CODEX
niS BOHEMIOI
TOMIIV. PARS I.
SECTIO I.
JURA ET CONSTITÜTIONES REGNI BOHEMLE
SAECULI XVI.
EPIDERUNT   C VWV JOSEPHTJS cum HERMENEGILDO JIRECEK.
PRAGAE 1882.
APUD FR. TEMPSKY BIBLIOPOLAM.
Artikulové o důstojenství, mocnosti a saudu
JMKrálovské.
*
A. 4.
11 c m. P ř e d k e m JM* k r á 1 o v s k á ráči m í ti moc a vrchnost, jakož jsau to předešlí králové čeští mívali, nad tím nade vším, což k dobrému, užitečnému JMtí královsko a ÍMfl dědicuov a všech obyvateluov tohoto království obecnému dobrému jest, to říditi, puosobiti a spravovati potud, pokudž by řáduom, právům, svobodám, privilejím, zřízením zemským na škodu a ublížení nebylo.
A, 5.
11 e m. Na sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta 1547 v autory pred svatým Bartolomějem, jest toto zřízeno; Což se sněmuov pokládaní a rozpisování do týče, těch se při mocnosti a vuoli JM** královsko zuostavuje, jakž prvé od starodávna bývalo a jakž předešle o tom artikul v sněmu, kterýž byl držán léta 1545 v středu po svatých Třech Králích svolen jest A také aby po dnešní den žádný z obyvateluov království českého, žádných sněmuov a sjezdův krajských obecních bez povolení JMli královské, pod nižádnými vymyšlenými spuosoby nepokládal a nepokládali, a to pod pokután hrdla ztracení, na kohož by se to pokázalo a provedlo.
A. 6.
Item. Též na témž sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta v auterý před svatým Bartolomějem, což se úřadňv zemských rozdávání a osob do saudu zemského
Práva a zřízení zemská 1549.
137
dosazování doŕýče, na tomto jsme se stavové snesli: Poněvadž jest to vždycky předešle bývalo, že jest J M* královská s radou úředníkuov a saudcí zemských úrady zemské dávati a osoby do saudu zemského, Čechy hodné, dosazovati ráčil, toho se pri zřízení zemském a privilejích zaostávaje. A. JMli královské v to vkra-čováno a saháno býti nemá.
A, 7.
Item. Též na témž sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta 1547 v úterý před svatým Bartolomějem, jest zřizeno: Jakož JM* královská mezi jinými artikuli toho na stavy podati (aby to dskanti zapsáno bylo) ráčil, což se saudu o hrdlo a o čest dotýče, aby jeden každý toho vuolí měl, z těch věcí před osobu JM" královské, aneb před saud zemský obeslati neb polmati.
I poněvadž prvé Zřízení Zemské to v sobě tak obsahuje a zavírá: že z nářku cti každý toho Yuli má před JM* královskau (když by v zemi býti ráčil) obeslati neb polmati, aneb pred saud zemský, protož se toho při témž zřízení zemském (jakž v sobě obsahuje) zuostavuje.
A což se hrdla do týče, poněvadž jest to za předkuov JM" královské bývalo a za JMU královské také se dálo, že jsau měli vuoli, jedni druhé z hlavy před JM* královskau, aneb před saud zemský poháněti neb obsílati: v to se též také stavové JM" královské nevkládají, ale při tom toho zaostávají, aby každý toho vuoli měl před JM1 královskau, aneb před saud zemský poháněti neb obsílati. A JM1 královská jako pán náš, aby s úředníky a saudcí zemskými a raddanii JMtí královské z saudu komorního, kteréž by JM1 královská toho času při sobě niíti aneb obeslati ráčil z oby-vateluov království českého, jako i předkové JM*1 tu při vedle pořádku zřízení zemského sauditi mohl. Než ráčil-li by JM' královská prvé ven z tohoto království odjeti a v království nebýti, nežli by ta pře k slyšení a uvážení před JM* přišla: aby ráčil JM* královská tu při (ač jest-li že by neráčil JM* královská k svému vlastnímu slyšení a vykonání toho sobě pozastavit!) ne jinam, než na saud zemský k vykonání a rozsauzení podati. Poněvadž zřízení zemské císařem Karlem učiněné to v sobě zavírá, že každý ne jinde než na svém právě o hlavu sauzen býti
\'ÓS
Právu a Kříženi ztmiská 1849.
má, totižto zemenm na zemském, man na manském a měštěnín na městském právě. Než jest-li že by se strany o moril smluvili, pokudž by se pokuty JMtí královské V Zřízení Zemskom vyměřené nedotýkalo, toho JM* královská při tom zuostavovati ráči.
A. 8,
Item, Na tém ž sněmu obočním, tébož léta a dne, na tomto jsme se také stavové snesli: Aby žádných postranních zápisiíov a puntování od žádných osob z stavu neb z stavuov v tomto království proti JM'' královské, dedičnom, a budúcim kľáhiom českým, a proti řádu a právu se nedalo, nyní i na budúci věčné časy, Pakli by se toho přes to kdožkoli dopustil a naň to shledáno a uvedeno bylo, an se v postranní zápisy a puntování dává, ten aby hrdlo ztratil
A. í>.
Item, JMfc královská na tomto jest s e s stavem panským, rytířským a mestským snésti a za zřízení zemské ustanoviti ráčil: Poněvadž jest od starodávna v tomto království více stavuov mimo stav panský, rytířský a městský nebývalo protož že j ešte více stavuov mimo nahoře jmenované tři stavy býti nemá, nyní i na budaucí časy. Vsak kníže Iíendrich pán z Plavná, poněvadž jest rodič tohoto království od starodávna, důstojenství svého knížecího i s dědici svými, tolikéž místa i titule, jako na kníže záleží, užiti má. Však tudy aby stav čtvrtý v tomto království přičiněn nebyl.
O osazování saudu zemského většího.
A* 10,
Ve jméno Boží a Trojice Svaté nerozdílné amen. Vladislav z boží milosti král český, markhrabě moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markhrabě. Známo činíme všem, tak budaucím jako nynějším, že znamenavĚe některé ruoznice znamenité mezi pány a vládykami v království našem vzniklé, kteréžto za přcdkuov z dávné chvíle, i také za nás k znamenité překážce jednání obecného dobrého byly jsau, a