PF_PPT pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB Dějiny soukromého práva 2 . Přehled vývoje soukromého práva 1 Dějiny kodifikace a přirozenoprávní vlivy . (provází Ondřej Horák) PF_PPT pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB K. A. Martini & první moderní kodifikace soukromého práva . Ke 222. výročí účinnosti haličského občanského zákoníku . www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 3 Volba tématu §vazba na n a) dějiny soukromého práva n b) brněnskou normativní školu n c) platné právo §náplň: n a) biografická („život a dílo“) n b) tematická (haličský OZ n a dějiny kodifikace SP) n n Výsledek obrázku pro von martini Karl Anton Martini (1726–1800) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 4 A) Biografická část K. A. Martini a první moderní kodifikace soukromého práva Zdroje: HEBEIS, Michael. Karl Anton von Martini (1726–1800). Leben und Werk. Frankfurt am Main: P. Lang, 1996. Cerman, Ivo. Lidská práva v rakouském osvícenství. Wolff, Martini a Windischgrätz. ČČH, 2013, roč. 111, s. 300–334. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 5 Pomník Marie Terezie, Vídeň (1888) Verwaltung und Justiz http://www.viennatouristguide.at/Ring/Denkmal_Bild/mt/MT_02_%20haugwitz_alleX.jpg Na čtyřech bocích pomníku se nacházejí osobnosti z oblasti politiky, správy, vojenství, věd a umění. Skupinka vztahující se ke správě a justici je zachycena v poradním pokoji v Hofburgu: Martini stojí vpravo za Friedrichem Wilhelmem Haugwitzem, jehož byl krátce sekretářem, vedle svého nejbližšího učitele a přítele Paula Josepha Rieggera, a před Josephem Sonnenfelsem, který byl naopak jeho žákem i oponentem. umělci: Kaspar von Zumbusch (Figuren), Carl Hasenauer (Architektur) 1. Friedrich Wilhelm Graf von Haugwitz (1702 - 1765, koncléř) wiki 2. Anton Graf Grassalkovich (1694 -1771, řada vysokých funkcí, mj. předseda uherské královské komory) wiki 3. Samuel Freiherr Brukenthal (1721-1803, guvernér Sedmihradska) wiki 4. Paul Joseph von Riegger (1705-1775, Jurist) wiki 5. Josef Freiherr von Sonnenfels (1733-1817, Jurist, Reformer) wiki 6. Karl Anton von Martini, Freiherr zu Wasserberg (1726-1800, Jurist) wiki http://www.viennatouristguide.at/Ring/Denkmal_Bild/z_mt.htm www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 6 Martini jako student §* 15. 8. 1726 v Revò v Tridentsku §rodiče: K. F. Martini (*1704) a M. Pretti (*1703) §studia: 1739-41 Trident, 1741-47 Innsbruck (filosofie, teologie, právo) §Paul Josef Riegger (1705-1775) - Lehrstuhl für Naturrecht, Staatsrecht und Reichsgeschichte (1733) „velký učitel, kolega a přítel“ §studia: 1747-50 Vídeň (právo) §výuka v rodině nejvyššího hofmistra J. J. Khevenhüllera §1750-1752 sekretář F. W. Haugwitze §1752-1754 velká cesta (Madrid) Rodiče: Karl Ferdinand Martini (1704-) a Margaretha Pretti (1703-), Martini druhé z jedenácti dětí a nejstarší syn Studium: Trident (jezuité – Aristotelovi, T. Akvinském), Innsbruck univerzita (imatrikulace teologické fakulta, tři roky filosofická fakulta) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 7 §1753 univerzitní reforma MT, reorganizace §1754–82 profesor institucí a přirozeného práva ve Vídni, §žáci: J. Sonnenfels (*1733), J. B. Horten (*1735), J. A. Riegger (*1742), F. Zeiller (*1751) i F. M. Pelcl (*1734), §1761–65, 66-73 vyučoval 5 dětí MT - zvl. Petra Leopolda (*1747), arcivévodu toskánského; Josefa II. nikoli (Ch. A. Beck); predikát „Edler zu Wasserberg“ §„nepřímí“ žáci: 1774/75 – podle Ordo historiae juris civilis a Positiones de lege naturali na všech rakouských univerzitách Martini jako učitel Žáci: Josef Sonnenfels (1733-1817), Johann Bernhard Horten (1735-1786), Josef Anton Stephan Riegger (1742-1795), Franz Zeiller (1751-1828) i historik a filolog František Martin Pelcl (1734-1801). Děti MT (16 dětí, 5 učil): arcivévodu Petra Leopolda (1747-1792), arcivévodu toskánského, arcivévodkyni Marii Josefu a Marii Karolínu, královnu neapolskou, arcivévodu Ferdinanda Karla, místodržícího v Miláně; arcivévodu Maxmiliána Františka, arcibiskupa kolínského a velmistra Řádu německých rytířů; Josefa II. (1741-1790) však učil Christian August Beck (1720-1784). Podle Leopolda byl „uomo assai onesto abile disinteressato fatigante capace prudente ed a le massime vere e giuste del giusto e di quello che si può fare ò nò, uomo bravo nelle materie legali“. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 8 §inspirace Ch. Wolffem (nejen univerzální povinnosti, ale i práva) a P. J. Rieggerem §záruka spravedlnosti (povinností i práv), nejvyšší imperativ (zvyšování dokonalosti) x tři cíle (uctívat Boha, milovat sebe sama a podporovat soudržnost společnosti) §přirozený stav (rovnost, svoboda, usilování o štěstí), svépomoc, presumpce poctivosti §občané státu (právo na život, vlastnictví, svobodu vyznání), nepřiznával právo na odpor §výklad zákonů – účel (u pozitivního práva v historii) Martini jako přirozenoprávní teoretik Christian Wolff (1679-1854) - nejvyšší přirozený zákon (imperativ) – „Konej vše, co zvyšuje tvoji dokonalost, upusť od toho, co snižuje tvou dokonalost.“ švýcarský právník Jean-Jacques Burlamaquei (1694-1748) spravedlivé povinnosti a práva, které pomáhají dosažení jednoho ze tří cílů (uctívat Boha, milovat sebe sama a podporovat soudržnost společnosti) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 9 §1760-1779 reformy studia (gymnasiální, universitní) §1764 dvorní rada Nejvyššího soudního úřadu, později jeho 2. prezident §1773 člen kompilační komise §1782-88 Státní rada (reforma justice v Milánsku 85-86, v Rakouském Nizozemí 86-87) §a) trestní právo: proti trestu smrti, pro zmírnění trestů, pro zvýšení hranice trestní odpovědnosti (ze 7 na 14) §b) soukromé právo: proti sekularizaci manželství, proti zrušení fideikomisů, pro nedělitelnost menších zemědělských usedlostí, pro zákaz patisku Martini jako reformátor www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 10 B) Tematická část K. A. Martini a (první) moderní kodifikace soukromého práva Zdroje: Barta, H., Palme, R., Ingenhaeff, W. (eds.). Naturrecht und Privatrechtskodifikation. Tagungsband des Martini-Colloquiums 1998. Wien: Manz, 1999 (zvl. Brauneder, W. Europas erste Privatrechtskodifikation: Das galizische Bürgerliche Gesetzbuch, s. 303–320). Barta, H., Pallaver, G. (eds.). Karl Anton von Martini. Ein österreichischer Jurist, Rechts- lehrer, Justiz- und Bildungsreformer im Dienste des Naturrechts. Wien: LIT, 2007. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 11 „ První“ „moderní“ „kodifikace“? §moderní či přirozenoprávní §dva základní významy „modernity“ (doba, obsah): n a) dobou: v éře osvícenství (18. století) n b) obsahem: ba) z dobové perspektivy n bb) ze současné perspektivy §Codex Maximilianeus Bavaricus Civilis (1756)? §Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten (1794)? §Code civil (1804)? Ø n § Codex Maximilianeus Bavaricus Civilis (CMBC, 1756) § pouze soukromé právo § nebyl výlučný § přirozenoprávní vlivy jen okrajově §Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten (ALR, 1794) § Fridrich II., Carl Gottlieb Svarez (Schwarz) § dvě části §I. věcná práva - zahrnující i právo obligační jako způsob nabývání vlastnictví §II. postavení jednotlivce ve společnosti – v rodině a domácnosti, ve společenských skupinách (profesních i politických), poměr jednotlivce a státu www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 12 Od Codexu Theresianus k ABGB § česko-rakouská kodifikace OP (1753-1811) – dlouhý proces, během vlády čtyř císařů (od Marie Terezie po Františka I.), řada komisí s proměnlivým obsazením § hl. osobnosti: Azzoni, Horten, Martini a Zeiller §„skulpturální“ kodifikační přístup („méně je více“) § Codex Theresianus (1766) - kazuistika (8367 §) § Hortenova osnova (1786) – zjednodušení (2891 §) § vydán jeho 1. díl jako josefínský OZ (1786) – pouze práva osob (včetně rodinného) n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 13 §1790 Martini předseda nově zřízené zákonodárné komise §1793 převzal i pozici referenta §Martiniho osnova (1796) – rozhodující etapa, zjednodušení, zpřehlednění (1570 §) §„dílem zcela samostatným“ a „pravým výtvorem školy přirozeného práva“ (Krčmář) §vliv pruského Allgemeines Landerecht (1794): „Und nun, wer wird es nicht sehr schwer und kützlicht finden, nach Homer eine Iliade zu schreiben?“ Martini §vydána jako: tzv. (západo)haličský OZ - (W)GGB (1797) §„prvotný“ návrh (Ur-Entwurf) - tři čtení (1801-1810) §Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch – ABGB (1811) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 14 Haličský občanský zákoník (1797-1809/11) §tzv. (západo)haličský OZ (WGGB) – Baxa x Krčmář §trojí dělení Polska (1772-1795) §územní působnost - patent ze dne 13. 2. 1797 (č. 337 Sb. z. s.) pro Západní Halič a patentem ze dne 8. 9. 1797 (č. 373 Sb. z. s.) také pro Východní Halič (včetně Bukoviny), účinnost od 1. ledna 1798 v celé Haliči §důvody - potřeba praktického prověření nové úpravy („na zkoušku“?), zaostalost nově získaného území §členění - tří díly, rozčleněné do hlav (6, 19, 19) a §§ (299, 676, 638; celkem 1613 §); osoby, věci, závazky §znění - německy, polsky, latinsky § nejvyšší zemský sudí Haan, dvorní rada F. J. Kees www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 15 Inspirační zdroje – „tělo“ a „duše“ n1) římskoprávní vlivy – pojmy, instituty, zásady n2) přirozenoprávní vlivy – zmírnění ŘP n„O tom, že pevnou kostru pojmovou podává nprávo římské, nemůže býti pochyb; navšak duše zákoníka je podstatně jiná. nHlavní rozdíl jest zvýšený význam bezelst- nnosti, ohled na 'čest a víru', na 'přirozenou nslušnost', na jistotu obchodu.“ §Emanuel TILSCH (1866-1912) n/Občanské právo. Část všeobecná. 3. vyd. Praha 1925, s. 22./ n n Ø n Emanuel Tilsch (1866-1912) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 16 Přirozené právo v ABGB – přístupy § většinou v ABGB jen § 7, 16 a 17 §dva základní přístupy: buď perspektivou „dobovou“ (např. učebnice Martiniho či Zeillera) či „nadčasovou“ §tři možné řešení: n 1) to, co v něm bylo tradiční, resp. čím navazoval na římskoprávní dědictví (např. postavení otce rodiny) n 2) to, co v něm bylo nové a čím se vzdaloval římskoprávnímu dědictví (viz dále) n 3) celý občanský zákoník stvrzený autoritou panovníka, ať obsahuje tradiční či nově formulovaná pravidla pravidla zakotvující patriarchální model rodiny, přitom právě oblast rodinného práva patřila v přirozenoprávních zákonících k těm, které nejrychleji zastaraly a volaly po změně (zrovnoprávnění manželských a nemanželských dětí, manžela a manželky či otce a matky). Jak u CC, tak i ABGB však došlo k novelizacím až poměrně pozdě. Zatímco v ČSR došlo k zrovnoprávnění manželů zákonem o právu rodinném z roku 1949, v Rakousku pak zvl. v 70. letech a ve Francii v letech 1938-1942, 1965 a 1985. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 17 Přirozenoprávní vlivy v ABGB - příklady n 1. Přirozené zásady právní (§ 7) n 2. Osobnost/vrozená práva (§ 16) n 3. Společnosti 4. Nutná obrana n 5. Náhrada škody 6. Omyl n 7. Zastoupení 8. Publicita n 9. Vyvlastnění 10. Zpracování n 11. Dědická zákonná posloupnost nMori(t)z WELLSPACHER (1871-1923) Alegorie ABGB, 1847-49 n/Das Naturrecht und das ABGB. In Festschrift zur Jahrhundertfeier des allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuches. 1. Juni 1911. Erster Teil. Wien 1911, s. 173-207./ 12_1.jpg Zeiller - zpracování věci (ABGB § 415, OZ 1937 § 1077n., OZ § 1074n.) Horten - patent o zákonné dědické posloupnosti (č. 548/1786 Sb. z. s.) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 18 Přirozené právo a Martini GBGB, ABGB, OZ n § Co přetrvalo (v ABGB a OZ)? §přirozené zásady právní (GBGB I. § 19; ABGB § 7; OZ § 10) – vyplňování mezer v zákoně – „nejslavnější“ paragraf ABGB §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=389&size=45 §věc v právním smyslu (GBGB II. § 1, ABGB § 285, OZ § 489) – širší pojetí včetně věcí nehmotných §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&size=45&page=427 §vyvlastnění (GBGB II. § 84; ABGB § 365; OZ § 1038) – veřejný zájem a náhrada §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=438&size=45 §nabytí od neoprávněného (GBGB II. § 92; ABGB § 367; OZ § 1109n.) §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=439&size=45 Vyvlastnění: 1) Zatímco Codex Theresianus (II. 3. 25–26) a Hortenova osnova (II. 2. § 2) ještě neupravovaly povinnost poskytnout náhradu, Martiniho osnova (II. 3. § 12) a (západo)haličský občanský zákoník (II. § 84) už podmiňovaly vyvlastnění existencí veřejného zájmu a poskytnutím přiměřené náhrady, což odpovídá také finální úpravě v ABGB (§ 365). 2) Z inspiračních zdrojů bývá uváděno učení o dominiu eminens státu (Grotius) a contrat social (Rousseau), Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 (čl. 17) a Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten z roku 1794 (ALR-Einl. § 74–75), které náhradu přiznávaly. Redaktoři navazovali na teorie o dominiu eminens státu (Grotius) a contrat social (Rousseau), můžeme zvážit také vliv Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 (čl. 17), ale tím rozhodujícím inspiračním zdrojem byl nepochybně Všeobecné pruské zemské právo (Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten) z roku 1794 (ALR-Einl. § 74 a 75). 3) Většina autorů zdůrazňuje východisko moderního pojmu vyvlastnění v učení H. Grotia o dominiu eminens státu a ochraně nabytých práv (např. G. Meyer, D. Schwab a nejnověji M. Schmoeckel), což u rakouské kodifikace (bez dostatečných argumentů) zpochybňují Meissel a Oberhammer (argumentují staršími kořeny uvedené teorie a zejména tím, že F. Zeiller byl jejím kritikem). Propracování starších teorií Grotiovi (De iure belli ac pacis) neupírá na významu, tím méně, že jejich kritikem byl Zeiller, který pouze komentoval to, co vzniklo již v éře Martiniho. Skutečný inspirační zdroj sice není možné jednoznačně prokázat, zdá se však, že východiskem redaktorů bylo učení o dominiu eminens rozpracované a rozšířené H. Grotiem, ale důraz kladený na poskytnutí náhrady vycházel od K. A. Martiniho (HARRAS-HARRASOWSKY, Ph. von (ed.). Der Codex Theresianus und seine Umarbeitungen. Bd. IV. Wien: C. Gerold’s Sohn, 1886, s. 133, pozn. 3), přičemž jak Deklarace práv člověka občana (Swoboda, Floßmann), tak zejména Allgemeines Landrecht jeho přesvědčení upevnily. Nabytí od neoprávněného: Také při úpravě tohoto institutu v ABGB (§ 367) se uplatnil vliv přirozenoprávních myšlenek, otázkou však zůstává jak? Názory na inspirační zdroje tohoto ustanovení se u našich předních civilistů rozcházejí: zatímco podle některých je moderního původu (Randa), tak většina ho hledá ve vzdálenější minulosti, nejčastěji v právu německém (Mayr-Harting), případně ve středověkém židovském právu či v obchodním právu italských měst (Tilsch), jiní v praxi církevních soudů (Rouček, Sedláček). Zajímavý názor přináší Tilsch, který kromě odkazu na kořeny v německém, židovském či obchodním právu Terstu, u bodu „Theorie práva přirozeného a rationalismus“ uvádí, že „na místě zmírnění přísného práva … zavedli redaktoři zmírnění nová, jež však nespočívala na právu římském, nýbrž na »přirozené slušnosti«: předpisy o bezelstném nabytí § 367 a pod., přijaty vědomě na ochranu poctivého obchodu (a i contra rationem samotného přirozeného práva)“. Jinými slovy řečeno se vliv přirozeného práva projevil v tom, že Martini, podle kterého se nabytí od nevlastníka rozcházelo s přirozeným právem, zúžil ochranu nabyvatele v dobré víře ve srovnání s úpravou v Codexu Theresianus, podle které každé bezelstné odvozené nabytí movitých věcí zakládá vlastnictví i jiná věcná práva nabyvatele, neboli z pravidla udělal výjimku, což mj. také více odpovídalo římskému právu. Srov. A. Martini, Lehrbegriff des Naturrechts. 1787, § 487. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 19 § 7 ABGB a vyplňování mezer v zákoně nnejslavnější a nejdiskutovanější ustanovení ABGB i soukromoprávních kodifikací obecně nmezery v zákoně? pokud ano, jak na ně? npropojení práva a filosofie nspory o jeho zakotvení při každé kodifikaci včetně OZ 2012 nFranz Zeiller (1751–1828) x K. A. Martini (1726–1800) nVladimír Kubeš (1908–1988) x Jan Krčmář (1879–1950) n n n n n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 20 ABGB (1811) Výklad zákona /§ 6-8/ n n§ 7: Nelze-li právní případ rozhodnouti ani podle slov ani z přirozeného smyslu zákona, jest hleděti k podobným případům v zákonech zřejmě rozhodnutým, a k důvodům jiných, s tím příbuzných zákonů. Zůstane-li právní případ ještě pochybný, musí býti rozhodnut podle přirozených zásad právních, se zřetelem k okolnostem pečlivě shrnutým a zrale uváženým. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 21 GBGB (1797) nI. § 19: Findet aber der Richter einen Rechtsfall durch die Worte des Gesetzes nicht geradezu entschieden, so muß er in seinem Urtheile auf den natürlichen Sinn des Gesetzes, er muß ferner auf die Gründe anderer damit verwandten Gesetze, und auf ähnliche im Gesetze bestimmt entschiedene Fälle Rücksicht nehmen: bleibt ihm der Rechtsfall nach allem diesem noch zweifelhaft, so muß er ihn mit Hinsicht auf die sorgfältig gesammelten, und reiflich erwogenen Sachumstände nach den allgemeinen und natürlichen Rechtsgrundsätzen entscheiden. n n n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 22 ALR - Allgemeines Landrecht (1794) n§ 49: Findet der Richter kein Gesetz, welches zur Entscheidung des streitigen Falles dienen könnte, so muß er zwar nach den in dem Gesetzbuche angenommenen allgemeinen Grundsätzen, und nach den wegen ähnlicher Fälle vorhandnen Verordnungen, seiner besten Einsicht gemäß, erkennen. n n n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 23 n§ 2: Při užívání zákona jest hleděti především ke smyslu slov v jich souvislosti se zřetelem k ostatním předpisům právním. Není také pouštěti se zřetele základ, z kterého zákon vznikl. n§ 4: Nelze-li ani takto dojíti k rozhodnutí, jsou směrnicí rozhodnutí základní v ústavní listině obsažené myšlenky spravedlnosti, svobody omezené právním řádem a rovnosti před zákonem. n Vládní návrh OZ (1936/37) Užívání zákona /§ 2-4/ www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 24 OZ (2012) Užití předpisů občanského práva /§ 9-11/ n§ 10 n1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. n2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 25 Přirozené právo a Martini GBGB, ABGB, OZ n § Co přetrvalo (v ABGB a OZ)? §přirozené zásady právní (GBGB I. § 19; ABGB § 7; OZ § 10) – vyplňování mezer v zákoně – „nejslavnější“ paragraf ABGB §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=389&size=45 §věc v právním smyslu (GBGB II. § 1, ABGB § 285, OZ § 489) – širší pojetí včetně věcí nehmotných §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&size=45&page=427 §vyvlastnění (GBGB II. § 84; ABGB § 365; OZ § 1038) – veřejný zájem a náhrada §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=438&size=45 §nabytí od neoprávněného (GBGB II. § 92; ABGB § 367; OZ § 1109n.) §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=439&size=45 Vyvlastnění: 1) Zatímco Codex Theresianus (II. 3. 25–26) a Hortenova osnova (II. 2. § 2) ještě neupravovaly povinnost poskytnout náhradu, Martiniho osnova (II. 3. § 12) a (západo)haličský občanský zákoník (II. § 84) už podmiňovaly vyvlastnění existencí veřejného zájmu a poskytnutím přiměřené náhrady, což odpovídá také finální úpravě v ABGB (§ 365). 2) Z inspiračních zdrojů bývá uváděno učení o dominiu eminens státu (Grotius) a contrat social (Rousseau), Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 (čl. 17) a Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten z roku 1794 (ALR-Einl. § 74–75), které náhradu přiznávaly. Redaktoři navazovali na teorie o dominiu eminens státu (Grotius) a contrat social (Rousseau), můžeme zvážit také vliv Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 (čl. 17), ale tím rozhodujícím inspiračním zdrojem byl nepochybně Všeobecné pruské zemské právo (Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten) z roku 1794 (ALR-Einl. § 74 a 75). 3) Většina autorů zdůrazňuje východisko moderního pojmu vyvlastnění v učení H. Grotia o dominiu eminens státu a ochraně nabytých práv (např. G. Meyer, D. Schwab a nejnověji M. Schmoeckel), což u rakouské kodifikace (bez dostatečných argumentů) zpochybňují Meissel a Oberhammer (argumentují staršími kořeny uvedené teorie a zejména tím, že F. Zeiller byl jejím kritikem). Propracování starších teorií Grotiovi (De iure belli ac pacis) neupírá na významu, tím méně, že jejich kritikem byl Zeiller, který pouze komentoval to, co vzniklo již v éře Martiniho. Skutečný inspirační zdroj sice není možné jednoznačně prokázat, zdá se však, že východiskem redaktorů bylo učení o dominiu eminens rozpracované a rozšířené H. Grotiem, ale důraz kladený na poskytnutí náhrady vycházel od K. A. Martiniho (HARRAS-HARRASOWSKY, Ph. von (ed.). Der Codex Theresianus und seine Umarbeitungen. Bd. IV. Wien: C. Gerold’s Sohn, 1886, s. 133, pozn. 3), přičemž jak Deklarace práv člověka občana (Swoboda, Floßmann), tak zejména Allgemeines Landrecht jeho přesvědčení upevnily. Nabytí od neoprávněného: Také při úpravě tohoto institutu v ABGB (§ 367) se uplatnil vliv přirozenoprávních myšlenek, otázkou však zůstává jak? Názory na inspirační zdroje tohoto ustanovení se u našich předních civilistů rozcházejí: zatímco podle některých je moderního původu (Randa), tak většina ho hledá ve vzdálenější minulosti, nejčastěji v právu německém (Mayr-Harting), případně ve středověkém židovském právu či v obchodním právu italských měst (Tilsch), jiní v praxi církevních soudů (Rouček, Sedláček). Zajímavý názor přináší Tilsch, který kromě odkazu na kořeny v německém, židovském či obchodním právu Terstu, u bodu „Theorie práva přirozeného a rationalismus“ uvádí, že „na místě zmírnění přísného práva … zavedli redaktoři zmírnění nová, jež však nespočívala na právu římském, nýbrž na »přirozené slušnosti«: předpisy o bezelstném nabytí § 367 a pod., přijaty vědomě na ochranu poctivého obchodu (a i contra rationem samotného přirozeného práva)“. Jinými slovy řečeno se vliv přirozeného práva projevil v tom, že Martini, podle kterého se nabytí od nevlastníka rozcházelo s přirozeným právem, zúžil ochranu nabyvatele v dobré víře ve srovnání s úpravou v Codexu Theresianus, podle které každé bezelstné odvozené nabytí movitých věcí zakládá vlastnictví i jiná věcná práva nabyvatele, neboli z pravidla udělal výjimku, což mj. také více odpovídalo římskému právu. Srov. A. Martini, Lehrbegriff des Naturrechts. 1787, § 487. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 26 Dědické právo GBGB, ABGB, OZ § Co bylo změněno (v ABGB), ale …. §dědická smlouva jako obecný dědický titul, nejen mezi manžely (II. § 513; OZ § 1582) §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=492&size=45 §povinný díl pro manžela (II. § 562 a 568; v ABGB od 1978) §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=500&size=45 §rozlišení mezi nezletilými a zletilými nepominutelným dědici (II. § 566; OZ § 1643) §http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=500&size=45 §nabývání vlastnictví odkazu individuálně určené věci již přijetím odkazu bez nutnosti předání (II. § 443 a 472; OZ 1621) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 27 Dědické právo v GBGB jako inspirace pro současnost? § § Co bylo vypuštěno (v OZ), ale …. §souběh závětí (II. § 502; ABGB § 715; VN/37 § 534) §„Není-li možné rozhodnout, které poslední pořízení je pozdější, platí, pokud to je možné, obě a postupuje se podle zásad o spoluvlastnictví.“ §hhttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=491&size=45 §rodinná solidarita (III. § 62; OZ ?) – povinní díl, odvolání daru pro zkrácení povinného dílu §„Povinnosti, které mají rodiče vůči dětem, děti vůči rodičům a manžele navzájem ještě za života, jsou blíže stanoveny ve třetí a čtvrté hlavě prvního dílu. Jsou však povinni na sebe pamatovat také pro případ smrti. S ohledem na tuto povinnost omezuje zákon práva vlastníků.“ §hhttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=jgs&datum=1010&page=500&size=55 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 28 Shrnutí §všestrannost osvícenských právníků, muži teorie i praxe §inspirativnost starých učebnic a zákoníků §K. A. Martini otcem kodifikace česko-rakouského práva §1. moderní evropská kodifikace soukromého práva – Haličský občanský zákoník (1797) §dědické právo v „HOZ“ největší shoda s „NOZ“ § www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 29 n n n nDěkujeme za pozornost