Ochrana kulturního dědictví Jana Dudová Prameny právní úpravy  LZPS čl. 11/4, NOZ, StZ, Změnový zákon k NOZ 303/2013 Sb.  Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči  Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy  Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků  Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty  zakon č. 214/2002 Sb.,o vyvozu některych kulturnich statků z celniho uzemi Evropskych společenstvi  Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z. r. 1972 (č. 159/1991 Sb. zák.)  Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků (1970)  Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv)  Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv)  Evropská úmluva o krajině (č. 13/2005 Sbírky mezinárodních smluv)… UNESCO Seznam světového dědictví Na základě čl. 4 a 5 Úmluvy o ochraně kulturního a přírodního dědictví se každý smluvní stát zavazuje k povinnosti zabezpečit označení, ochranu, zachování, prezentování a předávání budoucím generacím světové kulturní a přírodní dědictví (definice v čl. 1 a 2 Úmluvy), které se nachází na jeho území UNESCO památky v ČR  Český Krumlov – hist. centrum (1992)  Telč – hist. centrum (1992)  Praha- hist. centrum (1992)  Žďár n. Sázavou – Poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře (1994)  Kutná Hora – hist. centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)  Lednicko-valtický areál (1996)  Holašovice –Vesnická rezervace (1998)  Kroměříž – zahrady a zámek (1998)  Litomyšl – zámek a zámecký areál (1999)  Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice (2000)  Brno –VilaTugendhat (2002)  Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003) UNESCO památky nehmotné v ČR  Slovácký verbuňk (2005)  Sokolnictví (2010)  Masopust (2010)  Jízda králů (2011)  Loutkářství (2016)  Modrotisk (2018) Ochrana přírodního dědictví UNESCO  Světová síť geoparků – v ČR Český ráj (jako první v Evropě zapsán do seznamu) Základní pojmy  Kulturní dědictví  Kulturní památka  Národní kulturní památka  Památková rezervace  Památková zóna  Památková péče Kulturní dědictví  Kulturní dědictví: materiální a nemateriální.  Nemateriální dědictví zahrnuje vše, co nemá hmotnou podstatu, předává se z generace na generaci a může se měnit v závislosti na vnějším prostředí. Řadí se sem myšlenky, rčení, přísloví, citáty, interpretační umění (hudba), společenské zvyklosti, tradice, zvyky, vědomosti a zkušenosti a dovednosti v tradičních řemeslech.  Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy.  Nejvýznamnější památky kulturního dědictví se zařazují na seznam světového dědictví UNESCO. Nemateriální kulturní dědictví  Na 32. zasedání Generální konference UNESCO byla dne 17. října 2003 přijata konsensem Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. ČR je smluvní stranou od r. 2009  Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva  Seznam nemateriálního kulturního dědictví vyžadujícího naléhavě zachování  V ČR zřízení krajských seznamů. Zapsáním nemateriálního statku na Krajský seznam získají nositelé statku prestižní ocenění o udržování lidové kultury v regionu.  Vláda České republiky v roce 2003 schválila Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. Na jejím vypracování se vedle Národního ústavu lidové kultury a Ministerstva kultury České republiky podílela řada odborníků z různých institucí a úřadů. Kulturní památka  Movitá a nemovitá věc, která je za kulturní památku prohlášena ministerstvem kultury  Významné doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka pro hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické  Přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem http://pamatky.praha.eu/public/90/be/26/1135532_351333_prirucka_vl astnika_kulturni_pamatky.pdf Kategorizace kulturních památek  Movité: díla starého malířství, sochařství a uměleckých řemesel, tvůrčí soubory vybavení především na hradech, v zámcích a církevních stavbách, předměty venkovské hmotné kultury, historické knihovny, strojní zařízení ve starých továrnách… Kategorizace kulturních památek  Nemovité: hrady a jejich zříceniny, zámky, tvrze, kostely, kláštery, kapličky, stavby lidové architektury a zemědělské usedlosti, městské obytné domy a paláce, radnice, městská opevnění a jejich dochované části (hradby a brány), staré továrny, historické zahrady a parky, pozemky s významnými archeologickými nálezy… Prohlášení věci za KP  Vyhlašuje Ministerstvo kultury  Vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností  Písemné vyrozumění vlastníka věci o podání návrhu na prohlášení věci za KP nebo o tom, že hodlá věc prohlásit za KP z vlastního podnětu a umožní mu se k návrhu nebo podnětu vyjádřit Památkový zákon (PZ) a OZ  Pro oblast památkové péče jako veřejného práva je stanovena zvláštní úprava oproti OZ,  PZ opouští koncept, že kulturní památkou může být výlučně věc v právním smyslu – kulturní památkou je věc movitá, věc nemovitá, stavba, pozemek bez stavby,  Změna je promítnuta v terminologii celého zákona. PZ a OZ Je možné i nadále za kulturní památky prohlašovat samostatně stavby i pozemky  např. kaple bez pozemku (§ 2 odst. 2 PZ),  např. zámecký park bez panelového domu (§ 3 odst. 4 PZ.  rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn.As 93/2008-95: zřícenina hradu je či není součástí pozemku? Vyrozumění o prohlášení věci za KP  Od okamžiku vyrozumění do rozhodnutí MK je vlastník povinen chránit věc před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit MK každou změnu (zamýšlenou i uskutečněnou) vlastnictví, správy nebo užívání  O prohlášení věci za KP vyrozumí písemně MK vlastníka věci, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče.Vyrozumí je i tehdy, jestliže věc nebyla prohlášena za KP Zrušení prohlášení věci za KP  Rozhodnutí o prohlášení věci za KP může být zrušeno (ne NKP)  Z mimořádně závažných důvodů může MK prohlášení věci za KP zrušit  Na základě žádosti vlastníka KP nebo organizace, jestliže prokáže právní zájem  Z vlastního podnětu  Před zrušením si vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností  nový § 7a PZ - Ministerstvo kultury může na žádost vlastníka stavby, která vznikla následně na nemovitosti již chráněné jako kulturní památka, nebo z moci úřední rozhodnout, že tato stavba není kulturní památkou. Národní kulturní památka  KP, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa  Např. Pražský hrad, české korunovační klenoty, hrad Karlštejn, zámek Český Krumlov, hora Říp s rotundou sv. Jiří, slovanské hradiště v Mikulčicích,Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm, kamenouhelný důl Michal v Ostravě… Prohlášení věci za NKP  Nařízením vlády  Publikace ve Sbírce zákonů  Vláda může stanovit podmínky jejich ochrany Plošná ochrana KP  Památkové rezervace (městské, vesnické)  Památkové zóny  Krajinné památkové zóny  Ochranná pásma KP Památkové rezervace (PR)  Území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých KP či archeologických nálezů  Vláda prohlašuje nařízením Památkové zóny (PZ)  Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším počtem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, která vykazují významné kulturní hodnoty  MK může po projednání s orgány kraje v přenesené působnosti prohlásit takové území vyhláškou za PZ  Plány ochrany PZ a PR: Krajský úřad po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování a příslušnou obcí jako dotčenými orgány může vydat opatření obecné povahy Evidence kulturních památek  KP a NKP jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek  Seznam vede Národní památkový ústav v Praze  Funkce seznamu: evidenční a informační Ústřední seznam KP  Seznam kulturních památek  Seznam národních kulturních památek  Seznam památkových rezervací  Seznam památkových zón  Seznam ochranných pásem  Seznam světového dědictví na území ČR Ostatní evidence  Samostatná evidence archeologických nálezů AÚ AV ČR  Seznamy KP v územních obvodech krajů a obcí s rozšířenou působností  Přesná evidence v katastru nemovitostí Ochrana kulturního dědictví  Státní památková péče  Ochrana v rámci UNESCO  Ochrana předmětů kulturní hodnoty  Archeologické nálezy  Muzea a galerie  Ochrana kulturní krajiny (Národní památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2011 smlouva o vzájemné spolupráci, naplňování Evropské úmluvy o krajině). Ochrana kulturního dědictví: činnosti  Evidence, dokumentace, studium, hodnocení KP, konzervace, obnova  Vědecká, publikační, propagační, , popularizační a výchovná  Zpřístupnění veřejnosti: kontakt veřejnosti s KP  Normotvorná Předkupní právo státu § 13 odst. 1 PZ Vlastník kulturní památky je povinen v případě zamýšleného prodeje (úplatného převodu vlastnictví) kulturní památky, jdeli o movitou kulturní památku nebo jde-li o národní kulturní památku, ji přednostně nabídnout ministerstvu kultury ke koupi (úplatnému nabytí do státního vlastnictví), s výjimkou prodeje mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky; je-li národní kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se právo státu na přednostní koupi na (celou) nemovitost, jíž je národní kulturní památka součástí. Řeší nabývání celé věci v právním slova smyslu nejen stavby, která je prohlášena nemovitou národní kulturní památkou, ale i pozemku, jehož je dle soukromého práva součástí. Předkupní právo dle OZ  § 3056 OZ: Pokud se stavba (KP) nestala součástí pozemku, má vlastník stavby předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku předkupní právo ke stavbě. . Organizační zabezpečení  Ministerstvo kultury  Památková inspekce  Krajské úřady  Obecní úřad obce s rozšířenou působností  Celní úřady  Kraje  Obce  Komise státní památkové péče  Konzervátor státní památkové péče (§ 31 PZ podle potřeby) Odborná organizace státní památkové péče  Národní památkový ústav Ministerstvo kultury  Zpracovává prognózy, koncepce, návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje  Sestavuje, vyhlašuje a provádí programy kompletní péče o KP  Uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje  Usměrňuje využívání NKP a KP  Zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči  Spolupracuje s MŠMT aVŠ při vzdělávání pracovníků Památková inspekce  Specializovaný kontrolní orgán  Zřizovaný MK  Vykonává ústřední dozor  Dozírá na zabezpečování komplexní péče o KP  Dohlíží na dodržování rozhodnutí orgánů SPP k zajištění péče o KP a jak vlastníci KP plní povinnosti  Provádí rozbor stavu SPP a navrhuje opatření Krajský úřad (přenesená působnost)  Úkoly orgánů SPP pro NKP, pokud nepřísluší MK nebo vládě  Dozírá na dodržování zákona o státní památkové péči  Uplatňuje stanoviska k územně plánovací dokumentaci pro území, v němž se nachází památková zóna nebo nemovitá NKP  Je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaných nálezů  Jako dotčený orgán vydává na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady  Dozor při obnově NKP  Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví Kraj  Schvalování koncepce podpory SPP v kraji v souladu s koncepcí rozvoje SPP v ČR, po projednání s MK  Schvalování návrhů dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy KP v kraji  Využití KP v kraji Obecní úřad obce s rozšířenou působností  Výkon a organizace SPP ve správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje SPP v ČR  Vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady pro řízení vedená jinými úřady  Uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci Obec  Péče o KP v místě  Kontrola plnění zákonných povinností vlastníky KP  Vychází z odborných vyjádření odborné organizace PP Ekonomické nástroje  MK: příspěvky ze státního rozpočtu Program záchrany architektonického dědictví, - Program regenerace městských památkových rezervací a zón, - Program podpor a záchranných archeologických výzkumů, - Program podpory památek UNESCO, - Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny… Ekonomické nástroje  Daňové úlevy: - Osvobození od daně ze staveb a) podle § 9 odst. 1 pism. p) zakona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti (na 8 let po vydání st. povolení) b) podle § 9 odst. 1 písm. k) citovaneho zákona jsou od daně ze staveb osvobozeny stavby – kulturní pamatky, ve vlastnictví právnických a fyzických osob, které jsou zpřístupněny z výchovně vzdělávacích důvodů. - Osvobození od daně z pozemků a) podle § 4 odst. 1 pism. g) zakona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (poz. tvořící jeden funkční celek se stavbou – zpřístupněnou KP) ... Sankce  Odpovědnostní vztahy dle památkového zákona – sankce za jiné správní delikty i přestupky až do výše 4 mil. Kč  Odpovědnostní vztahy dle stavebního zákona  Srov. např. odpovědnost za porušení povinností u předvídaných i nepředvídatelných archeologických nálezů dle § 22, 23 PZ a § 176 StZ Odpovědnostní vztahy  Správněprávní  Trestněprávní  Občanskoprávní § 1 odst. 1 OZ - Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. EÚOLP "Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s veřejným zájmem…“  Věc Beyeler proti Itálii:Vykonání předkupního práva Ministerstvem pro kulturní dědictví nepochybně bylo zasahováním do práva na pokojné užívání majetku.  Zásah musí zajistit "spravedlivou rovnováhu" mezi požadavky obecného zájmu společenství a imperativy ochrany základních práv jednotlivce.  Pouze tehdy, pokud inkriminované zasahování respektovalo princip zákonnosti a nebylo svévolné“.  Ve vztahu k otázce obecného zájmu je veřejná moc povinna reagovat včas, korektně a s co největší koherencí. Střet zájmů – praktický příklad Lednicko-valtický areál:  Ochrana památných stromů  Ochrana zvláště chráněného živočicha  Ochrana veřejného zdraví, bezpečnosti a majetku