NOBILITAČNÍ A ERBOVNÍ LISTINY 5.11.2019 NEJSTARŠÍ NOBILITAČNÍ PRAXE -Původní nobilitace byly rituálním aktem, později dochází k přechodu k formalizovanějšímu způsobu skrze nobilitační listy. • -Cronica et gasta ducum sive principum Polonorum (Gall Anonim) – nejstarší dochovaný záznam o nobilitaci (poč. 12. století) - - Kosmas ve své kronice přichází s podobnou historkou vztahující se na české země (záchrana Knížete Jaromíra Hovorem) •„Služebník Hovora, vší chvály hodný přítel knížete, dosáhl té milosti za svou zásluhu, že bylo biřicovým hlasem všude po trzích provoláno, že Hovora sám i jeho rod budoucí mají býti mezi urozenými a svobodnými na věky věků. Mimo to dali mu hodnost lovčího, jež přísluší ke dvoru Zbečnu a kterou od té doby až dosud drží v pokoleních jeho potomci.“ Kosmova kronika česká •Nobilitační listina Karla IV. (1355, Padova) – určena pro Jakuba ze Santa Croce • •Unikát, jenž představuje most mezi rituálním aktem (předáním erbu) a uchováním nobilitační listiny •Ludvík Bavor (1337) – dovolení o pokrytí nově postaveného hradu bavorským praporcem Předává bavorský routový praporec ERBOVNÍ LISTINY •Pozvolný vývoj ovlivňován partikulárními zvyklostmi • •Šlechtický erb = zeměpanské léno (panovník s ním může disponovat) • •Nová forma listin za vlády lucemburské dynastie (Karel IV. Vydává 3 noblitační a 3 erbovní listiny • • USTÁLENÁ PRAXE •9. srpna 1339 - Nejstarší česká erbovní listina vydaná Janem Lucemburským Mikuláši bis. tridentskému •Právo možno delegovat na knížata, vliv na udílení erbů měly také církevní vrchnosti • •Erby od 13./14. století udíleny i městům (s tím spojena privilegia – u nás první 1416 Slavkov na Moravě) • - pečetění červeným voskem (Gdaňsk, 1457) • - popř. Povýšení erbu •Za vlády Zikmunda Lucemburského se stává vydávání nobilitačních listin velmi populární • • • •„ Když tedy římský král Václav povýšil za peníze všechny ševce, obchodníky, kramáře, a jiné služebné osoby pochybného původu do šlechtického stavu, přidělil jim erby a jména vymřelých rodů a s šlechtictvím nakládal jak s kramářstvím. Pravá šlechta začala být velmi popuzena, že obchodníci a kramáři mají být považování za urozené a mají požívat stejné úcty jako oni. Následkem toho bylo, že to z dobrého rodu, kteří uzavřeli z majetkových důvodů sňatek s někým se zakoupenou urozeností, svou urozenost oslabili. Mnozí ze šlechticů však takový skutek učinili, přesto však zůstávali ve šlechtickém společenství, což narušovalo řád věcí. Pravá šlechta nyní lituje toho, že ze světských pohnutek zisku ztratila své výsadní postavení a upadla v pohrdání.“ PRÁVO NA ZNAK (KAREL SCHWARZENBERG) •- Nabytí práva • - každá právnická osoba znaku schopna • - dědičnost (muž) • - znaky rodové, hodnostní, územní • -Udělení práva - udílení uprázdněných erbů jako léna - erbovní strýcovství - pravomoc delegována na falckrabata - územní partikularismus - Zánik práva - smrtí (bez dědiců) - vzdáním se - zánik s hodností - zánik TČ • Výsledek obrázku pro historický znak brna z roku 1646 • Výsledek obrázku pro žďárský klášter znak 1487 polepšení Týnského znaku o srdeční štítek Prvně erb pánu z lichtenburka a z Lipé 1607 František Ditrichstein povyšuje znak • Udělena ve Vratislavi • Václav IV. Uděluje 1.července 1416 – nejstarší městská listina 1.Prostá miniatura – patří sem většina dosud známých miniatur, které vydává císař Zikmund pro města (znak českého brodu) jinak např. Tábor potvrzen zlatou bulou) 2.Architektonická miniatura (Kutná Hora) •Zikmund Lucemburský uděluje Petrovi a Pavlovi z Eberštejna erb vymřelého rodu (1420) 1.Římský a český král 2.Rodu z Herštejna 3.buď došlo k udělení erbu vymřelého rodu, nebo dostali erbum novum • Výsledek obrázku pro adelsbrief • Wappenbrief König Ferdinands, © IMAGNO/Gerhard Trumler Erbovní listina udělená ferdinandem 1542 pro opatsvtí geras v dolních Rakousech • • Výsledek obrázku pro erbovní listiny ZDROJE •BRŇOVJÁK, Jiří. Nobilitace ve světle písemných pramenů: výstup ze semináře ... pořádaného ve dnech 8.-9. května 2008 Ostravskou univerzitou v Ostravě a Zemským archivem v Opavě v prostorách Zemského archivu v Opavě, pobočky Olomouc. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009. Nobilitas in historia moderna. ISBN 978-80-7368-744-1. •KOSMAS. Kosmova kronika česká. Přeložil Karel HRDINA, přeložil Marie BLÁHOVÁ. V Praze: Československý spisovatel, 2012. ISBN 978-80-7459-110-5. •FIALA, Michal a Tomáš KREJČÍK, BRŇOVJÁK, Jiří a Jakub HRDLIČKA, ed. Litterae armorum: erbovní listiny Národního archivu v Praze. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2011. Nobilitas in historia moderna. ISBN 978-80-86852-34-8. •KREJČÍK, Tomáš. Pečeť v kultuře středověku. Šenov u Ostravy: Tilia, 1998. Universum (Tilia). ISBN 80-7042-499-0. ZDROJE •ŽUPANIČ, Jan, Michal FIALA a Pavel KOBLASA. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha: Agentura Pankrác, 2014. ISBN 978-80-86781-24-2. •BRŇOVJÁK, Jiří. Šlechticem z moci úřední: udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705-1780. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2015. Nobilitas in historia moderna. ISBN 978-80-7464-461-0. •Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1913. ISSN 1801-5786. •Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996-^^^^. •DŘÍMAL, Jaroslav, ed. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno: Blok, 1979. Brno v minulosti a dnes. •NOVOTNÝ, Robert. Sociální, institucionální a konfesionální aspekty vývoje české šlechty v pozdním středověku. Praha, 2008. 209 s. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. (Vedoucí práce Petr Čornej.) Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17884/140036530.pdf?sequence=1 •