přednášející: doc. JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D.

• prezentace z přednášky ke stažení ve formátu pdf zde

KONTROLNÍ OTÁZKY

• Zkuste stručně definovat, co je to odpovědnost.

• Jaké druhy odpovědnosti nacházejí uplatnění v oblasti práva životního prostředí?

• Co je to přestupek? Kdo se může přestupku dopustit v oblasti práva životního prostředí?

• Jaký je význam lhůt u projednávání přestupků ?
  

• Jaké znáte skutkové podstaty trestných činů proti životnímu prostředí?

• Jakých trestných činů proti životnímu prostředí se mohou dopustit právnické osoby?

• Rozeberte jednu ze skutkových podstat trestných činů proti životnímu prostředí z hlediska objektu, objektivní stránky, subjektu a subjektivní stránky.

Z JUDIKATURY:

Jednání: Opomenutí je stanoveno na roveň konání, jestliže subjekt nevykonal to, co bylo jeho právní povinnost.

Odpovědná osoba: Veřejnoprávní povinnost, zavazující adresáta právní normy, nelze převést soukromoprávním ujednáním (smlouvou uzavřenou podle ObchZ nebo OZ) na jinou osobu a tudíž se tak nelze ani zbavit deliktní odpovědnosti s odkazem na smluvní ujednání s třetí osobou.

Odpovědná osoba: K přenosu veřejnoprávní odpovědnosti na jinou osobu nemůže bez dalšího dojít uzavřením smlouvy. Pokud však správní orgán posuzuje deliktní odpovědnost konkrétní osoby, která sama zajistila smluvně plnění svých zákonných povinností prostřednictvím jiného, musí být její vlastní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu prokazováno v kontextu všech učiněných kroků, tedy i zkoumáním existujících smluvních vztahů a jednáním smluvních partnerů v průběhu rozhodného období.

Správně právní odpovědnost vlastníka lesa: Ke spáchání správního deliktu a vzniku odpovědnosti vlastníka lesa musí být mj. naplněny všechny znaky skutkové podstaty, mezi něž patří objektivní stránka deliktu. Obligatorními znaky objektivní stránky jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. Zákon o ČIŽP vyžaduje, aby jednání způsobilo předvídaný následek spočívající v ohrožení nebo poškození životního prostředí v lesích.

Princip retroaktivity in mitius: Vyvození odpovědnosti a uložení postihu při trestání správních deliktů je nutné posoudit podle právní úpravy účinné v době, kdy k jednání došlo. To však neplatí, pokud je právní úprava v době rozhodnutí pro delikventa příznivější.

Jednání udržující protiprávní stav: Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. Pokaždé, když se správní orgán dozví, že delikvent i nadále udržuje protiprávní stav, počne vždy běžet nová subjektivní lhůta k uložení pokuty.

Lhůty: Podle ust. § 67 odst. 1 zákona o odpadech lze pokutu uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Použitý výraz „uložit pokutu“ znamená, že rozhodnutí o uložení pokuty musí ve stanovené lhůtě nabýt právní moci; nestačí tedy, aby bylo rozhodnutí v této lhůtě pouze vydáno či vypraveno k doručení účastníkovi řízení.

Trestnost správních deliktů: Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Je proto vyloučen např. souběh správních deliktů tam, kde se jedná o pokračující, hromadný nebo trvající delikt, pro trestnost jednání musí být naplněna i materiální stránka deliktu a krajní nouze je stavem vylučujícím protiprávnost jednání naplňujícího formální znaky deliktu.

K zásadě ne bis in idem: Nejde o dvojí postih za porušení téže právní povinnosti, pokud byl žalobce postižen za porušení právní povinnosti stanovené zákonem o vodách, zatímco v jiném řízení byl proti němu vyvozen postih za porušení povinnosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Zásada absorpční: Je-li jedním jednáním či opomenutím naplněna skutková podstata více správních deliktů (souběh), k jejichž projednání je příslušný týž správní orgán, postupuje tento správní orgán analogicky podle ust. §12 odst. 2 zákona o přestupcích a uloží sankci ve výměře nejpřísněji trestného sbíhajícího se deliktu.

Moderace pokuty: Při úvaze o moderaci uložené pokuty podle ust. § 78 odst. 2 SŘS přihlíží soud k majetkovým poměrům delikventa i v tom případě, že zákon, podle něhož byla pokuta uložena, kritérium majetkových poměrů nezná.

Prameny právní úpravy (vše v účinném znění):

Správní řád 500/2004 Sb.

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Soudní řád správní č. 150/2002 Sb.

Složkové předpisy (zvláštní)

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim