Hospodářské politiky EU

Společná zemědělská politika EU


V této části kurzu se mimo jiné dozvíte:

Jaký je právní základ Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Jaké jsou cíle Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Jaký byl vývoj a nejdůležitější milníky ve vývoji Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Co označuje výraz decoupling, SAPS, cross compliance a greening.

Co je to politika rozvoje venkova a program rozvoje venkova.


Důležité pojmy:

Evropský model zemědělství
- evropskému modelu zemědělství odpovídá zemědělství, které je multifunkční, konkurenceschopné a šetrné k životnímu prostředí
- produkuje komoditní i nekomoditní výstupy
- zemědělství založené na malém a středním podnikání rodinného typu
- provázané s rozvojem venkova
- produkující kvalitní bezpečné potraviny

Faktory a vypracovávání politiky

Faktory ovlivňující politiku
Politicko-ekonomické
- Přebytky produkce a tržní nerovnováha
Socio-politické
- Ochrana domácí výroby, lobbystické skupiny
Socio-ekonomické
- Pokles počtu zemědělců a vylidňování venkova
- Zvýšení cen zemědělských produktů pro spotřebitele

Při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod, které může zahrnovat, se má přihlížet:
- ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi;
- k nutnosti provádět vhodné úpravy postupně
- ke skutečnosti, že v členských státech zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím.

Zohledňovány také požadavky environmentální politiky EU


Právní základ
Hlava III (čl. 38 - 44) Smlouvy o fungování EU
Sdílená pravomoc EU a členských států
Vnitřní trh se zemědělskými produkty

Čl. 38 Evropská unie vymezuje a provádí společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku.
Vnitřní trh zahrnuje rovněž zemědělství, rybolov a obchod zemědělskými produkty.
Zemědělskými produkty se rozumějí produkty rostlinné a živočišné výroby a rybolovu, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s těmito produkty přímou souvislost.
Odkazy na společnou zemědělskou politiku nebo na zemědělství a užívání výrazu „zemědělský“ se rovněž vztahují na rybolov, s ohledem na zvláštní rysy tohoto odvětví.
Fungování a rozvoj vnitřního trhu se zemědělskými produkty musí být doprovázeny zavedením společné zemědělské politiky.


Cíle společné zemědělské politiky
Čl. 39 SFEU – rovnocenné, ale protikladné
např. Case 5/67 nebo 5/73
(THE OBJECTIVES SET OUT IN ARTICLE 39 OF THE EEC TREATY, WHICH ARE INTENDED TO SAFEGUARD THE INTERESTS OF FARMERS AND CONSUMERS, MAY NOT ALL BE SIMULTANEOUSLY AND FULLY ATTAINED .
uTHE COMMUNITY INSTITUTIONS MUST HARMONIZE THE VARIOUS OBJECTIVES OF THE COMMON AGRICULTURAL POLICY WHICH, TAKEN SEPARATELY, APPEAR TO CONFLICT WITH ONE ANOTHER AND, WHERE NECESSARY, ALLOW TEMPORARY PRIORITY TO ONE OF THEM IN ACCORDANCE WITH THE DEMANDS OF THOSE ECONOMIC FACTORS OR CONDITIONS IN VIEW OF WHICH THEIR DECISIONS ARE MADE)

zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly
zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství
- stabilizovat trhy
- zajistit plynulé zásobování
- zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny

Společná zemědělská politika od roku 1962
Východiska
- Nízká úroveň samozásobení
- Množství malých rodinných farem
- Nerozvinutá dopravní infrastruktura
- Absence záchranné sociální sítě
- Ekonomická nemožnost přímé finanční podpory
- Hlavní nástroj politiky -společné cenové systémy a finanční režim

Důsledky
- Růst přebytků, zahlcení intervenčních skladů, rostoucí finanční náklady
- Intenzifikace zemědělství, nekonkurenceschopnost, nízká výkonnost
- Nespravedlivá a nerovnoměrná distribuce finanční podpory mezi zemědělce a členské státy

Reformy společné zemědělské politiky
60. – 80. léta 20. století „Oběť vlastního úspěchu“
- Krize nadvýroby „hory másla, jezera vína“
- Dumping na světových trzích, pokles světových cen, mezinárodní tlak

Mansholtův plán (1968)
- Návrh podpory vzdání se zemědělské výroby, snížení cenové hladiny

Reformy 80. let
- Produkční kvóty a limity cenového systému

MacSharryho reforma (1992)
- Od podpory trhu k podpoře producentů
- Snižování intervenčních cen, uvádění půdy do klidu a využívání zemědělské půdy pro jiné účely
- Kompenzační platby
- Od plošně vyplácených podpor k přímým platbám

Agenda 2000
Od strukturální k regionální politice
Posun od podpory produkčního k podpoře multifunkčního modelu zemědělství
Hlavní prvky reformy
- Snižování intervenčních cen u významných komodit
- Kompenzace vyššími přímými platbami
- Podpora tržního chování zemědělců
- Bezpečnost potravin a animal welfare
- Agroenvironmentální otázky a problematika venkova

Mid-term Review 2003 (Fischlerova reforma)
- Decoupling = oddělení plateb od produkce
- Jednotná platba na farmu (SPS)
- Jednotná platba na plochu (SAPS) (pro nové členské státy)
- Cross compliance – pravidla podmíněnosti
Závislost výplaty plateb na plnění environmentálních požadavků
- Modulace
Zvyšování objemu finančních prostředků na rozvoj venkova
Snižování přímých plateb velkým farmám
Set aside opatření
Ukládání půdy do klidu

Fischlerova reforma
- Rozvoj venkova
- Poradenský systém pro zemědělce (audity farem)
- Rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) na
  - Evropský zemědělský záruční fond (EAGRD - pro přímé platby)
  - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)
- Flexibilita
- Jednotná společná organizace zemědělských trhů
Snížení intervenčních cen, příp. zrušení intervenčních nákupů

Health Check 2008 (kontrola funkčnosti)
Úprava stávajících mechanismů
- Zvýšení povinné modulace - Vazba na výzvy
- Pokračování v oddělování plateb od produkce
- Změny v systému mléčných kvót
- Zrušení povinného vyjímání části půdy z produkce (set-aside opatření)
- Zrušení hektarové podpory pěstování energetických plodin
Nové výzvy v rámci programu rozvoje venkova
- Řízení rizik, Změny klimatu, Biopaliva, Voda, Biologická rozmanitost

Společná zemědělská politika v letech 2014 - 2020
Nové problémy, výzvy a cíle (čl. 110 odst. 1 nařízení č. 1306/2013)
Hospodářské
  - Dostatek kvalitních potravin, zemědělská produktivita
  - Stabilní ceny
Environmentální
  - Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
  - Adaptace na změny klimatu
Územní/pozemkové
  - Rozvoj venkova
  - Vyvážený rozvoj území
Konkurenceschopnost, udržitelnost a efektivita
Legislativa

Nová společná zemědělská politika po roce 2020
uvidíme, co přinese - terpve se "ladí"


Financování, řízení a sledování SZP 
Fondy pro financování zemědělských výdajů
- Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)
  Opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů
  Přímé platby zemědělcům
  Další výdaje
  Rozpočtový strop a rozpočtová kázeň - rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
  Sdílené financování
  Platby pro programy rozvoje venkova

Platební agentury
- Subjekty členských států pověřené řízením a kontrolou výdajů – nutnost akreditace
- Výdaje mohou být financovány Unií, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury.

Zemědělský poradenský systém
- Poskytování poradenství zemědělcům v oblasti podmínek obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků

Kontrolní systémy
- Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Přímé platby
Vícesložkový/multifunkční systém
- Přímá platba (až 70 %)
  Základní platba
  Jednotná platba na plochu (do roku 2020)
- Zelená“ platba, tzv. Greening (30 %)
  Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí
  - diverzifikace plodin
  - zachování stávajících trvalých travních porostů
  - vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu v rámci zemědělských ploch
- Platba pro mladé zemědělce


Politika rozvoje venkova

II. pilíř společné zemědělské politiky

Podpora multifunkčního zemědělství a produkce veřejných statků
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - od 1. 1. 2014 součást Evropských strukturálních a investičních fondů

Obecné cíle
Přispění ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí

Priority
- Podpora předávání znalostí a inovací
- Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech  druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů
- Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství
- Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů
- Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku
- Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

Program rozvoje venkova
- Programy rozvoje venkova jsou vypracovávány na úrovni členských států
- Obsahují kombinace nástrojů k dosažení obecných cílů na základě priorit
- Sestavování spočívá ve zjištění potřeb – stanovení cílů – a volbě opatření k dosažení cílů
- Je stanovený rámcový obsah
- Programy podléhají schválení Komisí
- Uplatňují se také tématické podprogramy
- Programy umožňují zohlednit zvláštní potřeby členských států

Zopakujte si:

Jaký je právní základ Společné zemědělské politiky Evropské unie?

Jaké jsou cíle Společné zemědělské politiky Evropské unie?

Jaký byl vývoj a nejdůležitější milníky ve vývoji Společné zemědělské politiky Evropské unie?

Co označuje výraz decoupling, SAPS, cross compliance a greening?

Co je to politika rozvoje venkova a program rozvoje venkova?