Lekce bude rozdělena do tří částí. První představí vnitřní logiku základních směrů výzkumných metod v sociálních vědách – pozitivistické a interpretativní pojetí výzkumu. Vysvětlí, jaké metody jsou využívány v rámci těchto paradigmat a na jaké výzkumné otázky mohou odpovídat i jaké jsou jejich limity. Následně vysvětlíme pojmy pozicionalita a reflexivita a jejich význam pro výzkum v právní vědě. Poslední část semináře bude diskuze nad literaturou, která se věnuje metodologii používané v právní vědě. Věnovat se v ní budeme smyslu metodologie v právní vědě v kontextu obecné vědecké metodologie a způsobům obhajoby jednotlivých kroků používaných v právním výzkumu.

Literatura k diskusi na setkání:

• FLAVIUS, Gnavius (KANTOROWICZ, Hermann). The Battle for Legal Science. German Law Journal, 2011, Vol. 12, No. 11, s. 2005-2030.

• LLEWELLYN, Karl N. The Theory of Legal Science. North Carolina Law Review, 1941, Vol. 20, No. 1, pp. 1 - 23.

• URBÁNIKOVÁ, Marína a Hubert SMEKAL. Právní věda a právní psaní : postačí vždy jako výzkumná metoda "číst, přemýšlet a psát"? Jurisprudence, Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2017, roč. 26, č. 4, s. 37-41. 

• KYSELA, Jan. Metodologie v právnickém psaní: dobrý sluha, špatný pán. Jurisprudence. 2016, č. 6, s. 18 – 20.

• BOBEK, Michal. Výzkum v právu: reklama na Nike anebo kvantová fyzika? Jurisprudence, 2016, č. 6, s. 3-10.