1 Základy správního práva JUDr. David Hejč, Ph.D. Správní právo jako samostatné právní odvětví 1.Předmět 2.Metoda právní regulace 3.Soudržnost právních norem 4.Zájem společnosti § 2 Představení správního práva jako právního odvětví Správní právo je jedním z nejvýznamnějších právních odvětví českého právního řádu. Správní právo je tedy právním odvětvím, naplňujícím ona odvětvotvorná kritéria pro uznání existence samostatného právního odvětví - §Mgr. Mirai Navrátil §absolvent 2016, učo 392853 •Jaké odvětví vás bavilo nejvíc? „Od prvopočátku jsem se chtěl věnovat právu duševního vlastnictví, které je značně propojené s hudebním prostředím, kde se pohybuju. Naopak k méně oblíbeným patřilo správní právo, které mi připadalo nepotřebné. Dneska mám ale jiný názor. Vidím, že má využití v mnoha oblastech každodenního života.“ • Zdroj: https://online.muni.cz/absolventi, publikováno dne 21. března 2018 www.youtube.com/watch?v=7De-UU9qB9Q Předmět regulace §upravuje postavení a chování subjektů práva ve vztazích, které vznikají a uskutečňují se v souvislosti s realizací výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy §Veřejná správa: §správa veřejných záležitostí ve společnosti zorganizované ve stát, je projevem realizace moci výkonné ve státě §X soukromá správa: - správa soukromých záležitostí, v soukromém zájmu, soukromými osobami, sledující určitý vlastní cíl a řídící se přitom vlastní vůlí §veřejná správa = správa záležitostí ve veřejném zájmu §veřejný zájem = obecně prospěšný zájem sloužící společnosti jako celku § § 4 Správní právo upravuje postavení a chování subjektů práva ve vztazích, které vznikají a uskutečňují se v souvislosti s realizací výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy. Normy správního práva tak upravují neobyčejně široký okruh společenských vztahů, velmi frekventovaných v denním životě každého z nás – bez nadsázky správní právo je tu s námi už od narození skrze rodný list až po naši smrt v podobě listu úmrtního - ale mezitím lze stihnout nesčetnou řadu situací správním právem regulovaných - od obdržení sankce za přestupek přes získání stavebného povolení, předmětem regulace správního práva jsou společenské vztahy, které vznikají a realizují se v souvislosti s výkonem veřejné správy. Zjednodušeně řečeno předmětem regulace správního práva je veřejná správa - správní právo je tzv. "právní řád" veřejné správy. Veřejná správa je správa veřejných záležitostí ve společnosti zorganizované ve stát, je projevem realizace moci výkonné ve státě. Veřejná správa vymezení §Negativní vymezení veřejné správy § §Veřejná správa je souhrnem činností veřejnoprávních subjektů, které nelze kvalifikovat jako zákonodárství nebo soudnictví. Těžké vymezit něco co je tak rozmanité – zbytková definice Předmět regulace §veřejná správa vs zákonodárství: §zákonodárství je veřejné správě nadřazeno - vytváří pro ni formou zákonů právní rámce § §veřejná správa jako činnost výkonná, podzákonná a nařizovací je vázána zákony a zároveň zabezpečuje jejich provedení. § 6 Jak lze veřejnou správu odlišit od jiných činností spjatých s výkonem veřejné moci. Rozdíl mezi veřejnou správou a zákonodárstvím? - zákonodárství je v demokratickém parlamentním státě jakým je ČR veřejné správě nadřazeno - vytváří pro ni formou zákonů právní rámce, ve kterém jedině se může správa pohybovat = Veřejná správa jako činnost výkonná, podzákonná a nařizovací je vázána zákony a zároveň zabezpečuje jejich provedení. -zásada legality, kde ji najdeme co znamená, je v rámci správního práva zcela zásadní zásadnou) - Veřejná správa však také vydává právní předpisy, které jsou podzákonné, resp. nesmí být se zákonem v rozporu (blíže k pramenům správního práva) Předmět regulace §veřejná správa vs soudnictví: §soudy jsou vázány jen zákony, jinak jsou nezávislé. Tato nezávislost bývá ústavně zabezpečena instituty nesesaditelnosti a nepřeložitelnosti soudců §veřejná správa je prováděna ve veřejném zájmu osobami, které nejsou nezávislé §veřejná správa je kontrolována soudy § §Veřejná správa nevydává jen rozhodnutí v konkrétních věcech (IPA), ale další právní formy činnosti: právní předpisy, opatření obecné povahy, veřejnoprávní smlouvy, faktické zásahy § 7 Rozdíl mezi veřejnou správou a soudnictvím? – v obou oblastech se totiž vydávají rozhodnutí v konkrétních věcech – např. rozhodnutí o přestupku kde je rozhodnuto o tom, že osoba je vinna spácháním přestupku a že ji má být uložena sankce, nebo např. případy kdy ČTU rozhoduje jako správní orgán ve správním řízení spor mezi poskytovatelem telefonní služby a jejím uživatelem o zaplacení faktury apod. obecné soudy jsou vázány jen zákony, jinak jsou nezávislé. Tato nezávislost bývá ústavně zabezpečena instituty nesesaditelnosti a nepřeložitelnosti soudců. X veřejná správa je prováděna ve veřejném zájmu osobami, které nejsou nezávislé. Soudy veřejnou správu kontrolují – typicky správní soudy – ale nerozhodují namísto veřejné správy, kontrolují zákonnost jejich činnosti a popřípadě ruší. Metoda regulace §Administrativně právní metoda regulace § §nerovnost mezi vykonavatelem a adresátem § §vykonavatelé veřejné správy jako nositelé veřejné moci § 8 její podstata spočívá v tom, že vyjadřuje mocenskou převahu subjektů veřejné správy jako nositelů veřejné moci v příslušných správněprávních vztazích (správní orgán rozhoduje o našich veřejných subjektivních právech - záruky zákonnosti) - nerovnost mezi vykonavatelem veřejné správy a adresátem veřejné správy. Zásady veřejné správy §zásada legality (zákonnosti) = správní orgán může ve své působnosti postupovat pouze na základě zákona, v jeho mezích a v jím stanoveným způsobem §zásada rovnosti = zákonná omezení musí být ukládána všem stejně §zásada legitimního očekávání = ve skutkově stejných/obdobných případech musí správní orgán postupovat stejně/obdobně a bez neodůvodněných rozdílů §zásada transparentnosti = veřejná správa má být otevřená vůči veřejnosti §zásada proporcionality = správní orgán může do práv dotčených osob zasahovat pouze v nezbytném minimálním rozsahu a pouze tehdy, pokud nelze účelu dosáhnout jinak § 9 Příklady §Městský úřad města Vyškova vydal dne 21. 7. 2020 rozhodnutí, kterým uznal Josefa Nedbalého vinným ze spáchání přestupku z oblasti provozu na pozemních komunikacích a jako trest mu uložil pokutu ve výši 3.000 Kč. §Pan Hnízdil by si rád pořídil vlastní bydlení a proto se rozhodl si u jedné z bankovních institucí podat žádost o úvěr. Za tímto účelem si sjednal schůzku s bankovní úřednicí, která si od pana Hnízdila vyžádala občanský průkaz a pořídila si jeho kopii, kterou následně založila do spisu vedeného k jeho žádosti o úvěr. §Revizor Dopravního podniku města Brna, a. s. při kontrole pasažérů prostředku hromadné dopravy zjistil, že pan Černota nemá správně označenou jízdenku a zahájil proto příslušný postup. Členění veřejné správy §státní správa §uskutečňovaná státem jménem státu a v zájmu státu (základ veřejné správy) § a samospráva §uskutečňována jinými subjekty než je stát svým jménem a ve svém zájmu (spravují sami sebe) je od státní správy odvozena § 11 Státní správa vykonávaná typicky orgány státu – ústřední orgány státní správy – ministerstva, již podle názvu lze odhadnout jejich působnost, tedy to o jakých otázkách rozhodují Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Územní samospráva (základní územně samosprávní celky - obce; vyšší územně samopsrávné celky - kraje) a zájmovou (profesní komory/veřejné vysoké školy) + smíšený model veřejné správy na území obcí. Rozdíl v tom, kdy je vykonávaná státní správa a samospráva – právní předpisy (obecně závazné vyhlášky vs nařízení) Vrchnostenská – autoritativně + různé právní formy – správní akty, ale i faktické úkony (policista řídící dopravu na křižovatce) Nevrchnostenská – neautoritativně, ale i přes to jde o veřejnou správu – obec nakládá se svým majetkem, nemůže - Shora uvedeným demonstruji rozmanitost veřejné správy – která je předmětem regulace správního práva Organizace VS §Státní správa §vláda §ústřední orgány státní správy §územně dekoncentrované orgány státní správy §PO a FO § §Samospráva §územní §profesní §zájmová § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 12 Správní orgán §správní orgán = orgán, který vykonává veřejnou správu §Každý správní orgán má určitou: §působnost – určuje okruh otázek, kterými se orgán zabývá z odborného (věcná působnost) a geografického (místní působnost) hlediska §např. stavební povolení v městské části Brno-Střed uděluje stavební úřad (věcná působnost) městské části Brno-Střed (místní působnost) §pravomoc – určuje nástroje, které může orgán uplatnit §např. stavební úřad může udělit stavební povolení nebo provést stavební dozor § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 13 Obec jako základní územní samosprávný celek §základ obce •osobní •územní •ekonomický •organizačně-kompetenční (mocenský) §veřejnoprávní korporace §vlastní majetek (hospodaří podle vlastního rozpočtu) §vystupuje vlastním jménem na vlastní odpovědnost § §Další členění veřejné správy (nejen územní samosprávy) §vrchnostenská §nevrchnostenská § § § § § § § § § § § 14 Samostatná a přenesená působnost obce § §samostatná působnost – autonomní správa svých záležitostí §např. vydávání obecně závazných vyhlášek §dozor a kontrola – Ministerstvo vnitra § §přenesená působnost – (dekoncentrovaný/delegovaný) výkon státní správy §např. vydávání nařízení §zmíněná kategorizace obcí §dozor a kontrola – krajský úřad § §§ 8 zákona o obcích: Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. § § 15 Počet obcí v ČR - 6259 16 Velikostní struktura obcí k 1. 1. 2012 Celkem 56,0 % všech obcí jsou obce do 500 obyvatel. kategorie obcí do 199 obyvatel (24,4 %) kategorie obcí od 200 - 499 obyvatel (31,6 %), V obcích do 500 obyvatel žije pouze 7,9 % celkové populace České republiky. Tyto obce však zabírají víc než 1/3 rozlohy České republiky. Velký počet obcí do 1 000 obyvatel. kategorie od 500-999 obyvatel (21,7 %). Závist 0,42 km² Vysoká Lhota 17 obyvatel Obce a jejich členění § §kategorizace obcí §obce (jedničkové) – 6259 §obce s pověřeným obecním úřadem (dvojkové) - 388 §obce s rozšířenou působností (trojkové) - 205 § §další členění §obec §město a městys §statutární město §hl. m. Praha § § § § § 17 Orgány obce § §zastupitelstvo, §rada obce, §starosta, §obecní úřad a §další zvláštní orgány (např. obecní policie) §ve statutárních městech specifická fakultativní členění na městské části/obvody – jiné pojmenování orgánů: magistrát (městský úřad) a primátor (starosta) §§ 4 odst. 1 zákona o obcích: Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. § § § § § 18 Zastupitelstvo §vrcholný orgán (vyjádření ústavního práva občanů podílet se na správě veřejných záležitostí) §přímo volený orgán §stěžejní úloha především v rámci samostatné působnosti (vydávání obecně závazných vyhlášek, rozhodování o majetkových transakcích, schvalování rozpočtu obce, ...) §veřejná zasedání nejméně jednou za tři měsíce (obec musí včas informovat o místě, času a programu) §občané mohou v otázkách samostatné působnosti vytvořit bod programu zasedání, pokud podají žádost podepsanou alespoň 0,5 % oprávněných občanů, zastupitelstvo musí žádost projednat do 90 dnů od obdržení §zápisy ze zasedání veřejné, možno nahlížet a činit výpisy §vytváří výbory jako poradní a iniciativní orgány (povinně finanční a kontrolní) § 19 Starosta §specifický orgán, který zastupuje obec navenek (podepisuje za ni např. právní předpisy obce) § §volen zastupitelstvem, kterému je odpovědný § §v případě potřeby zastupován místostarosty § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 20 Obecní úřad §orgán působící hlavně v přenesené působnosti – v rámci ní vytváří specializované odbory (např. odbor životního prostředí, dopravy, přestupkový, odbor stavebního úřadu, ...) § §podpůrně působí též v samostatné působnosti obce § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 21 Rada obce §výkonný orgán vykonávající působnost jak samostatnou, tak přenesenou §volena z řad zastupitelstva, kterému je také odpovědná (pokud je alespoň 15 zastupitelů, jinak její pravomoci vykonává starosta a zastupitelstvo) §neveřejná zasedání §v otázkách samostatné působnosti obce mohou občané podat žádost podepsanou 0,5 % oprávněných občanů o projednání určité věci (rada ji musí do 60 dnů projednat) §zápisy ze zasedání veřejné, možno nahlížet a činit výpisy §vytváří komise jako poradní a iniciativní orgány § 22 Kraj jako vyšší územní samosprávný celek §Veřejnoprávní korporace – obdobné znaky a postavení jako obce §ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků §formálně zřízeny s účinností od 1. 1. 2000 §Orgány: §zastupitelstvo kraje §výbory zastupitelstva (finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, další fakultativně) §rada kraje §komise rady §hejtman §krajský úřad §ředitel KÚ §zvláštní orgány kraje § § § § 23 Vztah obcí a krajů § §respektování „autonomie“ samosprávného postavení obcí § §kraj má vyšší nikoliv nadřízené postavení § §princip subsidiarity § § § § § 24 Participace na územní samosprávě § §aktivní a pasivní volební právo do zastupitelstev §trvalý pobyt, 18 let §členství ve výborech, komisích, zvláštních orgánech §účast na zasedání zastupitelstva § nahrávání zasedání zastupitelstva §pro osobní potřebu nebo přímý přenos – bez omezení §dlouhodobé, systematické nahrávání a zveřejňování – povinnost informovat o nahrávání přítomné + povinnost se registrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů §zápis ze zasedání musí být veřejně přístupný do 10 dnů od konání zasedání §podávání návrhů, připomínek, podnětů, stížností, petic §místní a krajské referendum § § § § § § 25 Specifické rysy profesní samosprávy §exkluzivita osobního substrátu zájmové korporace X personální základ obce §k získání členství se vyžadují předpoklady – určité vzdělání, absolvování praxe a vykonání zvláštních profesních zkoušek X u obce každý občan ČR §Vydávány tzv. stavovské předpisy – vnitřní předpisy korporace (srov. právní předpisy obcí a krajů) §existence dohledu (kontroly) orgánů komory nad kvalitou výkonu povolání – možnost kárného potrestání za porušení právních předpisů nebo i stavovských předpisů – zajištěno skrze povinné členství §nucené povinné členství jako podmínka k výkonu příslušného povolání §povinnost platit pravidelně příspěvky na provoz § Profesní samospráva § §advokátní komora, notářská komora, exekutorská komora, §lékařská komora, stomatologická komora, lékárnická komora, komora veterinárních lékařů, §komora architektů, komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, §komora daňových poradců, komora auditorů, komora patentových zástupců § § § § § § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 27 Vysoké školy §nejvyšší článek vzdělávací soustavy – terciální vzdělávání – pouze vysoká škola má oprávnění udělovat akademické tituly §Dělení vysokých škol: §veřejné §soukromé §Státní §Veřejná vysoká škola §přiznává akademické tituly §koná habilitační řízení §koná řízení ke jmenování profesorem §používá akademické insignie a koná akademické obřady §financovány ze státního rozpočtu, poplatky spojené se studiem, výnosy z doplňkové činnosti, dary, rozpočet ÚSC a další. § 28 Veřejná vysoká škola §samospráva – rozhoduje o vnitřní organizační struktuře, počet přijatých uchazečů, tvorba a uskutečňování studijních programů, organizace studia, vědecké/výzkumné a další tvůrčí činnosti, rozhoduje v pracovněprávních věcech, hospodaření, výše poplatku za studium… § §Samosprávné §Akademický senát §Rektor §Vědecká (akad.) rada §Disciplinární komise §Rada pro vnitřní hodnocení § 29 Akademický senát – volen z akademické obce (1/3 až ½ studenti) – alespoň 11 členů – 3 leté funkční období – veřejná zasedání Rektor – stojí v čele – funkce statutárního orgánu, jmenován prezidentem na 4 roky a jen 2x po sobě Vědecká rada – významné osobnosti akademické obce a dalších odborníků – působnost např. v habilitačním a profesorském řízení Disciplinární komise – disciplinární a sankční pravomoc Správní rada – členové osoby veřejného života (zástupci územní samosprávy a státní správy – dohled řádným hospodaření veřejné vysoké školy Kvestor – správcem a hospodářem veřejné vysoké školy Soudržnost právních norem správního práva §není kodifikovatelné (velké množství právních předpisů) § §vyšší míra vzájemné soudružnosti § §relativní systémová samostatnost vůči normám jiných právních odvětví X vnější systémové vztahy, zejména s ostatními veřejnoprávními odvětvími § 30 vyšší míra vzájemné soudružnosti do odvětví patřících právních norem než je charakteristická mezi normami rozdílných právních odvětví, relativní systémová samostatnost vůči normám jiných právních odvětví – jako součást právního řádu však zákonitě vykazuje vedle svých vnitřních systémových vaze rovněž vnější systémové vztahy, zejména s ostatními veřejnoprávními odvětvími (ústavní právo – základ celého právního řádu – správní právo jako konkretizace práva ústavního; finanční právo – dříve součást správního práva, společná administrativně právní metoda regulace; trestní právo – blízké ke správnímu právu trestnímu; pracovní právo – zaměstnanci veřejné správy; občanské právo – v některých případech do soukromoprávních vztahu zasahují správní orgány autoritativně správní právo nemůže být právní odvětví kodifikované (tak jako např. OZ) – řada zvláštních právních předpisů cca 250?. Systém správního práva •SP organizační („KDO“) – organizace, postavení, pravomoc a působnost •SP hmotné („CO“) – normy upravující P+Po, úprava jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy (ztotožňováno se zvláštní částí) •SP procesní („JAK“) – úprava procesních postupů ve veřejné správě, někdy zaměňováno se správním řízením •SP trestní – stanovuje následky za porušení právních norem, správně právní odpovědnost, oprávnění veřejné správy trestat 31 správní právo jako právní odvětví, s jehož předmětem úpravy, kterým je zjednodušeně veřejná správa, je spjato velké množství speciálních právních předpisů, nutně vyžaduje vnitřní systémové zpřehlednění. podle obsahové sourodosti norem správního práva se jedná o 1. správní právo organizační -zakotvuje základní zásady organizace veřejné správy a konkretizuje ji 2. správní právo hmotné - představuje hmotněprávní úpravu jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy stavební/informace/azyl/doprava... 3. správní právo procesní - upravuje procesněprávní postavení subjektů tzv. správní řízení - postup při rozhodování o právech povinnostech a zájmech účastníků správního řízení, konaného před orgány veřejné správy 4. správní právo trestní - zahrnuje právní úpravu základů a následků odpovědnosti za správní delikty – ty se nám dělí na přestupky a jiné správní delikty – správně právní odpovědnost – odvětvová odpovědnost – nastupuje nejen při porušení norem správního práva – ale i norem např. práva životního prostředí, na druhou stranu za porušení norem správního práva nemusí nastávat jen správně právní odpovědnost ale i trestněprávní odpovědnost Správní trestání - pojmy §Správně právní odpovědnost (využívají jiná odvětví, než SP – FP, PŽP, SocZab)* odpovědnost za porušení norem správního práva (i jinými odvětvími – TP, OP) § §SP trestní (soubor norem) upravuje správně právní odpovědnost; stanovuje následky (tj. odpovědnost) za porušení právních norem (správní delikt) v oblasti veřejné správy; je realizováno tzv. správními orgány § §správně právní odpovědnost je odpovědností za SPRÁVNÍ DELIKTY (předpokladem je správní delikt), §oprávnění veřejné správy (správních orgánů) trestat – odrazem je SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 32 Odpovědnost za porušení norem správního práva je odpovědnostním vztahem, pro který je určujícím kritériem odvětvově právní povaha porušené normy. Odpovědnost za porušení norem správního práva totiž může nabývat různou podobu, nejenom podobu správněprávní odpovědnosti, jelikož normám správního práva může být poskytována ochrana i ze strany jiných právních odvětví, typicky lze zmínit trestněprávní odpovědnost a majetkovou odpovědnost. Porušení norem správní práva totiž může docházet i ke spáchání trestných činů nebo ke způsobení majetkových škod. V takovém případě při porušení normy správního práva nastupuje sankce vyjádřená normou jiného právního odvětví. Odpovědnost za porušení norem správního práva je proto širším termínem, než termín správněprávní odpovědnost. Správněprávní odpovědnost je tak specifickým druhem právní odpovědností (specifickou odvětvově právní odpovědností), který je bezprostředním projevem uplatnění správněprávních sankcí, vymezených normami správního práva. Je právní odpovědností realizovanou správními orgány a aplikovanou na podmínky a potřeby veřejného práva. Představuje tudíž předmět úpravy tzv. správního práva trestního. Správní právo trestní je přitom „subsystémem správního práva, který zahrnuje právní úpravu základů a následků správněprávní odpovědnost, či jinak vyjádřeno odpovědností za správní delikty“[2]. Správněprávní odpovědnost tedy přichází do úvahy, když dojde k narušení vztahů chráněných správním právem, respektive k protiprávnímu jednání subjektů správního práva, za které lze uložit správněprávní sankci. Takové jednání je označováno jako správní delikt. Správněprávní odpovědnost je tudíž odpovědností za správní delikty.[3] Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 33 Reforma správního trestání 1.Přestupky (pojmenované a výslovně označené) § 5 zákona č. 250/2016 Sb. 2. § § §2. Tzv. jiné správní delikty (než přestupky) a)Disciplinární (kázeňské, kárné) delikty b)Pořádkové delikty 34 Pojem přestupek §§ 5 a přestupek § §Přestupkem je 1) společensky škodlivý 2) protiprávní čin, 3) který je v zákoně za přestupek výslovně označen a 4) který vykazuje znaky stanovené zákonem, 5) nejde-li o trestný čin. § §Pozitivní a negativní vymezení přestupku §Formálně – materiální (společenská škodlivost) pojetí § §NSS sp. zn. 5 As 104/2008: Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek § §rychlost 51 Km/h v obci? § § Přestupek bude zahrnovat stávající přestupky, jiné správní delikty fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. Návrh na zavedení jednotného pojmu „přestupek“ tak mimo jiné přispívá ke sjednocení režimu uplatňování odpovědnosti fyzických osob za jiný správní delikt a odpovědnosti fyzických osob za přestupek, což je podporováno nejen právní teorií, ale bezpochyby též praxí. Pozitivní vymezení: čin 1) protiprávní, 2) společensky škodlivý, 3) výslovně za přestupek označený 4) naplňující znaky stanovené zákonem Negativní vymezení: čin, který je trestným činem – naplňuje-li jednání znaky skutkové podstaty trestného činu, nelze jej jako přestupek postihnout (správní orgán věc předá OČTŘ) Společenská škodlivost je materiální znak skutkové podstaty každého přestupku a nestačí aby určité jednání naplňovalo formální znaky skutkové podstaty přestupku. Čistě materiální pojetí by bylo problematické z hlediska zásady právní jistoty, čistě formální pojetí by mohlo vést k nepřiměřené tvrdosti v konkrétních případech. Materiální znak hraje klíčovou roli právě v hraničních případech, kdy by jeho neposouzení mohlo vést k přepjatému formalismu, k stíhání bagatelních porušení právních povinností a k nespravedlivému rozhodnutí. Tím pak není naplněn ani účel správního trestu, dochází ke snižování autority správních orgánů a k odmítavým postojům veřejnosti. Kromě toho působí materiální znak i "opačným směrem", ve vztahu k trestným činům. I přes snahu zákonodárce se nepodařilo vždy formulovat skutkové podstaty trestných činů tak, aby byla zcela vyloučena shoda formálních znaků trestných činů a správních deliktů. V takovém případě je rozhodujícím kritériem stupeň společenské škodlivosti. Materiální znak (a míra jeho naplnění) bude sehrávat stejnou roli jako doposud - při vyloučení odpovědnosti za přestupek v bagatelních případech a při rozlišení přestupků a trestných činů. rychlost 51 Km/h v obci? § 112 Přechodná ustanovení (1) Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Kontrola veřejné správy - systém §správní kontrola veřejné správy (vykonávají orgány veřejné správy) §správní kontrola vnitřní (v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízení kontroluje sama sebe) §správní kontrola vnější (kontroluje vně postavené subjekty) §vnější kontrola veřejné správy (je předmětem kontroly ze strany jiných orgánů) §kontrola vykonávaná zákonodárným sborem, respektive zastupitelskými orgány §kontrola vykonávaná soudy §kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem §kontrola vykonávaná na základě podání občanů §kontrola vykonávaná ve spojení s institutem Veřejného ochránce práv § Veřejná správa jako specifická cílená činnost nejen zahrnuje kontrolu (sama vykonává kontrolu), ale rovněž je sama předmětem kontroly ze strany jiných subjektů. Kontrolou se obecně zjišťuje, nakolik odpovídá reálný stav tomu, co být má, přičemž se zjišťují i příčiny nesplnění povinností a vyvozují se závěry a stanoví příslušná opatření. Smyslem kontroly je umožnit zjištění a odstranění nedostatků a rovněž stanovit i budoucí cíle. Jako základní funkce kontroly veřejné správy lze uvést: funkci poznávací funkci zjišťovací funkci porovnávací funkci hodnotící funkci nápravnou Kontrolu lze rozdělit na kontrolu preventivní (předběžná) průběžnou následnou Soudní kontrola veřejné správy §Článek 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod §„Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“ §správní soudnictví §civilní soudnictví (jen výjimečně) §zvláštní úloha Ústavního soudu § Kontrola veřejné správy soudní mocí je zaručena v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který obsahuje tzv. generální přezkumnou klauzuli. Ústavnost soudní výluky u neudělení státního občanství z důvodu ohrožení bezpečnosti státu Někdy není jisté, zda nějaké rozhodnutí podléhá soudní kontrole – příklon ve prospěch –rozhodnutí prezidenta republiky Svobodný přístup k informacím ve veřejné správě §žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – ústavně garantované právo §povinnost veřejných subjektů na žádost subjektu (fyzická i právnická osoba; tedy jak člověk, tak obchodní společnost) dle tohoto zákona poskytovat informace vztahující se k jejich činnosti §nezveřejňují se citlivé osobní údaje s výjimkou poskytnutí základních osobních údajů o osobě, které byly poskytnuty veřejné prostředky (§ 8b zákona 106/1999 Sb.), obchodní tajemství apod. §forma §osobně na úřadě §poštou §e-mailem (bez zaručeného elektronického podpisu) §datovou schránkou §náležitosti: §identifikace žadatele •FO – jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště •PO – název, sídlo, IČO §identifikace úřadu §přesná formulace dotazu §informace, že je žádost podána podle zákona č. 106/1999 Sb. § 37 Svobodný přístup k informacím §úřad musí na žádost odpovědět do 15 dnů (pokud je žádost nesrozumitelná, do 7 dnů vyzve žadatele o upřesnění) §výše úhrady §informace má být poskytnuta bezplatně, úřad si může účtovat pouze náklady na: •pořízení kopií, opatřením technických nosičů dat (např. CD) a odeslání informací žadateli •příp. mimořádně rozsáhle vyhledání informací §musí být sdělena před poskytnutím informace §opravné prostředky k nadřízenému orgánu §stížnost (do 30 dní) •nesouhlas s výší úhrady za poskytnutí informace •úřad na žádost neodpoví vůbec nebo odpoví pouze částečně §odvolání (do 15 dní) – proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti §pokud je opravný prostředek neúspěšný – správní žaloba (do 2 měsíců) § 38 Děkuji za pozornost Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 39