Příklady Správní právo procesní 4. seminář Která konkrétní ustanovení správního řádu upravují následující instituty? a) zásada rychlosti ___________ b) stanovení přiměřené lhůty ___________ c) lhůta pro vydání rozhodnutí ___________ d) lhůta pro zahájení řízení z moci úřední ___________ e) počátek běhu lhůty pro rozhodnutí odvolacího orgánu ___________ f) lhůta pro vydání rozhodnutí v případě přerušení řízení ___________ Příklad I. Dne 8. 10. 2018 byla ze strany účastníka řízení podána stížnost na nesprávný úřední postup. Podle obsahu stížnosti bylo ve věci zahájeno řízení dne 6. 8. 2018, přičemž dne 10. 8. 2018 bylo doručeno vyrozumění o zahájení řízení. Od té doby ve věci žádný úkon učiněn nebyl, což účastník řízení zjistil při nahlédnutí do spisu dne 5. 10. 2018. a) Jaký by měl být další postup ve věci oné stížnosti? b) Je možné použít ustanovení upravující ochranu před nečinností? Prostředky nápravy upravené ve správním řádu rozdělte podle následujících typů dělení: odvolání rozklad námitky odpor obnova řízení přezkumné řízení a) řádné: __________________ b) mimořádné: __________________ c) prostředky dozoru: __________________ a) v dispozici adresáta: __________________ b) zahajované z moci úřední: __________________ S následujícími pojmy spojte jejich správnou charakteristikou: 1. suspenzivní účinek 2. devolutivní účinek 3. autoremedura 4. řádný opravný prostředek 5. mimořádný opravný prostředek 6. iudicum rescindens 7. dozorčí prostředek a) řízení o povolení obnovy řízení b) proces, prostřednictvím kterého může správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, rozhodnutí zrušit nebo změnit (za stanovených podmínek) c) prostředek charakteristický zahájením z moci úřední, není tedy v dispozici adresáta a není na něj právní nárok d) opravný prostředek směřující proti pravomocnému rozhodnutí e) odkladný účinek, tj. dokud není o opravném prostředku rozhodnuto, rozhodnutí není pravomocné ani vykonatelné f) obnovené/nové řízení ve věci g) účinek spočívající v tom, že rozhodování se přesouvá z původního orgánu na orgán instančně nadřazený h) opravný prostředek směřující proti nepravomocnému rozhodnutí Příklad II. Pan Majetný je vlastníkem funkcionalistického bytového domu na ulici Bayerova v Brně. Vzhledem k tomu, že dům chátrá a oprava by byla velice nákladná, chtěl pan Majetný stavbu nechat odstranit a postavit na jejím místě nový bytový komplex. Spolek „Funkcionalismus v Brně“ ale podal Ministerstvu kultury podnět k prohlášení domu za kulturní památku. Ministerstvo kultury řízení zahájilo a dne 5. 6. 2018 vydalo rozhodnutí, kterým bytový dům prohlásilo za kulturní památku. Rozhodnutí bylo panu Majetnému doručeno dne 11. 6. 2018. a) Jakým opravným prostředkem se může pan Majetný, jako vlastník domu, proti rozhodnutí bránit? b) Který poslední den může pan Majetný daný opravný prostředek podat? Jak by se lhůta pro podání opravného prostředku změnila, pokud by rozhodnutí panu Majetnému nebylo oznámeno? c) Který orgán bude o opravném prostředku rozhodovat? Pan Majetný v rámci prvostupňového řízení nepředložil architektonickou a stavební dokumentaci, z níž dle jeho názoru plyne, že dům nemá architektonický a urbanistický význam tvrzený Ministerstvem kultury. Pan Majetný sice měl dokumenty k dispozici i v průběhu prvostupňového řízení, neuvědomil si ale, že by mohly mít v řízení relevanci. d) Projevuje se obecně v rámci odvolacího/rozkladového řízení zásada koncentrace řízení? e) Jakým způsobem se správní orgán vypořádá se situací pana Majetného. Za jakých okolností by mohl pan Majetný podat návrh na provedení nového důkazu? Příklad III. Martin Hlučný byl rozhodnutím Komise pro projednání přestupků Úřadu městské části Brno-střed shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, z důvodu že dne 1. 6. 2018 kolem 23:00 hlasitě pouštěl v bytovém domě metalovou hudbu a opakovaně neuposlechl výzvu sousedů a později policistů k jejímu ztišení. Martinovi Hlučnému byla rozhodnutím uložena pokuta ve výši 1 000 Kč a náklady řízení rovněž ve výši 1 000 Kč. Proti rozhodnutí se chtěl odvolat. Rozhodnutí neobsahovalo žádné poučení, týkající se možnosti podat opravný prostředek. a) Může se účastník přes absenci poučení bránit proti rozhodnutí odvoláním nebo rozkladem? b) Jak se projeví absence poučení na lhůtě pro podání opravného prostředku? c) Martin Hlučný se chce proti rozhodnutí odvolat, kamarádi ho však od odvolání odrazují s tím, že by neměl riskovat uložení ještě vyšší pokuty. Je taková obava odůvodněná? d) Je v rámci odvolacího řízení obecně možné tvrdit nové skutečnosti a předkládat nové důkazy? Jak je to konkrétně v případě Martina Hlučného? Příklad IV. Panu Luambovi, angolskému občanovi, bylo dne 11. 6. 2018 rozhodnutím Policie ČR, Oblastního ředitelství služeb cizinecké policie v Brně, uděleno správní vyhoštění s dobou, po kterou nelze umožnit vstup na území České republiky v délce 1 roku, protože se zdržoval na území České republiky bez platného cestovního dokladu a víza. Přesto, že lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí o vyhoštění je v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, stanovena na 10 dnů, podal odvolání až 27. 6. 2018, a to z důvodu nemoci. V odvolání, podaném prostřednictvím Oblastního ředitelství v Brně a směřovaném Krajskému ředitelství služeb cizinecké policie, namítal, že v řízení o vyhoštění nebyl vůbec zohledněn jeho rodinný a soukromý život. Jelikož je rodinným příslušníkem občana EU (je otcem nezletilého občana ČR), což prvostupňový orgán nezohlednil, nebyly naplněny podmínky pro jeho vyhoštění, které jsou pro rodinné příslušníky občanů EU stanoveny odlišně, než pro příslušníky třetích zemí. a) Může se správní orgán zabývat odvoláním podaným opožděně? Za jakých okolností může prominout zmeškání lhůty a co pro to musí účastník řízení učinit? b) Oblastní ředitelství služeb cizinecké policie v Brně před tím, než spis postoupilo nadřízenému orgánu, zjistilo, že v řízení skutečně nezohlednilo, že účastník je rodinným příslušníkem občana EU. Může nějak pochybení napravit před tím, než věc postoupí nadřízenému orgánu? Pokud ano, za jakých podmínek? Může se účastník proti postupu správního orgánu bránit? Příklad V. Paní Trpělivá se na stavebním úřadu telefonicky informovala o stavu svojí žádosti o vydání stavebního povolení, protože správní orgán již čtyři měsíce ve stavebním řízení neprovedl žádný úkon. Úřednice jí do telefonu vynadala slovy: „Co nás otravujete s takovými blbostmi. Čím častěji nám lidi jako vy budou telefonovat, tím déle budete na to vaše slavné povolení čekat!“ Paní Trpělivá se rozhodla proti chování úřednice i proti nečinnosti orgánu bránit. Sepsala proto stížnost, ve které upozornila jak na chování úřednice, tak na průtahy v řízení. Měla však obavu, aby správní orgán tuto stížnost nezohlednil v rámci řízení o vydání stavebního povolení, a proto se rozhodla stížnost podat anonymně. a) Byly obavy paní Trpělivé oprávněné? Může správní orgán v rámci správního řízení zohlednit stížnosti s ním související? b) Jakým způsobem správní orgán s anonymní stížností paní Trpělivé naloží? c) Jak by správní úřad postupoval, pokud by paní Trpělivá podala stížnost svým jménem? d) Může se vůbec paní Trpělivá stížností „bránit“ jak proti nevhodnému chování úřední osoby, tak proti nečinnosti? e) Jak by správní orgán postupoval, pokud by paní Trpělivá podala stížnost obsahující vulgarismy na stranu dotčené úřednice?