Judikatura
rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 03.04.2019, čj. 2 As 151/2018 – 63
Posuzovat tzv. systémovou podjatost (§ 14 odst. 1 správního řádu) úředníků územně samosprávného celku (ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2012, čj. 1 As 89/2010-119, č. 2802/2013 Sb. NSS) nepřichází v úvahu ve věci, v níž úřad tohoto celku rozhoduje v jeho samostatné působnosti.
rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 10.06.2020, čj. 8 As 127/2018 – 50
Jestliže správní orgán nepovažuje odůvodněnou námitku podjatosti za zjevně nesrozumitelnou či nesmyslnou, je povinen postupovat dle § 14 odst. 2 správního řádu a vyčkat na rozhodnutí představeného o ní. Pokud tímto vymezeným způsobem nejedná (např. pokud námitku podjatosti předá k rozhodnutí představenému, avšak nevyčká na jeho rozhodnutí), jedná se o vadu řízení. Tato vada však může mít vliv na zákonnost rozhodnutí pouze tehdy, pokud daná námitka měla skutečně vyvolat postup dle § 14 odst. 2 správního řádu (tedy byla formulována jako námitka podjatosti úředních osob, byla alespoň rámcově odůvodněná a její důvody nebyly zjevně nesrozumitelné či nesmyslné) bez ohledu na to, jak o ní uvažoval správní orgán. Závěr o důvodnosti, srozumitelnosti či smysluplnosti je oprávněn učinit i soud při přezkumu konečného správního rozhodnutí.
rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 18.06.2019, čj. 8 As 302/2018 – 55
Správní orgán nevede
o tom, zda osoba je, či není účastníkem, samostatné řízení; usnesení o tom, zda
někdo je, či není účastníkem (§ 28 odst. 1 správního řádu), není „rozhodnutím
ve věci“ dle § 100 odst. 1 správního řádu. Obnova „řízení o účastenství“ proto
není přípustná.
rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 04.07.2019, čj. 9 As 70/2019 – 34
I. Pojem "systémové podjatosti" není důvodu vztahovat na
jakoukoliv situaci, v níž účastník řízení namítá podjatost všech úředních osob
zařazených do správního orgánu, který vede předmětné řízení, pokud je zcela
zjevné, že obsahem této námitky není systémové riziko podjatosti, tj. tvrzení,
že důvodem podjatosti všech úředních osob je jejich zaměstnanecký, služební či
obdobný poměr k subjektu, do něhož je organizačně zasazen příslušný správní
orgán a jehož zájmy mohou být v daném řízení dotčeny.
II. Nikoliv každá námitka podjatosti je bez dalšího způsobilá zpochybnit nepodjatost rozhodujících úředních osob a ve zcela výjimečných případech nikoliv každá námitka je dokonce způsobilá vyvolat postup podle § 14 odst. 3 správního řádu. Pokud však oprávněná úřední osoba vyhodnotí podanou námitku jako na první pohled nedůvodnou a nepředloží ji k rozhodnutí svému představenému, nese riziko, že podjatost bude nakonec shledána v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí ve věci samé, včetně řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí. Účastníkovi řízení totiž přirozeně zůstává zachováno právo námitku podjatosti rozhodujících úředních osob uplatnit i v rámci opravných prostředků proti meritornímu rozhodnutí.
rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 22.08.2019, čj. 8 As 289/2017 – 44
Udělení plné moci
dle § 33 správního řádu z roku 2004 ve správním řízení za jiného nemůže vyvolat
žádné právní účinky pro tvrzeného zmocnitele, ledaže tento tvrzený zmocnitel
věděl nebo musel vědět o udělení plné moci, ale přesto správní orgán o takové
skutečnosti neinformoval.