Pravomoci EU Competences/(Powers) 2019 Článek 10a Ústavy ČR • •(1) Mezinárodní smlouvou mohou být •některé pravomoci orgánů České republiky •přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. • •(competences - EU) (svrchované pravomoci) •powers = jednotlivé orgány EU •co to je některé pravomoci ? •(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. Podstata přenosu pravomocí: Costa v. ENEL 6/64 •Založením Společenství na neomezenou dobu, které má –… skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství, –tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné. •Přenos práv a povinností odpovídajících ustanovením Smlouvy, učiněný státy z jejich vnitrostátního právního řádu do právního řádu Společenství, způsobuje konečné omezení jejich suverénních práv, nad nímž nemůže převážit pozdější jednostranný akt neslučitelný s pojmem Společenství. •Nejde o přenos suverenity! EU žádnou nemá. • • Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU •Článek 5 Smlouvy o EU •Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. •Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům. •UNIE MÁ JEN TY PRAVOMOCI, KTERÉ JÍ ČLENSKÉ STÁTY DOBROVOLNĚ A VĚDOMĚ PŘEDALY SE SOUHLASEM SVÝCH PARLAMENTŮ •T y p y p r a v o m o c í : •1. výlučné, •2. sdílené a •3. podpůrné, koordinační a doplňkové. 1. Výlučné pravomoci (čl. 3 SFEU) •Taxativní výčet o b l a s t í : •celní unie •společná obchodní politika •stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu •měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro •zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybolovné politiky • •Čl. 2 odst. 1: Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie. •Členské státy nemohou jednat (přijímat vlastní legislativu) ani kdyby unijní úprava chyběla. 2. Sdílené pravomoci (čl. 4 SFEU) •Vše mimo oblast pravomoci výlučné a podpůrné (tj. mimo čl. 3 a 6 SFEU) • •ZEJMÉNA V OBLASTECH (… co je to oblast ?): •vnitřní trh (včetně duševního vlastnictví, ochrany zdraví (?) apod.)- ? •sociální politika •zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů •životní prostředí, ochrana spotřebitele •doprava, transevropské sítě, energetika •prostor svobody, bezpečnosti a práva •společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví •činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, aj. Negativní norma o pravomoci •5. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem … rovněž přijmout pobídková opatření určená k ochraně a zlepšování lidského zdraví …, jakož i opatření, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví, pokud jde o tabák a zneužívání alkoholu, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. 2. Sdílené pravomoci - podstata •Čl. 2 odst. 2 SFEU: •Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. •ALE: členské státy vykonávají svou pravomoc jen v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala nebo přestala vykonávat. Ale: o tomto rozsahu rozhoduje Unie. •tj. v důsledcích není podstatný rozdíl oproti pravomoci výlučné (korektiv: viz princip subsidiarity) • Oblast sdílené pravomoci – pravomoc členských států, pravomoc EU • 3. Podpůrné, koordinační a doplňkové pravomoci (čl. 6 SFEU) •ochrana a zlepšování lidského zdraví (zdravotnictví) •průmysl, cestovní ruch •kultura •všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání (školství), mládež a sport •civilní ochrana •správní spolupráce •(jen v rozsahu stanoveném Smlouvami) Zvláštní oblast - SZBP • •Čl. 2 odst. 4: Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět •společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky. •(pozor – společná není jednotná) Principy subsidiarity a proporcionality •Týkají se rozsahu VÝKONU PRAVOMOCÍ, ne jejich vymezení •Článek 5 Smlouvy o EU •3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. •Cíl: rozhodovat co nejvíce na úrovni nejbližší občanům. •Orgány Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu (žlutá a oranžová karta) • Principy subsidiarity a proporcionality • •Zásada subsidiarity stanovuje nejvhodnější míru intervence v oblastech pravomocí sdílených mezi EU a členskými státy. Ve všech případech smí EU zasáhnout jen tehdy, když je schopná jednat účinněji než členské státy. •Protokol: •má činnost nadnárodní aspekty, které členské státy nemohou uspokojivě vyřešit? •byla by činnost nebo nečinnost členského státu v rozporu s cíli Smlouvy? •přináší činnost na evropské úrovni zjevné výhody? • Principy subsidiarity a proporcionality •Článek 5 Smlouvy o EU •4. Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv (rozsah činnosti). •Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality: povinnost Komise doprovodit návrhy legislativních aktů informacemi umožňujícími posoudit soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality (bývá to v preambuli, někdy jen velmi obecně). • • • Hodnocení uplatňování subsidiarity •SDEU: vlažný přístup –nespecifikoval –neuznává (nehodnotí) •UK v. Rada C-84/94 – pracovní právo •Biotechnologie C-377/98 •Doplňky stravy C-154 a 155/04 •Reakce: měl by být speciální kompetenční soud „Flexibilita“ • •Článek 352 •(bývalý článek 308 Smlouvy o ES - rozšířený) •1. Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. Pokud jsou dotyčná ustanovení přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž jednomyslně, na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. •3. Opatření založená na tomto článku nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států v případech, kdy Smlouvy tuto harmonizaci vylučují. „Oboustranná flexibilita“ •Článkem 241 Smlouvy o fungování EU lze ze strany členského státu požádat Komisi, aby předložila návrhy na zrušení legislativního aktu. •Zástupci členských států zasedající na mezivládní konferenci také mohou postupem podle článku 48 odstavce 2 až 5 Smlouvy o EU rozhodnout o změně smluv, mimo jiné za účelem rozšíření nebo omezení pravomocí EU. Příklad konkrétní pravomoci – oblasti pravomoci sdílené a podpůrné • •Článek 83 •1. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. • •Článek 84 •Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. • Příklad konkrétní pravomoci v oblasti pravomoci sdílené •Článek 153 •1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 151 Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech: •a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků, •b) pracovní podmínky, •c) sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků, •d) ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,…. • •Za tímto účelem mohou Evropský parlament a Rada směrnicemi stanovit v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) až i) minimální požadavky, které se uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. •Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. • • Příklad konkrétní pravomoci – sdílená pravomoc •OCHRANA SPOTŘEBITELE •Článek 169 •1. K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Unie k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, …. •2. Unie přispívá k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím: •a) opatření přijatých podle článku 114 v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu; •b) opatření, která podporují, doplňují a sledují politiku členských států. • •SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ •Článek 114 •Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. • •opatření = legislativní opatření • • Neurčité vymezení pravomoci EU •1. V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl: •a) zajistit fungování trhu s energií •b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; •c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a •d) podporovat propojení energetických sítí. •2. Aniž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Zvláštní případy výlučné pravomoci •Článek 3 odst. 2: •2. Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, •pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo •je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo •pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost. •Lugano: stanovisko Soudního dvora 1/2003 Lugano – stanovisko SD EU 1/2003 •pravomoc ES k uzavření: může se dotknout pravidel ES (vnitřní úprava nařízením Brusel I č. 44/2001) • •nařízení upravuje ucelený systém pravidel pro určitou oblast, Luganská úmluva upravuje tentýž ucelený systém pravidel •je třeba zajistit maximální účinek práva ES •proto jakákoli mezinárodní smlouva zavádějící stejný ucelený systém pravidel se může dotknout pravidel ES •může se dotknout řádného fungování uceleného systému zavedeného těmito pravidly ES •uzavření dohody členskými státy je neslučitelné s jednotou společného trhu a s jednotným použitím práva ES (?) •vyloučení rozporů mezi právem ES a mezinárodní smlouvou •proto musí být uzavřena ve výlučné pravomoci ES •proč ne alespoň smíšená ? •PROVÁDĚJÍ JI ČLENSKÉ STÁTY, NE EVROPSKÁ UNIE !! •Kdo bude odpovídat za její porušení vůči druhé smluvní straně ? • • Výlučná unijní ochrana zeměpisných označení - 1 •V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou EP a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která •zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, •a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie. •Rada stanoví zvláštním legislativním postupem formou nařízení pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s EP. •------------------------ •nahrazuje národní systémy ochrany zeměpisných označení (!) •proč není paralelní ochrana národní a unijní jako u ochranných zámek a průmyslových vzorů ? • Výlučná unijní ochrana zeměpisných označení - 2 •výlučná pravomoc EU k úpravě ochrany zeměpisných označení - nikde nestanovená • •již dříve Komise, pak judikatura Soudního dvora • •rozsudek ve věci Bud II (C-478/07 Budějovický Budvar, n.p. v Rudolf Ammersin GmbH) • •vnitrostátní postupy týkající se zápisu jsou začleněny do rozhodovacího postupu EU a nemohou existovat mimo režim ochrany podle práva EU •národní úprava by mohla odpovídat méně přísným požadavkům, to by ohrozilo poctivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu •proto musí být jednotná ochrana, a to vyčerpávající Výlučná unijní ochrana zeměpisných označení - 3 •to nemá oporu v čl. 118 SFEU, který se týká unijních titulů ochrany a neupravuje osud národních (známky!) •a co mezinárodní úprava (Lisabonská dohoda 1958) •čl. 351 SFEU: nejsou dotčena práva a povinnosti členských států plynoucí z dřívějších mezinárodních smluv (?!) • Posílená spolupráce (býv. užší spolupráce) • •diferenciace členské základny - čím dále větší - jak ji zvládnout? •dnes: HNP/obyv. je v EU mezi 45 a 129 (koef. EU = 100) •nutnost diferenciace •2 řešení (čekat až na posledního nebo umožnit skupině iniciativnějších zájemců postup vpřed) •důvody: 1. chybí vůle, 2. chybí způsobilost, 3. nepřijatelné podmínky •výhody a nevýhody • Diferenciace •Diferenciace různými cestami před zavedením posílené spolupráce nebo jiným způsobem: • •- primární právo •Schengen: GB, IE, (DK) •Maastricht: měnová unie, justice a vnitro (GB, DK), sociální politika (GB) •Amsterodam: justiční prostor (GB, IE, DK) •Listina základních práv: GB, PL, (CZ) •měnová unie (zcela odmítly GB a DK) •rozpočtová smlouva („fiskální kompakt“) (odmítly GB a CZ) •- sekundární právo: četné výjimky (přímo ve směrnicích - DPH, výjimky udělené Komisí) • •Posílená spolupráce – Amsterodam – představy v době zavedení: •1. vícerychlostní Evropa (všichni souhlasí, ale někteří přijmou později) •2. proměnné uspořádání (někteří zcela odmítají) •3. diferenciace výběrem podle vlastní vůle (à la carte) (každý jinak) (?) Podstata • •Skupina členských států, která si přeje přijmout další integrační opatření (např. přijetí nařízení) nevyhovující všem členům, •může toto učinit v rámci mechanismu EU v oblasti nevýlučné pravomoci, včetně společné zahraniční politiky, •a to na svoje náklady, nestanoví-li Rada jinak. •Takto přijaté opatření je závazné jen pro skupinu rozšířené spolupráce a není součástí acquis. • • Současná úprava • •Čl. 20 SEU •Čl. 326 – 334 SFEU • •Podmínky: • soulad s právem EU • nesmí jít o výlučnou pravomoc EU • nesmí narušovat vnitřní trh a soudržnost • ultima ratio • výsledku nelze dosáhnout v přiměřené době • nejméně 9 členů • • Důvody a podmínky • •nevhodnost použití přehlasování v rámci kvalifikované většiny •překonání nedosažitelné jednomyslnosti •je to poslední a jediná možnost jak opatření přijmout, nelze dále čekat •nezúčastnění: –jejich pravomoci a práva musí být zachována –nesmějí bránit zúčastněným –lze se dodatečně připojit • Podmínky a postup dle Lisabonu: Podmínky a postup dle Lisabonu: čl. 20, 42-46 SEU, 326-334 SFEU •všechny oblasti sdílené pravomoci (i SZBP) •minimum 9 účastníků •povoluje Rada kvalif. většinou - na návrh Komise a se souhlasem Evrop. parlamentu •v případě SZBP Rada jednomyslně •jen účastníci budou přijímat příslušné akty (např. nařízení) • • Podmínky a postup dle Lisabonu: Alternativy posílené spolupráce •ponechat věc v národní pravomoci a vyřešit ji na úrovni národního práva •uzavřít mezinárodní smlouvu –(někdy lze, jindy ne – kolizní norma pro rozvody ano, společný unijní patent ne, neboť zde se vytváří jednotný režim) •zatím 5 případů nepříliš významných •