Ekonomická kriminalita Hospodářská kriminalita Finanční kriminalita Kriminalita bílých límečků Majetková kriminalita Další trestné činy s majetkovými dopady Trestné činy spáchané při podnikání ekonomických subjektů osobami působícími uvnitř těchto subjektů,poškozujících práva v hospodářské sféře, zneužívající slabiny hospodářského systému, motivované ziskem nebo touhou po moci, latentní povahy, v masové formě ohrožující fungování právního státu Úmyslné trestné činy Abstraktní formulace SP Jednání je nenásilné povahy Plánovitost a organizovanost, skupinovost až ve formě zločinného spolčení Internacionálnost Anonymita, osobní distance mezi pachatelem a obětí •Hospodářská kriminalita : Hlava VI., část Hlavy V. •Majetková kriminalita : Hlava V. •Další trestné činy : Hlavy VII., VIII., IX., X. • • •Změny v pořadí jednotlivých hlav oproti dřívějšímu TZ – nyní je majetková kriminalita před hospodářskou, větší zájmy jsou tedy kladeny na vlastnictví než na samotnou hospodářskou soustavu. •Hlava VII : •§ 272 – obecné ohrožení •§ 273 – obecné ohrožení z nedbalosti •§ 276 - poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení •Hlava VIII : •§ 293 – poškození a ohrožení životního prostředí •§ 294 – totéž z nedbalosti •§ 296 – poškození lesa •§ 297 - neoprávněné nakládání s odpady •§ 304 - pytláctví •§ 305 - neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat •Hlava IX : •§ 311 – teroristický útok •§ 314 – sabotáž • • •Hlava X. •§ 331 - přijetí úplatku •§ 332 - podplácení •§ 333 - nepřímé úplatkářství •Hlava II : •§ 173 – loupež • • •Přímá návaznost na trestný čin krádeže • •Pomocná úloha trestní represe • •U HK má být výraznější než u jiné trestné činnosti, trestní právo má být tzv. ultima ratio • •Výrazem pomocné úlohy by měla být TP legislativa. •Do roku 1989 přeceňování trestní represe •9O. Léta – liberalizace •Po roce 1995 – opět zpřísňování •Nový TrZ – zavádí nové skutkové podstaty, zpřesňuje dosavadní, vypuštěn dosavadní § 126/2 •Zásahy TP v této oblasti by se obecně měly omezit na tyto oblasti : •Sankcionovat nesplnění povinností vůči státu •Zajistit mimotrestní rámec podnikání •Zajistit postih jednání podvodného charakteru •Ochrana účetní evidence, obchodních informací, měny, cenných papírů, průmyslových práv •Postih nabývání výnosů z trestné činnosti • Podobně konstruované skutkové podstaty •Typické zejména u trestných činů hlavy šesté •Skutkové podstaty obecné a kazuistické – výhody a nevýhody •Návaznost na mimotrestní normy – postih nejzávažnějších porušení těchto norem • •Zdůraznění znaku neoprávněnosti jednání •Nezávislost soudů na jiných orgánech • •Předběžné otázky řeší soudy zásadně samostatně • •Vztah k již pravomocným rozhodnutím jiných orgánů Ohrožovací trestné činy •Některé z těchto TČ jsou dokonány vytvořením nebezpečí – např. § 254 – účetní delikt • •Způsobení konkretní škody je znakem •vyšších odstavců TČ Hlavy šesté i některých majetkových trestných činů Hlavy páté Zvláštnosti majetkových poměrů u právnických osob •Právnické osoby jsou samostatné majetkové subjekty • •Fyzické subjekty je nevlastní, např. u s.r.o. nejsou společníci podílovými spoluvlastníky společností, ale soubor jejich práv je zvláště vymezen •Specifika společností vlastněných jednou osobou • •Nedostatečná ochrana majetku společníků – primárně je poškozen majetek právnických osob – problematika tunelování. Odpovědnost za zavinění •Až na výjimky jde o úmyslné trestné činy •Výjimky jsou pouze § 215, 221, 224 a 232 TrZ •Tendence rozšiřovat počet nedbalostních trestných činů – výhody a nevýhody •Vyžaduje se zavinění fyzických osob Problematika omylů u HTČ •Právní omyly – neznalost zákona neomlouvá •Blanketní a odkazovací podstaty HTČ •Omyl v trestním právu a v předpisech, na které TP odkazuje – právní omyl •Omyl v mimotrestních předpisech, na které TZ přímo neodkazuje – omyl skutkový •Nová úprava právního omylu v § 19 TrZ •Složitost jednání v hospodářské sféře • •Účinnost postihu – limitována mnoha faktory •Problémy výkladu a aplikace norem •Nové praktiky a zaostávání trestního postihu •Nevhodné chování samotných podnikatelů Výše způsobené škody podle § 138 •Škoda nejméně 10000.- Kč – škoda nepatrná •Škoda nejméně 50000.- Kč – škoda nikoli malá •Škoda nejméně 100000.- Kč – škoda většího rozsahu •Škoda nejméně 1000000.- Kč – škoda značná •Škoda nejméně 10 milionů Kč – škoda velkého rozsahu Způsoby určování škody - § 137 1)cena, za niž se věc v době a v místě činu obvykle prodává 2)Účelně vynaložené náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci 3)Náklady na uvedení věci do původního stavu • Výpočet výše škody – pro nemovitosti a nehmotný majetek – zákon 151/1997Sb. ve znění 303/2013Sb. vyhláška 441/2013Sb. •Pojem věci : •Věci movité a nemovité •Ovladatelná energie – 134 •Zaknihované i listinné cenné papíry, prostředky na účtu •Jiná majetková hodnota – nová úprava •Prakticky nehmotný majetek podle NOZ •Telefonní impulsy – nejsou věcí Okolnosti vylučující protiprávnost •§ 28 až 31 trestního zákona • •Okolnosti mající význam pro HTČ – v zákoně dosud neuvedené: Svolení poškozeného •Nově upraveno v § 30 •Funguje pouze ve vztahu ke statkům, kterých se člověk může platně vzdát •Svolení musí být učiněno svobodně, vážně, srozumitelně •Musí být učiněno nejpozději při činu •Učiněné po činu – snižuje společenskou nebezpečnost •Odůvodněná domněnka o tom, že by poškozený s porušením souhlasil - totéž Individuální trestní odpovědnost •Existuje již trestní odpovědnost právnických osob – zákon č. 418/2011 Sb. • •Za PO jednají fyzické osoby •Problematika rozhodování kolektivních orgánů •Problematika § 114 TrZ Dovolená míra nebezpečí •Přípustné riziko je nově upraveno v § 31. •Znaky : •Společensky prospěšný účel a cíl •Subsidiarita rizika •Vztah mezi ziskem a ztrátou •Minimalitace možných rizik a ztrát •Subjekt rizikového rozhodování •Optimální informovanost •Postup de lege artis •Vyloučení škod na životě a zdraví •Soulad s požadavky právních norem •Předem deklarované riziko • V. hlava – trestné činy majetkové. •§ 205 – krádež – nejčastější trestný čin vůbec •Přisvojení si cizí věci zmocněním – nejde o právní pojem přivlastnění, ale o faktický stav. •Obecné návětí a k tomu jednotlivé varianty a) až e). Stačí naplnění jediné z nich •Druhý odstavec – speciální časově omezená recidiva s vyšší sazbou. •Vyšší odstavce – odstupňovány mj. i podle výše způsobené škody (nezapomenout na změny podle § 138. •Příprava je trestná jen ve vztahu k poslednímu odstavci. •Krádež vloupáním – častá kombinace s § 238 a 228. § 121 •§ 206 – zpronevěra. •Obdobné formulace jako u krádeže, rozdíl je v přisvojení si svěřené věci. Pachatel s ní nakládá natrvalo v rozporu s účelem svěření. Pojem věci jako u krádeže •§ 207 – neoprávněné užívání cizí věci. •Dvě varianty, které se podobají krádxeži a zpronevěře. •Rozdíl – zmocnění se věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla, nebo způsobení škody neoprávněném užíváním věci. •Jednání má jenom dočasný, nikoliv trvalý charakter •§ 208 – neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. •Dvě varianty – kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům…, nebo kdo oprávněné osobě v užívání brání. •Doplněk k omezování domovní svobody – zde nejde buď vůbec o obydlí, nebo není ohrožen chjráněný zájem – např. dům či byt není fakticky užíván •¨209 – podvod. Klasická obecná skutková podstata, nyní doplněná o nové speciální formy podvodu. •Vyvolání, využití omylu, zamlčení podstatných okolností. Až čtyři osoby v různých pozicích, klasický způsob je mezi pachatelem a poškozeným. •Škoda na majetku – širší pojem než věc •§ 210 – pojistný podvod •Dvě základní skutkové podstaty ve dvou odstavcích – doplněn v roce 1997. V základních SP nemusí být způsobena škoda, ulehčené dokazování oproti dřívějšímu stavu, kdy se musel ve vztahu ke škodě dokazovat úmysl •§ 211 – úvěrový podvod. •Dvě základní skutkové podstaty ve dvou odstavcích , zaveden v roce 1997. Škoda se vyžaduje až ve vyšších odstavcích. Uvedení nesprávných údajů při získávání úvěru, použití úvěru bez souhlasu věřitele na jiný než určený účel. •Rozdíl od zpronevěry – zavinění již v okamžiku sjednávání úvěru –§ 212 – dotační podvod –Vylákání dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci. Často v kombinaci s § 260 – podvod ke škodě finančních zájmů EU. Odkazuje na mimotrestní předpisy. –§ 213 - provozování nepoctivých her a sázek – např. tzv. letadlo. Tzv . Skořápky – obecný podvod. •216 až 217 – novelizace v roce 2017. •Legalizace výnosů z trestné činnosti – tzv. praní špinavých peněz. •Dvě samostatné skutkové podstaty ve dvou odstavcích. Podílnictví (překupnictví) a money laundering. Porušení zejména ustanovení zákona o praní špinavých peněz – povinností finančních subjektů. •§ 218 – lichva a palichva •Ve dvou odstavcích. Zneužití •rozumové slabosti, tísně nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, hrubý nepoměr vzájemných plnění •Často příliš vysoké úroky, soudní praxe není ve výši lichvářských úroků jednotná •§ 220, 221 – porušení povinnosti při správě cizího majetku •Velmi široce formulovaná skutková podstata – porušení podle zákona uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek. •Forma jednání při porušení není zákonem stanovena – možné konání i opomenutí •Nejčastější porušování – buď zákoníku práce nebo v obchodních společnostech. Porušení péče řádného hospodáře – OZ a ZOOK. •Rozdíly od nedbalostní formy : u té se žádá hrubá nedbalost, •Důležitá povinnost •Způsobení značné škody •§ 222 až 227 – úpadkové neboli konkursní trestné činy. Původně byl v zákoně jediný, nyní se odkazuje na insolvenční zákon a porušení jeho základních povinností •Nejčastější v praxi – poškození věřitele § 222 a zvýhodnění věřitele § 223. •Rozdíly – poškození věřítele ve prospěch jiných osob nebo jiného věřitele. •§ 228 – poškozování cizí věci. •Dvě základní skutkové podstaty – klasická a zavedená tzv. sprejerskou novelou. U té se nežádá způsobení škody v určité výši – těžko by se dokazovala. •Zničení, poškození cizí věci, učinění věci neupotřebitelnou. •§ 229 – zneužívání vlastnictví •§ 230 až 232 – tzv . Počítačová kriminalita, není to ale přesné. Řada skutkových podstat ve spojení s činností a ohrožením počítačů a programů. •Širší kriminologický pojem – kriminalita s počítačem jako nástrojem nebo předmětem útoku i podle obecných skutkových podstat Trestné činy hospodářské •§ 233 – základní a klasická skutková podstata padělání a pozměňování peněz. •Odst. 2 – padělání, pozměňování peněz nebo jejich udávání jako pravých, rozdíl od § 235 •§ 238 – významné společné ustanovení – ochrana se poskytuje i cizím penězům (měnám) a cizozemským platebním prostředkům a cenným papírům. •§ 240 – zkrácení daně, poplatku a jiné povinné dávky •Daň, clo, pojistné, poplatky a jiné povinné dávky. SP odkazuje na primární mimotrestní úpravu.Jediný odstavec zahrnuje dvě formy jednání. •Zkrácení – nikoliv jen pouhé nezaplacení, ale jednání podvodného charakteru, konání i opomenutí •Větší rozsah – viz nyní nový § 138 •Subjekt – poplatník daně nebo osoba za něj jednající, účastníkem může být např. i daňový poradce. •Tzv. daňová optimalizace – na hranici zákona. Trestné je i obcházení zákona, když právní úkony na první pohled splňují všechny formální znaky, ale směřují pouze ke zkrácení daně •§ 242 . Neodvedení daně… –Nesplnění zákonné povinnosti odvést za jiného sraženou daň nebo zálohu na daň nebo za pracovníka příslušnou sraženou část pojistného. –Subjektem tedy nikoliv poplatník, ale plátce. –Větší rozsah. –Speciální účinná lítost – podmínky v § 242 –U zkrácení daně – ÚL podle § 33 TZ •§ 248 . Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. •První dva rozsáhlé odstavce upravují řadu základních odkazovacích skutkových podstat odkazujících např. na občanský zákoník, zákon na ochranu hospodářské soutěže, zákon o zadávání veřejných zakázek a řadu dalších předpisů. •§ 240 a 250 – zařazeny teprve rekodifikací, jde o tzv. burzovní trestné činy. Neoprávněné vydání cenného papíru; •Manipulace s kursem investičních nástrojů •Různé konkretní formy činnosti – viz burzovní praxe •Vysoká latence –Neoprávněné vydání cenného papíru; •§ 251 – neoprávněné podnikání •Neoprávněné a ve větším rozsahu poskytované služby nebo provozování jiného podnikání. •Odkazuje se na živnostenský zákon a řadu zákonů upravujících jiné podnikání než živnostenské – např. zákon o advokacii. Ne škoda, ale větší rozsah •§ 252 – neoprávněné provozování hazardní hry. Speciální k § 251 pro oblasti upravené zákonem o loteriích a jiných podobných hrách. •Přísnější podmínky – jde o lukrativní podnikání. Výherní hrací automaty (stačí jeden), loterie, tomboly, sázkové hry, kasina atd. Nevyžaduje se větší rozsah. •§ 253 – poškozování spotřebitele podle zákona na ochranu spotřebitele •Jde o dvě formy – v prvním odstavci klasická skutková podstata, ve druhém relativně nová – uvádění výrobků na trh. •Obě jsou speciálními případy podvodu. •Vysoká latence •§ 254 – zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění – účetní delikt. •Základ – zákon o účetnictví 563/1991 Sb. ve znění mnoha novel. •Velké množství základních skutkových podstat ve dvou odstavcích, zahrnuje i např. trestné činy proti obchodnímu rejstříku •§ 255 a 255a – zneužití informace a postavení v obchodním styku. Novela z roku 2017. •Odst. 1 – tzv. insider trading, speciální ve vztahu k podvodu •Odst. 2 - tzv. selftrading – nejčastěji obchodování navzájem mezi firmami spojenými jednou osobou. Porušování konkurenčních doložek •§ 260 – porušení finančních zájmů EU •Nové ust. od roku 2009, zahrnuje celou řadu jednání i nepodvodného charakteru •Často se vyskytuje ve spojení s dotačním podvodem. Nejčastěji jde o krácení dotací z EU, podvodné získávání prostředků z EU a neoprávněné používání prostředků z EU. •§ 261 – porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. •Dříve finanční celní delikt, poté bylo zkrácení cla přesunuto do zkrácení daně. •Nyní jde o porušování předpisů nikoli finančních, ale jiných, dotčeny bývají zájmy státu charakteru zdravotního, bezpečnostního, zájmu na uchování uměleckých děl, kulturních památek atd. •Průmyslová práva – zařazena na základě mezinárodních smluv, typicky odkazovací skutkové podstaty odkazující na předpisy o průmyslových právech. •Nejčastěji v praxi používaný TČ – porušení autorského práva podle § 270, odkazuje na autorský zákon a nikoli nepatrné porušení jeho ustanovení. •Trestné činy obecně nebezpečné •§ 272 až 292 •Jejich druhovým objektem je bezpečnost života a zdraví lidí a bezpečnost majetku nenáležejícího samotnému pachateli. •Kvalifikovaný počet lidí a výše majetku – záleží na jednotlivých skutkových podstatách. •Většinou jde o trestné činy ohrožovací. •Následek, dokonání – stačí ohrožení chráněného zájmu, možnost reálného vyvolání poruchy. •Způsobení poruchy a škody – většinou jde o okolnost podmiňující vyšší trestní sazbu. •Nebezpečí – konkretní – je třeba určitého počtu lidí nebo škody – např. § 272 •Abstraktní – stačí, když vznikne situace předvídaná zákonem – např. § 274 •Úmyslné a nedbalostní trestné činy • •Obecné ohrožení - §§ 272, 273 •Základní pojem – obecné nebezpečí. •Ohrožení více osob nebo cizího majetku. •Příkladmý výpočet v § 272, 273 odst. 1 •Jde o výpočet demonstrativní, vedle uvedených forem jde také o jiné podobně nebezpečné jednání, z něhož typicky vznikají následky uvedené výše. • •Rozsah – alespoň 7 osob, škoda na majetku velkého rozsahu – nyní 10 milionů Kč. •ON musí hrozit bezprostředně a aby bylo prostorově více rozloženo nebo aby bylo problematické rozsah nebezpečí vymezit. •Obecně nebezpečné jednání – komisívní i omisívní •Způsobení požáru, povodně, účinku •Výbušných látek, záplav výbuchu plynu atd. Jiné podobné jednání – např. v dopravě. •Vyvolání situace živelné a neovladatelné. •Velmi závažný trestný čin. •Úmyslný trestný čin -. Závažný, ve vyšších odstavcích vysoké trestní sazby. •§ 273 – nedbalostní forma. •Ohrožení pod vlivem návykové látky - § 274. Dříve nazýváno opilstvím, prošlo značným vývojem •Stačí abstraktní nebezpečí – stačí např. již započetí jízdy automobilem, k trestnosti není třeba zjiščťovat počet ohrožených osob. •Pachatel – vykonává popsanou činnost •Zaměstnání nebo jiná činnost, při které by mohlo být způsobeno nebezpečí. •Typicky – řízení motorového vozidla tvoří až 90 procent zjištěných případů, dále pak jiné činnosti v dopravě, v dolech, elektrárnách, výkon lékařského povolání, funkce střelmistra, jeřábníka apod. •Nevyžaduje se oprávnění k dané činnosti •Stav vylučující způsobilost – nesměšovat s nepříčetností. •Takové ovlivnění fyzických a psychických funkcí, které vylučuje vykonávat činnost bezpečně. Vliv alkoholu, omamných a psychotropních látek ale i jiných ovlivňujuících látek, např. i léků. • •Problematika řízení v dopravě – podle judikatury základní spodní hranice ovlivnění alkoholem je 1 promile, ale v konkretním případě může být stanovena i níže. Do 1 promile – přestupek v dopravě. U jiných omamných látek – dosud je třeba zjišťovat ovlivnění konkretně podle druhu látky a charakteru člověka, v návrhu je stanovení hranice i zde. •Porušení povinnosti při hrozivé tísni - § 275 •Zmaření nebo ztížení odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně pro větší skupinu osob, počet dosud není stanoven judikaturou. •Povinnost poskytnout pomoc – stanovena zákonem nebo smlouvou •Případy legálního odmítnutí pomoci •Nedovolené ozbrojování - § 279 •Více základních skutkových podstat ve více odstavcích. •Základní norma – zák. čl. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu. •§ 279 se vztahuje jen na střelné zbraně, jejich zakázané doplňky a střelivo. •Konkretně dělení zbraně do skupin viz zákon. •Drogové delikty - § 283 až 287. • •Základ – zákon o omamných látkách a prekursorech – č. 167/1998 Sb. •Viz také § 289 – zmocnění pro jiný zákon a pro vládní nařízení. Ústavní problematika – patrně by definice a množství nemělo určovat vládní nařízení, ale zákon, i když je to nepraktické • •Není trestně postiženo samotné užívání, resp. zneužívání omamných látek, ale jen výroba, pěstování, transport přes hranice, distribuce, přechovávání. •Musí jít o jednání nedovolené, zejména v rozporu se zákonem o omamných látkách. •Šíření a propagace toxikomanie – samostatná skutková podstata, protože narkomanie jako taková není trestná. •Nedovolená výroba a jiné nakládání - § 283 •Neoprávněná výroba, dovoz, průvoz, nabízení, zprostředkování nebo přechovávání pro jiného. •Prekursor – obecně výchozí látka, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt, tedy používaná při výrobě omamných látek. •Ohrožovací trestný čin v prvním odstavci •Spodní hranice množství drogy potřebné pro trestný čin není stanovena – třeba vycházet z § 12/2 TZ, doplněk tvoří drogové přestupky. •Spotřební držba – není trestná. Držení jedné běžné dávky. •Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu - § 284 •Zavedeno novelou v roce 1998 – rozšíření trestnosti •Jde o přechovávání látky pro vlastní potřebu v množství větším než malém. Nižší trestnost pro přechovávání látky z konopí – projev rozlišení drog na tzv. měkké a tvrdé. •Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku - § 285 •Nové ustanovení zařazené novým TZ •1. odst. – konopí, 2. odstavec – jiné rostliny •Opět výraz dělení na tvrdé a měkké drogy, zde jde o drogy tzv. měkké, i když ve 2. odstavci je o něco vyšší sazba. •Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné látky - § 286 •Předčasně dokonaný ohrožovací delikt – trestné je již samotná výroba nebo opatření, nežádá se kvalifikovaný úmysl vyrobit drogu •Problematika tzv. zahradnických shopů. •Šíření toxikománie - § 287 •Trestné jsou svádění, podpora a podněcování jiného ke zneužívání drog. •Samostatné trestné číny, samotné zneužívání není trestné. •§ 287 odst. 2 písm. c) – zavedeno novelou, rozšířilo trestnost. •Problematika drogových kuchařek, textů na koncertech apod. •Druhy nealkoholových drog : •Opiáty •Psychostimulancia •Kanabinoidy •Inhalanty •Antidepresiva - lékx •Problematika tzv. legalizace měkkých drog •Celosvětové měřítko – nastalo uvolnění •U nás – uvolnění spotřeby drog pro léčebné účely umožnil zákon. •Problémy s realizací •Důvody pro a proti legalizaci, výhled do budoucna •Hlava VIII. – trestné činy proti životnímu prostředí. Hlava vznikla nově při rekodifikaci, obsahuje dřívější klasické skutkové podstaty, ale zejména novou zpřísňující úpravu ve formě nových SP •Většina TČ je v prvním odstavci ohrožovacích s odkazovacími skutkovými podstatami na mimotrestní úpravu z oblasti životného prostředí. •Týrání zvířat - § 302 •Pojem zvířete – viz § 134. Pro účely postihu podle těchto skutkových podstat není zvíře věcí. •Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem … •Jednotlivé způsoby týrání – viz zákon na ochranu zvířat 246/1992 Sb. • •Tam jsou vypočteny i jednotlivé způsoby dovoleného usmrcení zvířete. •Usmrcení nebo způsobení trvalých následků na zdraví – okolnost způsobující vyšší trestní sazbu. •Chov zvířat v nevhodných podmínkách - § 302a •Chov zvířete v nevhodných podmínkách a tím ohrožení jeho života, způsobení útrap a kořistění z takového chovu (např. tzv. množírny psů). •Problematika tzv klecových chovů slepic •Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti - § 303 •Žádá se hrubá nedbalost. •V praxi – zejména v zemědělství, v cirkusech, při chovu zvířat různými chovateli. •Pytláctvé - § 304 •Neoprávněný lov zvěře nebo ryb v hodnotě nikoliv nepatrné (nyní alespoň 10000.- Kč, neoprávněné převedení na jiného nebo přechovávání ulovené zvěře nebo ryb •Zásah do práva myslivosti a lovu ryb, ne tedy např. usmrcení zvířete při dopravní nehodě •Zvláště přitěžující okolnost – lov v organizované skupině (lov, naháňka, odnášení zvěře atd.), lov zvláště zavrženíhodným způsobem (nahánění a znehybňování zvěře pomocí silných reflektorů, užití přístrojů na noční vidění), hromadně účinným způsobem (lov ryb výbušninou) nebo v době hájení. •Děkuji za pozornost. •