DRUHÁ PŘEDNÁŠKA ZAP BAKALÁŘI 2020 a)Volba tématu b)Tvorba struktury práce c)Analýza právních případů JAK (DOBŘE) ZVOLIT TÉMA? PRVNÍ KROK: VÝBĚR TÉMATU ¢Výběr tématu je prvním a také zásadním krokem při přípravě psaní jakékoli odborné práce. ¢Na výběru a formulaci tématu záleží stimulace vaší tvůrčí práce. ¢Téma musí odpovídat obsahovému zaměření a předmětové skladbě oboru. ¢Vyberte si proto téma, které vás zajímá a přitahuje... ¢ „chci se o daném tématu více dovědět“, „chci sdělit a vysvětlit svůj názor či pohled na věc“, „chci s nějakým názorem polemizovat či kritizovat jej“, atd. ¢...a kterému byste se rádi věnovali, i kdyby nešlo o povinnou práci. DRUHÝ KROK: PRVNÍ REŠERŠE LITERATURY ¢Kde najdu zdroje? ¢https://aleph.muni.cz ¢https://www.law.muni.cz/content/cs/ ¢ ¢http://scholar.google.cz/ ¢ ¢Encyklopedický základ pro řadu teoretických konceptů: ¢http://plato.stanford.edu/ ¢ ¢Čemu se vyhnout? —Učebnice by neměla být hlavním zdrojem. —Wikipedia není přípustným zdrojem, pokud ovšem není její obsah předmětem kritiky práce. ¢ TŘETÍ KROK: KONKRETIZACE TÉMATU ¢Příliš široké téma je daleko složitější rozumně zpracovat než téma specifické. ¢Téma je nutné blíže specifikovat, omezit. Například: ¢tematicky: podtéma, jen jedna z dílčích otázek, jeden právní předpis, hodnocení, úvahy de lege ferenda … ; ¢místně: v jednom státě, na jednom jinak vymezeném území, srovnání dvou států … např. v ČR, v EU, ve vybraných státech EU apod... (vyhněte se pokušení řešit danou problematiku v celém světě); ¢časově: současnost, časový interval, sledování historického vývoje… např. od roku 2014, změny v ochraně vlastnického práva podle NOZ, atd...; ¢ ČTVRTÝ KROK: CÍL PRÁCE A ZÁKLADNÍ OTÁZKA ¢ ¢Formulujte jasně to, k čemu v práci chcete dospět: Co je cílem práce? ¢ ¢Formulace cíle práce je posledním krokem přemýšlení a přípravou k psaní prvních úvah ¢ ¢!Pokud nemáte jasno v tom, co má být cílem práce, co chcete analyzovat, vysvětlit či prokázat, nezačínejte vůbec práci psát! … je to ztráta času a většinou cesta k opisování… K ZAPAMATOVÁNÍ: VOLBA TÉMATU VE ČTYŘECH KROCÍCH ¢Výběr tématu ¢ ¢První rešerše- orientace v literatuře a zdrojích ¢ ¢Zúžení tématu-konkretizace ¢ ¢Cíl práce- o čem chci psát? ¢ ¢Tyto čtyři kroky musí učinit každý autor před začátkem psaní práce. PŘECHOD OD PŘEMÝŠLENÍ K PRVNÍMU NÁČRTU (ÚVODU) PRÁCE ¢Vysvětlení volby tématu tvoří obsah úvodu každé odborné práce. ¢Je vhodné si úvod načrtnout předem a po dopsání práce jej ¢upravit; ¢ ¢Volba odborného tématu by měla respektovat tyto požadavky: ¢a) zvolené téma odborné práce by mělo odpovídat úrovni rozvoje vědeckého poznání daného oboru; ¢ ¢b)mělo by být aktuální, tzn., mělo by řešit nové ¢otázky a problémy; ¢ ¢c) mělo by vést k řešení zásadních, důležitých otázek a ¢problémů; d) ¢d) mělo by být inovativní, tzn., mělo by vést ¢ k rozvoji daného oboru, poznání, atd. ¢ ¢ ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU: VYSVĚTLENÍ JEHO AKTUÁLNOSTI ¢Zde se zdůvodňuje: ¢proč je dané téma nové ve smyslu: -jaké nové souvislosti představuje, -proč jej doposud nikdo neřešil -nebo proč nebyly dané problémy dostatečně vyřešeny; ¢ (to znamená, že se objevily nějaké nové souvislosti; ¢ i známé téma může být aktuální, kdy došlo k jeho změně či vývoji) ¢Zdůvodňování aktuálnosti by mělo končit ¢nastíněním toho, jaké nové problémy dané téma ¢otevírá... a to jsou již důvody pro vysvětlení jeho ¢důležitosti. ¢ ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU: PROČ JE TÉMA DŮLEŽITÉ? ¢Zde se zdůvodňuje to, jaký zásadní problém či otázku dané téma představuje a otevírá; ¢Co řešení tohoto problému odhalí či umožní lépe porozumět? ¢Co dosud a proč nebylo či nemohlo být vyřešené? ¢K čemu řešení tohoto problému přispěje? ¢Zdůvodnění důležitosti tématu končí jasnou ¢formulaci základní otázky či hypotézy, které ¢chcete řešit či potvrdit. ¢ ČEMU SE VYHNOUT PŘI VYSVĚTLOVÁNÍ AKTUÁLNOSTI A DŮLEŽITOSTI TÉMATU? ¢To, že se o něčem už dlouho mluví či diskutuje, to ještě nemusí znamenat, že jde o důležitý nebo zásadní problém, že jsou diskutovány zásadní otázky; ¢to, že vás daný problém zajímá, neznamená, že je aktuální a důležitý z hlediska rozvoje daného oboru; ¢Pozor! Nezdůvodňujte aktuálnost a důležitost subjektivně, že se vám daný problém líbí, že vás to zajímá, atd… ; ¢to, že se to týká všech (je to celospolečenský jev) ještě neprokazuje, že to musí být nový a zásadní problém z hlediska určitého vědního oboru; ¢ ZOPAKOVÁNÍ: ¢Volba tématu se vždy představuje v úvodu každé odborné práce. Úvod by měl mít tuto strukturu: a) zdůvodnění volby tématu( aktuálnost a důležitost), b) cíl práce, c)vymezení základní otázky nebo hypotézy, metodologii a strukturu práce. ¢ ¢a) Aktuálnost: proč je zvolený problém nový, současný, proč je to novinka, co je nové i na známem problému, resp. tradičním problému atd… . ¢ ¢b) Důležitost: jaký zásadní problém dané téma otevírá, také proč ten problém nebyl doposud řešen, nebo proč byl nedostatečně řešen – stručně nastínit řešení problému tak, abyste byli schopni následně formulovat cíl práce a následně základní otázku či hypotézu; ¢ ¢c) Cíl práce a vymezení základních výzkumných otázek: jasně uvést co bude cílem práce; jaké otázky či hypotézy budou řešeny; formulujeme jednu obecnou otázku, která bude rozvíjet cíl práce. ¢ ¢d) Způsob řešení: jak bude problém řešen? Zde je nutné stručně nastínit a)postup resp. použitou metodu či metody výkladu; b) strukturu práce, stručně představit cíl výkladu v jednotlivých kapitolách; ¢e) Úvod ukončíte konstatováním, k čemu má práce sloužit ¢ ¢ U seminárních, bakalářských a diplomových prací je volba tématu obsahem úvodu. ¢ ¢ 2. TVORBA ZÁKLADNÍ OTÁZKY ¢Druhým krokem po volbě tématu je formulace základní otázky; tzn. toho problému, který budeme konkrétně v práci řešit. ¢Formulaci základní otázky musí předcházet prostudování literatury, zmapování toho, co se zjistilo, popsalo, jak to bylo řešené atd. ¢Výzkumný problém je vhodné formulovat jako otázku. Náš výklad pak bude hledáním odpovědí na danou otázku či otázky. ¢Kromě základní otázky můžeme formulovat další podotázky. ¢Vyhněte se formulaci otázek bez ladu a skladu. ¢Postupujeme vždy od obecnějších problémů k jednotlivým, od abstraktních pojmů ke konkrétním. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI FORMULACI ZÁKLADNÍ OTÁZKY? ¢Velmi široké vymezení problému, kdy není zřejmé, co vše se bude zkoumat. ¢ ¢ Výzkumný problém neprohlubuje naše poznání. ¢ ¢Výzkumný problém je triviální, jednoduchý. ¢ ¢Příkladem všech uvedených chyb jsou otázky typu: ¢Je potřebná legalizace eutanazie? Je potřebná právní úprava internetu? ¢ ¢Jde o příliš obecné otázky, kdy odpověď na ně ¢zní ano nebo ne, co naše poznání neposouvá a ¢nerozvíjí. ¢ NEJČASTĚJŠÍ TYPY ZÁKLADNÍCH OTÁZEK ¢Deskripce: „Jaké to je?“ ¢(zjišťujeme a popisujeme situaci, stav, výskyt jevu, atd.) ¢ Relace (vztahy a souvislosti) : „Jaký je vztah? “ ¢(dáváme do vztahu jevy, činitele a ptáme se, zda ¢existuje vztah mezi zkoumanými jevy, jakou povahu má ten vztah, jak se vyvíjí, atd...) ¢ Příčiny a důvody: „Proč to tak je?“ ¢(zjišťujeme příčiny, důvody, které vedly k určitému důsledku, atd...) ¢ ¢ ¢ TVORBA HYPOTÉZY ¢Výzkumný problém určuje základní orientaci našeho tématu. Pro jeho další rozbor však nemusí vyjadřovat dostatek informací. K jejich získání slouží hypotézy. ¢Hypotéza je vědecký předpoklad, není to jakýkoli předpoklad - musí být vždy vyvozen z nějaké teorie. ¢Nevíme ale, jestli je náš předpoklad správný /pravdivý nebo nesprávná/ nepravdivá. Jeho pravdivost či nepravdivost se musí prokázat; ¢Hypotézy rozšiřují naše poznání – empiricky ověřují části teorie. Na základě toho pak danou teorii doplňujeme nebo modifikujeme. ¢Hypotézy konkretizují, „rozmělní“ problém na částí. ¢ Náš výklad je pak procesem ověřování stanovené hypotézy – její verifikaci. ¢ ¢ JAK SPRÁVNĚ FORMULOVAT HYPOTÉZU? ¢stručně, jednoznačně, logicky jednoduše; ¢formulace by měla být v podobě oznamovací věty, nejčastěji implikace; ¢ měla by být ověřitelná, tj. všechny proměnné je nutné definovat operacionálně (jakou metodou je budeme zkoumat); ¢měli bychom se vyhýbat slovům, která vyjadřují osobní a kulturní soudy či preference; ¢ za hypotézu by neměla být vydávána definice nebo neurčité tvrzení. 2. TVORBA STRUKTURY A OBSAHU PRÁCE? • •Tvorba správné struktury práce je po volbě tématu druhým zásadním krokem •Text práce je členěn do tří úrovní: kapitola, podkapitola, oddíl, které jsou průběžně číslované arabskými číslicemi; ¢( např. číslování 1.1.2 znamená, že se jedná o první kapitolu, první podkapitolu a druhý oddíl) •1. Název kapitoly •1. 1 Název podkapitoly •1. 1. 1 Název oddílu ¢ ¢(Ke tvorbě struktury BP a DP viz více EL 029) UŽITEČNÉ RADY: ¢Správné členění práce je velmi důležité a prozrazuje to, jak problému rozumíte; ¢Číslujte proto přehledně, uvádějte nejvíce tři čísla; ¢např. číslování 1.2.3.1.8. již je nepřehledné a v podstatě prozrazuje, že autor se utápí v nějakém popisu, který nemá zřejmě konce ¢Pro další členění oddílů se doporučuje uvádět malé písmeno; např. 1.1.2a) ¢ KLASICKÁ STRUKTURA ODBORNÉ PRÁCE NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ V BRNĚ ¢ ¢Úvod …. Představení volby tématu, aktuálnosti a důležitosti, základní otázky , metody a strukturu práce ¢1. Kapitola řeší otázku : „Co je to?“ Jaký je to právní problém? ¢V podkapitolách představíme základní pojmy, vznik, ¢vývoj a historická geneze problému, formy a podoby daného jevu či problému; ¢ ¢2. Kapitola Jak je tento problém právně upraven? ¢V podkapitolách představíte právní úpravu problému v ¢mezinárodních, evropských a národních dokumentech; ¢(zde se doporučuje uvést i srovnání s právní úpravou v jiných – ¢vybraných zemích světa či EU) ¢ ¢ POKRAČOVÁNÍ KAPITOL ¢3. Kapitola „Které otázky je nutné řešit? ¢ Tvoří jádro práce a v podkapitolách identifikujete ¢„slabiny“, problémy , které nejsou dostatečně řešeny a ¢navrhnete nové řešení; tento návrh nebo ¢model je nutné zdůvodnit. ¢4. Kapitola „Analýza konkrétních případů“ ¢Do odborné práce, která řeší právní problémy je vhodné zařadit analýzu konkrétních případů; jde o potvrzení našeho návrhu řešení ¢Závěr je zrcadlovým odrazem úvodu, kde zhodnotíte celou práci… nepleťte si závěr s návrhy řešení… ¢Použitá literatura ¢Přílohy ¢ ŘEŠENÍ ÚKOLU – STRUKTURA 1 KORUPCE ¢Právní úprava protikorupčních opatření v ČR ¢Úvod ¢1.Kapitola Co je to korupce? ¢1.1. Výklad základních pojmů: korupce a úplatkářství ¢1.2. Příčiny vzniku korupce a stádia jejího vývoje ¢1.3. Formy a způsoby páchání korupce ¢1.4.Typické způsoby páchání korupce ve veřejné správě ¢1.4.1 Veřejné zakázky jako objekt korupce ¢ 1.4.2 Financování politických stran jako nástroj korupce ¢2. Kapitola Korupce jako právní problém. ¢ 2.1 Právní úprava postihu korupce v mezinárodně právních dokumentech a EU ¢ 2.2 Právní úprava postihu korupce ve vybraných státech EU ¢ 2.3 Právní úprava postihu korupce v českém právu ¢ 2.3.1 Trestněprávní úprava korupce v ČR ¢ 2.3.2 Úprava korupce v českém obchodním zákoníku POKRAČOVÁNÍ ¢3.kapitola Protikorupční opatření ¢3.1. Aktuální preventivní protikorupční opatření ¢3.1.1 Preventivní protikorupční opatření v rámci státní a veřejné správy ¢3.1.2 Preventivní protikorupční opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek ¢3.2 Represivní protikorupční opatření ¢4. Kapitola Je česká protikorupční politika efektivní? ¢ 4.1. Slabiny české protikorupční politiky ¢ 4.2. Návrh nové právní úpravy protikorupčních opatření ¢ Závěr ¢Použitá literatura ¢Přílohy ¢ ¢ ŘEŠENÍ ÚKOLU – STRUKTURA 2 FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN V ČR ¢ ¢Úvod ¢1.Kapitola ¢Místo politické strany v politickém systému demokratické společnosti —1.1 Politická strana a její funkce ¢2. Kapitola ¢Proč financovat politické strany? ¢2.1Podmínky financování politických stran ¢2.2 Principy financování politických stran ¢3. Kapitola ¢ Způsoby financování politických stran ¢3.1Státní podpora ¢3.1.1Přímé státní financování ¢3.1.2Nepřímé státní financování ¢3.2 Financování politických stran ze soukromých zdrojů ¢3.2.1Členské příspěvky ¢3.2.2Dary ¢3.2.3Jiné zdroje ¢ 2.ČÁST ¢4 kapitola ¢Právní úprava financování politických stran v České republice ¢ 4.1. Stručný exkurz do vývoje právní úpravy financování politických stran v ČR ¢ 4.2 Analýza právní úpravy kontroly financování politických stran ¢ ¢4.3 Návrh na novelizaci českého zákona o financování politických stran ¢Závěr ¢Použitá literatura ¢ Přílohy ¢ ¢