Veřejné finance a fiskální právo Rozpočtová soustava, veřejný rozpočet Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Rozpočtová soustava lTři pojetí: lSoustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování, použití a kontrolu hospodaření veřejných peněžních fondů. l lStruktura peněžních fondů a vztahů mezi těmito peněžními fondy. l lOznačuje soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel fungování. l Rozpočtová politika lProcesy odehrávající se v rámci rozpočtové soustavy. l lJe realizovaná státem na různých úrovních veřejné správy. l lCílem je zabezpečit veřejné příjmy potřebné k realizaci veřejných výdajů. l Struktura rozpočtové soustavy lZávisí na členitosti veřejné správy lMusí být vydefinováno daňové určení l J Struktura veřejných rozpočtů lSoustava veřejných rozpočtů lnadnárodní rozpočet l lústřední rozpočet l lrozpočty jednotlivých celků územní samosprávy l lrozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru l lMimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy) l Soustava veřejných rozpočtů ČR schéma%202 Zdroj: Strecková, Y., Malý, I. (1998) Zdroj: Urbánek, 2008 Veřejný rozpočet lKaždý veřejný rozpočet je: lupraven předpisem, lsamostatně sestavován a schvalován, lmá vlastní, zákonem stanovenou, příjmovou základnu, která mu zajišťuje částečnou nezávislost. l J Ekonomické hledisko VR lVeřejný rozpočet: lsdružuje a rozděluje převážně veřejné prostředky k zajištění veřejných statků. l lVeřejné prostředky: lbyly získány především na základě principů nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti, lrozhoduje se o nich veřejnou volbou, lpodléhají veřejné kontrole. l lNeefektivnost provázející veřejné rozpočty: lalokační neefektivnost, lneefektivnost z důvodu vracení finančních prostředků. l Legislativní hledisko VR l„Pojmem "veřejné rozpočty centrální úrovně" se rozumí státní rozpočet, státní fondy, Fond národního majetku, Pozemkový fond, fondy zdravotních pojišťoven, fondy organizačních složek státu a státní finanční aktiva.“ l l„Pojmem "veřejné rozpočty územní úrovně" … rozpočty a fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí.“ l l § 1 odst. 2, 3 opatření Ministerstva financí č.j. 111/74 200/1997 o rozpočtové skladbě l l„Veřejné rozpočty ČR jsou soustavou státního rozpočtu, rozpočtů krajů a municipalit (místní rozpočty), státní mimorozpočtové fondy, privatizační fondy (FNM a Pozemkový fond) a systém veřejného zdravotního pojištění.“ l l Rozpočtový výhled 2003 – 2006: Koncepce reformy veřejných rozpočtů, Ministerstvo financí 2003 l Pohledy na veřejný rozpočet lVeřejný rozpočet představuje současně: lpeněžní fond, lbilanci, lfinanční plán, lnástroj řízení veřejné politiky. l J Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp Veřejný rozpočet = peněžní fond ltok finančních prostředků lje vytvářen, rozdělován a používán na principu: lnenávratnosti, lneekvivalence, lnedobrovolnosti. l lVeřejné příjmy ldaně a poplatky lúvěrový příjem l lVeřejné výdaje lvládní výdaje a transfery l l Veřejný rozpočet = bilance lzahrnuje veškeré běžné a kapitálové příjmy a výdaje, jež jsou postupně přijímány a vydávány l lběžná bilance l lkapitálová bilance l lPo skončení období, na které byl veřejný rozpočet vytvořen, může dojít k: lvyrovnanému rozpočtu, lpřebytkovému rozpočtu (převedením do rezerv), lschodkovému rozpočtu (kryje se z položky účetních rezerv). l Běžná bilance lje rozhodující částí veřejného rozpočtu, l lbilancuje běžné (každoročně se opakující příjmy) a běžné (každoročně se opakující) výdaje, l lnejvětší podíl představují tzv. obligatorní (zákonné či mandatorní) výdaje, ve vyspělých zemích tvoří 2/3 rozpočtu, l lv dlouhodobém horizontu by měla být běžná bilance vyrovnaná, l lpokud je běžná bilance pravidelně schodková je nutné zvážit: lvýši veřejných výdajů ke krytí potřeb veřejného sektoru, lv rámci veřejných výdajů se zaměřit především na výši mandatorních výdajů, lúčinnost fiskální funkce daní, tzn. přezkoumat únosnost daňového zatížení, způsob výběru a správy daní, ztížení daňových úniků atd.). l Kapitálová bilance lbilancuje běžně se neopakující (nejčastěji jednorázové) příjmy a běžně se neopakující (nejčastěji jednorázové) výdaje, l ldíky budoucímu užitku nemusí být příjmy a výdaje kapitálového rozpočtu vyrovnány, l lje teoreticky možné je financovat z návratných zdrojů. l (Tento přístup je ovšem v posledních letech kritizován.) l Veřejný rozpočet = finanční plán lVR jsou sestavovány vždy na jedno rozpočtové období, jenž se shoduje se všemi rozpočty rozpočtové soustavy. l lPři sestavování VR je možné použít metody: lshora-dolů, lzdola-nahoru, lkombinace přístupů (v ČR) lVychází se z empirických hodnot lDoplní se o expertní odhady vývoje l J Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp Kvalita veřejného rozpočtu lZávisí na kvalitě jeho odhadu: lpříjmů (daň. výnosů, uživatelských poplatků, správních poplatků, dotací, nedaňových příjmů, nových příjmů), lvýdajů (kapitálových a běžných souvisejících se zajišťováním veřejných statků a peněžních transferů), lvýdajů na financování nových potřeb, lpředpokládané inflace, lnejistot. l Řízený výdajový rozpočet lPoslání příslušného stupně veřejné vlády – je založeno na stanovení cílové kvantity a kvality potřeby a hledání finančních zdrojů, které umožní tuto cílenou potřebu zajistit v určitém časovém horizontu dle charakteru potřeby, l lz akcentování – ze sestavování rozpočtové prognózy, ze které roční rozpočet vychází, l lnepropadávání finančních prostředků. l lMezi přednosti se uvádí zejména: lmotivace k úsporám ve výdajích, lmožnost využít ušetřené finanční prostředky na realizaci nových aktivit, lzjednodušení procesu rozpočtového plánování, lmožnost soustředit se na řešení důležitých úkolů. l Veřejný rozpočet = nástroj veřejné politiky lStabilizační nástroj fiskální politiky: lV případě poklesu výkonnosti ekonomiky může vláda podpořit ekonomický růst zvýšením veřejných výdajů, l lv době recese se daňoví poplatníci posouvají do pásem s nižším zdaněním, l lv době expanze získávají více zdanitelných prostředků a posouvají se tak do pásem s vyšším zdaněním. l J Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp Rozpočtové zásady lzásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu, lzásada včasnosti veřejného rozpočtu, lzásada časového ohraničení veřejného rozpočtu (není u SR, ale je u ÚSC) lzásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu, lzásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu, lzásada přehlednosti veřejných rozpočtů, lzásada neúčelovosti příjmů a účelovosti výdajů veřejných rozpočtů, lzásada (dlouhodobé) vyrovnanosti, lzásada efektivnosti a hospodárnosti, lzásada publicity, lzásada zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů, la další l lRozpočtové zásady upravuje: lZákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla republiky a rozpočtová pravidla územních rozpočtů, lZákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla republiky, lVyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. l Zásady rozpočtu EU lzásada jednotnosti a správnosti rozpočtu lzásada ročního rozpočtu lzásada vyrovnanosti lpříjmy a výdaje rozpočtu EU musí být vždy vyrovnané, přebytek (je převeden do dalšího finančního období), deficit (v následujícím roce je započítán do výdajů rozpočtu) lzásada zúčtovací jednotky lrozpočet se sestavuje, plní i vyúčtovává v eurech; lzásada obecnosti lcelkové příjmy musí pokrývat celkové položky na platby. Až na výjimky uvedené ve finančním nařízení se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů; lzásada specifikace lvýdaje rozpočtu jsou přiřazeny do jednotlivých hlav a kapitol; lzásada řádného řízení lpoužití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity; lzásada transparentnosti l Rozpočtový proces lSestavení návrhu (výkonné orgány státní správy), lprojednání a schválení (volené orgány státní správy), lplnění, lpřípadné schvalování úprav během rozpočtového období, lkontrola plnění. lprůběžná – během rozpočtového období lnásledná – po skončení rozpočtového období l Význam a podstata státního rozpočtu lnejvýznamnější veřejný rozpočet l l lsoustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) l l lnejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností l l lnejvýznamnější nástroj stabilizační politiky l l lprostřednictvím státního rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Státní rozpočet lNejdůležitější bilance státu lpříjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba lrozpočtové provizorium lvzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu l lfinanční plán lnabývá podoby rozpočtového zákona lza plnění odpovídá Ministerstvo financí lvláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu lpo skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu – tzv. státní závěrečný účet l lvýznamný nástroj rozpočtové politiky lpokladní plnění se uskutečňuje na účtech ČNB Trendy ve výdajích SR ČR lTok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. l lRozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje l (1993 – 2000 cca 88 %, v poslední době tvoří cca 93 %). l lCelkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. l lV zemích, kde jsou součástí st. rozpočtu i výdaje na sociální zabezpečení, rostou výdaje na starobní důchody. l lOd roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů – tzv. quasi mandatorní výdaje (výdaje na obranu, příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, jichž je ČR členem). l l Trendy v příjmech SR ČR lběžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) – tj. cca 95% na celkových příjmech l l ltempo růstu daň. příjmů ve státním rozpočtu závisí na ekonomickém vývoji l lkapitálové příjmy jsou velmi malé l l Monitor státní správy lhttps://monitor.statnipokladna.cz/statni-sprava/prehled?rad=t&obdobi=2009 l Daňová kvóta ljednoduchá (daně, poplatky a cla) lsložená (včetně povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění) l l l lPeková, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky, Aspi Publishing, Praha 2002, str. 251 l lV roce 2015 kvóta klesla na 32,9 %. lV příštích letech by opět měla podle odhadu ministerstva financí mírně vzrůst na 33,2 % v letech 2017 a 2018. Podle ministerstva financí však toto zvýšení daňové kvóty neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatel, ale že bude lepší výběr daní. lHlídací pes. [citováno 10. 10. 2016]. Dostupné z: http://hlidacipes.org/cesko-jako-severske-staty-evropy-danova-kvota-by-vyskocila-az-o-dvacet-procen t/ schéma%205a TaxToGDP_Jan2016 Daňová kvóta u daní lhttps://data.oecd.org/tax/tax-on-property.htm l Vývoj veřejných výdajů (v % HDP) 1870 – 1994 Hospodářské Noviny 6. 6. 1996, *průměr za 17 průmyslových zemí Faktory růstu veřejných výdajů lDemografické faktory lVálečné události lInflace, vyšší nákladovost služeb lTechnologické změny lPolitické a sociální vlivy lDemonstrační efekt l l Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a Děkuji za Vaši pozornost. J