Veřejná správa na úseku ochrany životního prostředí Jana Dudová Subjekty práva životního prostředí Organizace a formy činnosti veřejné správy v oblasti ŽP Subjekty, systém, specifika (teze)  Orgány veřejné moci  Specifické veřejnoprávní a soukromoprávní subjekty  Veřejnost - fyzické osoby - fyzické osoby s oprávněním k podnikání - právnické osoby  Dotčená veřejnost Veřejná moc Veřejná správa v širším pojetí  Moc zákonodárná • Parlament  Moc výkonná • Prezident • Vláda • Správní úřady  Moc soudní • Soudy Veřejná moc  zákonem daná nebo v důsledku rozhodnutí státu získaná způsobilost subjektu přímo nebo zprostředkovaně a z nadřazeného postavení autoritativně rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob nebo tato autoritativně osvědčovat a to bez ohledu na vůli osoby, jež je objektem jejího působení. Efektivní výkon veřejné moci je podpořen státním donucením v podobě exekuční vykonatelnosti jejích rozhodnutí. Veřejná správa v užším pojetí  Státní správa  Samospráva • územní • zájmová Funkce veřejné správy  Normativní – tvorba práva  Ochranná – vnitřní a vnější bezpečnost státu  Ekonomicko-regulační – ekonomické nástroje  Hospodářsko-organizátorská – přerozdělení zdrojů, zejména veřejný sektor Ústavní vymezení činnosti veřejné správy vyplývá z Ústavy a Listiny základních práva a svobod, podle kterých státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v mezích a způsoby, které stanoví zákon, přičemž každý může činit to, co není zákonem zakázáno, a naopak nemůže být nucen činit to, co zákon neukládá. Veřejná správa jako součást státní exekutivy  V rámci legislativy norma vzniká, v rámci exekutivy se norma provádí.  Veřejná správa je postavena na principu subordinace, kdy nižší stupeň je přímo podřízen vyššímu stupni (oproti soustavě soudní, která je postavena na principu koordinace, kdy soudce je při výkladu zákona nezávislý a vázán je pouze rozhodnutím vyššího soudu v dané konkrétní věci). Subjekty veřejné správy I. Státní správa veřejná správa vykonávaná přímo státem jako realizace jeho výkonné moci zahrnující v sobě jak prvky klasického řízení tak i regulace. Stát vykonává veřejnou správu přímo prostřednictvím svých orgánů, které jsou při výkonu státní správy správními úřady. činnost: • výkonná a nařizovací - provádění norem a v mezích jejich zmocnění vlastními normativními akty dále usměrňuje regulované vztahy • podzákonného charakteru -pouze v mezích zákonů, přičemž správní úřady nesmí konat nic, co jim zákon neumožňuje Subjekty veřejné správy II. samospráva oblast veřejné správy, která je v souladu s příslušnými zákony svěřována subjektům, jichž se bezprostředně týká. Jejím základem je územně samosprávný celek. Jde buďto o samosprávu územní (na úrovni obce nebo kraje) nebo stavovskou (zájmovou, profesní). Od státní správy se samospráva odlišuje metodami a formami působení na spravované subjekty. Veřejná správa ve vztahu k ochraně ŽP  Správní orgány na ústřední úrovni  vláda  Ministerstvo životního prostředí  Ostatní ministerstva  Ostatní ústřední orgány státní správy  Specializované ústřední kontrolní orgány státní správy  Územní veřejná správa  Veřejnoprávní samosprávné korporace (obce, kraje)  Specializované územní orgány (dekoncentrované)  Veřejné stráže  Jiné subjekty  Zájmová a profesní samospráva Vláda ČR  ústavní základ – čl. 67 a násl. Ústavy  vrcholný orgán výkonné moci  usnesení vlády (specifika dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny )  nařízení vlády – čl. 78 Ústavy k provedení zákona a v jeho mezích Vláda ČR  vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li mj. o účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích  O rozhodnutí informuje neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí zrušit. Vláda ČR  Čl. 5 ústavního zákona č.100/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky  vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost  Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodu a pro určité území  Současně musí vláda vymezit, která práva se omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Ministerstvo životního prostředí (§ 19 z. 2/1969 Sb.)  Ochrana jakosti vod (z. 254/2001 Sb.)  Ochrana ovzduší (z. 201/2012 Sb.)  Ochrana přírody a krajiny (z. 114/1992 Sb.)  Ochrana ZPF (z. 334/1992 Sb.)  Ochrana nerostného bohatství (z. 44/1988 Sb.)  Odpadové hospodářství (z. 185/2001 Sb., z. 477/2001 Sb.)  EIA + SEA (z. 100/2001 Sb.)  Myslivost, rybářství a lesní hospodářství v NP Kompetence MŽP  Ústřední orgán pro ekologickou politiku – koordinační funkce  Informační systém o ŽP (z. 123/1998 Sb.)  vydává vyhlášky  rozhoduje ve správním řízení a mimo správní řízení  zajišťuje výkon vrchního státního dozoru (viz např. z. o lesích)  Pozice dotčeného orgánu státní správy MŽP ve vztahu k dalším subjektům  Státní fond ŽP (zák. č. 388/1991 Sb. o SFŽP), MŽP jej  Česká inspekce životního prostředí (kompetenční.z., z.č. 282/1991 Sb.+zvláštní zákony)  Český hydrometerologický ústav, státní příspěvková organizace  Cenia (Česká informační agentura ŽP),státní příspěvková organizace  Agentura ochrany přírody a krajiny, organizační složka státu , Krajská střediska  Správy CHKO  Správy národních parků  Správa jeskyní ČR, státní příspěvková organizace  Česká geologická služba, státní příspěvková organizace  Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., státní příspěvková organizace … Ostatní ministerstva  Ministerstvo zemědělství (např. vodní hospodářství, les, myslivost, rybářství, ochrana zvířat proti týrání)  Ministerstvo kultury (kulturní bohatství)  Ministerstvo zdravotnictví (veřejné zdraví)  Ministerstvo průmyslu a obchodu (těžba nerostů, energetika, ochrana spotřebitele)  Ministerstvo pro místní rozvoj (ÚP + stavební řád) a další… Specializované ústřední kontrolní orgány státní správy  Česká inspekce životního prostředí  Státní zemědělská a potravinářská inspekce  Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský  Státní veterinární správa České republiky Pravomoci : - Kontrolní - Sankční - Nápravná opatření Další kontrolní působnost  Ústavní soudnictví  Správní soudnictví  Veřejný ochránce práv Územní orgány na místní úrovni - přehled  Kraj v samostatné působnosti  Orgány kraje v přenesené působnosti  Obec v samostatné působnosti  Obecní úřady v přenesené působnosti  Pověřené obecní úřady  Obecní úřady obce s rozšířenou působností  Specializované orgány státní správy  Jiné subjekty Kraj v samostatné a přenesené působnosti (z. 129/2000 Sb.) Samostatná působnost (§§ 35, 36, 59) - Komplexní územní rozvoj - Koncepce ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek - Zákonodárná iniciativa - (+ návrhy na zrušení podzákonných norem) - Poskytování dotací z vlastních prostředků Přenesená působnost (§ 29 a násl.) - Rozhodování o právech fyzických a právnických osob dle zákona - Vydávání nařízení kraje Obec v samostatné a přenesené působnost (z. 128/2000 Sb.) Samostatná působnost (§ 10, § 35) Záležitosti obce a občanů obce - Veřejný pořádek - Životní podmínky, - Ochrana zeleně srov. např. § 17 z. 185/2001Sb.) Přenesená působnost (§ 61 a násl.) - Obecní úřady v přenesené působnosti (srov. např. § 76 z. 114/1992 Sb.) - Pověřené obecní úřady - Obecní úřady obcí s RP (zbytková působnost) Specializovaná územní správa  krajské hygienické stanice  obvodní báňské správy  krajské veterinární správy  krajské, regionální a oblastní orgány specializovaných státních inspekcí  správy národních parků  správy chráněných krajinných oblastí  krajská střediska Agentury ochrany přírody Veřejné stráže  Lesní stráž (lesní zákon)  Stráž ochrany přírody (zákon o ochraně přírody)  Rybářská stráž (rybářský zákon)  Myslivecká stráž (zákon o myslivosti)  TZ – úřední osoba (§ 127 odst. 1 písm. a) TZ) : Úřední osobou je fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá přitom svěřené pravomoci pro splnění těchto úkolů Jiné subjekty veřejné moci  PO, FO, subjekty bez právní subjektivity – organizační složky státu  veřejné fondy, veřejné ústavy, veřejné podniky (SFŽP)  organizační složky státu zřízené ústředními orgány (AOPK, ČIŽP)  státní příspěvkové organizace státu zřízené ústředními orgány k plnění úkolů na úseku životního (CENIA)  další (autorizované) osoby Formy činnosti Normativní právní akty Interní normativní akty Individuální správní akty  Správní rozhodnutí  Jiné úkony s povahou individuálních aktů  Osvědčení  Vyjádření  Stanoviska  Závazná stanoviska  Koordinovaná stanoviska  Koordinovaná závazná stanoviska  Evidenční, registrační a informační akty Veřejnoprávní smlouvy Opatření obecné povahy … Zájmová a profesní samospráva  např. Hospodářská a Agrární komora ( § 7 odst. 1 písm. d) z.č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci)  možnost podílet se na výsledném rozhodnutí s dopady na životní prostředí Nevládní aktivity  Před 1.1.2014 občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob  Dle NOZ spolky (např. Český svaz ochránců přírody, Arnika, Děti Země, Greenpeace CZ, Hnutí Duha, Nesehnutí, Frank Bold (EPS)… Aarhuská úmluva a veřejnost  Aarhuská úmluva - sjednána 25. června 1998 v dánském městě Aarhus na konferenci ministrů životního prostředí regionu Evropské ekonomické komise OSN  vstoupila v platnost 30. října 2001  ČR ji ratifikovala na podzim roku 2004  Stranami Úmluvy jsou všechny členské státy i EU  přístup k informacím  účast v rozhodovacích procesech  ochrana a vymáhání práv Aarhuská úmluva a veřejnost Veřejnost jako partner veřejné správy s právem:  I.získávat srozumitelné informace o životním prostředí,  II. účastnit se rozhodování a  III. mít zajištěnu právní ochranu. Aarhuská úmluva a veřejnost  Veřejností se rozumí jedna nebo více fyzických či právnických osob (alt: jejich sdružení, organizací či skupin).  Zainteresovaná (dotčená) veřejnost je veřejnost, která je nebo může být dotčena ve svých právech, povinnostech či zájmech činností (alt. výkonem veřejné správy) orgánů ochrany životního prostředí podle tohoto, případně zvláštního zákona. V případě občanských sdružení a obecně prospěšných organizací , jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí nebo udržitelný rozvoj (dále jen “nevládní organizace”) se má za to, že jsou činností (alt.: výkonem veřejné správy) orgánů ochrany životního prostředí dotčeny ve svých zájmech.  Srov. § 3 písm. h) a písm. i) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Veřejnost právo každého uplatnit  Právo na život – právo na ochranu zdraví – právo na příznivé životní prostředí  Právo shromažďovat se  Právo sdružovat se  Právo podílet se na správě věcí veřejných  Právo podávat petice  Právo postavit se na odpor  Právo na právní ochranu … Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech  Nerovný přístup fyzických a právnických osob do správních a soudních řízení s environmentálním obsahem. Ekologické nevládní organizace mají především díky zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, přístup do řady správních řízení týkajících se zájmů ochrany přírody (a to i do řízení vedených podle jiných zákonů, než zákona č. 114/1992 Sb.). Na druhou stranu ostatní, zejména fyzické osoby, se zpravidla mohou stát účastníky řízení pouze na základě dotčenosti svých vlastních subjektivních práv. Tato dotčenost subjektivních práv se vykládá převážně restriktivně, tj. obvykle je uznána pouze u vlastníků nemovitostí ležících v místě, kterého se řízení týká. Účast veřejnosti v rozhodovacích procesech  Nejvyšší správní soud v několika případech počínaje r. 2010 přiznal ekologickým nevládním organizacím postavení subjektu .  Průlomový je nález Ústavního soudu I. ÚS 59/14 ze dne 30. 5. 2014, který řeší otázku aktivní žalobní legitimace ekologických spolků k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, v daném případě územního plánu. Ta doposud v českém právu nebyla přiznávána, přestože takový požadavek vyplývá z tzv. Aarhuské úmluvy, která se týká účasti veřejnosti v rozhodování o otázkách životního prostředí a kterou je ČR vázána. Účast veřejnosti v rozhodovacích procesech  Nález I.ÚS 59/14: "Skutečnost, že občan dá přednost prosazování svého zájmu formou sdružení se s jinými občany, nelze přičítat k jeho tíži. S ohledem na výše popsaný vývoj mezinárodních závazků České republiky, unijního práva i na zákonnou úpravu postavení spolků zaměřených na ochranu přírody a krajiny lze považovat za překonanou starší praxi Ústavního soudu ve vztahu k aktivní legitimaci spolků zastupovat zájmy svých členů na ochraně jejich práva na příznivé životní prostředí, vyjádřenou v usnesení ze dne 6. 1. 1998 sp. zn. I. ÚS 282/97. Fyzické osoby, pokud se sdruží do občanského sdružení (spolku), jehož účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mohou své právo na příznivé životní prostředí, zakotvené v čl. 35 Listiny, realizovat i prostřednictvím tohoto spolku." Praktický příklad I  Veřejnost má zájem se podílet na rozhodování o trase dálnice, příp. vyjádřit svůj nesouhlas s touto aktivitou… Právo na informace Postavení veřejnosti při tvorbě ÚP Posuzování vlivů na ŽP Pozice účastníka správního procesu Ostatní možnosti… Praktický případ II Realizace ekologické stavby na vodním toku ve zvláště chráněném území  Právní úprava  Kroky a priori (EIA příl. 1)  Organizační zabezpečení (§ 108 VZ)  Kompetenční spory – z. 2/1969 Sb.  Veřejný zájem + ochrana přírody EIA  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP příl. 1 KATEGORIE I:  Např.: přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m3,  popř. projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše nad 50 ha …. Vodní zákon § 108 Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství. (2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje. (3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech  ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to  povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],…… (4) Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7). (5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 3. Navazující úprava  Stavební zákon: obecné a speciální stavební úřady  Z. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve vazbě na významný krajinný prvek  (§ 3):Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek  (§ 4/2): Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů…. Případ nálezu nebezpečných chemických látek  Stručný nástin modelové situace: vodoprávní úřad dostává podnět k řešení protiprávního stavu výskytu nebezpečných látek lokalizovaných v uzavřeném objektu. Tyto látky potenciálně mohou ohrozit jakost vod. Vodní zákon  vydání opatření k nápravě ve smyslu ust. § 42 VZ, resp. i vydání předběžného opatření. Řešení dle VZ  spolupráce vodoprávního úřadu s ČIŽP a dalšími správními úřady Vodoprávní úřad není oprávněn řešit přesahy do speciální oblasti v působnosti zvláštních zákonů. Pokud z odborné analýzy vyplývá podezření na spáchání trestného činu, je zapotřebí toto oznámit orgánům činným v trestním řízení. Pokud taková analýza v době prvotního oznámení těmto orgánům nebyla k dispozici, je nutné vzhledem k případné naléhavosti řešení dané situace a nově zjištěným skutečnostem toto oznámení učinit opakovaně. Prevence havárií  Oblast prevence závažných havárií je v Evropské unii v současné době řízena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU z července 2012, tzv. směrnicí SEVESO III. Členským státům EU bylo uloženo uvést do souladu s touto směrnicí příslušné právní a správní předpisy. Česká republika přijala nový zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. Hlavní změnou (oproti předcházející právní úpravě) je jeho přizpůsobení novému systému klasifikace chemických látek a směsí stanovenému nařízením č. 1272/2008, tzv. nařízením CLP. Významné změny nastaly i v procesu posuzování bezpečnostní dokumentace. Hasičský záchranný sbor  Základním úkolem ve smyslu zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru, je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. V intencích § 3 tohoto zákona hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá, je k plnění takového úkolu způsobilý, takovým plněním není ohrožena jeho činnost a hrozí nebezpečí z prodlení. IZS  zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému - IZS za předpokladu, že by se jednalo o mimořádnou událost v intencí pojmového vymezení tohoto zákona (viz dále). V případě, že by se jednalo o naplnění skutkové podstaty krizového stavu (viz dále), lze aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona. Krizový zákon  Krizový zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností.  Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“) . Stav nebezpečí (v intencích zákona se jedná o nejnižší stupeň krizového stavu) se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu dle čl.. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. Zákon o ochraně veřejného zdraví  Ve smyslu § 2 ZOVZ se ohrožením veřejného zdraví rozumí stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.  § 44a a 44b Stavební zákon  V intencích § 132 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen SZ) vykonávají stavební úřady soustavný dozor zejména nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů. Příklad – org. zabezpečení vliv na zdraví  1. Paní K. vlastní vilku na kraji města. V blízkosti nemovitosti bylo postaveno zařízení na výrobu barev a laků. Paní K. se obává negativního vlivu na své zdraví a zdraví své rodiny. Její děti trpí vážnými respiračními problémy, které se neustále zhoršují. Ani po pěti letech soudního řízení před českými soudy se paní K. nedomohla požadovaného odškodnění. a) Stručně uveďte, jaké měla paní K. v českém právním prostředí možnosti ochrany (uveďte druhy řízení, státní orgány příslušné k vedení řízení). b) Je možno v uvedeném případě využít ekonomické či sankční nástroje? Příklad účast veřejnosti Paní Y není lhostejné životní prostředí, ve kterém žije. Ráda by se účinně zapojila do jeho ochrany organizovanou formou. a) Uveďte právní prostředky účasti občanů na ochraně životního prostředí. b) Pokuste se tyto prostředky seřadit dle jejich významu a praktické realizace. c) Má paní Y možnost uplatnit právní prostředky na ochranu ŽP individuálně (neorganizovaně)? Pokud ano, porovnejte efektivnost tohoto postupu s předchozím rozborem. Příklad organizace protipovodňových opatření  Obec O má v úmyslu předejít povodňovým haváriím. Chce proto právně konformně organizovat systém této ochrany z pohledu organizačního zabezpečení. a) Existuje povodňová informační služba? Pokud ano, kdo ji zajišťuje a dle kterého právního předpisu? Příklad: kontaminovaná studna  Rodina A . má vlastní studnu, kterou používá jako výhradní zdroj pitné vody pro svou potřebu a mimo jiné také pro dítě ve věku do tří let. Voda ze studny však vykazuje určité pachové problémy, proto ji rodina A. na vlastní náklad nechává zkontrolovat hygienickou stanicí. Po rozboru provedeném hygienickou stanicí následně rodina A. zjišťuje, že voda je natolik kontaminována zdraví nebezpečnými látkami, že ji nelze ani po vyčištění studny dále používat jako zdroj pitné vody. Rodina A. má podezření na průsaky z blízké skládky odpadů. . Navrhněte vhodné řešení a označte relevantní kontrolní orgány.