Katedra správní vědy a správního práva 1
MP701Zk Správní právo procesní
Přednáška č. 2 (12.10.2020)
Obsah:
I. Správní řízení. Stádia správního řízení.
Systematika úpravy správního řízení ve správním řádu.
Prameny zvláštní úpravy správního řízení.
II. Zásady správního řízení.
Přednášející: doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.
Z čeho nyní vycházíme, resp.
malá rekapitulace:
- Správní právo procesní (SPP) - další procesní disciplína.
- V systému správního práva – vztah k SP hmotnému a SP
organizačnímu.
SPP - upravuje rozhodovací postupy, jež realizují správní orgány
(„SO“).
Ve veřejné správě - více procesních forem; nejrozšířenější je
správní řízení.
- SPP je logickou, organickou součástí SP - upravuje procesní
formy veřejné správy.
Umožňuje realizaci obsahu norem hmotněprávních
prostřednictvím příslušných postupů správních orgánů.
Pokr. Rekapitulace:
Procesní formy veřejné správy (vnější)
= postup vydávání:
 správních aktů :
 normativních (abstraktních) - neupraven v s.ř.
= právní předpisy vydávané veřejnou správou,
 - individuálních (konkrétních) - v s.ř. jako rozhodnutí, osvědčení,..
 - smíšených - v s.ř. jako opatření obecné povahy.
 a také postup uzavírání veřejnosprávních smluv a jejich režim –
upraveno v s.ř..
POZN. Faktické úkony, resp. bezprostřední zákroky jako forma činnosti
VS nespadají do rámce procesních forem.
Pokr. Rekapitulace:
Účel a význam právní úpravy
procesních forem:
 nastavení vztahů správní orgán („SO“) vs. dotčená osoba,
Tedy úprava právního postavení subjektů, jež se podílejí na řízení a na
tvorbě obsahu výsledného rozhodnutí, a procesních vztahů mezi nimi.
 stanoví postup uplatňování prostředků ochrany práv dotčených
osob (zejména účastníků řízení), a v potřebném rozsahu veřejného
zájmu.
 záruka naplnění zásady legality („…způsob výkonu veřejné
moci“…) a dalších zásad rozhodování, resp. činnosti a postupů SO
(zejm. proporcionalita, předvídatelnost, efektivnost, a další).
Pokr. Rekapitulace:
Základ právní úpravy procesních
forem veřejné správy:
 Ústava, Listina:
Čl. 36 odst. 1: “Každý se může domáhat stanoveným
postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve
stanovených případech u jiného orgánu.“,…
 Mezinárodní smlouvy, evropský kontext ( Rada Evropy, zčásti také
EU).
 Základem úpravy procesních postupů SO:
 z.č. 500/2004 Sb., správní řád („s.ř.“), v platném znění.
 zvláštní zákony ( jejich procesní ustanovení, např. v zákoně
stavebním, zákoně živnostenském, zákoně o odpovědnosti za
přestupky, zákoně o VŠ…..).
 / + vztah k soudnímu řádu správnímu, + úloha judikatury).
Pokr. Rekapitulace:
Systematika správního řádu:
 Správní řád ( zákon č. 500/2004 Sb., ve znění
pozdějších změn a doplnění). - Obsah zákona:
Část I. Úvodní ustanovení (§§ 1 – 8) - Působnost zákona. Základní
zásady činnosti správních orgánů („SO“).
II. Obecná ustanovení o správním řízení (§§ 9 – 129)
III. Zvláštní ustanovení o správním řízení (§§ 130 – 153)
IV. Vyjádření, osvědčení sdělení (§§ 154 – 158) - tzv.“jiné úkony“
V. Veřejnoprávní smlouvy (§§ 159 – 170)
VI. Opatření obecné povahy (§§ 171 – 174)
VII. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§§ 175 – 183)
VIII. Účinnost (§ 184).
Působnost správního řádu (kombinace pozitivního a negativního
vymezení).
Pokr. Rekapitulace:
Subsidiární působnost správního řádu
• Základ subsidiární působnosti - § 1 odst. 2 s.ř.:
• „Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení
se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.“
• Zvláštní procesní ustanovení - v zákonech upravujících výkon VS na
jednotlivých úsecích.
• Zvláštní ustanovení – přednostně, ostatní procesní otázky tam
neupravené – z obecné úpravy.
 Subsidiarita správního řádu se uplatňuje nejen pro správní
řízení, ale také pro další postupy upravené ve správním řádu
(a také pro postupy výslovně neupravené – viz působnost části
čtvrté s.ř.).
-----------------------------------------------------------------------------------
 „Univerzální“ působnost základních zásad činnosti SO (§ 177
odst. 1 s.ř.).
 Širší a podpůrná působnost rovněž části IV. s.ř. (§ 177 odst. 2, §
180 odsst. 2 s.ř.)
Otázky k dnešnímu tématu :
 Jaký význam má určení okamžiku zahájení
správního řízení z pohledu správního orgánu,
a pro účastníka řízení ?
 Jaký význam má pro úpravu správního řízení část třetí správního
řádu ? Kdy a jak se používá ?
 Je nezbytné, aby pro všechny odlišné druhy správního řízení byla
založena obecná úprava ?
 Které ze zásad správního řízení jsou uplatňovány vždy ? Které ze
zásad jsou ve vzájemném rozporu ?
 Jaký je vztah zásad správního řízení a základních zásad činnosti
správních orgánů ?
 Proč je v posledním období přikládán zvýšený význam řádnému
odůvodnění rozhodnutí ? Lze v tomto případě hovořit přímo o
„zásadě řádného odůvodnění“ ?
 Proč se ve správním řízení neuplatňuje zásada veřejnosti ?
I. Správní řízení
Vymezení pojmu:
Definice legální ( § 9 správního řádu):
Správní řízení = postup správního orgánu, jehož účelem je
vydání rozhodnutí
(§ 67), jímž se v určité věci:
 zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě
určené osoby (= rozhodnutí konstitutivní povahy), nebo
 jímž se prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti
má anebo nemá (= rozhodnutí deklaratorní povahy).
= rozhodnutí ve věci, resp. meritorní.
POZN. V rámci řízení, resp. v souvislosti s ním mohou být vydána
rovněž rozhodnutí procesní povahy („usnesení“). Formu určuje
zákon.
I. Správní řízení:
 nejčastější procesní forma.
 dlouhá tradice – vždy hlavním obsahem
(původně jediným) úpravy správních řádů,
 propracovaná, detailní úprava, nejrozsáhlejší v rámci s.ř. (§§ 9 –
159). Úprava poměrně složitá (vnitřní struktura, vztahy, odkazy).
 postaveno na určitých procesních zásadách (viz níže zásady
správního řízení).
 přesné vymezení subjektů řízení a jejich procesního postavení,
včetně procesních práv a povinností dotčených osob
(„účastníků“).
Nejširší rozsah procesních práv dotčených osob.
ve srovnání s ostatními procesními postupy (viz níže).
Namístě zejména srovnání s úpravou postupu podle části čtvrté (pokud
jde o vydávání individuálních správních aktů).
I. Stádia správního řízení
Zákon v logickém sledu vývoje řízení upravuje:
A. Postup před zahájením správní řízení (nemusí vyústit v zahájení
řízení - viz např. odložení věci dle § 43 s.ř. nebo § 76 zákona o odpovědnosti
za přestupky),
B. vlastní správní řízení - od zahájení řízení až po vydání rozhodnutí,
včetně event. řízení přezkumných realizovaných správními orgány v
režimu správního řádu.
Ukončení - rozhodnutím ve věci, nebo - zastavením řízení.
C. vykonávací - exekuční řízení (zčásti upraveno ve správním řádu) –
není obligatorní součástí řízení.
+ propojení s přezkumem ve správním soudnictví - § 153 s.ř. – „uspokojení
účastníka po podání žaloby ve spr. soudnictví“.
I. Systematika úpravy správního
řízení ve správním řádu.
Vychází ze shora uvedených logických posloupností
a návazností správního řízení, s předřazením úpravy:
 subjektů řízení (SO a jejich úkony, účastníci řízení a zastoupení)
 procesních pojmů a institutů (lhůty, počítání času, doručování),
a posléze upravuje průběh správního řízení v jeho
jednotlivých stádiích:
- řízení v prvním stupni, - odvolací řízení, - ochranu před nečinností SO,
- mimořádné přezkumy, nové rozhodnutí, exekuci.
AVŠAK - činí tak nejprve uceleně a v logické posloupnosti v
Části II. (§ 9 – 129), nazvané „Obecná ustanovení o správním
řízení“, a poté…
Systematika úpravy správního
řízení ve správním řádu.
v Části III., nazvané „Zvláštní ustanovení
o správním řízení“ (§ 130 – 153),
jež obecnou úpravu obsaženou v části druhé doplňuje či rozvíjí (nikoliv
ovšem ve vztahu ke všem ustanovením, pojmům či institutům z části II.).
Zde zařazena další ustanovení: ke SO, k postupu před zahájením řízení, o
někt. řízeních, o dalším zajišťovacím prostředku, o některých rozhodnutích, o
přezkoumání rozhodnutí /rozklad/ + již zmíněný § 153).
(Pozn. Některá ustanovení Části III. však lze využít pouze na základě výslov.
Zmocnění ve zvl. zákoně).
---------------------------------------------------------------------------------------------
POZOR - U části II. i III., jde o obecnou úpravu správního řízení
(v intencích § 1 odst. 2 s.ř.).
Neboli – i k ustanovením z části III. s.ř. mohou založit zvláštní zákony odchylky.
----------------------------------------------------------------------------------
Na obdobné či přiměřené využití ust. z části II., a někdy i třetí se odkazuje v
dalších částech s.ř. u dalších procesních forem.
I. Správní řízení obecné a zvláštní
 Rozlišujeme tedy:
 správní řízení obecné = založené na shora
uvedené obecné úpravě ve správním řádu
( část II. a III. s.ř.).
Jako celek se uplatňuje spíše výjimečně.
 správní řízení zvláštní = odchylky od obecné úpravy
upraveny ve zvláštních zákonech.
 Rozsah speciálních ustanovení - od minimálního po výrazný.
Subsidiární působnost správního řádu se tedy plně
uplatňuje rovněž ve správním řízení (vycházeje z ust. §1 odst.
2 s.ř.).
Příklady: řízení přestupkové, územní a stavební řízení, řízení o
změně jména a příjmení, o nepřijetí ke studiu na VŠ, o uložení
nápravného opatření dle zákona o veřejných zakázkách,….).
II. Zásady správního řízení
Správní řád zásady správního řízení
neuvádí, ani nepojmenovává
(na rozdíl od základních zásad činnosti správních orgánů).
Lze je dovodit z dikce dalších ustanovení SŘ
upravujících správní řízení v obecné i ve zvláštní formě.
Procesní zásady - účel:
- umožňují pochopit a respektovat povahu a podstatu, a účel právní
úpravy správního řízení,
- reflektují event. odlišnosti zvláštních druhů správního řízení od úpravy
obecné, a postavení SO a účastníků v nich. Z toho důvodů – často
nastaveny v protikladných dvojicích (buď – anebo),
- napomáhají správné interpretaci a aplikaci ustanovení správního řízení
v SŘ a ve zvláštních zákonech.
II. Zásady správního řízení
POZN.: Zásady správního řízení
působí také pro další formy upravené správním řádem (v části čtvrté až šesté),
a to na základě (vnitřních) odkazů na použití ustanovení o správním řízení dle
části druhé, resp. také třetí („obdobně“, „přiměřeně“).
Pro účely správního řízení se plně uplatní rovněž
základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 – 8 s.ř.)
- slouží k realizaci a ochraně práv účastníků, resp. řádnému a
spravedlivému procesu.
Z nich významné zejména:
- zásada materiální pravdy (§ 3) - zjištění skutkového stavu věci
- zásada poučovací a zásada uvědomovací (§ 4)
- povinnost umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a
oprávněné zájmy (ibid).
- zásada rychlosti a hospodárnosti (procesní ekonomie) (§ 6), a d.
II. Zásady správního řízení
Rovněž pro řešení procesních otázek platí
„materiálně“ zaměřené základní zásady činnosti (proporcionalita,
předvídatelnost,…(§ 2) Výslovně srov. např. § 58 s.ř.
Na shora uvedené zásady činnosti navazují ze zásad
správního řízení zejména:
- zásada volného hodnocení důkazů (§ 50 odst. 4), s výjimkou
závazných podkladů (srov. - závazná stanoviska - § 149 odst. 1),
- zásada procesní rovnosti dotčených osob s modifikacemi,
resp.konkretizací. Postavení účastníků - § 27, doručování
rozhodnutí- §19 a násl., odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí
§ 84,…),
- zásada řádného odůvodnění rozhodnutí (§ 68 odst. 3, § 155
odst. 3, § 173 odst. 1).
II. Zásady správního řízení:
Další zásady správního řízení:
- zásada písemnosti (pravidlo) kombinovaná se zásadou
ústnosti (vedení řízení § 15, jednací jazyk § 16, spis § 17,
protokol § 18, ústní jednání § 49),
- zásada oficiality v kombinaci se zásadou dispoziční
(počínaje zahájením řízení § 44 a násl., dále § 45 odst. 1 – zúžení či
zpětvzetí návrhu do vydání prvostupňového. rozhodnutí, dispozice s
řádným opravným prostředkem..),
- zásada vyšetřovací (vyhledávací) – podklady pro rozhodnutí
opatřuje správní orgán (výjimečně může připustit, aby účastník - § 50
odst. 2). Pouze se sporném řízení zásada projednací (§ 141 odst. 4).
- zásada neveřejnosti správního řízení ( + výjimečně veřejné
ústní jednání (§ 49/),
Další zásady správního řízení:
- zásada dvouinstančnosti (zejm. pro odvolací řízení - § 81 a
násl.), pro řádný opravný prostředek,
- zásada jednotnosti řízení, omezena zásadou koncentrace (§
36 odst. 1 ve spojením s § 82 odst. 4.
K novým skutečnostem se v odvol. řízení přihlédne, jen nemohlyli
být uplatněny dříve. Avšak – omezené použití (u řízení kde ex
offo se ukládá povinnost).
II. Zásady správního řízení
 Pro oblast správního trestání se uplatňují některé specifické
zásady, resp. modifikace procesních zásad obecných. Zejména:
 právo na obhajobu ( + zákaz sebeobviňování),
 ne bis in idem (překážky řízení, res iudicata – administrata),
 presumpce neviny,
 neuplatňuje se koncentrace řízení,
 zákaz reformace in peius,
 in dubio pro reo (mitius),
 ústnost (omezená – z.č.250/2016 Sb. - § 80).
(Více viz poslední přednáška 11.1.2021) .
V učebnici:
Skulová, S., a kol.:
Správní právo procesní, 3. aktualizované a doplněné
vydání. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2017.
 K 1. přednášce: str.: 13 – 31,
 Ke 2. přednášce str.: 31 – 44, 63 - 75.
Děkuji za pozornost.