Obsah obrázku tráva, exteriér, pole, travnaté Popis byl vytvořen automaticky Vybrané problémy daňových tvrzení Jiří Kappel Obsah ◦Daňová tvrzení a příklady ◦Řádná, opravná, dodatečná a následná tvrzení ◦Formát a řešení vad ◦Příslušnost ◦Lhůty pro podávání ◦Prodlužování ◦Diskuze ◦ Daňová tvrzení a jejich příklady ◦§ 1 Daňového řádu ◦(3) Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování (dále jen „řádné daňové tvrzení“) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování (dále jen „dodatečné daňové tvrzení“) podané daňovým subjektem. ◦ÚKOL ◦Uveďte nejméně jeden příklad (a odkaz na ustanovení právního předpis): ◦Přiznání ◦Hlášení ◦Vyúčtování ◦Oznamovací povinnosti, která není daňovým tvrzením Uveďte nejméně jeden příklad (a odkaz na ustanovení právního předpis): Přiznání – Daňové přiznání k DPPO § 38m ZDP Hlášení – Kontrolní hlášení dle § 101c a násl. ZDPH Vyúčtování – Vyúčtování srážkové daně dle § 38/9 ZDP Oznamovací povinnosti, která není daňovým tvrzením – Oznámení dle § 38da ZDP Řádná, opravná, dodatečná a následná tvrzení ◦§ 135 Řádné daňové tvrzení ◦(1) Řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. ◦(2) Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. ◦(3) Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení. ◦§ 138 Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování ◦(1) Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním. ◦(2) V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání nebo opravného vyúčtování a k předchozímu daňovému přiznání nebo vyúčtování se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo dodatečná vyúčtování nebo již podaná opravná přiznání nebo opravná vyúčtování. ◦ Řádná, opravná, dodatečná a následná tvrzení ◦§ 141 Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování ◦(1) Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně... ◦(2) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně. ◦(7) Podá-li daňový subjekt dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování ještě před vyměřením daně, popřípadě před jejím doměřením, řízení zahájené tímto podáním se zastaví. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování se využijí při vyměření nebo doměření této daně. ◦Nelze pokud bylo vyměřeno dle pomůcek (odst. 3), u kontroly, případně po výzvě k zahájení, mimořádné prostředky, žaloba (odst. 6) ◦Uvádí se rozdíl od poslední daně a důvody podání Řádná, opravná, dodatečná a následná tvrzení ◦ÚKOL ◦Klient zjistí, že měl chybu v řádném DP k DPPO: ◦Pokud lhůta pro podání DP ještě neuplynula, jaké podání by měl podat? ◦Lhůta pro podání DP již uplynula, ale nebylo ještě vyměřeno. Finanční úřad žádá aby bylo podáno opravné DP, co s tím? ◦Klient v září 2019 zjistí, že chyba byla v DP k DPPO za 2018. Co měl dělat a jaký nyní je správný postup? ◦ 1. Formát a řešení vad ◦§ 72 ◦(1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. ◦(2) V tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní. ◦(3) Podání podle odstavce 1 lze učinit i datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3. ◦(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1. ◦§ 71 ◦(1) Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou ◦a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo ◦b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. ◦(3) Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Formát a řešení vad ◦§ 74 Vady podání ◦(1) Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. ◦(2) Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad. ◦(3) Budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele; vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon. ◦(4) Pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady; to platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Formát a řešení vad ◦§ 101a ZDPH Elektronická forma podání ◦(1) Plátce je povinen podat elektronicky ◦a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ◦b) kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19, ◦c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení. ◦(2) Pouze elektronicky lze podat ◦a) souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení, ◦b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby. ◦(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně ◦a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, ◦b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo ◦c) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu. ◦(4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné. Formát a řešení vad ◦ÚKOL ◦Poplatník je alternativního smýšlení a rozhodl se podat DP k DPPO na lopuchovém listu, je to správně? ◦Vaše „tech savvy“ prarodiče podali přiznání k DPFO datovou zprávou ve formátu .pdf, je to správně? ◦Fungovalo by to dnes i u přiznání k DPH? ◦Zaslali jste na finanční úřad sdělení, že jste z důvodu účinné lítosti a reputačního rizika uhradili rozporovanou daň za všechna období (i ta které nejsou v kontrole). Co může správce udělat? ◦ 2 Afs 25/2015 - „Nejde tu o to, zda orgán dostane od jednotlivce podání na formuláři, anebo nikoli. O povinnost podání na formuláři učinit strany spor nevedou. Vedou spor o to, zda podání ve formátu ‚*.pdf‘, tedy v určité technické podobě formuláře, s níž zákon výslovně nepočítá, ale která je schopna splnit svoji funkci po obsahové stránce úplně stejně jako jiná technická podoba formuláře, se kterou naopak zákon výslovně počítá (formulář v papírové, tedy listinné podobě), je třeba považovat za takové podání, které, slovy zákona, nemohlo mít předpokládané účinky pro správu daní. A to zjevně naplněno není. Účinky pro správu daní, tedy poskytnutí správci daní takového souboru informací v předem určené struktuře, že s ním správce daně může dostatečně jednoduše pracovat a může se spolehnout aspoň v základní rovině na jeho přesnost a spolehlivost, je i u podání ve formátu ‚*.pdf‘ bez jakýchkoli pochyb zajištěno. Opět zjednodušeně řečeno - správce daně dostane potřebná data v takové struktuře, která mu umožní bez neúnosných těžkostí stanovit daň.“ Punktum (I a II), Ganesa – před novelou DPH, nešlo shledat pdfka neúčinnými – odst. 4 je novinka. Příslušnost ◦§ 73 ◦(1) Podání se činí u příslušného správce daně. ◦(2) Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně. ◦(3) Správce daně na požádání potvrdí podání učiněné písemně nebo datovou zprávou. Jde-li o datovou zprávu zasílanou na technické zařízení správce daně, je přijetí podání potvrzeno tímto zařízením s uvedením časového údaje o přijetí této datové zprávy. ◦(4) Podání, kterým je zahájeno řízení, může ten, kdo jej učinil, změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně vydáno rozhodnutí ve věci. Zpětvzetí podání je však nepřípustné u podání, k němuž je osoba zúčastněná na správě daní povinna buď přímo ze zákona, nebo na výzvu správce daně. Příslušnost ◦§ 13 Místní příslušnost ◦(1) Místní příslušnost správce daně, není-li dále stanoveno jinak, se řídí ◦a) u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje, ◦b) u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. ◦(2) Je-li předmětem daně nemovitá věc, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. ◦(3) U poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu, je místně příslušným správcem daně orgán veřejné moci, který je příslušný k provedení tohoto úkonu. ◦ Příslušnost ◦ÚKOL ◦Určete, která tvrzení mají být podána a který správce daně je příslušný ke správě daní pana Novotného, trvalý pobyt v Tišnově: ◦Pan Novotný je zaměstnán ve spol. ABC v Brně a má roční mzdu 2,5 mil. Kč. ◦Pan Novotný vlastní byt v Praze, kde nikdo není trvale hlášen ◦Pan Novotný užil svůj osobní vůz k pracovní cestě, zaměstnavatel mu nevyplatil pracovní náhrady ◦ ◦Jak je možno daňová tvrzení podat, a jak případně zjistíte kam? ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ Lhůty pro podávání ◦§ 136 ◦(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. ◦(2) Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání podle odstavce 1 nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle odstavce 1. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. ◦(3) Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období. ◦(4) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Lhůty pro podávání ◦§ 137 ◦(2) Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování. ◦(3) Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit. ◦§ 101e ZDPH Lhůty pro podání kontrolního hlášení ◦(1) Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. ◦(2) Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. ◦(3) Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit. ◦§ 102 ZDPH ◦(4) Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Lhůty pro podávání ◦§ 141 Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování ◦(1) Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování ◦§ 101f ZDPH ◦(2) Zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví. ◦ Lhůty pro podávání ◦§ 35 Zachování lhůty ◦(1) Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty ◦a) učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně, ◦b) podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně, ◦c) podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně na technické zařízení správce daně nebo na technické zařízení společné pro několik správců daně (dále jen „technické zařízení správce daně“), ◦d) podána datová zpráva do datové schránky5) věcně a místně příslušného správce daně. ◦Jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny, je tato lhůta zachována, je-li požadovaný úkon učiněn před jejím uplynutím. ◦(2) Nebyl-li úkon učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněn tento úkon u nadřízeného správce daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně. ◦(3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Lhůty pro podávání ◦§ 239b Správce pozůstalosti ◦(4) Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. ◦(5) Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. ◦§ 239c Plnění daňové povinnosti likvidačním správcem ◦Je-li soudem nařízena likvidace pozůstalosti, je likvidační správce povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy. ◦§ 240a Přechod daňové povinnosti při zrušení právnické osoby bez likvidace ◦Dojde-li ke zrušení právnické osoby bez likvidace, je právní nástupce této právnické osoby povinen podat řádné daňové tvrzení týkající se její daňové povinnosti do 30 dnů ode dne jejího zániku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku. ◦ Lhůty pro podávání ◦§ 240c Přechod daňové povinnosti při zrušení právnické osoby s likvidací ◦(1) Dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení až do dne zániku právnické osoby. ◦(2) Právnická osoba je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace. ◦(3) Právnická osoba je povinna podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu; tuto lhůtu nelze prodloužit. ◦(4) Vznikne-li po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku právnické osobě daňová povinnost, považuje se tato povinnost za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku a právnická osoba je povinna podat dodatečné daňové tvrzení. ◦ Lhůty pro podávání ◦§ 244 Daňové tvrzení při insolvenčním řízení ◦(1) Při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce, který prohlášením konkursu získal oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění této povinnosti a povinnosti dle § 245, povinnost zaniká; insolvenční správce tuto skutečnost sdělí správci daně ve stejné lhůtě a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek. ◦(2) Lhůty, ve kterých je daňový subjekt povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají zachovány. ◦(3) Ke dni předložení konečné zprávy je daňový subjekt povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu. ◦(4) Řádné daňové tvrzení zpracované podle odstavce 3 je daňový subjekt povinen podat do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování. ◦(5) Nebylo-li podáno řádné daňové tvrzení ve lhůtě podle odstavce 1, správce daně může daň stanovit podle pomůcek, bez nutnosti vydávat nejprve výzvu podle § 145 odst. 1. ◦§ 245 Sjednocení lhůt ◦Ve stejných lhůtách, které jsou stanoveny v § 239b odst. 4 a 5, § 239c, § 240a, § 240c odst. 2 a 3, § 240d a § 244 odst. 1 a 4, (pozůstalost, likvidace, bez likvidace, insolvence) vzniká povinnost podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula. Obdobně se postupuje v případě řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož i u daní jednorázových, pokud nebylo dosud podáno. Lhůty pro podávání ◦ÚKOL ◦Určete, kdy mají být tvrzení týkající se zdaňovacího období 2019 pana Novotného podána : ◦Pan Novotný je zaměstnán ve spol. ABC v Brně a má roční mzdu 2,5 mil. Kč. ◦Pan Novotný vlastní od roku 2016 byt v Praze ◦Pan Novotný užil svůj osobní vůz k pracovní cestě, zaměstnavatel mu vyplatil cestovní náhrady ◦ ◦Jak je možno daňová tvrzení podat, a jak případně zjistíte kam? ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ Prodloužení lhůty ◦§ 36 Prodloužení lhůty ◦(1) Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon. ◦(2) Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší. ◦(3) Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty. ◦(4) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. ◦(5) Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva. ◦(6) Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. ◦§ 37 – Nelze navrátit ◦ Prodloužení lhůty ◦ÚKOL ◦Klient Vám nedodá podklady včas, není možné ve lhůtě pro podání DPPO zpracovat a podat správné DPPO, navrhněte řešení. ◦ ◦ DISKUZE ◦