Dokazování – 2. seminář 2020 1. Žalobce se domáhá zaplacení určité částky coby dlužného nájemného. Tato částka sice neodpovídá znění nájemní smlouvy, v níž je uvedena částka nižší, ale podle žalobce došlo k ústní dohodě s žalovaným o zvýšení nájemného. Žalovaný uznává, že mezi ním a žalobcem existuje nájemní vztah, ovšem výše nájemného vyplývá z písemné smlouvy; potud nárok uznává, ale ústní dohodu o zvýšení nájemného popírá. Žalobce navrhl k prokázání této skutečnosti výslech tří svědků, kteří byli přítomni u jednání, na němž měla být ústní dohoda uzavřena. Po jejich výslechu a hodnocení jejich výpovědí soud dospěl k vnitřnímu přesvědčení, že tvrzení žalobce je pravdivé. a) Přechází na žalovaného za této situace důkazní břemeno ohledně toho, že ústní dohoda nebyla uzavřena? b) Jak soud rozhodne v případě, kdy se žalovanému podaří zpochybnit věrohodnost svědků, na nichž se zakládalo průběžné vnitřní přesvědčení soudce, v důsledku čehož nastane stav, kdy uzavření ústního dodatku nelze považovat ani za prokázané, ani za vyvrácené? 2. Žalobkyně se domáhá po žalované vydání starožitného briliantového náhrdelníku, jejž v žalobě blíže identifikovala. V žalobě uvedla, že náhrdelník půjčila žalované, aby se jím mohla přizdobit na prestižním Hasičském bálu. Žalovaná měla náhrdelník vrátit druhý den po této akci, avšak neučinila tak a dodnes odmítá náhrdelník vrátit. Žalobkyně přikládá náhrdelníku velkou hodnotu, a to jak osobní (šlo o dar, který ke svým osmnáctým narozeninám obdržela před více než půl stoletím od své – dnes již mrtvé – prababičky), tak i majetkovou (cca 150 000 Kč). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť má za to, že žalobkyně nesplňuje základní předpoklad úspěšnosti tzv. vlastnické žaloby - průkaz vlastnického práva k náhrdelníku; dle žalované však žalobkyně nemůže být vlastnicí, neboť vlastnicí nebyla ani její prababička, která náhrdelník u sebe měla pouze jako správkyně majetku její osiřelé neteře, avšak po skončení správy jej nikdy nevrátila. 3. Žalobce se domáhá náhrady újmy na zdraví, která mu byla způsobena při dopravní nehodě tak, že jej při chůzi podél vozovky srazil automobil. Žalobce tvrdí, že tento automobil nejen patřil žalovanému (jak je zřejmé ze znaleckého posouzení poškození na tomto automobilu), ale že jej řídil sám žalovaný. Tuto skutečnost podle žalobce může prokázat spolujezdec, který seděl na sedadle spolujezdce vedle žalovaného. Žalobce však jméno spolujezdce nezná, a nemůže je proto jako svědka označit. Vžijte se do role soudu a zvažte, jak byste za této situace postupovali. 4. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým má být určeno, že v žalobě blíže identifikovaný pozemek je ve společném jmění náležejícího jí a jejímu manželovi, jenž v tomto řízení vystupuje jako žalovaný č. 1. Tvrdila, že žalovaný manžel nabyl pozemek na základě kupní smlouvy za trvání manželství, ovšem do katastru nemovitostí byl zapsán jako vlastník jen on sám. Následnou kupní smlouvou tento pozemek prodal žalovanému 2); žalobkyně se však dovolala relativní neplatnosti této kupní smlouvy, uzavřené mezi žalovaným 1) – tj. jejím manželem – a žalovanou 2), neboť k takovému právnímu jednání nedala souhlas. Oba žalovaní absenci souhlasu popřeli; žalovaný manžel tvrdil, že souhlas s kupní smlouvou mu udělila manželka ústně, druhý žalovaný dovozoval existenci konkludentního souhlasu. Zvažte, koho tíží důkazní břemeno ohledně existence nebo neexistence souhlas. Musí manželka prokazovat, že souhlas nedala, nebo žalovaní mají prokazovat, že souhlas byl dán? 5. Panu Celestýnu Novákovi někdo uprostřed noci kamenem rozbil okno rodinného domu a poničil skleník umístěný na zahradě. Celé tři roky a 2 týdny se nepodařilo zjistit, kdo tuto škodu způsobil, až jednou pan Novák zaslechl v hospodě v podroušeném stavu svého známého, pana Drahomíra Dvořáka, jak vypráví, že skleník rozbil on. Měl tehdy na pana Nováka vztek, neboť s ním prohrál sázku, kdo vypěstuje největší tuřín, a tak se posilnil alkoholem a šel se mu pomstít. Pan Novák hned vyzval pana Dvořáka k náhradě škody v celkové výši 50.000,-Kč, ale pan Dvořák tuto výzvu ignoroval, a proto pan Novák další týden podal žalobu na náhradu škody. V rámci soudního řízení pan Dvořák vznesl námitku promlčení. Pan Novák se proti této námitce bránil tím, že pan Dvořák způsobil škodu úmyslně, a tudíž k promlčení nemohlo dojít. Ohledně kterých skutečností nese důkazní břemeno žalobce, tedy pan Novák? 6. Okresní soud v Pelhřimově zamítl žalobu o zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že se žalobci domáhali zaplacení s poukazem na to, že dohodou ze dne 7. 10. 2019 Marie Suková darovala žalovanému chatu pod podmínkou, že jí žalovaný umožní nemovitost doživotně užívat a že po jejím prodeji vyplatí každému žalobci polovinu z celkové ceny. Okresní soud však dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná, neboť v daném případě nebylo zřejmé, co měla Marie Suková úkonem ze dne 7. 10. 2019 na mysli; v tomto úkonu se hovořilo o blíže nespecifikované podmínce, na kterou byl vázán prodej nemovitosti (právo užívání pro Marii Sukovou na dožití) a rovněž nebylo zřejmé, kdo má nemovitost prodat. Důkazní návrh žalobců na výslech svědkyně Marie Sukové a její dcery, které měly objasnit význam zmíněných ujednání, soud v řízení pominul (nijak na něj nereagoval) a ani v odůvodnění rozsudku se jím nezabýval. Posuďte, zda je soud povinen provést všechny důkazy, které účastníci navrhují. Pokud dospějete k závěru, že nikoliv, vymezte, za jakých podmínek soud nemusí důkaznímu návrhu procesní strany vyhovět. 7. Žalobce se domáhá náhrady újmy na zdraví, jež mu vznikla při potyčce s žalovaným. Žalovaný se brání poukazem na to, že pro stejný čin již proti němu bylo vedeno trestní stíhání, jež ovšem dopadlo zprošťujícím rozsudkem. Z tohoto rozsudku vyplývá, že se soudu nepodařilo po skutkové stránce objasnit, zda jednání obžalovaného bylo nutnou obranou, či nikoliv, a proto v pochybnostech bylo rozhodnuto v jeho prospěch. Skutková zjištění soudu v civilním řízení vyzní stejně: po skutkové stránce nelze mít ani za vyvrácené, ani za prokázané, že jednání žalovaného mělo povahu nutné obrany proti útoku žalobce. Jak soud rozhodne za této situace, jsou-li prokázány ostatní předpoklady odpovědnosti za škodu? 8. Pan Jan Novák navrhuje jako důkaz pro podporu svých tvrzení o uzavření kupní smlouvy s Karlem Modrým audionahrávku údajně zachycující samotné uzavření smlouvy. Nahrávka byla pořízena bez vědomí pana Modrého – jednalo se nahrání na mobilní telefon. Pan Modrý namítá, že se jedná o nezákonný důkaz, který zasahuje do jeho osobnostních práv. Lze tento důkaz provést v civilním soudním řízení?