Venkov
Charakter doby a společnosti (12.-14.stol.)

- Z osad, které zde stály již od pravěku se začali stávat velké vsi v blízkosti centra dění

- Nížiny Čech a Moravy

- Výjimečně oblasti nad 300 m n.m.

- Zlom nastal díky příznivým přírodním podmínkám tzv. Středověkého klimatického optima,
vrchol právě ve 12./13. stol. - období vrcholného středověku a posledních Přemyslovců, sušší a
teplejší podnebí zvýšilo zemědělské výnosy a tím nastal i společenský růst -> vstup do všech
zemědělsky příhodných oblastí, dnes zemědělství zaměstnává jen zlomek obyvatel, tehdy
převážnou většinu

- Díky těmto změnám a zvýšení produkce zemědělství najednou šlo uživit větší počet lidí, rodiny
najedou neměli kde bydlet a začali se pohybovat

Velká kolonizace

= Významný dynamický, sociální a hospodářský proces

- Výrazně ovlivnila civilizační podobu českých zemí 

VNITŘNÍ
= Kolonizace za účasti domácího Slovanského obyvatelstva s podporou panovníka, šlechty a
církve

- 1. fáze celé kolonizace, přicházeli se usadit prvně lidé z přelidněných oblastí a až poté cizinci

- Že byly vsi založeny během první kolonizace víme díky názvům

- Dosídlení oblastí ve vyšších polohách, i nad 500 m n.m., do té doby neobsazena

- Proměna vesnických sídel, poloha a půdorysné uspořádání vesnic z vrcholného středověku
přetrvalo dodnes

- Novým osidlováním byla snaha zlepšit postavení poddaných 

- Odlesňování velkých oblastí a zakládání sídel

- V porovnání se západní Evropou -> plno hvozdů zasahujících až do vnitrozemí

VNĚJŠÍ
- Způsobena příchodem cizích obyvatel (hlavně z německy mluvících zemí), tvořili asi 18%
populace -> současně se vznikem měst důležitým prvkem rozmachu posledních Přemyslovců

- Usídlení hlavně v pohraničních oblastech 

- Pokročilejší chápání práva oproti domácímu obyvatelstvu

- Horší dorozumívání - 2 typy lidu, české a německé dialekty

Agrární charakter

- Doba se odvíjí od zemědělství

- Kultivace půdy, bažin a lesů, výše položených oblastí a transformace v polnosti

- Trojpolní a trojhonný osevní systém (jař, úhor, ozim)

- Zdokonalení pluhu a zapřahávání tažných zvířat (chomout, jařmo)

- Vodní a větrné mlýny

- Přechod z naturálního na peněžní hospodářství

- Pěstování obilí + len a konopí, zvýšení výnosů, tvorba zásob

Zakládání vsí

- Vsi založené během první fáze kolonizace známe podle názvů:

- Žďár (žďáření lesů), Lhoty (lhůty doby bez daní), Týny, Újezdy, osady s koncovkami
-any(Břežany), -yně(Rabyně), -enice(Blaženice)

- Lokátor (locus - locare - dát místo, usadit), vybral nové místo, sehnal zájemce a souhlas
vrchnosti, vyměřil plochu, stavba domů a přeměna půdy na pole => otázka několika let, bylo
potřeba počkat až nová pole začnou přinášet tolik, aby bylo možné splatit veškeré investice do
nové vsi

- Některé názvy odvozeny podle řemesel nebo toho, co se zde chovalo (Kobylí -> koně,
Sokolnice -> dravci)

Život na vesnici

- Od 12. stol. pohřbívání kolem kostelů (do 20.stol.)

- Domovy většinou ze tří částí

- Feudální (lenní) společnost

- Chudina, rolníci, sedláci, řemeslníci

- Vzestup křesťanství - zhušťující se síť kostelů, církevní svátky a cyklus církevního roku (Vánoce,
Velikonoce, Letnice) + lidové zvyky -> pohanský původ, propojení, vazba na zemědělský rok a
hlavním dnem týdne neděle -> dodnes

Emfyteuze

= německé zákupní právo (emfyteutické, purkrechtní)

- Eike von Repgow - Sachsenspiegel

- Zřejmě nižší šlechtic, podle vlastních slov: ,,Usiloval o stejnou dokonalost práva jako se v
zrcadlech odrážejí tváře žen”

- Sachsenspiegel - významná právní kniha, od Nizozemí až po Ukrajinu, § O dědičné držbě
sedláků při zakládání nových vsí

- Na rozdíl od českého domácího práva - půda udělována poddanému do dědičné držby,
poddaný tím měl větší motivaci, samostatnost, a zájem na kultivaci půdy

- Mohli svá hospodářství fakticky držet dědičně a předávat potomkům

- Rychle se šířilo a posléze se jim řídili i české vesnice

- Přesto české právo nevytlačeno naráz, ale postupným prolínání obou