Studijní literatura:

Úvodem k pojmu veřejné finance

Veřejné finance jsou diskutovaným tématem nejen na úrovni veřejné ekonomiky a politiky, ale mají podstatný vliv také na podnikové procesy, na které je potřeba neustále reagovat, a to zejména v rámci současné globalizace či již v poslední době skloňované post globalizace. Postavení veřejných financí v ekonomice si musí tedy postupně osvojovat jak představitelé teoretické sféry, tak podniková praxe. Veřejné finance samozřejmě nejsou řešeny pouze na úrovni České republiky, ovlivněny jsou mimo jiné upevňováním pozice Evropy jakožto jednotného celku.

V České republice, kde dochází téměř s pravidelností ke změnám v právních předpisech, je nezbytné na veřejné finance pohlížet také jako na něco, co je třeba neustále aktualizovat na základě praktických, teoretických i vědeckých poznatků, neboť ovlivňují chování mnoha subjektů na trhu.

Základní cíle předmětu lze spatřovat  jednak v objasnění základních pojmů spojených s veřejnými financemi, daněmi a daňovými soustavami a v tomto kontextu poté vysvětlit podstatu veřejných financí s důrazem na jejich dosavadní vývoj v České republice, vymezit vztah veřejných financí a soukromé sféry, vysvětlit principy daňové soustavy ČR a aktuální základní daňové náležitosti u daní v této daňové soustavě.  Dále objasnit problematiku veřejných výdajů se zaměřením na mandatorní výdaje.

Veřejné finance

Pojem finance v užším pojetí lze označit jako finanční vztahy, které vznikají v souvislosti s činností státu, jelikož stát má zvláštní postavení mezi ostatními ekonomickými subjekty a má možnost ovlivňovat rozhodování a chování ostatních subjektů na trhu. Hovoříme tedy o veřejných financích, které obsahují několik podstatných aspektů a sice to, že se jedná o peněžní vztahy, kde jedním ze subjektů je stát, o financích se rozhoduje na základě veřejné volby, a dále důležitou roli hraje veřejný sektor a kolektivní záležitosti, přičemž veřejný zájem stojí v popředí těchto vztahů a slouží k uspokojování potřeb veřejnosti a vše funguje na principech nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti.[1]

 Veřejné finance tedy představují peněžní vztahy, které zprostředkovávají tvorbu, rozdělení a použití peněžních fondů orgánů státu, územní samosprávy, státních podniků a ostatních veřejných organizací (Beneš a kol., 1993, s. 145).

Dle Hamerníkové a Kubátové (1999, s. 18) jsou veřejné finance: „modernějším pojmem, sloužícím k označení specifických finančních vztahů a operací probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami, orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé, tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod."

Veřejné finance jsou součástí veřejného sektoru a v rámci vědních disciplín jsou zařazovány do ekonomické teorie, finanční teorie a finanční teorie veřejného sektoru (Ochrana, Pavel, Vítek a kol., 2010).

Ekonomie veřejného sektoru, jejíž podstatnou součástí jsou právě definované veřejné finance, patří k nejrychleji rostoucím oborům teoretické i aplikované ekonomie a řeší nejzáludnější empirické otázky (Jackson, Brown, 2003).

Z hlediska historického vývoje nabyly veřejné finance postupně mnohem širšího pojetí. Původně bylo jako veřejné finance označováno celkem úzké pole výzkumu, a to postavení daní v rámci veřejných rozpočtů (Marshall, 1930). Postupně se však o veřejných financích začalo hovořit jak z pohledu příjmové, tak výdajové stránky veřejných rozpočtů.[2]