P o u č e n í o postupu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmu fyzických osob, srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní nepostižitelná částka. Její výši a způsob výpočtu stanoví zvláštní právní předpis (nařízení vlády č. 63/1998 Sb.). Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách (zbytku čisté mzdy), lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jednu třetinu a pro přednostní pohledávky dvě třetiny. Přednostní pohledávky se srážejí nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Třetí třetina se nesráží a zůstává vždy povinnému Zvláštní právní předpis (nařízení vlády č. 63/1998 Sb.) stanoví částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení. Tato částka se přičlení k první třetině zbytku čisté mzdy. Přednostními pohledávkami jsou: a) pohledávky výživného b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví c) pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy d) pohledávky daní a poplatků e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky na veřejné zdravotní pojištění g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče. Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo pohledávky ostatní. ( O.s.ř. č. 210-poučení o postupu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy-první strana) Jsou-li srážky prováděny z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce. Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla. Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh oprávněnému byly již vyplaceny. Dochází-li k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. Srážky lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Mzda povinného je u plátce mzdy postižena dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. U každého dalšího plátce je mzda povinného postižena dnem, kdy se od povinného nebo dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy bylo plátci mzdy soudem doručeno vyrozumění o tom, že proti povinnému byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Plátce mzdy a každý další plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky. (O.s.ř. č. 210 - poučení o postupu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy- druhá strana)