ZMĚNY VE SPRÁVĚ DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE*
Damian Czudek, Kristýna Chalupecká
Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra finančního práva a národního
hospodářství
Abstrakt: Tento článek si klade za cíl představit čtenáři zásadní změny v oblasti správy daní,
ke kterým došlo v souvislosti s účinností od 1. ledna 2011 nového zákona upravujícího správu daní.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, nahradil po osmnácti letech platný a účinný zákon o správě
daní a poplatků. Tato problematika je však natolik široká, že by analýza každého institutu a
souvisejících změn v daňovém řádu vydala za samostatný článek. Autoři se proto pokusí představit
pouze základní změny a cíle jaké si klade nová úprava, paletu nově používaných pojmů, strukturu
daňového řádu a následně se zaměří na podrobnější analýzu a komparaci s dřívější úpravou otázek
týkajících se e-governmentu a s tím úzce souvisejících změn v doručování při správě daní.
V neposlední řadě bude řeč také o problematice poskytování informací daňovému subjektu – jasná
pravidla pro vedení daňového spisu a nahlížení do něj.
Kľúčové slová: daňový řád, správa daní, daňové řízení, základní zásady, doručování,
elektronizace, daňový spis, nahlížení do spisu,
Abstract: The main aim of the contributions is to present the crucial changes in the field of Tax
Administration that became effective from 1
st
January 2011 with new Tax Code. The Act No.
280/2009 Coll., Tax Code, replaced the Act on Tax and Fee Administration. This area is so vast that
proper analysis of every institute demands its own paper. For that reason the authors try to
introduce solely the most important changes and aim of the new regulation, also the scale of new
terms, the structure of the tax code and consequently the contribution they focus on the more
detailed analysis and comparison with the previous e-government regulation and attached changes
in the Tax Administration. The paper also mentions the providing information from the Tax file –
clear rules for Tax files administration and inspection.
Key words: Tax Code, Tax Administration, Tax proceedings, basic principles, delivering,
electronisation, Tax files, Tax Files inspection
1 ÚVOD
V poslední době došlo v českém daňovém procesu k „malé revoluci“ nebo spíše k jednomu
ze zásadních milníků v jeho evoluci. O evoluci mluvíme proto, že nový daňový řád
1
, který nabyl
účinnosti dne 1. ledna 2011, se zde nezjevil jako blesk z čistého nebe, ale jeho vzniku předcházely
roky práce a debaty nad podobou stěžejního předpisu, dovolíme si tvrdit, svého druhu „kodexu“
daňového práva. Daňový řád nahradil do té doby platný a účinný zákon o správě daní a poplatků
2
,
který byl za dobu své osmnáctileté existence mnohokrát novelizován
3
.
Daňový řád obsahuje především normy procesní, ale najdeme tam také normy svou povahou
hmotněprávní. Je tak určitým sjednocovatelem a samozřejmě lex generalis k jiným daňovým
zákonům
4
, neboť zde najdeme ustanovení společná pro všechny daňové předpisy.
Mohli bychom říci, že je to jeden z prvních kroků a možná i argumentů svědčící do budoucna
o samostatnosti daňového práva, jak je tomu u našich severních sousedů v Polsku. Zde se
*
Článek vznikl v rámci realizace projektu „Poskytování informací ve veřejné správě se zaměřením
na správu daní a elektronizaci výkonu veřejné správy“ z Programu rektora Masarykovy univerzity na
podporu tvůrčí činnosti studentů.
1
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, (dále také DŘ).
2
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále také ZSDP).
3
Průměr novelizací za jeden rok činí cca 3,2 novely v jednom roce.
4
Např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, atd.
setkáváme s názory, které již jsou obecně přijaty, že daňové právo se vydělilo z finančního práva a
je tak samostatným právním odvětvím. Jedním z propagátorů tohoto názoru je prof. Etel, který tvrdí,
že finanční právo vybuchlo a rozpadlo se na jednotlivá odvětví, které byly prvotně částí celku.
5
V České republice převažují tendence spíše konzervativní a daňové právo je tak bráno jako nedílná
součást práva finančního.
2 DAŇOVÝ ŘÁD – CÍLE ÚPRAVY
Finanční právo, zejména však právo daňové, je úzce spjato s neustále probíhajícími
změnami ve státě. Daňové příjmy stanoví jeden ze základních příjmů veřejných rozpočtů, které
nejen stát, ale i samosprávné celky nepochybně ke své existenci a plnění svých úkolů potřebují.
Daně jsou také jedním z nástrojů, jak ovlivnit ekonomický, někdy také politický vývoj ve státě. A
možná i proto dochází k neustálým změnám v této oblasti, které se následně projevují nespočtem
novelizací. Zákon o správě daní a poplatků nebyl žádnou výjimkou. Stal se tak za dobu své
existence nepřehledným a pro lepší a efektivnější plnění základního cíle správy daní, tj. správného
zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady
6
, nedostatečným.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k daňovému řádu, základními cíli nové právní úpravy jsou:
 vymezení a upřesnění použitých pojmů a jejich vazeb v jednotlivých institutech, což
by mělo ovlivnit pozitivně některé opakující se spory o výklad procesního zákona,
posílit právní jistotu adresátů norem daňového práva a vytvořit základ pro
sjednocení terminologie v rámci daňového práva,
 vytvoření systematicky uspořádaného a přehledného textu, který umožní snadnou a
přehlednou orientaci a který bude obsahovat pokud možno krátké a přehledné
paragrafy a odstavce, které přispívají k větší čitelnosti textu,
 rozšíření základních interpretačních zásad uplatňujících se při správě daní v
souladu s ústavním pořádkem, judikaturou a s reflexí obecných zásad činnosti
správních orgánů obsažených ve správním řádu, při současném zachování zásad
typických pro berní právo,
 zkvalitnění výkonu daňové administrativy a podpora klientského přístupu při jednání
s daňovými subjekty,
 širší míra zapojení výpočetní techniky v návaznosti na projekt jednotné elektronické
komunikace (e-government),
 nová úprava doručování koncipovaná tak, aby postavení adresáta bylo totožné s
obdobnými modely v jiných procesních řádech a zamezilo se možným obstrukcím a
vyhýbání se doručení,
 posunutí splatnosti daně ve výši, která byla stanovena nad rámec tvrzení daňového
subjektu, až za právní moc rozhodnutí,
 změnu v systému opravných a dozorčích prostředků, kde se rozšířil specificky
daňový postup umožňující podání dodatečných daňových tvrzení na nižší daň na
úkor obnovy řízení, což daňovým subjektům umožní účinněji brojit proti případným
nesprávným platebním výměrům, a to po celou dobu, po kterou je možno daňovou
povinnost měnit,
 změnu oproti současnému přístupu k odůvodnění rozhodnutí ve smyslu zakotvení
obecného požadavku, že každé rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění, nestanovíli
zvláštní úprava jinak,
 jednoznačné nastavení lhůty pro stanovení daně, která ohraničuje prostor, do kdy
lze zvyšovat i snižovat daňovou povinnost,
 předřazení priority úhrady daně před její příslušenství, které daňovému subjektu
umožní uhradit nejprve dlužnou daň a eliminovat tak vznik dalšího úročení,
 zavedení jednoznačných pravidel pro možnost opakování daňové kontroly,
5
Leonard Etel, Místo daňového práva v systému práva, Brno, Právnická fakulta, Masarykova
univerzita, 25.5.2009.
6
§ 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, srovnej také
dřívější definici: § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., zákon o správě daní a poplatků ve znění
pozdějších předpisů.
 podstatné a racionální omezení subsidiárního použití občanského soudního řádu při
daňové exekuci, tak, aby byly odstraněny pochybnosti, které důvodně vznikaly při
aplikaci správními úřady těch oprávnění, která stanovil občanský soudní řád pro
soudy a soudce,
 zavedení transparentních pravidel pro vedení spisu a nahlížení do něj, které
přispěje ke zkvalitnění kontaktů mezi správci daně a veřejností a usnadní orientaci
daňového subjektu ve spisovém materiálu.
7
V dalším výkladu se budeme zabývat pouze vybranými změnami, ke kterým mělo dojít
v souladu s výše představenými cíli nové úpravy. Středem naší pozornosti bude jednak
problematika nových pojmů v daňovém řádu, jeho struktura, nové instituty a změny v těch
stávajících, jako např. problematika poskytování informací daňovému subjektu – jasná pravidla pro
vedení daňového spisu a nahlížení do něj. V neposlední řadě se zastavíme u otázek týkajících se egovernmentu
a s tím úzce související změny v doručování při správě daní.
3 VZTAH SPRÁVNÍHO A DAŇOVÉHO ŘÁDU, ZÁKLADNÍ ZÁSADY SPRÁVY DANÍ
Dalším argumentem pro samostatnost daňového práva jakožto právního odvětví svědčí
skutečnost, že při správě daní se správní řád nepoužije.
8
Daňový proces je sice procesem
speciálním k procesu správnímu, ale jeho úprava v daňovém řádu je zcela autonomní a subsidiární
použití správního řádu je zde v zásadě vyloučeno. Jediné, co by bylo možné subsidiárně použít,
jsou základní zásady správního procesu upravené ve správním řádu
9
, které daňový řád neobsahuje.
Dle našeho názoru je to dnes prakticky spíše vyloučeno, neboť katalog základních zásad správy
daní obsažený v daňovém řádu
10
byl doplněn
11
. Avšak tam, kde právní úprava zákona (daňového
řádu) neodpovídá zásadám stanoveným v § 2 až 8 SŘ, je třeba postupovat podle těchto zásad i
v daňovém řízení
12
(dle názoru autorů by spíše mělo zaznít „při správě daní“).
Z pohledu vztahu daňového řádu a správního řádu je možno říci, že v tomto směru
v porovnání s úpravou obsaženou v zákoně o správě daní a poplatků nedošlo k žádným změnám a
byla zachována původní koncepce speciality, ale ne subsidiarity
13
a také i použití základních zásad
obsažených v zákoně o správě daní a poplatků pro celou správu daní a ne pouze pro daňové řízení
sensu stricto, jak to uvádějí ve svých pracích někteří autoři.
Nelze souhlasit s názorem Dubšekové, která tvrdí že, základní zásady (podle daňového
řádu) se uplatňují v průběhu celé správy daní a netýkají se pouze daňového řízení, jak tomu bylo
v ZSDP.
14
Zákon o správě daní a poplatků sice v svém § 2 definuje legislativní zkratku „daňové
řízení“ kterým rozumí řízení o daních v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními
předpisy…
15
, a dále s tímto pojmem operuje v rámci úpravy základních zásad, avšak pokud se
oprostíme od výkladu gramatického a vyjdeme z obsahu normy a smyslu zákona, dospějeme
k závěru, že se jedná o základní zásady uplatňované v rámci celé správy daní.
Z výše uvedeného vyplývá, že již zásady obsažené v zákoně o správě daní se vztahovaly na
celou správu daní, tj. i na jiná řízení než jen daňové řízení sensu stricto. Stejně, jak je tomu dnes
v úpravě obsažené v daňovém řádu.
16
7
Důvodová zpráva k návrhu zákona – daňový řád [online]. PSP tisk 685/0, část č. 2/4, [cit. 8. června
2011]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=52503
8
§ 262 zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
9
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
10
Část první, Hlava II – Základná zásady správy daní.
11
Katalog základních zásad doplněn o zásadu zákazu libovůle (§5 odst. 2 DŘ), zásadu
dispoziční a poučovací (§6 odst. 3 DŘ), zásadu vstřícnosti (§6 odst. 4 DŘ), zásadu ekonomie
řízení (§7 odst. 1 DŘ), zásadu legitimního očekávání (§8 odst. 2 DŘ)
12
Kobík, J., Kohoutková, A., Daňový řád s komentářem, Nakladatelství ANAG, 2010, str. 26
13
S výjimkou použití základních zásad…
14
Dubšeková, L., Průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu a jejich význam
pro daňový subjekt při jednání se správcem daně – I. část. Daně a právo v praxi, Wolters Kluwer
ČR, 8/2010, str. 5; srovnej také Kindl, M., Telecký, D., Válková, H. Zákon o správě daní a poplatků
Komentář. 1. vydání. Praha : Naklada- telství C. H. Beck, 2002, str. 35 a násl.
15
§ 2 odst. 1. zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
16
Srovnej. Mrkývka, P., Finanční právo a finanční správa 2. díl, Masarykova univerzita v Brně,
2004, str. 44 – zde Mrkývka hovoří o zásadách řízení bez ohledu na to, zda jde o daňové řízení
nebo ne. Srovnej také Kobík, J. Správa daní a poplatků s komentářem, Nakladatelství ANAG, 2008,
4 STRUKTURA DAŇOVÉHO ŘÁDU
V porovnání se zákonem o správě daní a poplatků nám daňový řád nabobtnal a obsahuje
266 paragrafů. Na jedné straně některé instituty byly upraveny celkem autonomně a úprava se
rozšířila – např. daňová exekuce; na straně druhé se jedná pouze o optický klam. Daňový řád byl
sestaven v souladu s legislativními pravidly vlády a také v souladu s výše citovanými cíli úpravy – tj.
daňový řád obsahuje kratší paragrafy a odstavce, což přispívá k větší čitelnosti a přehlednosti textu.
Došlo také ke značné změně struktury daňového řádu a přeskupení některých nelogicky
umístěných institutů v porovnání se „starým“ zákonem.
Daňový řád se skládá ze šesti částí:
1) Úvodní ustanovení (§ 1 - § 9) – Obsahují předmět a účel úpravy, základní zásady
správy daní.
2) Obecná část o správě daní (§ 10 - § 124) – Zde najdeme obecná ustanovení
týkající se celé správy daní, tj. i jednotlivých dílčích řízení dle části třetí daňového
řádu.
3) Zvláštní část o správě daní (§ 125 – § 245) – V této části jsou upravena jednotlivá
řízení: např. registrační, o závazném posouzení; a dále dílčí daňová řízení –
nalézací, při placení daní, o opravných a dozorčích prostředcích.
4) Následky porušení povinností při správě daní (§ 246 – § 254) – Tato část se
věnuje sankcím za porušení povinností – např. pokuty za opožděné tvrzení, penále,
úroky z prodlení…
5) Ustanovení společná, zmocňovací, přechodná a závěrečná (§ 255 - § 265) –
Obsahuje ustanovení týkající se ochrany mlčenlivosti uložené poradci, převodu
daňových výnosů, prominutí daně, stížnosti, vztahu ke správnímu řádu.
6) Účinnost (§ 266) – Účinnost zákona byla stanovena na 1. ledna 2011.
, které se dále dělí na hlavy, díly a oddíly.
5 ZÁKLADNÍ POJMY OBSAŽENÉ V DAŇOVÉM ŘÁDU
Než přistoupíme k základním – novým pojmům jaké obsahuje daňový řád, je zapotřebí si
vydefinovat tři základní pojmy celého daňového práva procesního, neboť jak je zřejmé z výše
uvedeného, činily problémy za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, ale zřejmě je budou činit i
za účinnosti daňového řádu, který však již striktně tyto pojmy rozlišuje, což je jeho nepochybným
přínosem a výsledkem tak bude omezení interpretačních potíží při aplikaci ustanovení daňového
řádu. Jak jsme již uváděli výše, je to i jeden ze základních cílů nové úpravy.
Těmito pojmy jsou: „daňový proces“, „správa daní“ a „daňové řízení“.
Pojem daňového procesu je pojmem nejširším a „zastřešujícím“ zbylé dva pojmy. Daňový
proces překračuje rámec úpravy v daňovém řádu, neboť pokud budeme hovořit o daňovém procesu,
budeme mít na mysli nejen již zmíněný daňový řád a postupy, které jsou daňovým řádem upraveny,
ale postupy všech účastníků daňových vztahů, a to např. postupy v rámci vztahu poplatník – plátce
v rámci jedné daně. Nikoli jen vztahu poplatníka a správce daně.
Správu daní definuje Mrkývka jako jeden z dílů veřejné správy, kterou se ve společnosti
zorganizované ve stát obecně rozumí správa veřejných záležitostí, realizovaná jako projev výkonné
moci ve státě.
17
Dále dodává, že od jiných dílů veřejné správy ji zejména odlišuje její předmět, což
je daň ve smyslu legislativní zkratky
18
. Daňový řád správu daní chápe jako postup, jehož cílem je
správné zjištění a stanovení daní a zajištění jejich úhrady.
19
Správou daní tedy budou postupy
str. 27 – Zde Kobík hovoří o základních zásadách činnosti správních orgánů dle správního
řádu a v případě daňového řízení (otázkou je, zda tím myslel opravdu pouze řízení nebo
správu daní) zakotvil zákonodárce v § 2 odst. 1 – 9 zákona o správě daní a poplatků.
17
Mrkývka, P., Finanční právo a finanční správa 2. díl, Masarykova univerzita v Brně, 2004, str. 27
18
§ 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů: „Daní se pro účely
tohoto zákona rozumí (i) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek; (ii)
peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že při jeho správě se postupuje podle tohoto zákona; (iii)
peněžité plnění v rámci dělené správy.“
19
§ 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,
subjektů dle daňového řádu, samozřejmě se specifiky typickými pro toto odvětví.
20
Pojem správy
daní tak bude podmnožinou pojmu daňový proces, ale bude pojmem širším než je daňové řízení.
Sice posledním, ale pro správu daní stěžejním pojmem je daňové řízení. Dříve docházelo ke
mnoha interpretačním problémům zákona o správě daní a poplatků, neboť zákon na některých
místech používal pojem daňové řízení sensu largo, tj. jako ekvivalent pojmu správa daní, nebo také
jak je tomu v úpravě daňového rádu dnes sensu stricto, tj. jako jedno z typů řízení, která se vedou
podle daňového řádu. Je ono samozřejmě řízením stěžejním, protože jak vyplývá z ustanovení §
134 daňového řádu, se daňové řízení vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a
zabezpečení její úhrady… Je tak zabezpečován základní cíl správy daní. Daňové řízení se dále dělí
na jednotlivé etapy, nebo je také můžeme nazvat dílčími daňovými řízeními. Jsou nimi:
 řízení nalézací (v jeho rámci vyměřovací, dále případně doměřovací či řízení o
opravných a dozorčích prostředcích),
 řízení při placení daní (posečkání nebo splátkování, zajištění daně, exekuční,
řízení o opravných a dozorčích prostředcích)
 řízení o opravných a dozorčích prostředcích.
Lze konstatovat, že přesné vymezení základních pojmů používaných ve kterémkoli právním
odvětví je jeho alfou a omegou. A tak i konečně v oblasti berní máme alespoň o něco sjednocenou
a přesněji vymezenou terminologii. Jen doufáme, že i v dalším legislativním snažení se přijatého
pojmosloví budou zákonodárci držet. Samozřejmě také v návazných speciálních daňových
předpisech.
Dalším pojmem, se kterým jsme i my v předchozím textu dosti operovali, ale používá jej i
daňový řád, avšak jej exaktně nedefinuje, je termín „postup“. Lze dovodit, že postup je obecné
označení pro veškeré úkony a soubory úkonů (tvořící dále postupy a řízení), které jsou činěny
v rámci správy daní, a to primárně správcem daně (za součinnosti osob zúčastněných na řízení,
které k tomu zavazuje zákon nebo správce).
21
„Postupy“ jsou upraveny v rámci částí druhé, hlavy VI
s názvem Řízení a další postupy, kde jsou definovány základní úkony (podání), „zásady“ řízení
(jednací jazyk) a jiné instituty (postoupení, vyloučení úřední osoby). V díle druhém této hlavy pak
najdeme úpravu postupů používaných při správě daní, a těmi jsou:
 Vyhledávací činnost
 Podávání vysvětlení
 Místní šetření
 Daňová kontrola
 Postup k odstranění pochybností.
Nyní přejdeme k některým nejdůležitějším změněným nebo novým pojmům, které daňový řád
zavedl.
Hned prvním důležitým pojmem, resp. přesněji řečeno legislativní zkratkou, je „(řádné nebo
dodatečné) daňové tvrzení“
22
. Zákonodárce použil termínu prvorepublikového a pod touto zkratkou
se schovává daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Souhrnný pojem daňové tvrzení a termín
daňové přiznání nejsou synonymy a nemůžeme je, jak tak činí zejména někteří přednášející,
zaměňovat. Zákon tyto dva pojmy striktně rozlišuje, a tam, kde hovoří pouze o daňovém přiznání,
má na mysli pouze a jen daňové přiznání. Tam kde je použit termín daňové tvrzení, myslí se tím
přiznání, hlášení vyúčtování…
Dále zákonodárce upravil vymezení subjektů a v chápání daňového řádu je daňový subjekt
23
a třetí osoba
24
osobou zúčastněnou na správě daní. Zmizely pojmy jako osoba zúčastněná na
řízení a osoba předzvědná. Nenajdeme zde také definici osoby blízké. Pro tento účel se použije
úprava v občanskoprávních předpisech. Za třetí osobu bude považován ten, kdo není daňovým
subjektem, ale má práva a povinnosti při správě daní, nebo jehož práva a povinnosti jsou správou
daní dotčena. Třetími osobami tak může být zástupce, auditor, znalec, daňový poradce, tlumočník…
20
Viz. výše o subsidiární aplikace správního řádu
21
Mrkývka, P., Správa daní podle daňového řádu, Právnická fakulta Masarykovy univerzity,
přednáška dne 16. 2. 2011.
22
§ 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
23
§ 20 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
24
§ 22 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Co se týče subjektů, objevuje se nový pojem „odborného konzultanta“
25
. Toho si může
daňový subjekt nebo jeho zástupce přibrat k jednání. Tento institut byl zaveden zejména s ohledem
na složitost řešených problému v rámci správy daní, kdy je mnohdy zapotřebí i odborníka úzce
specializovaného.
Kromě těchto novinek lze ještě vypíchnout definici „úřední osoby“
26
, dále nové pojmy jako
atrakce
27
, nová úprava vedení spisu
28
– viz další výklad; institut nicotnosti rozhodnutí
29
, kterým
byla nahrazena neplatnost rozhodnutí.
Nesmíme také zapomenout na změny v úpravě jednacího jazyka před správcem daně
30
, ve
lhůtách a jejich počítání, institutu daňové kontroly, kde zákonodárce zareagoval na bohatou
judikaturu, problematice sankcí a daňových exekucí.
Ke značným změnám, a to směrem ve prospěch daňového subjektu, došlo i v úpravě vedení
spisu a práva do něj nahlédnout. V porovnání s předchozím stavem daňový řád obsahuje přesnou
úpravu spisu
31
– jak se dělí, co může být jeho obsahem a jasná pravidla pro jeho vedení – tzn. např.
soupis listin. Odstavec 1 § 64 daňového řádu stanovuje, že písemnosti, které se týkají práva a
povinností daňového subjektu, se zakládají do spisu, a následně je v tomto ustanovení
demonstrativně vyjmenovává.
32
Pro nás jsou však nejdůležitější odstavce 4 a 5 tohoto paragrafu. Odstavec 4 totiž stanoví
členění spisu do jednotlivých částí. Ke každé dani a daňovému řízení, které je o ní vedeno, je
věnována ve spise samostatná část. Výjimku tvoří úsek řízení týkající se vymáhání, který je řazen
společně pro více řízení, protože vymáhání může probíhat společně pro více nedoplatků. Dále zde
zákon vyjmenovává část týkající se dalších povinností, o kterých se řízení vede (např. registrační
řízení, řízení o závazném posouzení) a část týkající se řízení o pořádkových pokutách. Pro nás je
nejdůležitější část nazvaná vyhledávací, do které není podle § 66 odst. 1 daňového řádu daňový
subjekt zásadně
33
oprávněn nahlédnout.
34
Nová úprava vedení spisu tak nepochybně přispívá k větší jistotě a informovanosti daňových
subjektů a jejich možnosti účinněji a efektivněji hájit svá práva.
6 DORUČOVÁNÍ DLE DAŇOVÉHO ŘÁDU
Doručování má zásadní význam pro, troufáme si tvrdit, všechna právní odvětví a pro zajištění
procesních práv účastníků řízení a samozřejmě i pro realizaci hmotněprávních norem.
35
Doručování
je jedním ze stěžejních institutů nejen daňového řízení, neboť slouží je komunikaci s jejich
účastníky, resp. seznámení jich s určitým postupem, úkonem, rozhodnutím čí obsahem jiného
dokumentu. Např. Gammer doručováním rozumí formální akt předání (transferu) něčeho, jako
například dokumentu, předání do držení nebo do vlastnictví něčeho někomu jinému.
36
25
§ 31 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
26
§ 12 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
27
§ 19 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
28
§ 64 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
29
§ 105 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
30
§ 76 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
31
§§ 64 a 65 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
32
Z pohledu prováděné elektronizace veřejné správy a v návaznosti na zákon č. 300/2000 Sb., o
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů
32
, je
důležité ustanovení odstavce 2 téhož paragrafu, které klade rovnítko mezi datovou zprávou, tak jak
je vymezena v zákoně č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ze znění pozdějších předpisů, a
„klasickou“ písemností. Takže jako písemnost při správě daní bude chápána jak listinná, tak i datová
zpráva.
33
Zákon obsahuje, tak jako stávající úprava, ustanovení umožňující nahlédnutí i do vyhledávací
části spisu, a to za předpokladu, že se jedná o odůvodněný případ a zároveň není ohrožen zájem
jiného daňového subjektu nebo osob zúčastněných na správě daní nebo cíl správy daní.
34
Czudek, D., Chalupecká, K., Nahlížení do daňového spisu jako projev práva na informace a s tím
související nástin změn v připravovaném daňovém řádu. Daně a finance, Praha : Comenius Print,
roč.XVII, 7-8/2009,
35
Czudek, D., Chalupecka, K., Změny v doručování po 1.7.2009 se zaměřením na správu daní, In:
COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk University, 2010,
36
Garner, B., A., Black`s Law Dictionary, USA : WEST, 2009, s. 494.
Pro zrychlení a zefektivnění všech řízení bylo nutné platnou úpravu doručování pozměnit a
zvolenou cestou byla cesta datových schránek, jakožto projev elektronizace všech oblastí našeho
života. Dne 1. 7. 2009 nabyl účinnosti zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů, zvaný také e-Gov aktem
37
. V souvislosti s tímto zákonem byl přijat také zákon č.
301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických
úkonech a autorizované konverzi dokumentů
38
.
Citovaným zákonem byl novelizován také tehdy platný a účinný zákon o správě daní a
poplatků, resp. jeho ustanovení §§ 17a - Elektronické doručování a 17b - Neúčinnost doručení.
Nové znění ustanovení § 17a zákona o správě daní a poplatků: „Adresátovi, který má zpřístupněnou
datovou schránku, se doručuje přednostně podle zvláštního zákona“. Zvláštním zákonem je již výše
citovaný e-Gov akt. Dle této úpravy je přednostně před dalšími způsoby doručování nutné využít
doručování do datové schránky, pokud ji má daný subjekt zřízenou.
Od 1. listopadu 2009 je spuštěn systém datových schránek, a ty se musejí povinně používat
pro obousměrnou komunikaci orgánů veřejné moci mezi sebou, a dále při komunikaci orgánů
veřejné moci vůči právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, kterým byla zřízena datová
schránka ze zákona, a právnickým nebo fyzickým osobám, kterým byla datová schránka zřízena na
základě jejich žádosti. Je zde vidět snaha o unifikaci doručování v oblasti veřejné správy. Jsou zde
však zachována také specifika doručování v daňové správě (doručování hromadným předpisným
seznamem)
39
. Problematika datových schránek je natolik široká, že by její analýza vydala na
samostatný článek, proto odkazujeme na publikace s tímto tématem související.
40
Vraťme se k doručování dle daňového řádu. Zde se bude doručovat ustanovení § 39 odst. 1
daňového řádu a správce daně má na výběr ze dvou způsobů doručování, a to:
a) při ústním jednání nebo při jiném úkonu, nebo
b) elektronicky.
Úprava elektronického doručování dle daňového řádu je v podstatě shodná s úpravou dle
novelizovaného zákona o správě daní a poplatků a najdeme ji v díle 2 - Elektronické doručování,
která obsahuje jediný paragraf, a to § 42 nazvaný „Doručování prostřednictvím datové schránky“,
který stanoví: „Osobě, která má zpřístupněnou datovou schránku, se doručuje elektronicky podle
jiného právního předpisu“. Z důvodové zprávy k návrhu daňového řádu vyplývá, že i při použití
tohoto zvláštního zákona pro doručování se uplatní obecná ustanovení daňového řádu jako např.
pravidlo o přednostním doručení zástupci
41
nebo ustanovení o neúčinnosti doručení
42
.
43
37
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění
pozdějších předpisů.
38
Zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších
39
Důvodová zpráva k návrhu zákona – daňový řád [online]. PSP tisk 685/0, část č. 2/4, [cit. 8.
června 2011]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=52503.
40
Např.:
 Czudek, D., Doručování do datových schránek – 2 roky poté, In: COFOLA 2011: the
Conference Proceedings, 1. edition. Brno: Masaryk University, 2011 – dosud
nepublikováno;
 Czudek, D., Electronisation of the Public Administration primarily focusing on the Data
boxes, In: New Economic Challenges – 3rd International PhD Students Conference. Brno,
2010. Brno : Masarykova univerzita, 2011 – dosud nepublikováno;
 Czudek, D., Chalupecká, K., Změny v doručování po 1.7.2009 se zaměřením na správu
daní, In: COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk
University, 2010,
 Smejkal, V., Datové schránky nastupují, Právní rádce, 2009;
 Koščík, M., Datové schránky – Byly naplněny cíle právní regulace? In: COFOLA 2010: the
Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk University, 2010;
 Mates, P., Smejkal, V., E-government v českém právu. Praha: Linde, 2006;
41
§ 41 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
42
§ 48 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
43
Czudek, D., Chalupecká, K., Změny v doručování po 1.7.2009 se zaměřením na správu daní, In:
COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk University, 2010,
Až pokud není možné dle odstavce prvního - podle názorů autorů by se mělo jednat
objektivní nemožnost
44
- daňový subjekt nemá zřízenou datovou schránku, doručuje správce daně
zásilky prostřednictvím:
a) provozovatele poštovních služeb,
b) úřední osoby pověřenou doručováním, nebo
c) jiného orgánu, o němž to stanoví zákon.
Z představeného je vidět, že autoři daňového řádu postupovali v souladu s cíli vytyčenými jak
v důvodové zprávě k daňovému řádu, tak v důvodové zprávě k zákonu o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokumentů. Zde se dočteme, že cílem je zrychlit a zefektivnit řízení. Jedním
ze způsobů jsou právě naznačené změny v úpravě doručování, a to příklon na stranu elektronických
forem doručování a také rozšíření fikce doručení – zejména její široké použití v úpravě datových
schránek
45
, co má zamezit vyhýbání se doručení, a tím i průtahům v řízení.
7 ZÁVER
Z výše uvedeného je zřejmé, že správa daní v České republice doznala podstatných změn.
Je možné již říci, že se určitě zákonodárci podařilo zbavit se určitých problémů, se kterým se za
účinnosti zákona o správě daní a poplatků správce daně, ale i daňový subjekt potýkal. Změny jsou
určitě reakcí na zkušenosti nabyté za dobu 18ti let účinnosti citovaného zákona. Za tuto dobu se
vytvořila také bohatá judikatura, která napomáhala zejména s výkladovými obtížemi zákona o
správě daní a poplatků. I s ohledem na množství novel tak bylo nutností vytvořit zbrusu nový
předpis odpovídající dnešním potřebám, který by také reagoval na již zmíněné zkušenosti a
nepřeberné množství soudních rozhodnutí. Daňový řád je ve srovnání se zákonem o správě daní a
poplatků nepochybně kodexem moderním. Necháme se překvapit, zda a jak bude daňový řád
subjektům na obou stranách barikády sloužit.
Použitá literatúra:
Kobík, J., Kohoutková, A., Daňový řád s komentářem, Nakladatelství ANAG, 2010;
Kobík, J. Správa daní a poplatků s komentářem, Nakladatelství ANAG, 2008;
Dubšeková, L., Průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu a jejich význam
pro daňový subjekt při jednání se správcem daně – I. část. Daně a právo v praxi, Wolters Kluwer
ČR, 8/2010;
Mrkývka, P., Finanční právo a finanční správa 2. díl, Masarykova univerzita v Brně, 2004;
Garner, B., A., Black`s Law Dictionary, USA : WEST, 2009;
Czudek, D., Chalupecka, K., Změny v doručování po 1.7.2009 se zaměřením na správu daní, In:
COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk University, 2010;
Czudek, D., Chalupecká, K., Nahlížení do daňového spisu jako projev práva na informace a s tím
související nástin změn v připravovaném daňovém řádu. Daně a finance, Praha : Comenius Print,
roč.XVII, 7-8/2009;
Leonard Etel, Místo daňového práva v systému práva, Brno, Právnická fakulta, Masarykova
univerzita, 25.5.2009;
Mrkývka, P., Správa daní podle daňového řádu, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, přednáška
dne 16. 2. 2011;
Důvodová zpráva k návrhu zákona – daňový řád [online]. PSP tisk 685/0, část č. 2/4, [cit. 8. června
2011]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=52503
Kontaktné údaje:
Mgr. Damian Czudek / JUDr. Ing. Kristýna Chalupecká
damian@czudek.cz / spravce@chalupecka.cz
Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Katedra finančního práva a národního hospodářství
Veveří 70
611 80 Brno
44
Tamtéž.
45
Fikce doručení nastává v okamžiku, když se oprávněná osoba přihlásí do datové schránky.
Mluvíme zde o fikci, a to z toho důvodu, že není třeba, aby byla konkrétní zpráva či přiložený soubor
otevřen, tj. aby se adresát s obsahem skutečně seznámil. Pokud tedy nenastane první způsob fikce
doručení, presumuje se, že bude doručeno 10. dnem ode dne dodání dokumentu do datové
schránky adresáta.
Česká republika
Czudek, D., Chalupecká, K., Změny ve správě daní v České
republice, Papiernička, Slovensko, 2011