SOUDNICTVÍ SOUDNICTVÍ •Soudnictví – tzv. rozhodování sporů o právo •Patřilo mezi nástroje ochrany vládnoucí společnosti •Vznikly z důvodu sílících osobností na určitých územích POČÁTEK SOUDNICTVÍ •Původními soudci moudré osobnosti v okolí •Později celá shromáždění •Kníže à soudcovství byl důležitý pilíř moci à později jeho zástupci VELKÁ MORAVA •Soustava hradišť – soudcovské pravomoce měl správce •Obyčejové právo •Zákon sudnyj ljudem à měnil a doplňoval dosavadní normy •Zdrojem ZSL: Eklogy •Katalog trestů: Nomokánon PŘEMYSLOVSKÝ STÁT •Dvorské sjezdy: panovník + velmožové + církev •Hradský súd: funkce udělená panovníkem •Začaly vznikat soudní zápisy •Měnily se normy •Princip kolektivní viny •Projevení společenské diferenciace při soudních sporech •Později zavedeny ustálené soudní postupy •Od 11. století à listinné důkazy, svědectví, ordálové přísahy •Ordály s vodou, železem, s kyji ZEMSKÝ SOUD •Ve 14. století změna organizace na krajskou •Nejdůležitější soud v Českém království •Vznik cca. 2. polovina 13. století •Během jeho působení se měnily jeho pravomoce •Původně rozhodoval nejdůležitější a nejvážnější spory •Nejdůležitější zemští úředníci + stálí přísedící z řad šlechty DVORSKÝ SOUD •Druhý nejdůležitější soud své doby •V moci šlechty •Řízení, která se týkala lén a odúmrti KOMORNÍ SOUD •Původně pro šlechtu a královské záležitosti •Nejvyšší hofmistr + 12 přísedících •Po roce 1528 ztratil spoustu pravomocí • OSTATNÍ ŠLECHTICKÉ SOUDY V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM •Zemský soud nižší •Purkrabský soud •Mezní soud •Soud zemského maršálka •Slubní soud MĚSTSKÉ SOUDNICTVÍ •Nebyl to jednolitý systém •Právní řád pro rozhodování sporů určoval zakladatel města •Dvě oblasti práva: •Magdeburské •Norimberské •Vznikaly odvolací soudy •městským soudům předsedal rychtář, později purkmistr a členové rady •Výroční soud – odvolací soud pro městské soudy • • MĚSTSKÉ SOUDNICTVÍ •Každá ze stran mohla u soudu 4x požádat o odklad •Soudcové byli často podpláceni •Častý trest – vypovězení odsouzeného z města •Popravy byly veřejné a dalo se jim vyhnout APELAČNÍ SOUD •Zřízen v roce 1547 Ferdinandem I. •Zřízen pro kontrolu měst •Jeho smyslem bylo sjednocení práva •Privilegium inapelačnosti •Řídil se striktně dle zásad římského práva •Jeho řízení byla písemná •O rozsudku se hlasovalo CÍRKEVNÍ SOUDNICTVÍ •Rozhodovalo ve sporech manželských, vdov, sirotků a chudých •Manský soud – olomoucký biskup •Vše se ukládalo do jednoho spisu à často podle toho, co se církvi hodilo •Řízení bylo písemné •Ve 14. století vznikly inkviziční soudy proti kacířství •Proces bylo možné zahájit ze 3 podnětů: 1.Per accusationem (na základě obžaloby) 2.Per denuntationem (na základě udání viníka) 3.Per inquisitionem (na základě vyhledání viníka) – často zneužíváno CÍRKEVNÍ SOUDNICTVÍ •Neexistovala zde presumpce neviny •Bylo povoleno i mučení při výslechu obžalovaného – mělo ale stanovené hranice •Řízení nebyla veřejná a výsledky se utajovaly • SPECIALIZOVANÉ SOUDY •Rektorský soud – vznikl na Univerzitě Karlově •Viničné soudnictví •Mlynárenský soud vodoprávní •Patrimoniální soudy ZDROJ •SCHELLE, Karel a Jiří BÍLÝ. Dějiny českého soudnictví. ČR: Wolters Kluwer, 2018. ISBN 978-80-7552-959-6.