřazeném počítači a následně vyhodnocuje testy obecné části úřednické zkoušky. Modul „server" představuje centrální databázi a zároveň prostředek komunikace s Informačním systémem o státní službě. 54/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ Služební hodnocení Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra v rámci své působnosti stanovené v § 13 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona o státní službě koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců. K tomu mimo jiné využívá analýzy služebního hodnocení státních zaměstnanců v jednotlivých hodnocených obdobích. Sekce pro státní službu se obrátila na služební úřady se žádostí o odpovědi na otázky, které byly položeny i v letech 2016 a 2017. Otázky byly zaměřeny na průběh služebního hodnocení státních zaměstnanců za rok 2017, jež bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2018. Za rok 2017 bylo hodnoceno celkem 59 002 státních zaměstnanců, tj. 91 % všech státních zaměstnanců (viz Graf 26), což představuje pokles o 1,2 % oproti roku 2016. Z toho bylo 9 384 představených, což představuje nárůst o 1,7 % neboť rozdíl v počtu státních zaměstnanců hodnocených za rok 2017 se pohybuje okolo 1 % oproti počtu státních zaměstnanců hodnocených za rok 2016. Graf 26 Provedení služebního hodnocení (všichni státní zaměstnanci) 91% 92% 93% 91% 92% 91% 70% Podřízené úřady 2016 ■ 2017 Celkem oproti roku 2016, a 49 618 ostatních státních zaměstnanců, což představuje pokles o 1,5 % oproti roku 2016. Důvodem významného rozdílu počtu hodnocených státních zaměstnanců za rok 2015 a za roky 2016 a 2017 byla aplikace § 9 nařízení vlády č. 134/2015 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance (dále jen „nařízení vlády"), podle kterého služebnímu hodnocení za rok 2015 podléhali pouze ti státní zaměstnanci, kteří v roce 2015 vykonávali službu po dobu delší než dva měsíce. Následkem výše uvedené skutečnosti nemá srovnání údajů získaných z prvního služebního hodnocení za rok 2015 s údaji získanými z druhého a třetího služebního hodnocení za roky 2016 a 2017 vždy adekvátní vypovídací hodnotu, neboť v údajích za všechny státní zaměstnance hrály v roce 2015 větší váhu údaje vztahující se k hodnocení představených, než tomu bylo v letech 2016 a 2017. Naopak, srovnání údajů získaných z druhého služebního hodnocení za rok 2016 s údaji získanými ze třetího služebního hodnocení za rok 2017 adekvátní vypovídací hodnotu má, Z údajů v Grafu 27 vyplývá, že rozvržení dosažených celkových výsledků služebního hodnocení za roky 2015, 2016 a 2017 se měnilo pouze minimálně. Vždy okolo dvou třetin hodnocených státních zaměstnanců dosahovalo ve službě dobrých výsledků (63,6 % v roce 2015, 66,3 % v roce 2016 a 64,8 % v roce 2017), okolo jedné čtvrtiny vynikajících výsledků (28,5 % v roce 2015, 25,2 % v roce 2016 a 28,6 % v roce 2017), okolo jedné desetiny dostačujících výsledků (10,4 % v roce 2015, 8,4 % v roce 2016 a 6,6 % v roce 2017) a nepatrné množství nevyhovujících výsledků (54 státních zaměstnanců v roce 2015, 39 v roce 2016 a 23 v roce 2017). 56/ VÝROČNÍ ZPRÁVA O STÁTNÍ SLUŽBĚ ZA ROK 2018 Služební hodnocení Graf 27 Porovnání výsledků služebního hodnocení všichni státní zaměstnanci Ministerstva + UV I Nevyhovující I Dostačující I Dobré I Vynikající 3 950 5 879 USU 1 550 Podřízené úřady Celkem 3 851 21 685 6 721 Procentní rozložení dosažených celkových výsledků služebního hodnocení za roky 2015, 2016 a 2017 je ovšem odlišné u představených (viz Graf 28) a u ostatních státních zaměstnanců (viz Graf 29). Graf 28 Porovnání výsledků služebního hodnocení představení c ro c 4-1 l/l >