Katedra správní vědy a správního práva
1
BM505Zk Základy správní vědy
1. přednáška 2.10.2020
Témata přednášky:
1. Správní věda – pojem, charakteristika, metody.
2. Vývoj a význam zkoumání veřejné správy v současných
podmínkách a v evropském kontextu,
Přednášející: doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.
1. Správní věda:
Centrálním pojmem = Veřejná správa
- a to jako komplexní, multikriteriální společenský jev,
- a to v jeho reálné existenci a působení, také jako složitý a
členitý systém.
Přístupy ke zkoumání veřejné správy:
 Rozmanitost, členitost VS – vede k možnost více přístupů.
Tedy zkoumání různých stránek veřejné správy, různými
metodami.
 Vývoj VS v čase, pružnost – více či méně dle potřeb
společnosti (státu). Takto se vyvíjí, resp. měla a mohla by se
vyvíjet také správní věda.
-----------------------------------------------------------------------------------
POZN. - podstatné:
VS = správa veřejných záležitostí, spojena s veřejným zájmem a
vázána legalitou = odlišnost správy od managementu (= řízení
podniků), i když jeho prvky či metody využívány.
Katedra správní vědy a správního práva 2
POZN.: K pojmu veřejná správa:
- Pojem „správa“
- Pojem „řízení“, „management“.
Znaky správy ( institucionalizace, strukturovanost, trvalost,
+ u VS povinnostní povaha + veřejný zájme + legalita)
--------------------------------------------------------------
Správa veřejná a správa soukromá, rozdíly:
obdobně jako u práva soukromého a veřejného.
Prvek účelový a prvek právní ve veřejné správě.
(srov. pojmy zákonnost a správnost).
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 3
Administrativistika – Správní studia
 Veřejná správa, jako složitý společenský jev, a také významný řídící
systém ve společnosti, je dlouhodobě předmětem zájmu mnohých
subjektů, a to z různých důvodů a hledisek, a postupně také
různých vědních oborů.
Konkrétní zájem o veřejnou správu vykrystalizoval do hlavních oborů,
se specifickými úhly pohledu, resp. zájmem o aspekty veřejné správy:
a) „věda (teorie) správního práva“ („VSP“) - zkoumá právní pojmy,
instituty, právní stránku organizace a činnosti VS.
b) „správní věda“ („SV“),
(POZN. vztah shora uvedených dvou oborů je nutno v tomto programu vnímat a
oba obory rozlišovat !!!)
c) „správní politika“ (řeší formulace cílů, tvorbu programů a koncepcí,
rozvoj odvětví, volbu forem a postupů, rozhodování…).
Souhrnně jsou označovány jako „administrativistika“, nebo
4
Pojem a charakteristika správní vědy
 = vědní disciplína zkoumající VS v jejím faktickém (reálném)
rozměru.
ZNAKY SV:
 společenská věda
 současně ale také prvky věd přírodních a technických
 také věda systémová a komplexní (zájem o celou šíři VS).
 předmětem zkoumání je VS:
 v jejím organizačním pojetí
(vnitřní struktura VS, organizační systémy a principy)
 i ve funkčním pojetí
(= činnost VS = procesy, postupy, metody při vlastním působení
VS).
Význam a účel správní vědy: = vyhodnocování a zvyšování
efektivnosti (zdokonalování) VS
= jde o obor teoreticko- praktický (zkoumá + doporučuje).
Správní věda 5
Metody správní vědy:
 Musí odpovídat předmětu zkoumání. Tvoří soubor
nástrojů zkoumání.
 Obecně systémový přístup.
Z obecných metod (přizpůsobených podmínkám správní vědy a jejímu
účelu): analýza, strukturálně-funkční analýzy, syntéza, indukce.
 Vedle empirických a racionálních metod také (zejména) metody:
- historická
- komparace historická i horizontální,
- normativně-dogmatická (zkoumá regulativní znaky VS)
- metoda behaviorální, - metody sociologické,
 Z exaktních metod: statistické, formalizace + matematické modely,
kybernetické modelování.
 Experimentální metody (experiment, pilotní projekt).
Katedra správní vědy a správního práva 6
EXKURZ: Vztah správní vědy („SV“) a vědy správního
práva („VSP“) = otázka k ezkoušce:
Předmětem zkoumání:
SV = Veřejná správa jako komplexní
společenský systém
VSP = Správní právo jako systém právních
norem, zásad, principů (u VSP)
Pozn.1 : pojem „systémová metoda“ ( u obou odvětví)
Pozn.2 : Rozlišujeme:„správněprávní“ a „správněvědní“
přístup.
Vztah správní vědy („SV“) a vědy správního práva
(„VSP“) :
Společný cíl obou disciplin:
= zvýšení efektivnosti veřejné správy.
Ovšem odlišnými, „svými“ způsoby:
VSP = náměty, návrhy pro legislativu (de lege ferenda)
(+ inspirace pro judikaturu),
SV = doporučení pro správní praxi, včetně ústřední (pro koncepce,
reformy, racionalizaci, i vlastní činnost).
Pozn.: Pojem „efektivnost veřejné správy“ = společenská
efektivnost (= míra, způsob a náklady naplňování cílů a úkolů VS)
2. Vývoj zkoumání veřejné správy
Významný pro chápání veřejné správy v potřebných
souvislostech.
Zvláště u veřejné správy – znak trvalosti, kontinuity.
+ zkušenosti („Historia magistra vitae“).
Tradice a základy současné naší veřejné správy dle
hlavních etap:
 Počátky: 17.–18.století („kameralistika“, resp.
„policejní věda“)
- hierarchický systém státní byrokracie pro potřeby
policejního, absolutistického státu v tehdejší kontinentální
Evropě (prakticistní přístupy).
 zkoumání zejména v Prusku a ve Francii.
 „správní nauka“ - období politické
(18. stol. – cca polovina 19. st.)
- VS zkoumána z pohledu více odvětví (ekonomie, počátky
sociologie, politologie).
- zkoumá se tedy působení veřejné správy ve společnosti.
- reakce na vznik tzv. liberálního právního státu a
přirozenoprávní školy.
představitelé: C.J.P.Bonnin (1772-1846),
L. von Stein (1815-1890- rak.- německý
sociolog a ekonom).
Katedra správní vědy a správního práva 10
Vývoj zkoumání veřejné správy – pokr. 1:
 Evropa - období juristické (od poloviny 19. stol.- k právnímu
normativismu) = omezení ostatních přístupů.
(tedy zejm. kontinentální Evropa)
 Počátky správního práva, k němuž
 konstituována relativně samostatné teorie (vědy) správního
práva,
 předmětem zájmu právní regulace a právní formy činnosti VS,
 na českém územní škola právního normativismu.
Mimo tento rámec později - M.Weber (1864-1920) sociologie, teorie
byrokracie), H.Fayol (1841-1925 –teorie organizace pracovníků,
modely řízení).
Základy správní vědy 11
Vývoj zkoumání veřejné správy – pokr.2:
Vývoj zkoumání veřejné správy – pokr.3:
 v USA odlišný vývoj
 nepřetržitý rozvoj správní vědy,
 zájem i o správu soukromou („manažerské“ přístupy) včetně aspektů
politické administrativy (včetně „samosprávné“ tradice),
 významní představitelé: W. Wilson (článek „The Study of
Administration" (1887), F.W. Taylor, později např. D. Waldo
 významné směry/oblasti zkoumání:
„New Public Management“ - vědecký management
Human Relations - sociálně psychologické hledisko
Administration Behaviour - behavioristický směr
Decision-making, Policy-making - probl. rozhodovacích procesů
New Public Administration - důraz na participaci a decentralizaci.
 od poválečného období (po 2.sv.válce) systémový přístup.
 v současnosti snaha o komplexní uchopení a rozvíjení VS
(stránky politické, právní, organizační, ekonomické, personální, etické,
metodologie...)
Základy správní vědy 12
Vývoj zkoumání veřejné správy – pokr.4:
 obdobní po 2. sv. v. v Evropě
 možnost seznámit se s rozvojem správní vědy v USA a čerpat z
něj
 v poválečném období určitá renesance správní vědy.
 konstituování správní vědy jako samostatného vědního odvětví.
 Evropský institut veřejné správy (EIPA) zřízený EU za účelem
zvýšení odbornosti úředníků
 platforma pro zkoumání VS = Mezinárodní institut správních věd
(IIAS)
 + pro ČR relevantní jedna z regionálních sekcí (Evropská
skupina pro veřejnou správu - EGPA) - konferenční a publikační
činnost
Základy správní vědy 13
Vývoj zkoumání veřejné správy – pokr.5:
 obdobní po 2. sv. v. ve východní a střední Evropě ( do roku
1990):
 odlišný politický vývoj = odlišný přístup ke správě
(centralizovaná, pouze státní).
 centra správních studií v tehdejším Sovětském svazu.
 na našem území počátky spojovány s pracemi v oboru státního a
správního práva (obor společenská a státní výstavba). (a
namísto managementu – teorie řízení, teorie organizace).
 od 60. let u nás konstituován obor správní věda mezi jeho
významné představitele lze řadit zejm. M. Mášu a D. Hendrycha
a dále řadu dalších autorů
Základy správní vědy .14
Vývoj zkoumání veřejné správy- pokr.6:
 Další směry:
 metody hodnocení („evaluace“) : TQM, EFQM, CAF, benchmarking,
a další (BSC /vyvážených ukazatelů/, ISO, modelování,…)
 Kontingenční přístup (Michel Crozier – ambivalnetnost, podmíněnost
postředím), a další…
Mnohé metody – původ v soukromém sektoru.
Avšak: Limity využití manažerských metod v oblasti veřejné
správy.
 Obecně k vývoji zkoumání:
 zkoumání VS nikdy nekončícím procesem.
 multikriteriální předmět zkoumání – veřejná správa a její úkoly se
mění, zanikají, nové přicházejí….
 z toho plynoucí mj. různost metod (a také závěrů zkoumání).
Aktuální VÝVOJ zkoumání veřejné správy
(trendy ve správní vědě)
úloha :
 - národních vzdělávacích a výzkumných institucí (Francie – ENA,
Německo – Institut správních věd ve Speyeru),
 - mezinárodních a nadnárodních organizací (podporujících ekonomický
rozvoj, demokracii, ochranu lidských práv):
- OECD, Rada Evropy, EU,
 + vědeckých institucí (IIAS / EGPA Brusel,
EIPA - Maastricht, EUI ve Florencii, NISPACee – Bratislava – síť institutů a škol
VS v rámci Stř. a Vých.Evropy).
 Odborné konference ( např. každoroční – EGPA – „European Group for
Public Administration“). - inspirace, prezentace výsledků, výměna
zkušeností, rozvoj věd o VS.
EGPA - „European Group for Public Administration“.
 Permanent Study Groups ( ilustrace oblastí, hledisek
zkoumání VS – konference v r. 2019)
• PSG I: E-Government
• PSG II: Performance in the Public Sector
• PSG III: Public Personnel Policies
• PSG IV: Local Governance and Democracy
• PSG V: Regional and Local Government
• PSG VI: Governance of Public Sector Organizations
• PSG VII: Quality and Integrity of Governance
• PSG VIII: Civil Society, Citizens and Government
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 17
Další Permanent Study Groups:
 PSG IX: Teaching Public Administration
 PSG X: Law and Public Administration
 PSG XI: Strategic Management in Government
 PSG XII: Public Sector Financial Management
 PSG XIII: Public Policy
 PSG XIV: EU Administration and Multi Level Governance
 PSG XV: Public Administration, Technology and Innovation
 PSG XVI: Public and Nonprofit Marketing
 PSG XVII: Sociology of the State: Reforms and Resilience
 PSG XVIII: Justice and Court Administration
 PSG XIX: Public Network Policy and Management
 PSG XX: Welfare State Governance & Professionalism
 PSG XXI: Policy Design and Evaluation
 PSG XXII: XXII Behavioral Public Administration.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 18
Aktuální témata zkoumání veřejné správy
(trendy ve správní vědě)
- Teorie reforem veřejné správy, řízení změn ve veřejné
správě,
- Zvyšování efektivnosti VS ( = trvalý požadavek), v
současnosti např. zejm. v položce „úspornost“,
- Kvalita řízení, standardizace procesů, regulace ( např.
RIA), evaluace,
- Elektronizace, e-government,
- Zapojení soukromého sektoru (např. „PPP“),
- Principy dobré správy, evropský administrativní prostor,
- Opatření proti korupci, etika,
 Otázky deficitu demokracie,….
Vývoj veřejné správy
a jejího zkoumání
= nekončící proces.
Diskuzní otázky:
- Jak je využíván potenciál vědeckého zkoumání veřejné správy
a její právní regulace ?
- Jak jsou využívány existující, resp. dostupné poznatky a
zkušenosti ( doporučení) ?
- Je tomu obdobně jako v soukromém sektoru ?
- Jaké jsou pro to důvody ?
Prameny ke studiu:
 Skulová, S., a kol.: Základy správní vědy, 2. vydání, Brno: MU, 2014,
str. 13-40.
 Hendrych, D.: Správní věda; Teorie veřejné správy. 4. vydání.
Praha: Wolters Kluwer, 2014, str. 23 – 47.
Základy správní vědy 21
Děkuji za pozornost……………..
Za chvíli dikuze (chat) na Diskuzním fóru v Interaktivní
osnově předmětu v IS.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 22