Dohled v oblasti finančního systému
Nadzór nad systemem finansowym
JUDr. Ing. Kristýna Chalupecká
Katedra Prawa Finansowego i Gospodarki Narodowej, Wydział Prawa, Uniwersytet im.
Masaryka, Brno, Republika Czeska
Adnotacja:
Nadzór nad systemem finansowym można niewątpliwie uważać za jeden z najbardziej
skomplikowanych nadzorów. Powodem tego jest przede wszystkim różnorakość podmiotów,
które podlegają nadzorowi, jak również mnóstwo różnych sytuacji wynikających z ich
czynności, które powinny być nadzorowane.
Poniższy artykuł zajmuje się powodami, jakie prowadzą ustawodawców do zaostrzania
regulacji i nadzoru nad szeroko pojmowanym systemem finansowym. Autorka także opisuje
różne modele nadzoru nad systemem finansowym. Pod koniec artykułu uwaga została
skierowana na poszczególnych szczeblach nadzoru, tzn. szczeblu międzynarodowym i tzw.
systemie trzech „Core principles“, szczeblu europejskim i szczeblu narodowym, czyli na
modelu nadzoru i instytucjach nadzoru w Republice Czeskiej.
Słowa kluczowe:
Nadzór / dohled; kontrola państwowa / státní kontrola; Czeski Bank Narodowy / Česká
národní banka (ČNB);
1. Úvod
Dohled nad finančním systémem lze bezpochyby označit za jeden z nejkomplikovanějších
vůbec. Důvodem je zejména značné množství velmi odlišných subjektů, nad nimiž je
vykonáván dohled, a taktéž kvantum prvků vyvstávajících z jejich činnosti, které by měly být
hlídány. Úkolem této poslední kapitoly je zejména rozbor supervize vykonávané nejen orgány
k tomu zmocněnými zákonem, ale také orgány dobrovolné iniciativy, které mohou mít
v určitých ohledech srovnatelný vliv.
2. Regulace, dohled a kontrola
Finanční systém by nemohl efektivně fungovat bez regulátora a dohledového, potažmo
dohledových orgánů tohoto systému.1
Regulaci (regulation) chápeme jako stanovení určitých podmínek a pravidel podnikání na
příslušném úseku regulace. Tato pravidla mohou být zakotvena nejen v zákonných normách a
podzákonných normách2
národního práva, ale také v právu evropském a mezinárodním.
Dohled (supervision) nad finančním systémem pak představuje kontrolu dodržování pravidel
činnosti, včetně případného vyvozování sankcí při neplnění pravidel.3
V případě dohledových
aktivit se lze setkat ještě s pojmem dozor, který bývá často považován za synonymum
dohledu. V anglické terminologii k rozlišování nedochází, nicméně například Revenda
odlišuje dozor jako „zostřený dohled“ nad konkrétní finanční institucí v případě problémů
s plněním pravidel regulace, případně lze dozor v některých případech chápat také jako
dohled na místě.4
Další názor, že pojem dohled lze ztotožnit se supervizí
vykonávanou institucemi mimo strukturu státních orgánů, lze taktéž považovat za
spekulativní,5
přestože v současné době patří k majoritním legislativním snahám tendence
sjednocovat terminologii právě tímto způsobem.
Legální definice státní kontroly vychází ze zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve
znění pozdějších předpisů, a definuje kontrolu jako kontrolní činnost orgánů zaměřená na
hospodaření s finančními a hmotnými prostředky České republiky a plnění povinností
vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo uložených na základě těchto
předpisů.6
Při kontrole bývají zohledňována všechna, i obtížně měřitelná hlediska té dané
činnosti, tudíž kromě věcné správnosti taktéž účelnost, hospodárnost a efektivnost. Tyto
parametry vždy ale vycházející z objektivních požadavků, stanovených příslušnou právní
normou.
1
Přestože se z hlediska ekonomických teorií jedná pouze o spekulaci (viz teorie freebankingu), z hlediska
právního pojetí to lze považovat za dogma.
2
Nejčastěji vydávanými přímo samotným orgánem dohledu – proto často hovoříme přímo o orgánu regulace a
dohledu.
3
REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, 1. vydání, Praha: Management Press 1999, s. 42
4
U jiných autorů, například Hendrych, se můžeme setkat s odlišným pojetím termínu dohled a dozor.
5
Srovnej s ust. § 99 zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
6
Srovnej ust. § 3 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
3. Důvody zvýšené regulace a dohledu finančního systému
Finanční systém a jeho fungování s sebou nese značná rizika. Regulace finančních institucí
zdaleka převyšuje rozsah regulace a dohledu jiných podniků.7
Ochrana finančního systému by
měla směřovat jak směrem ke konečnému uživateli tohoto systému - spotřebiteli, tak
k ochraně fungování systému jako celku. Velmi důležitý se však v tomto ohledu jeví
poznatek, že přísnější regulace a dohled nezamezí provždy problémům finančních institucí.8
V oblasti finančních trhů dochází k výkonu dohledových aktivit vůči subjektům soukromého
práva, nepodřízeným orgánu dohledu. Dle Bakeše se dohled nad finančním systémem odlišuje
od jiných typů dohledu skutečností, že vždy souvisí (ať přímo či nepřímo) s tvorbou,
rozdělováním, a používáním peněžní masy či jejích částí dozorovanými subjekty, a to
zejména při jejich činnosti ve sféře soukromých financí.
Jako základní důvody zvýšené regulace a dohledu, vycházející z jednotlivých typů tržních
selhání,9
lze uvést systémové riziko, riziko zneužití trhů, zneužití dominantního postavení
a asymetrii informací.10
K těmto tržním selháním lze přičlenit ještě další dva důvody, a to
nedostatečná ochrana spotřebitele a jeho vkladů a riziko trestněprávní, zejména ve
smyslu legalizace výnosů z trestné činnosti.11
Dohledové aktivity nad finančním trhem by měly směřovat zejména do tří podstatných
oblastí, a to
systém licencování finančních institucí,
zajištění ochrany vkladů,
přiměřená formulace pravidel v oblastech kapitálové přiměřenosti a požadavků na
řízení a kontrolu.
7
JÍLEK, J., Finanční trhy a investování, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2009, s. 138
8
JÍLEK, J., Finanční trhy a investování, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2009, s. 141
9
PÁNEK, D., VALOVÁ, I., Bankovní regulace a dohled, 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 15
10
Informační asymetrii můžeme charakterizovat jako odlišný objem informací jednotlivých účastníků této
nepřímé směny V zásadě rozeznáváme dva druhy informační asymetri, a to:
Negativní výběr (adverse selection), což je proces vedoucí ke zhoršování kvality produkce prodávané na trhu s
významnou asymetrií informací či kvalifikační struktury a schopností zaměstnanců ve firmách. K negativnímu
výběru dochází ještě před uzavřením smlouvy mezi kupujícím a prodávajícím.
Morální hazard (moral hazard), což je je pojem vyjadřující možnost, že na trzích s významnou asymetrií
informací zneužijí lépe informované subjekty své postavení na úkor hůře informovaných subjektů.
11
Srovnej CRANSTON, R., Principles of banking law, 2. vydání, New York: Oxford University Press, 2002, s.
74-78
Dohled nad finančním systémem v širším slova smyslu by však měl zahrnovat ještě další
aspekty, a to zejména dohled nad měnou a dohled nad nelegálními praktikami spojenými
s finanční činností Z výše nastíněného rozdělení vyplývá, jak nesmírně komplikovanou úlohu
dohled plní a kolik aspektů je v dohledové funkci potřeba obsáhnout.
4. Uspořádání dohledu nad finančním systémem
Dohled nad finančním systémem je v jednotlivých zemích mnohdy odlišně strukturován.
Institucionálním uspořádáním finanční regulace a dohledu chápeme regulatorní instituci
(případně instituce), jejich kompetence v oblasti regulace finančního systému a oblasti
vlastního výkonu dohledu nad finančním systémem právně, tj. vymezením kompetencí v
zákoně, anebo smluvně, tj. dohodou o spolupráci.12
V rámci institucionálního uspořádání
rozeznáváme více či méně integrovaný dohled.
Sektorový model, resp. odvětvový model, formuje dohledovou strukturu, v níž jsou finanční
regulace a dohled institucionálně uspořádány podle základních sektorů finančního
zprostředkování (větší či menší míra oddělení dohledových institucí pro jednotlivé segmenty
trhu, tedy bankovnictví, pojišťovnictví atd).13
Funkcionální model v sobě zahrnuje řešení, kde finanční regulace a dohled sleduje ochranu
jednotlivých funkcí finančního systému (tento model se opírá o typologii jednotlivých tržních
selhání, proto odděluje ochranu investorů a spotřebitelů zaměřená na férové využívání trhů,
obezřetnostní regulaci a dohled, stabilitu finančního systému a ochranu hospodářské
soutěže).14
Při jakékoliv z modifikací všech těchto uspořádání však zpravidla platí, že antimonopolní
úřad má působnost pro celou ekonomiku z hlediska neúčelnosti vytváření samostatného
regulátora hospodářské soutěže na finančních trzích.
V případě úplné integrace se rozdíl mezi jednotlivými modely stírá, přičemž ovšem
mezinárodně není jasně stanovená priorita vhodnosti takovýchto integračních aktivit.
12
Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu v Evropské unii a úloha bank Evropského systému
centrálních bank ve finanční regulaci a dohledu [online], dostupné na:
[http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/metodick
e_studie/download/fin_regulace_eu.pdf], citováno dne 28.12. 2009
13
S sektorovým modelem se lze setkat kupříkladu v Polsku.
14
Tento typ dohledu lze objevit např. v Nizozemí, v němž je centrální banka pověřena obezřetnostním dohledem
nad všemi finančními institucemi a Úřad pro dohled finanční trhy (Authority for Financial Markets) pověřen
dohledem nad kapitálovým trhem a ochranou zájmů investorů a zákazníků finančních institucí.
Existuje poměrně mnoho dalších způsobů, jak členit systém regulace a dohledu.15
Poměrně
významným kritériem, jak v rámci těchto modelů systémy oddělovat, jsou instituce regulace a
dohledu.16
Model integrace dohledu do centrální banky, jaký známe v prostředí České
republiky, je v zemích Evropské unie zatím zastoupen pouze minoritně.
Taktéž americký model obecně vychází z funkcionálního principu regulace, který
předpokládá, že podobné aktivity by měly být z důvodu větší efektivity regulovány stejným
orgánem.17
5. Úrovně dohledu nad finančním systémem
Každý z finančních sektorů má svá charakteristická specifika, která je potřeba při provádění
dohledu zohledňovat, proto se v jednotlivých úrovních dohledu prolíná taktéž sektorové
hledisko. Některé dohledové aktivity, zejména opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti, však zasahují celý finanční systém.
5.1. Mezinárodní dohled, Systém tří „Core principles“
Pro regulaci a dohled na mezinárodní úrovni je nejpodstatnější zejména systém tří tzv. „Core
principles“, které již byly zmíněny jako jedny z nenormativních pramenů mezinárodního
práva finančního systému.
Stěžejní myšlenkou těchto klíčových principů je systém doporučení jednotlivým členským
zemím k posílení stability jednotlivých finančních sektorů a harmonizaci pravidel regulace.
Jedná se však zejména o doporučení institucionálně-organizační, kdy věcné rozdíly v přístupu
k regulaci jednotlivých finančních sektorů stále přetrvávají.18
K nejdůležitějším regulátorům a dohledovým organizacím na mezinárodní úrovni patří
bezpochyby Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBR) stojící při Bance pro
15
Poměrně důležitým kritériem pro fungování finančních trhů může být posouzení dle pravomoci a
odpovědnosti dohledové instituce, demokratičnosti jeho fungování nebo způsobu provádění této regulace.
16
PAVLÁT, V., KUBÍČEK, A., Regulace a dozor nad kapitálovými trhy. 1. vyd., Praha: Vysoká škola finanční
a správní, 2004, s. 15
17
MALLOY, M., Malloy's Principles of Bank Regulation, 2. vydání, NY: Thomson West, s. 14
18
Srovnej viz LITOŠOVÁ, R., RÝDL, T., SVOBODOVÁ, J., Je možná jednotná regulace finančního trhu?,
Bankovnictví 1/2008
mezinárodní platby.19
V rámci činnosti byly také vytvořeny Klíčové principy pro efektivní
bankovní regulaci.20
Jedná se o 25 doporučení, která již byla revidována, směřující do oblasti
činnosti bankovní instituce, zejména se zaměřením efektivitu dohledu, obezřetnostní principy
licencování a následného podnikání bank a příslušnou kapitálovou přiměřenost. Podrobně
jsou principy rozvedeny podle návazné metodiky.
V sektoru pojišťovnictví plní obdobnou úlohu Mezinárodní asociace orgánů dohledů v
pojišťovnictví (IAIS) a jeho Klíčové principy pojišťovnictví.21
Struktura dokumentů je
obdobná jako u Klíčových principů pro efektivní bankovní regulaci.
Pro oblast investičních služeb pak zabezpečuje tuto roli Mezinárodní organizace komisí pro
cenné papíry (IOSCO), která vydala Cíle a principy pro oblast kapitálových trhů a jejich
regulace.22
Tyto principy jsou na rozdíl od předchozích dvou zpracovány podrobněji bez
potřeby dalších specifikací pomocí metodik a zaměřují se zejména na kvalitativní požadavky
jednotlivých subjektů oprávněných poskytovat finanční služby.
Kromě triády orgánů působí napříč jednotlivými sektory Finančně-akční výbor proti praní
špinavých peněz (FATF) a jeho 40 doporučení.23
Charakter FATF je poněkud odlišných od
předchozích třech orgánů, protože se primárně nezaměřuje na vnitřní činnost jednotlivých
finančních institucí, ale zkoumá prostředky na vstupu směrem k finančnímu zprostředkování.
Jeho doporučení tedy směřují spíše do metody uzavírání klientských obchodů.
5.2. Dohled na úrovni Evropské Unie
Na evropské úrovni je dohled nad finančními trhy stále velmi roztříštěný, v reakci na
současnou finanční krizi však začíná docházet k formování nových Evropských dohledových
orgánů (ESA) v rámci Evropského systému finančních dohledových orgánů (ESFS) směřující
k zajištění stability evropského finančního systému. Jedním z výchozích motivů pro
19
Při BIS stojí taktéž další výbory, kupříkladu Výbor pro světový finanční systém nebo Výbor pro platební a
zúčtovací styk.
20
V překladu Core principles for effective banking regulation. Jednotlivé principy lze nalézt na stránkách Banky
pro mezinárodní platby. Dále BIS: Core principles for effective banking regulation [online], dostupne na:
[http://www.bis.org/publ/bcbs129.pdf], citováno dne 1. 3. 2010
21
International association of insurance supervisors: Insurance core principlea and methodology[online],
dostupné na: [http://www.iaisweb.org/__temp/Insurance_core_principles_and_methodology.pdf], citováno dne
2.3. 2010
22
IOSCO: Objectives and Principles of Securities Regulation [online], dostupné na:
[http://www.iosco.org/library/pubdocs/pdf/IOSCOPD154.pdf], citováno dne 2.3. 2010
23
FATF Standards: FATF 40 Recommendations [online], dostupné na: [http://www.fatfgafi.org/dataoecd/7/40/34849567.PDF],
citováno dne 8. února 2010
formování takovýchto orgánů je tzv. de Larosièrova zpráva24
a sdělení Komise „o evropském
finančním dohledu.“25
Integrace finančního systému se opírá o následující zásady, a to26
harmonizaci finanční regulace prostřednictvím evropského práva, konkrétně
prostřednictvím příslušných direktiv,
vzájemné uznávání těch národních pravidel, která nejsou harmonizována,
národní kompetence v oblasti výkonu dohledu a nově princip kontroly primárně
domovským regulačním orgánem u bank působících ve více zemích EU,
předpoklad úzké spolupráce mezi národními regulátory.
V současné době tedy stále vykonávají dohled nad finančním systémem dohledové orgány
jednotlivých států a toto uspořádání také vychází z tezí tzv. Lamfalussyho procesu27
, který
počítá s primární rolí regulátorů na národní úrovni a předurčuje formu pro harmonizaci
pravidel na nadnárodní úrovni.
Dohled nad finančním systémem na evropské úrovni v současné době tvoří zejména triáda
výborů, a to Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS), v budoucnu nahrazený
Evropským orgánem pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA), Výbor
evropských dozorových orgánů nad kapitálovým trhem (CESR) v budoucnu nahrazený
Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority,
ESMA) a Výbor evropských dozorových orgánů nad pojišťovnami a zaměstnaneckými
penzijními fondy (CEIOPS), v budoucnu nahrazený Evropským orgánem pro
pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Occupational
24
Pojmenována po Jacquesi de Larosiérovi, bývalému výkonnému řediteli Mezinárodního měnového fondu a
vedoucímu příslušné skupiny zpracovávající tuto doporučující zprávu.
25
Více srovnej viz Evropská rada: Pokračující opatření Evropské Unie proti hospodářské a finanční krizi
[online], dostupné na: [http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/Financial_crisis-CS.pdf], citováno
dne 11. března 2010
26
ERBENOVÁ, M., Globalizace finančních trhů a integrace dozoru nad finančním trhem České republiky,
příspěvek do Sborníku konference VŠFS „Aktuální vývoj finančních trhů, jejich regulace a dozor“, konané ve
dnech 14. a 15. 6. 2005 [online], dostupné na
[http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy
/download/erbenova_20050614_regularator_konference_VSFS_prednaska.pdf], citováno dne 23 února 2010.
27
Jedná o proces zahájený v roce 2000 rozhodnutím Rady ministrů financí o ustavení výboru pod
předsednictvím M. Lamfalussyho a s úkolem předložit návrhy, jak učinit evropskou legislativu pro cenné papíry
a regulaci kapitálových trhů flexibilnější, efektivnější a transparentnější. Více srovnej Chiu, H.Y., Regulatory
convergence in EU securities regulation, 1. Vydání, Alpheen aan den Rijn: Kluwer Law International, s. 70
Pensions Authority; EIOPA), a to na základě proponovaných nařízení Evropského parlamentu
a Rady.28
Kromě těchto transformovaných orgánů dohledu jednotlivých finančních sektorů by měly
vzniknout dva zcela nové orgány finančního dohledu, a to Evropského výboru pro
systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB) pro obezřetnostní dohled nad
finančním sektorem z makroekonomického pohledu a Evropského systému orgánů
finančního dohledu (European System of Financial Supervisors, ESFS) pro obezřetnostní
dohled nad finančním sektorem z mikroekonomického pohledu pravomoci výkonné jako
příprava technických norem, řešení potenciálních sporů mezi národními orgány dohledu nebo
zajištění shodného uplatňování příslušné legislativy ve všech členských státech EU. Tyto
orgány jsou někdy taktéž označovány za možné mezinárodní superregulátory k prevenci
finanční krize.29
Mimo výše zmíněné orgány lze do systému dohledu na úrovni Evropské unie zařadit taktéž
Evropskou centrální banku, která vykonává dohled a měnovou politiku na základě jejího
zmocnění Smlouvou o Evropské unii. Část těchto dohledových pravomocí je sdílena
s jednotlivými centrálními bankami členských zemí Evropské měnové unie.
5.3. Národní dohled
Česká republika od 1. května 2006 upustila od sektorového dohledu a došlo k integraci všech
dohledových institucí do centrální banky, a to na základě zákona č. 57/2006 Sb., o změně
zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, ve znění pozdějších
předpisů. Dříve vykonávala dohled nad bankovním sektorem Česká národní banka, dohled
nad kapitálovým trhem Komise pro cenné papíry, dohled nad pojišťovnami a penzijními
fondy Ministerstvo financí a dohled nad družstevními záložnami Úřad pro dohled nad
družstevními záložnami.
28
V nedávné době prošly návrhy nařízení připomínkami Evropské centrální banky. Více srovnej na: Evropská
centrální banka : Stanovisko ECB ze dne 18. března 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady,
kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES,
2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu
pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského
orgánu pro cenné papíry a trhy [online], dostupné na: [http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:087:0001:0008:CS:PDF],
citováno dne 20.března
2010
29
BBC: EU unveils new 'super-regulators [online], dostupné na:
[http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8270661.stm], citováno dne 15.března 2010
Systém regulace a dohledu v České republice před jeho sjednocením
Zdroj: Zpracováno na základě publikace MAŠINDOVÁ, V.: Institucionální uspořádání regulace a dohledu nad
finančním trhem v ČR z pohledu ČNB.30
V rámci strukturace integrovaného dohledu, který byl konsolidován v České národní bance,
fungovala do roku 2007 sekce bankovního dohledu, sekce dohledu nad pojišťovnami a sekce
ohledu nad kapitálovým trhem, kterou od 1. ledna 2008 vystřídal funkcionální model. Nyní
tedy v rámci organizačního dohledu v České národní bance funguje sekce dohledu nad
finančním trhem, sekce regulace a analýz finančního trhu a sekce licenčních a sankčních
řízení.31
Tuto konsolidaci lze shledat jako vcelku pochopitelný krok vycházející z drtivé majority bank
jako finančních zprostředkovatelů na české finanční scéně. Není od věci zmínit, že ač dříve
model poměrně výjimečný, je následován dalšími členskými zeměmi, kdy v současné době
přesáhl počet čtrnácti členských zemí.
6. Závěr
Otázku dohledu nad finančním trhem lze v podmínkách České republiky považovat za stále
velmi aktuální. Přetrvávající hospodářská recese s sebou nese zvýšená rizika jak pro finanční
zprostředkovatele, tak i ostatní subjekty na finančním trhu. Přestože české finanční instituce
30
MAŠINDOVÁ, V., Institucionální uspořádání regulace a dohledu nad finančním trhem v ČR z pohledu ČNB,
s. 52-54.
31
SINGER, M., Aktuální otázky dohledu nad finančním trhem, 2007 [online], dostupné na:
[http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy
/download/singer_20071214_dohled.pdf], citováno dne 7. února 2010
ŽŚůĞĚ
ZĞŐƵůĂĐĞ
ĞƐŬĄ ŶĄƌŽĚŶş
ďĂŶŬĂ
<ŽŵŝƐĞ ƉƌŽ
ĐĞŶŶĠ ƉĂƉşƌLJ
DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽ
ĨŝŶĂŶĐş
jƎĂĚ ĚŽŚůĞĚƵ
ŶĂĚ njĄůŽǎŶĂŵŝ
/ŶǀĞƐƚŝēŶş
ŝŶƐƚŝƚƵĐĞ
ĂŶŬLJ
WŽũŝƓƛŽǀŶLJ
WĞŶnjŝũŶş ĨŽŶĚLJ
ƌƵǎƐƚĞǀŶş
njĄůŽǎŶLJ
zastávají spíše konzervativní přístup a dohled nad nimi lze hodnotit jako efektivní, pořád je
zde otevřená otázka dohledu jejich fungování v nadnárodním měřítku. Ve stávajících
podmínkách, kdy na finančních trzích přetrvává trend internacionalizace a globalizace, se
prosazuje třístupňová úroveň dohledu na finančních trzích, a to národní, evropská a světová
úroveň.
Kontakt:
spravce@chalupecka.cz