MX001Zk Základy práva životního prostředí pro neprávníky Soustava orgánů veřejné správy, formy jejich činnosti, pravomoc a působnost. Správní procesy v právu životního prostředí. Úloha soudů. Zapojení veřejnosti a dalších osob. JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. logo F:\vojtech\Pictures\Obrázky\logo katedry\logoENG.gif 30. 10. 2020, podzim 2020 Právnická fakulta MU, Brno Masarykova univerzita - Home | Facebook Osnova 1)Procesní rámec práva životního prostředí 2)Soustava orgánů veřejné správy, formy jejich činnosti, pravomoc a působnost 3)Správní procesy v právu životního prostředí. Úloha soudů. 4)Zapojení veřejnosti a dalších osob Předmět práva životního prostředí Společenské vztahy, jejichž předmětem je životní prostředí - „environmentální právní vztahy“ Pojem: „životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“ (§ 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) Dle metody právní regulace lze rozlišit: • veřejnoprávní environmentální vztahy (převažující) • soukromoprávní environmetální vztahy PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ = SMÍŠENÉ PRÁVNÍ ODVĚTVÍ Vztah veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů – východisko: vztah veřejného a soukromého práva Příklad: Veřejnoprávní smlouvy, odpovědnostní aspekty a náhrada újmy. • ▪ ▪ F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Pojetí práva C:\Users\Vojtech\Desktop\seacoast-wallpapers-couple-screensaver2.jpg ▪ ▪ F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Pojetí práva C:\Users\Vojtech\Desktop\seacoast-wallpapers-couple-screensaver-summer-nature-random-94830.jpg Ústavní právo Trestní právo Správní právo Civilní právo Další odvětví Právo životního prostředí v užším pojetí NORMY PŽP Regulaci, která přispívá k ochraně životního prostředí, je možné identifikovat v různých oblastech práva. Její převážnou část je jistě možné zařadit do šířeji pojímaného správního práva, v rámci kterého ji odlišují předmět regulace a také specifické zásady. Je však zbytečné se tvářit, že právo životního prostředí tvoří jen několik málo vzájemně ne vždy provázaných předpisů. V praxi to ostatně ani nejde – zejména při řešení různých komplexních případů se uplatní i předpisy civilního či trestního práva, případně ústavně zaručená lidskoprávní ochrana. Právní terminologie ~ odborná terminologie Právo využívá odbornou terminologii z jiných oblastí - ale ne vždy přesně. Příklad: Krajinný ráz (§ 12 ZOPK), biologický druh (C-507/04) Používání právních zkratek: •„Pro účely tohoto zákona se rozumí volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí“ - § 3 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání • •„Pro účely tohoto nařízení se rozumí „tuleněm“ jedinec všech druhů ploutvonožců“ – čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů • •§ 2 písm. a) dnes již neplatné vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 40/1997 Sb.: „Pro účely této vyhlášky se rozumí a) včelami včela medonosná a opylující rody čmeláků a samotářských včel….“ Přebírání terminologie: •Skutkové podstaty v trestním zákoníku přebírají pojmy ze ZOPK (neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, poškození chráněných částí přírody), zákona na ochranu zvířat proti týrání (týrání zvířat), zákona o myslivosti (pytláctví), lesního zákona (poškození lesa) apod. •Někdy obtížné: viz „umisťování, povolování nebo provádění staveb“ v CHKO, prasnice v IPPC • V souvislosti s uvedenou definicí životního prostředí je nutné se pozastavit u jednoho podstatného bodu. -------------------------------- Právo využívá odbornou terminologii z jiných oblastí - ale ne vždy přesně. V některých případech jde o nedůslednost, v jiných o záměr. Každopádně platí, že právní definice jsou samostatné a nemusí odpovídat tomu, jak konkrétní pojmy definují jiné obory. -------------------------------------------- Konkrétní výklad může vyplývat i z judikatury, což je případ krajinného rázu. Obecně není sporu o tom, že existuje i městská krajina a její ráz, nicméně – jak soudy vykládají, ochrana v zákoně o ochrany přírody a krajiny – byť hovoří obecně o krajinném rázu – směřuje výhradně na krajinu přírodní. Podobně může být sporná definice pojmu biologický druh. Ten Soudní dvůr Evropské unie definuje jako soubor všech jedinců, kteří tvoří společenství schopné rozmnožování (rozsudek ze dne 12. července 2007, Komise v. Rakousko, C‑507/04, EU:C:2007:427, bod 235). ------------------------------------------------- Sluší se zmínit i používání právních zkratek, které slouží ke zjednodušení právní úpravy, ale v praxi mohou mást. --------------------------------------------- Např. podle zákona na ochranu zvířat proti týrání se volně žijícím živočichem myslí zvíře patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně. To je podstatné z hlediska věcné působnosti zákona, např. ve vztahu k omezením provádění drezúry. Podobně je tomu i u výkladu domácího zvířete podle občanského zákoníku, kterým je zvíře převážně domestikovaného druhu. To má významný vliv z hlediska možnosti zbavit se odpovědnosti, pokud zvíře způsobí škodu. Pokud se zodpovědnému hospodáři zaběhne kráva a způsobí dopravní nehodu, může se zbavit odpovědnosti. Pokud se mu zaběhne pštros, jde o zvíře divoké. Odpovědnosti se tak hospodář nezbaví, ani kdyby nezanedbal svoje povinnosti. ---------------------------------- Podobným příkladem je i např. definice tuleně, za kterého se podle unijního nařízení o obchodování s produkty z tuleňů považují i živočichové z čeledí lachtanovití nebo mrožovití. ------------------------- Podobně u nás již zrušená vyhláška označovala za včelu i čmeláka. ------------------------ Co se týče přebírání terminologie, tak platí, že pokud není důvod k odchýlení, uplatní se výklad pojmu i pro související předpis, zejména pokud jde o předpis související. -------------------------------------------- Typická je návaznost skutkových podstat v trestním zákoníku na složkové zákony. Naopak napříč složkovými zákony to tak jednoduše nefunguje. ------------------------------ Základním vodítkem pro výklad pojmů je smysl a cíl zákona. Jinak řečeno, selský rozum. Pokud například zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje umisťování, povolování nebo provádění staveb v CHKO, pak soudy dovozuji, že se jedná o úpravu, která zahrnuje i stavby, které nepotřebují povolení ve smyslu stavebního zákona, protože smyslem je vyloučit jejich realizaci v chráněné oblasti podobně je to s požadavkem, že provoz velkých hospodářských chovů s určitým počtem prasnic vyžaduje takzvané integrované povolení, které nahrazuje především správní akty z oblastí ochrany vod, ovzduší a nakládání s odpady. podle Soudního dvora spadá s ohledem na cíl integrovaného povolování do pojmu prasnice i prasnička, byť s jiného pohledu může jít o rozdílné kategorie. Tyto úvahy vám mohou přijít možná vtipné, možná trapné, ale je potřeba si uvědomit, že pojmy hrají důležitou roli v odpovědnosti. Pokud chováte prasničky a nemáte integrované povolení, těžko se budete vymlouvat, že nesledujete judikaturu Soudního dvora. Podobný přehled by však logicky měl mít i správní orgán, který povolení uděluje nebo ukládá sankci. Správní právo Právo životního prostředí Regulace územního plánování a výstavby Správní trestání Daňové předpisy, státní dotace Většinou se ale bavíme o úpravě, která spadá do správního práva (v širokém pojetí, které zahrnuje i např. daňové nebo stavební právo). Z legrace někdy říkáme, že nejdůležitějším předpisem ochrany životního prostředí je stavební zákon. Celé toto dělení na právní oblasti je do jisté míry zbytečné, nicméně napomáhá pochopit, co všechno je třeba zvažovat, aby právo v praxi fungovalo. Účinnost právní ochrany životního prostředí totiž výrazně závisí na využívání různých ekonomických nástrojů, ale také na podpoře a dostupnosti technologií, sdílení příkladů dobré správy, informovanosti a vzdělávání široké veřejnosti. Právo životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Ochrana ovzduší Chemické látky Obaly, odpady Ochrana vod Ochrana zvířat Jednotlivé oblasti specifické úpravy přímo zaměřené na ochranu životního prostředí potom tvoří části práva životního prostředí v úzkém pojetí. Některé z těchto oblastí je možné vyčlenit, takže se jako zvláštní vědní disciplína formuje například klimatické právo. Můžeme se bavit i o právu lesním nebo vodním, což však spíše jen ukazuje na rozsáhlost regulace v těchto oblastech. Opět tak jde o umělé dělení. Veřejnoprávní i soukromoprávní regulace •Strategické hlukové mapy, akční plány. •Územní plánování – kde může být zdroj hluku umístěn – akustické studie, tiché oblasti •Povolovací řízení – územní/stavební - konkrétní provedení •Povolení k provozu – podmínky provozu. •Hygienické hlukové limity + výjimka v § 31 •Provádění kontrol v provozovně/v domácnosti •Obecně závazné vyhlášky obcí •Sousedské žaloby (a jiná soukromoprávní ochrana majetku) •ochrana osobnosti, soukromí, rodinného života Obvykle se oba režimy, tedy veřejnoprávní u soukromoprávní, doplňují, což přispívá k ochraně veřejných i soukromých zájmů. Pro ilustraci oblast ochrany před hlukem, který trápí velkou část obyvatel především větších českých měst. A vidíte výčet různých nástrojů ochrany před hlukem: Od různých veřejnoprávních koncepčních (strategických) nástrojů, které se projevují zejména na úrovni územního plánování, přes veřejnoprávní povolovací řízení až po prostředky soukromoprávní ochrany. Soudy často zmiňují, že veřejné právo slouží k tomu, aby předcházelo sporům, které se mohou v území objevit – aby je nemuseli zbytečně řešit dotčení jednotlivci). V předpisech veřejnoprávních je možné najít i speciální úpravu k soukromoprávní regulaci. Typickým případem jsou závazky z deliktů a úprava náhrad za způsobenou škodu, která se obecně uplatní přednostně před úpravou v občanském zákoníku. ŽENA-IN - Jak na humra aneb ohromte přátele luxusní večeří Ekopolitika a normativní rámec Politika Právní předpisy, opatření obecné povahy, různé plány a programy… Rozhodnutí, závazná stanoviska, konkrétní zásahy,… •Hospodářství a ekonomický rozvoj •Dopad na spotřebitele •Širší regulační rámec •Řešení poměrů v území •Poměřování veřejných zájmů •Konkrétní řešení •Zájmy jednotlivců •Podmínky rozhodnutí •Výjimky z ochrany Systém práva životního prostředí je také nutné vnímat v kontextu jeho politických determinantů. Faktická úroveň právní ochrany životního prostředí je totiž výrazně ovlivněna politickým rozhodováním a vyvažováním různých veřejných zájmů. To platí pro všechny úrovně normotvorby – mezinárodní, unijní i národní, a v omezené míře samozřejmě i pro samosprávu krajů a obcí. Krátká volební období, nedostatečná politická kultura i rezortní politika – to vše znesnadňuje ochranu životního prostředí. Základním determinantem politické vůle jsou požadavky toho, kdo ustavuje politické zastoupení. Jinak řečeno, politika se zavděčuje voličům a byznysu – a touto optikou je nutné vnímat různé přetrvávající nedostatky právní úpravy. Příkladů je možné najít celou řadu. Vzhledem ke společnému rámci, který pro většinu oblastí ochrany životního prostředí tvoří unijní právo, je někdy užitečné podívat se, jak ke stejnému problému přistupují i ostatní členské státy. Jedním z paradoxů právní regulace ochrany životního prostředí je však obrácená úměrnost mezi velikostí zásahu do životního prostředí a možnostmi jednotlivců tento zásah ovlivnit či zvrátit. V praxi je jednodušší obrana před kácením stromu na návsi než před dlouhodobým, avšak rozptýleným znečištěním v městském prostředí. Prokázání vztahu mezi poškozováním životního prostředí a osobní sférou konkrétního člověka je nadmíru obtížné, pokud jde o drancování přírody, poškozování vod a vodních zdrojů nebo ovzduší, a v podstatě nemožné v případě nešetrného zemědělského a lesního hospodaření nebo utrpení hospodářských zvířat. To všechno se jen málo – alespoň z pohledu práva – týká člověka, který sám není hospodářem nebo provozovatelem zdroje znečištění, ale jen zájemcem, návštěvníkem, svědkem toho, co se děje v jeho okolí. Mezinárodní právo Právo EU Vnitrostátní právo (z 80 % vychází z práva EU) Historie a základní systém práva životního prostředí Mezinárodní právo Unijní právo Vnitrostátní právo Zásadní rozdíly: Úroveň konkretizace a způsob prosazování Co se týče historického vývoje a základního systému, ke kterému se ještě vrátíme, právo životního prostředí je relativně mladou společensko-vědní disciplínou. Jeho počátky se datují do šedesátých let 20. století, kdy se začaly projevovat negativní důsledky lidských aktivit ve velkém rozsahu a s rostoucím významem. Ačkoliv byly přijaty některé důležité předpisy, jakým byl například tehdejší zákon o vodách z roku 1973 , přesto některé problémy nebyly právem regulovány (například nakládání s odpady) a lze konstatovat, že otázky ochrany životního prostředí byly v té době na okraji zájmu společnosti. ------------------- Na úrovni mezinárodní a také v evropském kontextu docházelo k rychlému vývoji na počátku sedmdesátých let. Od roku 1972 se datuje historie moderního mezinárodního práva životního prostředí. Tehdy na prvním z tzv. Summitů Země (konference ve Stockholmu v roce 1972, konference v Rio de Janeiru v roce 1992 a konference v Johannesburgu v roce 2002) kulminovaly národní a regionální snahy o adresování palčivých environmentálních problémů. Vznik unijního práva životního prostředí se rovněž datuje k počátku sedmdesátých let a úzce souvisí s vývojem na mezinárodní úrovni i poválečným rozmachem průmyslové výroby. Ochrana životního prostředí v té době nebyla výslovně zakotvena v žádném z primárních pramenů práva Společenství a netýkaly se jí ani žádné rozpočtové zdroje. Během Pařížského summitu v roce 1972 došlo ke shodě, že výlučné zaměření Společenství na ekonomický vývoj je neúnosné a nesprávné. Představitelé vlád členských států Společenství společně s Radou zde vydali prohlášení, ve kterém vymezili důležité cíle i dílčí kroky nutné k vytvoření samostatné politiky Společenství, a zároveň vyzvali Komisi, aby přijala Akční program pro životní prostředí. --------------------------------------------------------------------------------------- V závislosti na mezinárodně právních závazcích České republiky a změně hodnotových kritérií společnosti po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 došlo k vybudování uceleného systému právních norem upravujících otázky životního prostředí teprve až na počátku devadesátých let 20. století. Etapa dalšího rozmachu environmentální regulace pak byla spojena s přistoupením České republiky do EU, kdy bylo nutno transponovat řadu evropských směrnic a celý systém práva životního prostředí přizpůsobit unijním požadavkům. ------------------------ Česká právní úprava je výrazně ovlivněna unijním právem, byť se míra podrobnosti i náročnost požadavků v různých oblastech liší. Podle odhadů vychází vnitrostátní úprava členských států v oblasti ochrany životního prostředí z více než 80% z unijní úpravy, přičemž se často jedná o zásadní průřezové nástroje nebo komplexní hmotněprávní regulaci celých dílčích oblastí. -------------------------------- Protože EU vstupuje i do mezinárodních závazků, stává se mezinárodní právo součástí právu unijního – a EU ho pak prosazuje prostřednictvím vlastních předpisů jak vůči členským států, tak i vůči sobě, tedy unijním institucím. Typickým příkladem jsou například požadavky na přístup k informacím o životním prostředí. Protože tyto požadavky EU provádí, dostanete se k informacím nejen českých, ale také zahraničních povinných subjektů, a rovněž také k informacím, kterými disponují unijní instituce. Kde hledat informace Zdarma zde: http://www.cspzp.com/casopis.html Zdarma zde: https://www.law.muni.cz/sborniky/ochrana-prirody/Jancarova_Ochrana_prirody_2017.pdf Zdarma zde: https://science.law.muni.cz/knihy/monografie/Jancarova_Sustainable_development.pdf Jak vyhledávat judikaturu Systém práva životního prostředí Pojem a předmět Principy Prameny Subjekty Institucionální zabezpečení Průřezové (horizontální) nástroje ochrany životního prostředí •právo na příznivé životní prostředí a prostředky k jeho uplatnění, •přístup k informacím o ŽP, • účast veřejnosti v oblasti ŽP, •SEA,EIA, IPPC, •ochrana životního prostředí v procesech podle stavebního zákona, •ochrana životního prostředí při mimořádných událostech, •vlastnictví a životní prostředí, •odpovědnostní vztahy v oblasti životního prostředí + vztah k ochraně člověka/lidského/veřejného zdraví Ochrana složek životního prostředí •ovzduší •voda •půda •příroda •les •horniny •uměle vytvořené objekty: např. kulturní památky Ochrana životního prostředí před nepříznivými důsledky lidských činností a rizikových faktorů např. •Nakládání s odpady •Nakládání s chemickými látkami •Ochrana před nepříznivými účinky ionizujícího a neionizující záření •Ochrana před hlukem •Ochrana životního prostředí při dalších činnostech – zemědělství, těžba nerostů, doprava OBECNÁ ČÁST ZVLÁŠTNÍ ČÁST zde vidíte zjednodušený systém práva životního prostředí Podstatné je rozlišování průřezových a složkových nástrojů. U první skupiny jde o nástroje, které se uplatňují napříč oblastmi ochrany, do druhé skupiny spadá úžeji zaměřená ochrana jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, vody a vodní zdroje, příroda a krajina, lesy). Tomu obvykle odpovídá i právní úprava. Zatímco složková ochrana je soustředěná do jednotlivých zvláštních předpisů (vodní zákon, lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny), nástroje z obecné části najdete v některých případech ve zvláštním zákoně (např. zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jindy rozptýlené v různých předpisech (takže nemáme např. zvláštní zákon o účasti veřejnosti). Nástroje regulace •Nástroje přímé regulace •Ekonomické nástroje (nepřímé) •Dobrovolné nástroje • NÁSTROJE PŘÍMÉ REGULACE •Obecné nástroje prevence •Limity znečišťování •Požadované technologie •Administrativní nástroje (souhlasy, povolení, stanoviska) •Zákazy/příkazy (povinnosti subjektů) •Plošné mechanismy ochrany •Kontrola, donucení, sankce •Pravidla pro odstraňování protiprávních stavů • Za účelem ochrany životního prostředí stát působí na chování jednotlivých subjektů a vyvíjí i vlastní faktické činnosti. Při tom může využívat různé právní i mimoprávní prostředky, jež lze rozdělit do základních skupin na: 1. nástroje přímé regulace, 2. nepřímé nástroje regulace, 3. dobrovolné nástroje (veřejnoprávní dohody a dobrovolné programy), 4. přímé aktivity státu na ochranu životního prostředí. Jedná se především o členění pro akademické účely, které však dobře ilustruje, jaké různé nástroje právo životního prostředí využívá. Mezi základní nástroje přímé regulace patří: všeobecné nástroje prevence, mezi které je možné zařadit zejména • územní plánování, • posuzování vlivů na životní prostředí, • bezpečnostní programy a havarijní plánování, • koncepční nástroje, programy a další. Potom to jsou limity znečištění, což jsou různé emisní a imisní limity, mohou být však stanoveny i limity depoziční a limity zvláštní, vztahující se ke specifickým situacím, jako je například smogová situace v rámci znečišťování ovzduší. Emisní limit je zjednodušeně řečeno nejvýše přípustné množství znečišťující látky, vypouštěné do životního prostředí ze zdroje znečišťování. Imisní limit stanoví nejvýše přípustnou úroveň znečišťující látky obsažené v životním prostředí, resp. jeho jednotlivých složkách. Depoziční limit je nejvýše přípustné množství znečišťující látky usazené po dopadu na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času. Dále právo životního prostředí využívá požadavky na technologie, rozděluje subjekty do skupin (většinou podle závažnosti vlivu jejich činnosti na životní prostředí); sem spadají i různé kategorizace zdrojů znečištění. Nástroje regulace EKONOMICKÉ NÁSTROJE (NEPŘÍMÉ) Trhy s obchodovatelnými kvótami/limity v ČR/EU systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Environmentální pojištění •u činností se zvýšeným rizikem neočekávaných událostí vážně poškozujících ŽP •jeden ze zajišťovacích institutů •jaderná škoda (navíc záruka státu) •havárie způsobená chemickými látkami – dnes zákon č. 224/2015 Sb. •finanční rezervy či rezervní fondy •rezerva pro rekultivaci skládky či pro sanaci následků těžby Zálohové systémy •vratné zálohované obaly •rozsah dle nařízení vlády 111/2002 Sb. – zejména pivní láhve •společné znaky má také povinnost zpětného odběru některých výrobků Nástroje regulace DOBROVOLNÉ NÁSTROJE •veřejnoprávní smlouvy •dobrovolné programy iniciované veřejnou institucí •jednostranné závazky znečisťovatelů • Formy činnosti veřejné správy v oblasti ochrany životního prostředí Normativní právní akty •vnější •vnitřní Individuální správní akty •Správní rozhodnutí •Jiné úkony s povahou individuálních aktů • Osvědčení • Vyjádření •Stanoviska • Stanoviska • Závazná stanoviska • Koordinovaná stanoviska • Koordinovaná závazná stanoviska • Jiné úkony •Evidenční, registrační úkony •Informační úkony •Programovací a plánovací úkony Opatření obecné povahy Veřejnoprávní smlouvy - F:\DATA\grafika\spodek.gif 23 ZÚR ÚP Územní řízení Stavební řízení Řízení o zkušebním provozu Kolaudační rozhodnutí F:\DATA\grafika\spodek.gif OOP R OOP R R R Povolení, závazná stanoviska a stanoviska podle zvláštních předpisů (ZOPK, OvzdZ, OdpZ, Vodz, ZPF, LesZ) Výsledek obrázku pro factory picture F:\DATA\grafika\spodek.gif 24 ZÚR ÚP Územní řízení Stavební řízení F:\DATA\grafika\spodek.gif OOP R OOP R Povolení, závazná stanoviska a stanoviska podle zvláštních předpisů (ZOPK, OvzdZ, OdpZ, Vodz, ZPF, LesZ) IPPC R Výsledek obrázku pro factory picture Řízení o zkušebním provozu Kolaudační rozhodnutí R R F:\DATA\grafika\spodek.gif 25 ZÚR ÚP Územní řízení Stavební řízení F:\DATA\grafika\spodek.gif EIA OOP R OOP R SEA SEA Povolení, závazná stanoviska a stanoviska podle zvláštních předpisů (ZOPK, OvzdZ, OdpZ, Vodz, ZPF, LesZ) ZS IPPC R Výsledek obrázku pro factory picture Řízení o zkušebním provozu Kolaudační rozhodnutí R R Příklad: Výstavba vepřína o kapacitě 500 prasnic (pod limitem zákona EIA a IPPC), umístěného ve vzdálenosti 30 m od lesa na zemědělské půdě, kde se nachází několik stromů a ohrožených živočichů; dojde k zásahu do krajinného rázu, je požadován odběr povrchové vody k užitkovým účelům (zavlažování zelené střechy staveb). Vyžadované akty podle stávající úpravy (zjednodušeně): Odnětí ze ZPF (závazné stanovisko orgánu ochrany ZPF), souhlas k dotčení lesa (závazné stanovisko orgánu ochrany lesů), souhlas k zásahu do krajinného rázu (závazné stanovisko orgánu ochrany přírody), výjimka z ochrany ohroženého druhu živočicha (rozhodnutí orgánu ochrany přírody), povolení kácení dřevin (závazné stanovisko orgánu ochrany přírody), územní a stavební povolení (rozhodnutí stavebního úřadu), kolaudační souhlas (rozhodnutí stavebního úřadu), povolení k nakládání s vodami (rozhodnutí vodoprávního úřadu), povolení k provozování zařízení pro nakládání s odpady (rozhodnutí krajského úřadu). • - Obecný rámec správního procesu Viz např. rozsudek NSS ze dne 26. 9. 2012, č. j. 9 As 74/2012 – 39: „Veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny, potažmo životního prostředí, je jistě legitimním zájmem, neboť jeho vyhodnocení a ochrana je povinnou součástí předmětných procesů. To lze ostatně odvodit již ze samotného stavebního zákona, který na ochranu veřejných zájmů výslovně pamatuje v úvodním ustanovení § 1 odst. 3, jakož i v dalších ustanoveních včetně § 115 odst. 1, v němž hovoří o tom, že stavební úřad ve stavebním povolení podmínkami pro provedení stavby zabezpečí ochranu veřejných zájmů. Vymezení veřejného zájmu a jeho aplikace však závisí na posouzení každého jednotlivého případu, přičemž v konkrétním správním řízení může stát a často také stojí několik jednotlivých parciálních veřejných zájmů proti sobě, jako je tomu i v této věci.“ „Formulace "soulad přijatého řešení s veřejným zájmem" pak znamená aplikaci ustanovení zákonů vyjadřujících obecně jednotlivé veřejné zájmy v konkrétních případech. Přitom ve správním řízení mnohdy stojí několik veřejných zájmů proti sobě (či alespoň nejsou zcela v souladu) a není možné, aby nakonec přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí.“ (Rozsudek NSS ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 As 65/2012 - 161, č. 2879/2013 Sb. NSS) „Správní orgány rozhodující na úseku ochrany přírody a krajiny jsou povinny především střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou být protichůdné k zájmu veřejnému.“ (Rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2008, č. j. 4 As 20/2008 – 84) Obecný rámec správního procesu Povinnost dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, je v § 2 odst. 4 SpŘ uvedena vedle zásady stejného postupu při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů: Rozsudek NSS ze dne 21. 5. 2018, č. j. 4 As 126/2018 – 70, v souvislosti s ochranou živočichů při provádění stavebních prací: „Skutečnost, že v určitých případech, na které odkazuje v kasační stížnosti stěžovatel, bylo období zákazu zásahů vymezeno konkrétně, sama o sobě neznamená, že tak musí být činěno vždy. Argumentace krajského soudu, že ochrana jednotlivých živočichů musí být individualizovaná a musí vycházet z přesné znalosti počasí a stavu populace chráněného živočicha v době, kdy má ke konkrétnímu zásahu stavebníka dojít, je racionální. Stejně tak lze přisvědčit argumentu, že v současné době dochází ke zcela zásadním rozdílům v počasí v průběhu jednotlivých let a od toho se odvíjí i životní cykly chráněných živočichů, které nelze předem předvídat. Obdobnou argumentaci uvedl v napadeném rozhodnutí také žalovaný. Nelze tedy konstatovat, že by se jednalo o situaci, kdy dochází při rozhodování skutkově stejných nebo obdobných případů k nedůvodným rozdílům (§ 2 odst. 4 správního řádu), jelikož způsob vymezení zákazu zásahů byl v tomto případě odůvodněn (…) trvání vegetačního klidu ani období rozmnožování živočichů a hnízdění ptáků nejsou nijak závislé na rozhodnutí správního orgánu.“ „Kontinuita závazných stanovisek pak znamená, že dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem vydaným v předchozích etapách. Měnit je mohou pouze v případě, že se změnily podmínky nebo poměry v předmětném území. To klade zvýšené požadavky na dotčené orgány, které musí věnovat pozornost každému záměru již od počátku a ne až v závěrečných fázích povolovacích procesů a dodatečně pak přicházet s novými požadavky, kterými by se vlastně neustále celý proces vracel zpět. To plyne nejen z obecných zásad činnosti správních orgánů, jako je zásada legitimního očekávání účastníka, který v dobré víře očekává dodržení určitého postupu správního orgánu (blíže přiměřeně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2006, č. j. 6 A 25/2002 - 59, publ. pod č. 950/2006 Sb. NSS). Zároveň a především povinnost odůvodnit rozhodnutí (a přiměřeně též závazné stanovisko) a vypořádat se s námitkami účastníků plyne i z dikce § 68 odst. 3 nového správního řádu…“ (2 As 40/2013 – 32) - Kontinuita závazných stanovisek Subjekty práva životního prostředí A. nositelé pravomocí (vykonavatelé veřejné moci) •Státní orgány •Veřejnoprávní korporace •Veřejné stráže •Jiné subjekty • B. subjekty práv a povinností a adresáti veřejnoprávního působení (dotčené osoby) •fyzické osoby •právnické osoby • •specifické postavení: . participanti – „podíl - účast“ při ochraně životního prostředí •veřejnost •dotčená veřejnost - např. spolky (dříve občanská sdružení) obecně prospěšné společnosti, zástupce veřejnosti, nadace Vymezení subjektů je velmi podobné dalším oblastem práva. Povšimněte si ovšem některých specifických subjektů, ať již na straně státní správy, samosprávy nebo veřejnosti. Veřejnost x dotčená veřejnost „veřejnost” znamená jednu nebo více fyzických nebo právnických osob a - v souladu s vnitrostátní právní úpravou nebo praxí - jejich sdružení, organizace nebo skupiny; „dotčená veřejnost” je veřejnost, která je - nebo může být – ovlivněna environmentálním rozhodováním, anebo která má na tomto rozhodování určitý zájem; pro účely této definice se u nevládních organizací odporujících ochranu životního prostředí a splňujících požadavky vnitrostátních právních předpisů předpokládá, že mají na environmentálním rozhodování zájem. Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy: Česko porušuje čl. 9, EU rovněž - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Vláda ČR •vrcholný orgán výkonné moci •zákonodárná iniciativa •krizové řízení - nouzové stavy způsobené mj. živelními pohromami, ekologickými nebo průmyslovými haváriemi. Čl. 5 ústavního zákona č.100/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky: Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě, živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost •koncepční činnost – různé povahy: Politika územního rozvoje, závazná část plánu odpadového hospodářství ČR ve srovnání se státní politikou životního prostředí či surovinovou politikou •nařizovací činnost •rozhodovací činnost —výjimečná – např. výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (2004-2009) - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Ministerstva •Ústavní základ – čl. 79 •Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem •Ministerstva mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněna (zák. č. 2/1969 Sb. – kompetenční zákon) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ •„exkluzivní“ postavení ve vztahu k ochraně životního prostředí OSTATNÍ MINISTERSTVA •s „přímými“ kompetencemi ve vztahu k životnímu prostředí •Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo obrany, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí •s kompetencemi ve vztahu k veřejnému zdraví- Ministerstvo zdravotnictví •s kompetencemi souvisejícími se zajištěním ochrany životního prostředí a otázek souvisejících - např. Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství a mládeže - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Ministerstvo životního prostředí •orgán vrchního státní dozoru (§ 19/1 komp.z.) •ústřední orgán státní správy pro kompetence (dle § 19/2 kom.z.) •ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, •pro ochranu ovzduší, •pro ochranu přírody a krajiny, •pro oblast provozování zoologických zahrad, •pro ochranu zemědělského půdního fondu, •pro výkon státní geologické služby, •pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, •pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, •pro odpadové hospodářství •pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují státní hranice. •pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. •pro státní ekologickou politiku , •pro systém značení ekologicky šetrných výrobků a služeb •pro program podporující dobrovolnou účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Program EMAS) •+ dle zvláštních předpisů •Např. pro oblast integrované prevence a omezení znečištění vznikajícího činnostmi podle § 29 písm. a) zák.č. 76/2002 Sb. •pro oblast závažných havárií podle § 44 písm. a) zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií •pro předcházení a nápravu ekologické újmy podle § 16 odst. 2 písm. a) zák.č. 167/2008 Sb •koordinační funkce (§ 19 odst. 3 kom.z.) •zabezpečení informační systém o ŽP, vč. plošného monitoringu na území ČR, vč. vazeb na mezinárodní dohody - MŽP v některých případech vydává závazná stanoviska nebo rozhoduje jako správní orgán, výjimečně dokonce i jako orgán prvostupňový – například vydává tzv. integrované povolení (viz další přednáška) vybraným velkým průmyslovým zařízením. Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Subjekty podřízené Ministerstvu životního prostředí •rozdílnosti v právní povaze a předmětu činnosti • •Státní fond ŽP (zák. č. 388/1991 Sb. o SFŽP), právnická osoba zřízená zákonem (veřejný fond), MŽP jej spravuje •Česká inspekce životního prostředí (komp. z. + zák. č. 282/1991 Sb. + zvláštní zákony) •Český hydrometerologický ústav, státní příspěvková organizace •Cenia (Česká informační agentura ŽP),státní příspěvková organizace •Agentura ochrany přírody a krajiny, organizační složka státu •správní orgán (CHKO kromě CHKO Šumava) •odborné a vědecké funkce •Hospodaření s majetkem •Správy národních parků •správní orgán •odborné a vědecké funkce •příslušnost hospodařit s majetkem •Správa jeskyní ČR, státní příspěvková organizace •Česká geologická služba – GEOFOND, organizační složka státu •Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., státní příspěvkový organizace - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Ministerstvo zemědělství ústřední orgán státní správy •pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, •pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, •lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků •ve věcech veterinární péče, •ve věcech rostlinolékařské péče, •ve věcech péče o potraviny, •ve věcech péče o ochranu zvířat proti týrání •pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. •pro potravinářský průmysl Pozn. „s výjimkou“: kompetence MŽP Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Českou plemenářskou inspekci. • - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj ústřední orgán státní správy •ve věcech regionální politiky, •územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, •investiční politiky Ministerstvo vnitra ústřední orgán státní správy •pro krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém, •požární ochranu, •pro oblast informačních systémů veřejné správy Ministerstvo zdravotnictví ústřední orgán státní správy •ochranu veřejného zdraví, •používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. •ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel. v rámci Ministerstva zdravotnictví – funkce Hlavního hygienika. • - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Ministerstvo průmyslu a obchodu průmysl a životní prostředí obecně speciálně vazba na integrované povolování (IPPC – nejlepší dostupné techniky (BAT) podřízené subjekty: Česká obchodní inspekce, Správa úložišť radioaktivního odpadu Ministerstvo kultury ústřední orgán státní správy •pro ochranu kulturních památek Ostatní ústřední orgány státní správy Např. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, český báňský úřad Specializované orgány státní správy ve vztahu k ochraně životního prostředí (podřízené příslušným ministerstvům) •Česká inspekce životního prostředí •Státní zemědělská a potravinářská inspekce •Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský •Státní veterinární správa České republiky •Česká obchodní inspekce • - Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Územní veřejná správa Všeobecná územní správa •kraje – samostatná působnost, přenesená působnost •obce – samostatná působnost, přenesená působnost Základní prameny: Ústava, zákon o obcích, zákon o krajích, jednotlivé zákony a další předpisy z oblasti životního prostředí Specializovaná územní správa •krajské hygienické stanice •obvodní báňské správy •krajské veterinární správy •krajské, regionální a oblastní orgány specializovaných státních inspekcí •správy národních parků •Regionální pracoviště Agentury ochrany přírody • - Ústavní soud dovozuje, že obce nepotřebují zvláštní zmocnění, aby některé činnosti upravily v samostatné působnosti. Vychází přitom z Ústavy a zákona o obcích. Pochopitelně nemůže obec upravit již to, co je řešeno na úrovni zákona, ovšem k ochraně životního prostředí v obci může výrazně přispět. Výslovné zmocnění navíc není obvyklé – najdete ho např. v zákoně o ochraně ovzduší nebo v zákoně o ochraně zvířat proti týrání. Organizace veřejné správy v oblasti životního prostředí Veřejné stráže Lesní stráž (lesní zákon) Stráž ochrany přírody (zákon o ochraně přírody a krajiny) Rybářská stráž (rybářský zákon) Myslivecká stráž (zákon o myslivosti) TZ – úřední osoba (§ 127 odst. 1 písm. a) TZ) Úřední osobou je fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá přitom svěřené pravomoci pro splnění těchto úkolů Bližší vymezení vždy v rámci „složkového předpisu“ • - Stráže jsou považovány za úřední osoby. škodu, kterou způsobí při výkonu své činnosti, hradí v zásadě stát, podobně jako např. u notářů. Obsah obrázku osoba, fotka, exteriér, stojící Popis byl vytvořen automaticky Teplice 11. – 13. 11. 1989 Peru Kleinbauer Saúl Luciano Lliuya (privat) Saul Luciano Lliuya Deutschland Klage gegen RWE - peruanischer Bauer Saúl Luciano Lliuya (picture-alliance/dpa/R. Weihrauch) Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt peru germany farmer Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Je to nutné? Klady •Environmentální demokracie – odpovědnost, transparentnost •Znalost poměrů a blízkost ke zdroji •Pomocná ruka •Veřejná podpora rozhodnutí •Rozvoj environmentální výchovy a vzdělání • Zápory •Pouze procesní práva, široký rozsah, bezplatné nebo takřka bezplatné, ne nutně ochrana životního prostředí – osobní zájmy… •Platonická láska • Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Obejdeme se bez veřejnosti? •Preventivní průřezové procesy •Povinnosti správních orgánů příslušných k vedení různých procesů a řízení ex offo •Činnost dotčených orgánů (stanoviska a závazná stanoviska – odborné hledisko) •Přezkumné řízení, obnova řízení a další mimořádné opravné prostředky •Povinnosti orgánů činných v trestním řízení •Aktivní legitimace Veřejného ochránce práv a Nejvyššího státního zástupce Ale když se věci nevyvíjí podle zákona? • Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Nastavení systému účasti veřejnosti: •Definice veřejnosti •Rozsah práv •Procesní možnosti •Dostupnost, rozsah, účinnost soudní ochrany (actio popularis, hromadné žaloby) •Právní pomoc, moderace nákladů řízení… Ale i komplexní nástroje: •Vyjednávání •Jednotné povolovací řízení •Přehledná pravidla • Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Nedostatky českého systému •Fragmentace podmínek účasti veřejnosti a časté novelizace (soudy řeší mrtvé právo) •Neschopnost celkového nastavení a propojení povolovacích řízení •Minimalistický přístup k harmonizačním požadavkům a rozpor s unijním/mezinárodním právem •Vnímání účasti veřejnosti jako nežádoucí •Nepropojení s náhradou újmy „Smyslem a účelem jejich účasti ve stavebních řízení není blokace, zdržování a protahování realizace stavebního záměru procesními obstrukcemi, nýbrž to, aby kvalifikovaně, tj. odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí, urbanismu apod., hájila dotčené (veřejné) zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých.“ (rozsudek NSS ze dne 4. 5. 2011, č. j. 7 As 2/2011 – 52) Způsoby účasti veřejnosti Různé přímé/nepřímé, formální/neformální způsoby •Petiční právo •Shromažďovací právo •Sdružovací právo •Referendum •Informace •Účast veřejnosti na rozhodování, na tvorbě plánů, programů, politik a na přípravě právních předpisů •Soudní ochrana • • Pojem účasti veřejnosti V širším smyslu výkon politických práv, zejména práva sdružovacího, shromažďovacího, petičního, uskutečňování práva podílet se na správě věcí veřejných, a to buď přímo nebo prostřednictvím volených zástupců (aktivní i pasivní volební právo do zastupitelských a samosprávných orgánů všech stupňů, účast v referendu), uskutečňování práva na informace, podávání podnětů a stížností, účast v řízeních, která nejsou správními řízeními, a ve správních řízeních, účast v občanskoprávních řízeních, účast institucializované povahy (výkon funkce veřejných stráží), výkon vlastnického práva a uzavírání dohod a ostatní formy spolupráce s orgány veřejné správy. V užším smyslu jako účast ve správních řízeních a procesech, které s životním prostředím souvisejí. Ta může nabývat různé intenzity v závislosti na procesním postavení konkrétního subjektu, od slabších forem (konzultativní účast) podání připomínek bez větší možnosti ovlivnit finální rozhodnutí až po silnou formu (plnoprávná účast) postavení účastníka řízení, jemuž svědčí možnost podávání námitek i obrany proti vydanému rozhodnutí. • • Pojem veřejnosti a dotčené veřejnosti Pojem veřejnost je užíván ve smyslu „každý“, zejména v rámci úpravy práva na přístup k environmentálním informacím, které musí být přístupné všem osobám bez jakékoliv povinnosti prokazovat zájem. Objevuje se ale též v úpravě účasti na rozhodovacích procesech jako například v čl. 6 odst. 7 Aarhuské úmluvy, který přiznává právo předkládat připomínky, informace, rozbory nebo stanoviska v rámci řízení o specifických činnostech všem příslušníkům veřejnosti. Pojem dotčená veřejnost zahrnuje dotčené osoby, což jsou v českém pojetí zejména dotčení vlastníci a také ekologické spolky. Jedná se o pojem typický pro plnohodnotnou úpravu účasti na rozhodovacích procesech a možnost domáhat se soudní ochrany. Dotčená veřejnost nemusí být definována vnitrostátní úpravou, ale musí dotčené veřejnosti v pojetí Aarhuské úmluvy, mezi kterou budou vždy patřit i ekologické spolky, umožnit širokou účast na rozhodování a přístup k soudní ochraně. Pro všechny procesy obecně platí, že jednotlivcům v nich bývá zásadně přiznána pouze účast konzultativní, pokud jim nesvědčí výhodnější pozice například z titulu dotčení vlastnických práv. • • Výkon práva petičního •čl. 18 Listiny a zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. •Podle § 5 zákona o právu petičním musí být petice písemná a musí pod ní být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává. V praxi se stále častěji lze setkat i s různými elektronickými peticemi. •Zákon stanoví, že petice musí obsahovat: • požadavek (žádost, návrh, stížnost s označením „text petice“), • petiční archy, • informace o tom, kdo petici sestavil (petiční výbor, jednotlivec, nevládní organizace). •Petice se může týkat v zásadě jakéhokoliv tématu s výjimkou zasahování do nezávislosti soudu, vyzývání k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k podněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti. • • • Výkon práva petičního •Správní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout, a pokud obsah petice patří do jeho působnosti, je povinen jej posoudit a do 30 odpovědět tomu, kdo petici podal, anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. •V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Požadavek petice není bez ohledu na velikost jeho podpory závazný a neexistuje právní nárok na to, aby mu správní orgán vyhověl. • „Soud souhlasí se závěrem orgánu ochrany přírody, že při umístění sochařského díla do otevřené krajiny měl být zkoumán názor veřejnosti. Uvedený požadavek se opírá o základní východiska Evropské úmluvy o krajině vyhlášené pod č. 13/2005 Sb. m. s., podle jejíž preambule je krajina důležitou součástí kvality života lidí, proto by lidé měli hrát aktivní úlohu při jejím rozvoji. “ (rozsudek KS v Brně ze dne 11. 12. 2018, č. j. 29 A 119/2016-78) • • Evropská občanská iniciativa • • Výkon práva shromažďovacího •čl. 19 Listiny a zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím •Výkon práva shromažďovacího vychází z oznamovacího principu (minimálně 5 dnů předem a maximálně 6 měsíců před konáním shromáždění). •Shromáždění je možné ze zákonných důvodů omezit, a to v případě shromáždění na veřejných místech a za podmínky, že je to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. • •Výkon práva sdružovacího •čl. 20 Listiny a zejm. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. •V oblasti ochrany životního prostředí se uplatňují vedle ekologických spolků i různá specifická sdružení, například honební společenstva zakládaná na základě zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. • • F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Aktivisté Greenpeace obsadili věž elektrárny Chvaletice F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Znak_m%C4%9Bsta_Chvaletice.PNG F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Chvaletice – opakování z minulého semestru http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/216411000140719-udalos ti-v-regionech/obsah/484172-demonstrace-proti-chvaleticke-elektrarne F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Zajímavý fakt Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt chvaletice ▪ F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Zajímavý fakt Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt slovenia tallest chimney F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Zajímavý fakt Image result for battersea pink floyd http://sensesofcinema.com/wp-content/uploads/2014/06/theo-piggy-bank-.jpg F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Zajímavý fakt Image result for gres 2 chimney F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Zajímavý fakt Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt slovenia tallest chimney F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif IPPC x EIA Výsledek obrázku pro spalovna chotíkov Chotíkov F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif IPPC x EIA Chotíkov Náměstek MŽP: Spalovna u Plzně je nejlépe připravená ze všech v ČR 17.01.2013 09:02 Připravovaná spalovna komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně je nejlépe připraveným projektem z několika plánovaných zařízení na energetické využití odpadu v ČR. Projekt za dvě miliardy korun má velkou šanci získat až čtvrtinu dotací z EU. Zastupitelům Plzně to řekl první náměstek ministerstva životního prostředí (MŽP) Martin Frélich. Zastupitelé budou 24. ledna schvalovat, zda má městská teplárna spalovnu stavět, případně i bez podpory EU. „Z pohledu MŽP má projekt má velkou šanci na dotaci EU. Důvodem je dlouhodobá příprava, která trvala více než dva roky. Byla předjednána s Evropskou komisí (EK). Veškeré dotazy byly zodpovězeny, argumenty, které zpochybňovaly některé věci, byly vyvráceny. Žadatel udělal maximum a projekt je připraven k realizaci,“ uvedl Frélich. Více zde: http://www.tretiruka.cz/news/namestek-mzp-spalovna-u-plzne-je-nejlepe-pripravena-ze-vsech-v-cr-/ F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Chotíkov F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Chotíkov F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Chotíkov F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif IPPC x EIA Výsledek obrázku pro chotíkov Výsledek obrázku pro chotíkov Chotíkov Začátkem října 2016 přešla spalovna do plného provozu, zatím však pouze zkušebního. Neměla však platné územní ani stavební povolení, natož dotaci z EU. F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif IPPC x EIA Chotíkov F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Chotíkov - EIA F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif IPPC – co nahrazuje? http://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/$pid/MZPAAGHZJOZP F:\DATA\grafika\spodek.gif F:\DATA\grafika\pruh 5.gif Valencie https://onnoffmagazine.files.wordpress.com/2016/05/valencia_02.jpg F:\DATA\grafika\pruh 5.gif F:\DATA\grafika\spodek.gif Výsledek obrázku pro waste management plant best architecture Roskilde http://assets2.thecreatorsproject.com/content-images/contentimage/no-slug/c7a7a553b84b97f10af1a322d 850f7ec.jpg F:\DATA\grafika\spodek.gif http://www.designboom.com/cms/images/erica/----big/big06.jpg F:\DATA\grafika\pruh 5.gif Kodaň Výsledek obrázku pro waste management plant best architecture Výsledek obrázku pro waste management plant best architecture http://www.designboom.com/cms/images/erica/----big/big11.jpg F:\DATA\grafika\spodek.gif F:\DATA\grafika\pruh 5.gif Shenzen A project from Schmidt Hammer Lassen Architects and Gottlieb Paludan Architects, the upcoming Shenzhen East Waste-to-Energy Plant will be the largest of its kind in the world. F:\DATA\grafika\spodek.gif F:\DATA\grafika\pruh 5.gif Dubbed "MOP" this Hundertwasser-designed incineration plant was finished in 2001. The 394-foot chimney stack draws attention thanks to its colorful design that's in harmony with nature. Maishima F:\DATA\grafika\spodek.gif F:\DATA\grafika\pruh 5.gif Maishima Výsledek obrázku pro maishima plant Místní a krajská referenda •Zákony č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. •Místní referendum vyhlašuje zastupitelstvo obce z vlastní iniciativy, nebo na základě návrhu, který mu předloží tzv. přípravný výbor. •Aby zastupitelstvo mohlo na základě návrhu vyhlásit místní referendum, musí podpisové listiny podepsat zákonem stanovený počet osob zapsaných v seznamu oprávněných osob: • u obcí do 3 000 obyvatel 30 % oprávněných osob, • u obcí do 20 000 obyvatel 20 % oprávněných osob, • u obcí do 200 000 obyvatel 10 % oprávněných osob, • u obcí nad 200 000 obyvatel 6 % oprávněných osob. • • Místní a krajská referenda •K platnosti výsledku referenda je zapotřebí, aby se jej zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných občanů. V referendu zvítězí varianta, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili, a alespoň 25 % všech oprávněných občanů. •V místním referendu se rozhoduje toliko o věcech, které patří do samostatné působnosti obce. Proto je potřeba vždy rozlišovat, zda řešená otázka spadá do samostatné či přenesené působnosti, přičemž východiskem je zejména § 35 zákona o obcích. •Pro oblast ochrany životního prostředí je důležité také vymezení působnosti v § 6 odst. 5 StavZ, podle kterého zastupitelstvo obce v samostatné působnosti zejména rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu, vydává územní plán a regulační plán. • Krajské referendum: podobné podmínky - usnesení zastupitelstva kraje nebo návrh přípravného výboru podpořený podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno. • • Místní a krajská referenda • • http://i.idnes.cz/11/121/cl6/STK3fb713_spalovna_borivoj_cerny.jpg http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/415231100031229-udal osti-v-regionech/titulky Spolu s volbami 2017 proběhlo 9 místních referend: Velké Meziříčí (projektová příprava obnovy historického centra): platné, nezávazné Účast 37,3 procenta, pro odpověď "ano" se však vyjádřilo jen 24 procent. "Výsledek referenda proto není závazný. Těžko hodnotit, co to pro město znamená," uvedl místostarosta Josef Komínek (ČSSD). Chropyně (plán na těžbu štěrkopísku): jasné a závazné ne Dobřejovice (výstavba betonárky): jasné a závazné ne Jilemnice (přestavba koupaliště): závazné ne (43/81) Zastupitelstvu nezbývá než projekt zastavit, řekla starostka Jilemnice Jana Čechová. Mimoň (stavba silničního průtahu): závazné ne Podle starosty Františka Kaisera (Mimoňská obroda) bylo hlasování zbytečné, město s průtahem nepočítá, připravuje obchvat. Vědomice (trasa obchvatu sousední Roudnice): závazné ne Velké Přílepy (trasa obchvatu v rámci zkapacitnění D8 a D7): závazné ne Výsledek obec předá kraji, který stavbu propojky dálnic D7 a D8 chystá. Cerhenice (odkoupení Sokolovny): nezávazné ano Městys chce proto o koupi pouze jednat a podle starosty Marka Semeráda (ČSSD) to ještě neznamená, že budovu koupí. "Chtěli jsme hlavně vědět, co si o tom lidé myslí.“ Zubří („Jste pro krytý bazén v městě Zubří?“) Obstrukční taktiky (typicky pražské městské části): Vyhlášení vlastního referenda Vyhlášení několika referend po sobě Vyhlášení referenda na měsíce nebo dny, kdy lze čekat nízkou účast Nevyhlášení referenda Soudem vyhlášená referenda (výběr) 2012: Praha 7 (výběr sídla městské části – předražená radnice) 2012: Plzeň (obchodní dům) 2014: Ústí nad Labem (referendum proti hazardu) 2017: Karlovy Vary (podoba Vřídelní kolonády) http://www.iisd.ca/crs/aarhus/mop4/images/generic/unece_convention.jpg Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (Aarhuská úmluva). •Přijata na 4. ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN v dánském městě Aarhus 25. 6. 1998. •Účinnosti nabyla 30. 10. 2001. •Česká republika smlouvu ratifikovala 6. 7. 2004 a v následujícím roce ji ratifikovalo i tehdejší Společenství. •Žádný zvláštní soud – Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy vydává doporučení a závěry Aarhuská úmluva - obsah Článek 1 Cíl Článek 2 Definice Článek 3 Všeobecná ustanovení Článek 4 Přístup k environmentálním informacím Článek 5 Sbírání a rozšiřování informací o životním prostředí Článek 6 Účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech Článek 7 Účast veřejnosti při tvorbě plánů, programů a politik týkajících se životního prostředí Článek 8 Účast veřejnosti na přípravě prováděcích předpisů a obecně použitelných právně závazných normativních nástrojů Článek 9 Přístup k právní ochraně Článek 10 Zasedání stran Článek 11 Hlasovací právo Článek 12 Sekretariát Článek 13 Přílohy Článek 14 16 Změny a doplňky Článek 15 Kontrola plnění Článek 16 Urovnávání sporů Článek 17 Podepsání Článek 18 Depozitář Článek 19 Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení Článek 20 Nabytí účinnosti Článek 21 Odstoupení Článek 22 Autentická znění Příloha I Seznam činností uvedených v článku 6, odstavec 1 (a) Příloha II Rozhodčí řízení Aarhuská úmluva - obsah Článek 2 Definice - environmentální informace, státní orgán, veřejnost, dotčená veřejnost Článek 4 Přístup k environmentálním informacím - kdokoliv, rychle, bez prokazování důvodu, možnosti zamítnutí Článek 5 Sbírání a rozšiřování informací o životním prostředí -sbírat informace, zřídit systémy poskytování – elektronické databáze, připravovat pravidelné zprávy, varovat v případě ohrožení Článek 6 Účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech -Účast na rozhodování o činnostech v příloze I (podobné EIA a IPPC) -Také další činnosti s možným významným vlivem (uvážení) Článek 7 Účast veřejnosti při tvorbě plánů, programů a politik týkajících se životního prostředí Článek 8 Účast veřejnosti na přípravě prováděcích předpisů a obecně použitelných právně závazných normativních nástrojů - Třípilířová struktura Aarhuské úmluvy • • Přístup k informacím Účast na rozhodování Přístup k soudní ochraně üveřejnost üpasivní üaktivní üdotčená veřejnost ürozhodování o činnostech v příloze I a dalších činnostech s významným vlivem üpříprava koncepcí üpříprava právních předpisů ü ü üdotčená veřejnost üodmítnuté informace ürozhodnutí z pilíře II üPorušení (dalších) vnitrostátních pravidel ochrany životního prostředí Článek 9 Přístup k právní ochraně 1)Při neposkytnutí informací 2)Strany v rámci své vnitrostátní legislativy zajistí, aby členové zainteresované veřejnosti (a) mající dostatečný důvod, nebo alternativně, (b) u nichž trvá omezování či porušování práva v případech, kdy to správní řád strany požaduje jako předběžnou podmínku, měli možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým nebo nestranným orgánem zřízeným ze zákona, napadat věcně a procedurálně zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo opomenutí podle ustanovení článku 6, a v případech, kdy je tak stanoveno vnitrostátním právem a aniž by tím byl dotčen odstavec 3 článku 9 i dalších relevantních ustanovení této úmluvy. 3) Navíc… měli přístup ke správním nebo soudním řízením, aby mohli vznášet námitky proti jednání, aktům nebo opomenutí ze strany soukromých osob nebo státních orgánů, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejich vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí. Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy: Česko porušuje čl. 9, EU rovněž - Aarhuská úmluva Unijní právo Vnitrostátní právo I + II + III I + II + III I + II I + II + III Úprava účasti veřejnosti na rozhodování Konzultativní činnost + účastenství Nutné rozlišovat různé procesy, které nejsou řízením a řízeními s účastníky Přijímání právních předpisů – RIA, připomínkování, oslovování poslanců Plánování – připomínky/námitky, zástupce veřejnosti - typicky územní plánování, SEA, národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, lesní hospodářské plány a osnovy, ale i obecně dle § 172 odst. 4 a 5 správního řádu připomínky či námitky k návrhu opatření obecné povahy Účastenství v povolovacích řízeních 1) Žádná úprava - lex generalis = správní řád (§ 27 a § 28) 2) většinou vlastní úprava 2a) neúplná: „účastníkem řízení jsou také…“ 2b) úplná: „účastníkem řízení jsou:“ Výslovná úprava ve vztahu k účasti ekologických spolků Zákon č. 100/2001 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. Zákon č. 76/2002 Sb. Vodní zákon • • § 9c zákona EIA (1) Veřejnost může v navazujícím řízení uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací podle § 9b odst. 1 na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení lhůtu delší (3) Pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízení vede, do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 9b odst. 1, stává se účastníkem navazujícího řízení též a) Samosprávný celek dotčený záměrem, nebo b) dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 (ekologické spolky). (4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení může podat také dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2, a to i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni. § 70 ZOPK (1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů. (2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. (3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 70 ZOPK – šíře námitek Rozsudek MS v Praze ze dne 11. 8. 2016, č. j. 8A 22/2012 – 54: Mezi uplatněnými námitkami a zájmy, jejichž ochrana založila žalobcovu účast v řízení, tak musí existovat obsahová spojitost, již nepochybně lze vysledovat mezi ochranou přírody a krajiny a ochranou vody či ovzduší, neboť se jedná o jednotlivé složky životního prostředí – a žalobce je dle svých stanov primárně zaměřen na ochranu životního prostředí – nikoli však již mezi ochranou přírody a krajiny a ochranou památkově chráněných staveb. Rozsudek NSS ze dne 29. 11. 2012, č. j. 7 As 144/2012 – 53: Toto ustanovení umožňuje hájit pouze složky životního prostředí chráněné tímto zákonem. Taková ochrana může spočívat i v hájení jiných zájmů, je-li jejich spojitost se zájmy ochrany přírody a krajiny chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny zjevná nebo vyplývá z podkladů, které má správní orgán k dispozici, případně pokud ji občanské sdružení prokáže. § 71 ZOPK – účast obcí (1) Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem. (2) Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel. (3) Obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody. (4) Obce ve svém územním obvodu mají při projednávání návrhu opatření obecné povahy podle části třetí tohoto zákona postavení dotčeného orgánu podle správního řádu. § 7 IPPC – integrované povolování a) provozovatel zařízení, b) vlastník zařízení, c) obec s kraj, na jejichž území je nebo má být zařízení umístěno, e) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti podle § 8. - Pro řízení o povolení nepodstatné změny je okruh účastníků omezený! § 115 vodního zákona (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav. (4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku. (7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (16) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1). Praktické důsledky Není třeba EIA: účastenství podle vlastní úpravy, do které v některých případech spadají i ekologické spolky (ZOPK, IPPC, VZ). Ani tato zvláštní úprava nedopadá na všechna řízení podle ZOPK, IPPC, VZ. Je třeba EIA: Zvláštní režim, který se uplatní pro všechna navazující řízení. Spolky existující déle jak 3 roky nebo s podporou 200 podpisů; možnost podat odvolání o rozhodnutí, že záměr nebude posouzen, možnost účastnit se navazovacích řízení, rovnou založena i aktivní legitimace k podání žaloby (výslovně hmota i proces, 90 dní). Navazující řízení se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků. Pozor! Od 1. 1. 2018 přísnější pravidla pro podporující listiny. Pozor! Účast v navazujících řízeních se netýká veškeré dotčené veřejnosti, ale pouze spolků (a obcí + krajů). Sousedé se sem musí dostat přes vlastní úpravu. V řízeních, která následují po provedení procesu EIA, ale nejsou navazující, platí první bod, tj. vlastní úprava. Výstavba bytovky na kraji města na místě, kde se vyskytuje silně ohrožený živočišný druh (křeček polní) Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt bytovka V sousední bytovce bydlí pan Křeček, kterému se nelíbí, že přijde o výhled. Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt křeček bytovka •Námitky je třeba uplatnit včas, tzn. v řízení o umístění stavby. • •Vlastník bytu v sousedním domě se může stát účastníkem řízení, a to i na základě ztráty výhledu nebo zastínění, ale nepřísluší mu námitka, která se týká výlučně ohrožení křečka • •Nájemce bytu v sousedním domě se ani nestane účastníkem řízení. • •Oba mohou založit spolek dle § 70 ZOPK, který se ale nedostane do územního řízení. • •Spolek podle § 70 ZOPK se dostane do řízení podle § 56 ZOPK, ale může vznášet toliko námitky ohledně ohrožení křečka (a další, které se týkají zájmů ochrany přírody a krajiny). Ale pouze pokud bude řízení vedeno, tzn. na křečka se přijde před zahájením řízení podle StavZ. • •Pokud proběhne EIA, dostane se do územního řízení (které je navazujícím) spolek splňující podmínku 3 let činnosti nebo 200 podpisů, a může uplatňovat námitky, které se vztahují k celému širokému předmětu posuzování vlivů (včetně dopadu na obyvatelstvo). Výstavba stálého kempu s celkovou kapacitou 100 ubytovaných http://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/kemp_zelezna_ruda_chatky_0.png Výstavba stálého kempu s celkovou kapacitou 100 ubytovaných -Příloha č. 1/bod 117/kat. II zákona o posuzování vlivů, EIA proběhne (10 m od lesa) -IPPC není, -Zemědělská půda. Umístění stavby Stavební řízení Vydání kolaudačního souhlasu Odnětí půdy ze ZPF Posouzení vlivů záměru (EIA) Dotčení lesa § 14/2 LesZ: Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení. navazující řízení navazující řízení 107 Výstavba závodu na výrobu papíru Image result for papírna Výstavba závodu na výrobu papíru (kapacita 15 tun denně) -Příloha č. 1/bod 72/kat. II zákona o posuzování vlivů: nad 10 t/den zjišťovací řízení, nad 200 t/den EIA -EIA neproběhne (konec ve zjišťovacím řízení), - -pod limitem IPPC (6.1. Průmyslová výroba papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně), -zemědělská půda, -rostoucí dřeviny. Umístění stavby Stavební řízení Řízení o zkušebním provozu Vydání kolaudačního souhlasu Odnětí půdy ze ZPF Kácení dřevin Odběr vod Nakládání s odpady řízení řízení řízení řízení řízení Výstavba závodu na výrobu papíru (kapacita 20 tun denně) -ÚSES – místní biokoridor (soustava remízků), -EIA proběhne, -Nad limitem IPPC, -Zemědělská půda, -Rostoucí dřeviny. Umístění stavby Stavební řízení Řízení o zkušebním provozu IPPC Posouzení vlivů záměru (EIA) Vydání kolaudačního souhlasu Odnětí půdy ze ZPF Kácení dřevin Stanovisko k ÚSES řízení řízení řízení řízení Správní soudnictví Relevantní čtyři druhy řízení: • řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, • ochrana proti nečinnosti správního orgánu, • řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního, • řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Žaloba proti rozhodnutí: § 65 Žalobní legitimace (1) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. (2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. § 66 Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu (2) Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. (3) Žalobu je oprávněn podat veřejný ochránce práv, jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem. Správní soudnictví § 101a - OOP (1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. (2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec. (3) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části je navrhováno. Soudy: Aktivně legitimovaná je i obec proti územnímu plánu jiné obce, aktivní legitimace svědčí i městské části nebo zástupci veřejnosti •Předchozí účast na přípravě a schvalování OOP není podmínkou aktivní legitimace, ovšem soud k ní přihlíží při vypořádání námitek. •Okruh námitek je omezený rozsahem dotčených práv. • • Správní soudnictví Podmínkou aktivní legitimace je dotčenost práv, především z titulu účastníka (omezení žalobních námitek), ale není to nutnou podmínkou! Možná účast i přímo podle zvláštního zákona (EIA), anebo na základě přímého účinku unijního práva. Zvláštní aktivní legitimace veřejného ochránce práv a nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu České soudy dlouhé roky zastávaly názor, že ekologickým spolkům nesvědčí žádné právo na příznivé životní prostředí, takže mohou namítat pouze dotčení svých procesních práv (tzv. zájemci) Tento názor překlenul až Ústavní soud nálezem ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, když přiznal ekologickým spolkům aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Podle Ústavního osudu i navazující judikatury tak spolky mohou namítat i své dotčení způsobené nezákonným posouzením hmotněprávních otázek. Ovšem dovozují se další podmínky, zejména vztah k dotčené lokalitě (k předmětné věci). U spolků s celostátní působností se předpokládá. Správní soudnictví Dopady nálezu I. ÚS 59/14: •Ekologické spolky patrně přestávají být pouhými zájemníky, ale mohou být dotčeny na svých právech •Jedná se o právo na příznivé životní prostředí? Patrně nikoliv, soudy dovozují práva spolků ze zastupování členů •Upřesnění podmínek aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení OOP (viz např. rozsudky NSS ze dne 16. 5. 2016, č. j. 2 Aos 2/2013 - 120, ze dne 24. 5. 2016, č. j. 4 As 217/2015 - 197, nebo ze dne 26. 4. 2017, č. j. 3 As 126/2016 – 38). •Dovození, že podmínky zavedenosti a vztahu k řešené věci se použijí i v řízení o žalobě proti rozhodnutí (např. v rozsudku NSS ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 – 295, nebo ze dne 15. 7. 2015, č. j. 2 As 30/2015 – 38) • Podstatnou roli hraje i možnost nařídit předběžné opatření nebo přiznat odkladný účinek žalobě či kasační stížnosti Je-li žalobou napadeno rozhodnutí vydané v navazujícím řízení podle zákona EIA, uplatní se zvláštní úprava v § 9d odst. 2 zákona EIA, podle které soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí. • Správní soudnictví – 2 As 250/2018 „Citovaný nález podstatně změnil dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. 3 As 13/2015 – 200, či ze dne 16. 1. 2018, č. j. 2 As 328/2016 - 96, blíže viz též VOMÁČKA, V., ŽIDEK, D. Omezení účastenství ekologických spolků: Pyrrhovo vítězství stavební lobby. České právo životního prostředí, 2017, roč. 45, č. 3, s. 36 a násl.). Spolek je tak oprávněn svou aktivní legitimaci odvozovat z § 65 odst. 1 s. ř. s., pokud tvrdí, že existují jemu náležející subjektivní práva, která jsou daným zásahem dotčena. Nemusí přitom jít pouze o vlastnické právo nebo jiná věcná práva člena spolku, připouští se i dotčení práva členů spolku na příznivé životní prostředí (aniž by bylo odvozováno z existujícího věcného práva v regulovaném území), jestliže tvrzený zásah má důsledky pro dosahování cílů, na něž se spolek zaměřuje (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2017, č. j. 3 As 126/2016 - 38, ve znění opravného usnesení ze dne 1. 6. 2017, č. j. 3 As 126/2016 - 48). Nemusí se tedy vždy jednat pouze o spolky „ekologické“, ale lze si představit i jiné, které mohou být konkrétním záměrem dotčeny, například spolky zahrádkářské apod. (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14 nebo např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2015, č. j. 2 As 49/2013 - 109). Pod vlivem výše uvedeného nálezu a pozdější judikatury Nejvyššího správního soudu je dnes na spolky pohlíženo jako na rovnocenné subjekty práva bránící společné zájmy občanů, kterým „nelze upírat právo na společnou účast při rozhodování o jejich životním prostředí jen proto, že založili právnickou osobu, na kterou delegovali svá práva přímé účasti na ochraně přírody a krajiny“ (viz zmiňovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 59/14). Záměr související s životním prostředím tak může, vyjma osob fyzických, zasáhnout i do právní sféry právnických osob a dotknout se tak jejich subjektivních práv (kromě vlastnických práv zejména práva na příznivé životní prostředí). Ačkoliv výše uvedený nález pojednával o aktivní legitimaci spolku v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, judikatura Nejvyššího správního soudu závěry v něm obsažené následně aplikovala i na posuzování aktivní legitimace ekologických spolků při podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 – 295).“ F:\DATA\grafika\spodek.gif Civilní soudnictví Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Nově stanovena náhrada nemajetkové újmy se týká sekundárních obětí (§ 2971), kterými mohou být i osoby dotčené poškozením životního prostředí. Škoda způsobená nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Sousedské spory – možnost domáhat se zastavení obtěžujících imisí, ovšem jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen (§ 1013). Prevenční žaloba Pokud všechny okolnosti nasvědčují tomu, že dojde ke vzniku nadměrných imisí, případně hrozí jiné vážné ohrožení majetku, zdraví, ale i životního prostředí. Není nutné, aby hrozilo nebezpečí bezprostředního vzniku škody. Žaloba z rušené držby Zvláštním případem ochrany držby je situace, kdy na sousedním pozemku dochází k rušivé výstavbě nebo k odstraňování stavby (§ 1004 a 1005 o. z.). F:\DATA\grafika\spodek.gif Civilní soudnictví Žaloba na ochranu osobnosti K ochraně životního prostředí je možné využít rovněž žalobu na ochranu osobnosti, neboť podle § 81 o. z. má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména „života a důstojnosti člověka, zdraví a práva žít v zdravém životním prostředí, vážnosti, cti, soukromí a jeho projevů osobní povahy.“ Mezinárodní prvek Čl. 7 nařízení Řím II – možná volba rozhodného práva 2012 – 2016 (celkem cca 220 věcí v 1. stupni) agenda Fáze povolování typy spolků úspěšnost úspěch neúspěch úspěch na 1. stupni úspěch na 2. stupni neúspěch na 1. stupni neúspěch na 2. stupni Důvody úspěchu (nezákonnost správních rozhodnutí) DĚKUJI ZA POZORNOST! vomacka@mail.muni.cz logo F:\vojtech\Pictures\Obrázky\logo katedry\logoENG.gif Masarykova univerzita - Home | Facebook to je ode mě všechno. doufám, že tato stručná přednáška pro vás byla alespoň trochu užitečná. budu se těšit u další přednášky a samozřejmě uvítám i vaši zpětnou vazbu