Vybrané problémy mezinárodního práva soukromého

I. blok konzultací 16.10.2020:

  • Termín konzultace: pátek 16.10.2020 od 14:00 do 17:40
  • Forma: BEZKONTAKTNĚ - od 14 - 15.40 Teams, od 16 - 18 bude v IS MUNI v interaktivní osnově ozvučený power point
  • Odkaz na přednášku: v týmu byste měli vidět naplánovanou schůzku, měl Vám dojít i automatický email
  • Přednášející:  
Obsah konzultace

  • Mezinárodní právo soukromé – historie, pojem, předmět a účel
  • Prameny mezinárodního práva soukromého a vazby mezi nimi (příklady z jednotlivých oblastí MPS a EMPS), evropský justiční prostor
  • Metody úpravy soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem – metoda kolizní a metoda přímá
  • Kolizní normy – účel, struktura, druhy
  • Úvod do mezinárodního práva procesního (příslušnost, uznání a výkon rozhodnutí)

Cíle přednášky

  • seznámíte se s pojmem mezinárodního práva soukromého, porozumíte a pochopíte jeho předmět
  • dozvíte se něco z dějin mezinárodního práva soukromého
  • seznámíte se s prameny mezinárodního práva soukromého a s jejich působností
  • pochopíte vzájemné vztahy pramenů
  • budete umět aplikovat vazbu pramenů na jednotlivých příkladech
  • porozumíte pojmu Evropský justiční prostor a jeho významu
  • osvojíte si základní metody úpravy mezinárodního práva soukromého
  • zjistíte, jaké druhy norem používá mezinárodní právo soukromé
  • seznámíte se s kolizní normou a budete umět s ní zacházet
  • zjistíte, co to je mezinárodní právo procesní a jeho základní pojmy (příslušnost, uznání a výkon rozhodnutí)
  • to vše bude znázorněno na příkladech
Studijní materiály

Prezentace k přednášce (vložena níže jako soubor).

Základní literatura:

ROZEHNALOVÁ, Naděžda;  VALDHANS, Jiří. Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 114 s.

  • kapitoly 1, 2 (str. 7 - 47)
  • kapitola 7 (str. 110 - 114)

Doporučená rozšiřující studijní literatura:

ROZEHNALOVÁ, Naděžda, Jiří VALDHANS, Klára DRLIČKOVÁ a Tereza KYSELOVSKÁ. Úvod do mezinárodního práva soukromého. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017. 304 s. 

  • kapitoly 1 - 4 (str. 19 - 80)
Základní pojmy - přehled

Mezinárodní právo soukromé = samostatné odvětví českého právního řádu, jehož účelem je úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem

Předmět mezinárodního práva soukromého = soukromoprávní poměry s mezinárodním prvkem

Soukromoprávní poměry = poměry:

  • občanskoprávní (př. nájemní smlouva na byt, dědické poměry)
  • obchodněprávní (př. poměry mezi společníkem obchodní společnosti a touto společností, kupní smlouva mezi podnikateli)
  • rodinněprávní (př. manželství, vztahy mezi rodiči a jejich dětmi)
  • pracovněprávní (př. pracovní smlouva)

Mezinárodní prvek

- vyjadřuje, že určitý soukromoprávní poměr se dotýká více než jednoho státu
- může spočívat v:

  • subjektu právního poměru (např. kupní smlouva uzavřená mezi osobami, které mají bydliště v různých státech, uzavření manželství mezi osobami různé státní příslušnosti)
  • skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního poměru (např. dopravní nehoda, k níž došlo na území cizího státu, smlouva byla podepsána na území jiného státu)
  • předmětu právního poměru (předmět koupě - např. nemovitost - se nachází v zahraničí)
  • souvislosti s jiným právním vztahem, který se sám řídí cizím právem

Prameny mezinárodního práva soukromého

- skupiny pramenů mezinárodního práva soukromého (podle původu):

  • vnitrostátní právní předpisy
  • mezinárodní smlouvy
  • právní předpisy EU

- základní pravidla pro řešení kolizí pramenů mezinárodního práva soukromého:

  • vnitrostátní předpis x mezinárodní smlouva -> aplikační přednost mezinárodních smluv (článek 10 Ústavy ČR)
  • vnitrostátní předpis x právní předpis EU -> aplikační přednost unijních předpisů (právo EU a judikatura Soudního dvora)
  • právní předpis EU x mezinárodní smlouva -> není obecné pravidlo, řešeno obvykle v unijních předpisech
  • mezinárodní smlouva x mezinárodní smlouva  -> záleží na konkrétní situace, pravidla "lex posterior derogat priori", "lex specialis derogat generali"

Evropský justiční prostor (v civilních otázkách)

- jedná se o souhrn právních norem, které regulují: 

  • jednotné nakládání s hmotným právem (nikoli jednotné hmotné normy, jedná se tedy o unifikaci kolizních norem)
  • zajištění jednotného přístupu k soudům (jednotná pravidla pro určení mezinárodní soudní pravomoci/ příslušnosti)
  • "volný pohyb soudních rozhodnutí" (jednotné nakládání s rozhodnutími vydanými soudy členských států, tedy hladký průběh uznání a výkonu soudních rozhodnutí mezi členskými státy)
  • mezinárodní právní pomoc (přeshraniční doručování, dokazování atd.)
  • a to v řízeních, v nichž je rozhodováno o právech a povinnostech v oblasti soukromého práva (občanské, obchodní, rodinné, pracovní právo).

- z hlediska původu pramenů je evropský justiční prostor tvořen:

  • normami práva EU (jedná se především o nařízení - např. nařízení Řím I) 
  • mezinárodními smlouvami uzavřenými EU
  • vnitrostátními normami členských států přijatými za účelem provedení práva EU (provedení zásadně vyžadují směrnice, v některých případech i nařízení - např. úprava řízení o prohlášení vykonatelnosti v ZMPS jako důsledek provedení nařízení Brusel I)

- formování evropského justičního prostoru je doprovodným jevem ekonomické integrace v rámci EU a vzniku jednotného vnitřního trhu. Tomu odpovídá i vývoj (od čl. 220 Smlouvy o ES až po změny provedené Lisabonskou smlouvou - čl. 81 a násl. SFEU). 

Metody úpravy v mezinárodním právu soukromém

  • metoda kolizní
  • metoda přímá

Kolizní metoda

- základní metoda právní úpravy v mezinárodním právu soukromém, ve vztahu k metodě přímé je metodou obecnou (tj. uplatní se jen tehdy a tam, neexistuje-li přímá úprava pro danou otázku)

- provádí výběr rozhodného právního řádu za pomoci kolizních kritérií (hraničních určovatelů)

Struktura kolizní normy

  • rozsah - vymezuje okruh právních otázek, na které se kolizní norma vztahuje (např. závazky ze smluv, věcná práva k nemovitostem, dědické poměry)
  • navázání - určuje rozhodné právo pro okruh otázek vymezených v rozsahu kolizní normy, a to za pomoci hraničního určovatele, který je součástí navázání
Kontrolní otázky
  1. Co je to mezinárodní právo soukromé? Je součástí vnitrostátního práva, nebo mezinárodního práva veřejného? 
  2. Co si představíte pod pojmem soukromoprávní poměry? Která odvětví soukromého práva znáte?
  3. Jaký je účel mezinárodního práva soukromého?
  4. Co je předmětem mezinárodního práva soukromého?
  5. V čem může spočívat mezinárodní prvek? Uveďte na příkladech.
  6. Rozhodněte, zda se v následujících případech vyskytuje dostatečně významný mezinárodní prvek: 
    1. Karel, Čech s bydlištěm v Brně, si při cestě z fakulty vyměnil ve směnárně (založené dle českého práva) české koruny za eura. 
    2. Karel v předchozím příkladu se rozhodl totiž odjet na dovolenou do Itálie. Vzhledem k tomu, že neměl kufr, rozhodl se jej nakoupit u společnosti Kufry, a.s., sídlo a místo podnikání v ČR. Kufr byl vyroben a přivezen z Polska.  
    3. Karel si následně sedl k počítači a prostřednictvím Booking.com se rozhodl zarezervovat a následně zaplatit ubytování v Římě. 
    4. Karel na cestě do Itálie (jel svým vozidlem, registrovaným v ČR) nedal na křižovatce v Rakousku přednost v jízdě a srazil Petera, slovenského státního příslušníka s bydlištěm v Bratislavě, jehož auto bylo registrováno na Slovensku. 
  7. V čem spočívá mezinárodní prvek v následujících situacích?
    1. Česká společnost, se sídlem a místem podnikání v Brně, uzavřela kupní smlouvu se společností XIUN, se sídlem a místem podnikání v Pekingu. 
    2. Společnost Apartmer, a.s., se sídlem v Praze, pronajímá apartmány na Francouzské riviéře poblíž města Nice. Apartmán si pronajala na týdenní teambuilding start-up společnost GOandGO, se sídlem a místem podnikání v Pardubicích. 
    3. Viz situaci 4) v předchozím příkladu.
  8. Jaké tři základní otázky MPS řeší? 
  9. Zamyslete se nad tím, proč je výhodné řešit spor podle českého práva před českými soudy. 
  10. Zvažte, jaké výhody a nevýhody může mít sudiště v zahraničí.
  11. Stručně popište vývoj MPS.
  12. Jaké existují tři základní skupiny pramenů v MPS?
  13. Uveďte příklady předpisů, které spadají do jednotlivých kategorií.
  14. Jak se řeší kolize těchto pramenů? Vymyslete konkrétní příklady.
  15. Co vyjadřuje pojem "evropský justiční prostor"? Co je jeho součástí? 
  16. Jaké jsou dvě základní metody úpravy v MPS? A jaký je jejich vztah?
  17. Co je podstatou kolizní metody? Jakou funkci mají kolizní normy?
  18. Z jakých dvou částí se skládá kolizní norma?
  19. Co je to hraniční určovatel? K čemu slouží? 
  20. V jakých předpisech byste hledali kolizní normy pro úpravu základních soukromoprávních poměrů? 
  21. Co je podstatou přímé normy?
  22. Rozhodněte, zda se jedná o přímou nebo kolizní normu:
    1. „Právo kupujícího z vad zboží zaniká, jestliže kupující neoznámí prodávajícímu povahu těchto vad v přiměřené době poté, kdy je zjistil nebo je měl zjistit.“
    2. „Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí.“
    3. „Dopravce odpovídá za vzniklou škodu, jež nastala tím, že došlo k usmrcení nebo zranění cestujícího, jestliže se nehoda, která způsobila usmrcení nebo zranění, stala na palubě letadla nebo v průběhu jakýchkoliv operací při nastupování do letadla nebo vystupování z něho.“
    4. „Forma uzavření manželství se řídí právním řádem platným v místě, v němž se manželství uzavírá."
  23. Jaké základní pojmy z oblasti mezinárodního práva procesního znáte? Stručně je charakterizujte.

Máte-li dotaz, můžete jej vznést také v diskusním fóru: