Volný pohyb osob v EU mimo ekonomickou stránku Prostor svobody, bezpečnosti a práva 2019 BEZPEČNOST  TRESTNÍ PRÁVO A TRESTNÍ ŘÍZENÍ justiční spolupráce v trestních věcech: zásada vzájemného uznávání rozhodnutí, řešení střetů pravomocí, spolupráce mezi orgány −  minimální pravidla – směrnice (trestní řízení – ochrana osob) (opt-out, event. posílená spolupráce)  evropský zatýkací rozkaz HMOTNÉ PRÁVO: přeshraniční trestné činy – harmonizace skutkových podstat a sankcí směrnicemi (čl. 83) −  i zde opt-out, event. posílená spolupráce  přeshraniční policejní režim EUROJUST – návrhy na trestní stíhání (zejm. trest. činy proti finančním zájmům EU), koordinace vyšetřování a stíhání − −  nařízením lze přeměnit v evropského veřejného žalobce (jednomyslnost) (viz dále) orgány činné v trestním řízení zůstávají národní  EUROPOL (viz dále) Evropský zatýkací rozkaz (EZR)  Žádost justičního orgánu jedné země EU o to, aby jiná země EU na svém území − zatkla vyžádanou osobu a předala ji za účelem − a) trestního stíhání v případech jednání, které lze podle vnitrostátních právních předpisů potrestat trestem odnětí svobody … s horní hranicí sazby v délce nejméně 12 měsíců (v průběhu vyšetřování, přezkoumání a všech fází soudního řízení až do pravomocného odsouzení); − b) výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v délce nejméně čtyř měsíců. Jak se liší od tradičního vydávání? Striktní lhůty a jednodušší podmínky 1* Stát, ve kterém je osoba zatčena, musí pravomocně rozhodnout o výkonu evropského zatýkacího rozkazu do 60 dnů od zatčení dané osoby (do 10 dnů souhlasí-li). 2* U 32 kategorií trestných činů není nutné ověření oboustranné trestnosti daného činu . 3* Státy EU již nemohou odmítnout předání svých vlastních státních příslušníků, ledaže: Důvody pro povinné odmítnutí – vyžádaná osoba již byla souzena za tentýž trestný čin (ne bis in idem), nezletilost osoby, amnestie Důvody pro nepovinné odmítnutí – příklady: – nesplnění podmínky oboustranné trestnosti u trestných činů jiných než 32, probíhající trestní stíhání ve vykonávajícím státě, promlčení aj. Úřad evropského veřejného žalobce zpočátku působnost Úřadu omezena na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie  jednomyslným rozhodnutím Evropské rady (tedy nikoli Rady) se souhlasem EP (bez účasti národních parlamentů) však může být tato působnost rozšířena na boj s jakoukoli trestnou činností s přeshraničním rozměrem  úřad bude příslušný k vyšetřování a stíhání pachatelů uvedených trestných činů a bude vystupovat před soudy členských států jako veřejný žalobce. Nebude mocenským orgánem.  posílená spolupráce - 22 zájemců, mezi nimiž je i ČR. Přijetí příslušného nařízení platného pro tuto skupinu států se předpokládá v r. 2020.  EUROPOL  Agentura EU – není to evropská policie Základní úkol: výměna a analýza zpravodajských informací o trestné činnosti a tím zlepšovat efektivnost a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států EU Vznik: 1999 na základě Úmluvy o Europolu (2010 nahrazena rozh. Rady) Dnes: nařízení č. 2016/794 o Agentuře pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOLu) Věcný záběr: nedovolený obchod s drogami, terorismus, nedovolené obchodování s lidmi, nezákonné převaděčství přistěhovalců a sexuální zneužívání dětí, padělání a produktové pirátství, praní špinavých peněz, padělání peněz a jiných platebních prostředků – centrála pro boj proti padělání eurobankovek a mincí.      Metody práce: − − − − zprostředkování výměny údajů a zpravodajských informací o trestné činnosti mezi donucovacími orgány členských států EU, poskytování operativní analýzy na podporu operací členských států, zpracování strategických zpráv (např. hodnocení hrozeb), zajišťování odborného a technického zázemí při vyšetřování a operacích prováděných v rámci EU pod dohledem a s právní odpovědností příslušných členských států. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)  Evropský úřad pro boj proti podvodům (běžně označovaný zkratkou OLAF z francouzského názvu Office de Lutte AntiFraude) působí v rámci Evropské komise, má status generálního ředitelství. Jeho úkolem je zejména chránit finanční zájmy EU vyšetřováním podvodů, korupce a dalších nezákonných činností, a to nejen v orgánech EU, ale i v členských státech. OLAF zřízen v roce 1999 nařízením č. 1073/99. Dnes je jeho právním základem čl. 325 SFEU, který obsahuje obecná ustanovení o boji proti podvodům v EU. Úprava doplněna nařízením č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům.   PRÁVO (SPRAVEDLNOST)  soukromé právo – justiční spolupráce v civilních věcech: − − − − − − vzájemné uznávání soudních rozsudků vykonatelnost dělba pravomoci soudů jednotlivých států usnadnění průběhu civilního řízení rodinné právo – souhlas nár. parlamentů posílená spolupráce - rozvod  trestní právo: viz bezpečnost