FONTES R E R U M ^ O H El I <=? ^ XT 3VL. tom. li C05JVIJE CHR0WIC0N BDEHORUM CUM COMTINUATORIBUS, PRAMENY VYDAVAlíÉ z nadání Palackého. díl u. K0SN1ŮV LETOPIS ČESKÝ S POKRAČOVATELI. VYDÁVAT^,; T)r. J0S< £1V1LER. FÍEltLAbATLL: V, V, TOMEK. -czH^^^ž-íO--------- v praze 1874. xákladem musea království českého. V KOMffcSÍ KKĚHKUťECTVi; I>i. »B£01 A FEXU). DATT£L, K k r II y u. 83 uiontis in suporcilio, suae mentis fallitur augiirio. Nam dnm suos vinci 11011 aestimat ab hoste, victo-rca nt w&it adesse oruentos, insiliens tergo so-nipctlis1)* incuwbit iubis et adinovet1) lumhis calcar quadrupcdis eaesai'j quern nisi habuisset proiuptuin, cad em hora descendisset in orcum sine mora, Rom anus imperator 3). 11. Dum baec ibi gerimtuv, Saxones cum dace Occardo *), de quo supra dixi, Boemiam in-gredhintiu* et itnam pavvam vegionem, quae est circa fluvium 5) BclinainD), hostiliter demoliuntur. Iuterea dux eorum famam ut pevcepit siuistram, Sclayos de caesare babuisse victoriam, fixit7) gradum ad pontem Gnevin s) iuxta fluvium Ho-Ihiara1*), valde sollicitus, utrum bello fortunam temptaret, an cumtanto dedecore 1') rcpa-triaret. Maluit tamen prills experiri|,J) animum duels, ct per nuncios temptans cum verbis sua-det amicis: Qui to mode pugnando ia) vicisse gaud eg, si supplicando vicisses, melior imilto rj) victor Ia) fuisses; proptcrca noli temetipsivm super te inaniter exaltare, quia durum est tibi contra stimulum calcitrare. Nam qui modo, quasi parcendo vobis et miserando vestram terrain cum panels intrabat, eius interim gratiani nisi inve-neritis l(t), cito cum tanta multitudine exercituum superveniet, quilms ncc fontes vestri sufficient, et (juos vestra terrula vix capiet; tunc eruut novissima peiora prioribus. Untie iterum admo-uco te et consilium do, ue totum, quod possidere videris, amittas. Rcgiuam'7) pecuniam, quae omnia superat, iratos placat, inimicos reconciliat, per tibi tideles ami cos non modicam caesaii mit-tas, quateuus pro te ipsa intercedat et eius tibi1*") gratiani acquivat. Ad baec dux Braeizlaus ira commutus ttalubres sprevit monitus, et innixus mammi capulo sic ait: Dicite vestro l9) Occardo: consilii-") satis est mini, neve21) monendo pro- hory, zmýlil se w předpowědění swé nvysli. Nebo když nemyslil, žeby jeho lidé byli přemoženi od nepřítele, jak spatřil, že jsau tu witézwé okrwá-eeni, wskoěiw na hřbet oře, přilnuli se kc hři-wě, a wrazil ostruhy do bokfl čtwernožce císař. A kdyby ho byl neměl libiíMm, tti hodinu byl by sestaupil w kraj in ti podzemskan bez prodleni císař Římsky. ^— 11. Když se toto tam dálo, Sasowé s wéwo-dau Okkartem, o němž jsem wýše prawil, utrhli do Čech, a malau jedmi krajinu, kteráž jest okolo řeky Bíliny, nepřátelsky zpustošili. Zatím když wówotla jejich uslyňel zpráwn nem i lan, že Slo-wané nad císařem zuítězili, stanul u IlnÉwina mosta na řece Bílině, weliee se rozmýšleje, zdali by se rněl bitwaii o štěstí pokusiti čili s takowan hanbau domů odtálraauti. Mínil wšuk raději prwé skaumati smýšleni knížete, a zkunšeje jej po po-ídieh, radil jemu slowy přátelskými; Ty, jenž se nyni těšíš, že jsi w boji zwltězil, kdybys byl zwitězil p roseni m, mnohem lepšieq byl bys wl-tezem. Pročež newynasej se mamě příliš nad sebe, protože jest ti těžko kopat i nohama proti otce. Nebo ten, jenž tentokrát, jako by wás Šetřil a litowal, do waší země ivtáhl s malým počtem, jestliže zatím jeho milosti nedojdete, brzy s ta-kowýin množstuím wojsk na wás ]>řijdc, že jim ani wody waňe stačiti ncliudau, u do waší zemi-čky se sotwa wejdau; potom budau poslední wěcí horši pnvních, Proěež opět napomínám tě a rado ti dáwam, abys wŠebo, eo mysliS míti, nepozbyt. Peníze, toho krále, který wšecko přemáhá, roz-hněwané udobřuje, nepřátely smiřuje, po swých wěrných přátelích nemalé pošli, aby 80 ony za tebe přimluvrily a milost jeho ti sjednaly. K tomn kněz Brctislaw, hněwem polimit, zawrlnml dolně napomenuti, a podepře w ruku na jíle o, tak pra-wil: Kcknúte swěmn Okkartowi: líady já dost. mám, nemysli, že napomenutím co pořídlá. Ať tě ') seinipcdis A. 1, 2, 2a, 2ňn, 3, — 3) t nadepsáno rnltnu jínati fcenveně \v t. — -1) Itihvn knížete Hí-eli-sluwii s Jiutlřichem 111 swtdena hyla li Unxlku (Viertel) nedaleko Kdyně, kde posud stojí Uaiile ä\V. Wácslown, postflwouá prý nn pamúlkti dobytého wíléíslwi. Srowiiřj o totn liňlilndiiií pojedtii'oii Dra, Kalonskír w časopise Pokrok /.wjtném, rořiiik 1872, t\ Sífi, SI 7 ii 321. — 4) Oktinb \> — ň) iicsmn 4b. —°) (lurium <]«ac est circa Iklitiatii 2, 2a; Eluvium, qui est cirtsi Btilijiatii SI): Biclmam 2aa. - 7) feci! mnl A, alt; opraweni) ^vu lisil. — Gneum 3; Cline-vin 4, 4n^ (hicwyn P. — s) Uilinnm 4a. — in) de přidáwn tu 4. ~ ") dolore 2b.— lfi) experiic inél A a j, nie opraweiio if experiri; experire 6, — iaJ pn^nave 1. — u) w A iiniJepüaiio rukaii jiuau. — ,a) NCJiiá 4, 4s. — ie) ne nodeps. jinn» i'uiiau \v j. — tr) rcgina 3. — ,s) nemá 4, 4a. — viro I. ■— su) sat. cons. A. — ííI) ue 2; ne me 4, 4a. kosmůw letopis český. fecisse putcs. Audiant te') Saxones*) saxis riip-diores, et si qui sunt inconsulti *) homines, qui te sapore aliquid putant. lipo autem, nisi bis in tribus diebus bac de mea provincia sine omni violentia exeas, hoc oase capot tuum abscidam, et tua ova pen am tibi ad posterior». Caesaris in curte quid agatur, nou mihi curae est4). Qusim-diw in femorc líracizlai pendet ensis, nou lac God similis fluet sanguis ex latere caesaris. Quae cum w) duci") relata fuissent, quanms nimis aegve id tulisset, tarnen invitus ceu lupus, qui7) cum aniittit praedam et investigantibus canibus sub-mittens caudain repetit silvain, sic dux Occar-dns magno cum dedecore repeclat in S&xoniam. Item relatum est duci Bradzlao de PrioOB*) co-mite, qui praefuit") Beliue,n) in urbe, quod cor-ruptus Saxomim pecunia non atetisset ox ad-verso munitionis in custodia; sed ubi sunt ne-mora hostibus pervia, ibi posuisset") praesidia. 11 uiic eiiim dux praefecerat toti "*) nohorti, quae fuit de Moravia, ct tribus legionibus, quae Itinerant ,a) missae in auxilium de Ungaria- Quern statiin N) dux IS) iratus, orutis oeulis, mauibus et pedibus abscisis, iussit praecipitari"1) iu abys-sum ,T) fluminis ,H) anno dominicae incarnatio-11)8 1041 112. Anno dominicaeincarnationis 1042 Ilein-ricus imperator, semper magnificus triumphator, volens ulcisci suorum ruinám inclitoium, intrat tribus itinenbus terrain lioemorum, et earn fere totam hostilitcr devastat, ac multas civitates, quas illiao) defondere non valentcs dcs&i'uerant, jgnc succendit. lít ut p erven i i. ad i trhem Pragam, ante ipsam ex adverso fixit aquilas Sibenica-1) in monticulo, lbi nichil actum dignum relatu coniperi'"), nisi quod praesul Severus caesaris ad east tra clam noetn fugit ab urbe, timens, ut aestiino, he quasi domino suo rehellis privaretur sedis honoře pontificalis. Quod videns dux Bra- pnslnuchaji Sasi, twrdší nežli skály, nebo jsau-li lidé nepredložení, ktefí myslí, že něčemu rosům iň. ,Tá wšak, jestli w těchto třech dnech z této krajiny beze wScho násilí neodejdes, tímto mečem Idami ti useknu a položím ti obličej k zad-kn. Co se děje we dwofc dsařowě, nedělil mi starosti. 1'uknd po boku Břetishwa wisí meč, nepoteče mléko, nýbrž podobna krew z těla Hsíi-řnwa. Což když wčwodowi bylo wyřízono, ačko-liw welmi těžce to nesl, pfodce neiád, jako wlk, který když /trati kořist a psi jej stíhají, swisi nens a utíká do lesa, tak wéwoda Okknrt s wcl-kaii liaiibnu iidtiiM do Sas, Také doneseno bylo knížeti Břctisluuowi o Prkuši županu, který byl postawen nud hradem lííliiian, že podplacen penězi Kasň nepostavil se proti nim na stráži \vc hradbo; nýbrž kde jkíiu háje nepříteli schůdné, tam postawil hlídky. Neb toho byl kníže post awil nad celým zástupom, který" by] z Morawy, a nad třemi pluky, které jemu byli poslány na pomoc ji Uher. Kníže rozhnĚwaw se, rlal mu wy-laupiti oči, ruce a nohy tisckati a lioditi jej do hlubiny řeky léta od narození pane 1(141. r 12. Léta od narozeni páně 1042 J i udři cli císař, powzdy slawný wítězitel, chtéje })omstiti záhubu swých wýteěníkň, třemi cestami wtrhmil d<> země Cechu, a skoro celau ji uejjřátelsky zpustošil, a - mnoho biaílfl, které oni opustili, nemohauce jich brániti, wypálil. A když přitiihl ke hradu ku Praze, před ní wstříc zarazil orly na Šibenici na kopečku. Tam se, pokud mi známo, nestalo nic wyprawowáni hodného, lec že biskup Šebíř tajně w noci utekl ze hradu do Ježeni cisařowa; (th:nvajc se, jak myslím, aby jako pánu swéum odbojný nebyl zbawen stolice bisknpské hodnosti. Což když spatřil kněz Břetislaw, newědél, ') se 4. — *) Soxoiie 2aa. — 3) incuiisnltu 4, 4b. — *) nadepsáno w \ ralntjbwOt — 5)