Správní právo procesní 4. seminář David Hejč Přezkumné prostředky podle SpŘ • Zjednání nápravy vydaných rozhodnutí pro případ, že jsou stižena takovými vadami, pro které je nutné správní rozhodnutí zrušit nebo změnit Přezkumné prostředky podle SpŘ Opravné prostředky – v dispozici adresáta Dozorčí prostředky – z moci úřední (po právní moci) odvolání přezkumné řízení rozklad obnova řízení zahájená na návrh obnova řízení zahájená z moci úřední Opravné prostředky Řádné – před právní mocí Mimořádné – po právní moci odvolání obnova řízení na návrh rozklad Nabytí právní moci Pokud jde o rozhodnutí proti kterému se lze odvolat:  následující den (i víkend) po „marném“ uplynutí odvolací lhůty; je-li účastníků více, následující den po uplynutí poslední z nich Pokud jde o rozhodnutí proti kterému se nelze odvolat:  den oznámením rozhodnutí účastníkovi; je-li jich více, oznámení poslednímu z nich Pokud bylo podané odvolání následně vzato zpět:  následující den (i víkend) po zastavení řízení, tj. po dni zpětvzetí odvolání; je-li jich více, následující den po dni zpětvzetí posledního z odvolatelů. Pokud došlo po oznámení rozhodnutí ke vzdání se práva podat odvolání:  v situaci, kdy je v řízení pouze jediný účastník, který se vzdal práva na podání odvolání, nabude rozhodnutí právní moci dnem, kdy se tento účastník vzdal práva na podání odvolání (závěr č. 69 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 16. 6. 2008)  je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich (§ 91/4 SpŘ)  je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali ve stejný den? V intencích závěru č. 69 lze zvažovat, zda by ke stejnému dni neměla nastat právní moc i v případě, kdy se všichni účastníci řízení vzdají práva na podání odvolání ve stejný den Příklad - odvolání Panu Novotnému naměřila hlídka silniční policie při jízdě centem Brna 75 km/h. Výsledky měření ale pan Novotný rozporoval, proto nesouhlasil s „blokovou“ pokutou (příkazový blok). V následném přestupkovém řízení mu byla rozhodnutím Úřadu městské části Brnostřed ze dne 15. května 2019, č. j. 2015/123456/DOP-20, podle kterého porušil § 18 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3, uložena pokuta ve výši 2000 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 1000 Kč. Dne 27. května 2019 pan Novotný předal k poštovní přepravě proti rozhodnutí odvolání v následujícím znění: 1) Bylo podané odvolání podáno včas? 2) Jak se projeví, pokud v rozhodnutí nebylo obsaženo poučení? 3) Má odvolání všechny podstatné náležitosti? Jaké jsou náležitosti odvolání? 4) Jak se tento typ odvolání označuje? 5) Jakým způsobem správní orgán s uvedeným odvoláním naloží? 6) Může pan Novotný kromě výroku rozporovat i odůvodnění? 7) Pokud si Úřadu městské části Brno-střed zjistí, že skutečně pochybil, může nějak pochybění napravit před tím, než věc postoupí nadřízenému správnímu orgánu? Za jakých podmínek? 8) Je v rámci odvolacího řízení obecně možné tvrdit nové skutečnosti a předkládat nové důkazy? Jak je to konkrétně v případě posuzovaného řízení? 9) Pan Novotný se bojí, že pokud se odvolá, může riskovat uložení vyšší pokuty, je jeho obava odůvodněná? Příklad - rozklad Rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení nemovitosti za kulturní památku. Výrok: Stavba chalupy ev. č. 20, Lhota, k. ú. Lhota, Jihomoravský kraj, se prohlašuje za kulturní památku. 1) Formulujte obsah poučení proti rozhodnutí Ministerstva kultury. 2) Co je to tzv. rozkladová komise? Bude v daném řízení figurovat? 3) Formulujte varianty výroku rozhodnutí o rozkladu, které přicházejí v úvahu? 4) Je možno proti rozhodnutí o rozkladu podat odvolání? Příklad – přezkumné řízení Úřad městské části Brno-Královo pole rozhodl dne 12. 1. 2015 o umístění a povolení stavby rodinného domu na ulici Božetěchova. Rozhodnutí nebylo napadeno odvoláním a nabylo právní moci. Paní Zvídavá, která na ulici vlastní nemovitost, podala správnímu orgánu podnět na přezkoumání daného řízení, protože stavební úřad postupoval v rozporu se zákonem. V době podnětu byla již stavba ve stádiu rozestavěnosti. 1) Musí se správní orgán podnětem zabývat? Musí v důsledku podnětu zahájit správní řízení? 2) Musí správní orgán oznámit paní Zvídavé, jakým způsobem s podnětem naložil 3) Může mít pro rozhodnutí o zahájení řízení relevanci skutečnost, že účastník stavebního řízení již na základě pravomocného rozhodnutí zahájil stavební práce? 4) V případě, že správní orgán rozhodne o zahájení přezkumného řízení, jakým způsobem může rozhodnout? 5) Jaké budou účinky rozhodnutí v přezkumném řízení?