V nefiskální části finančního práva je typické využití dílčích specifických procesních norem ze zvláštních zákonů se subsidiární aplikací sprvního řádu. Hlavní výjimkou z tohoto pravidla jsou procesy v rámci ČNB jako centrální banky, které u této veřejnoptávní korporace sui generis mají rovněž svou specifickou povahu a kterým se (s ohledem na minimum relevance a právní úpravy) nebudeme dále blíže zabývat. Setrváme tedy v případech, kdy ve zvláštních zákonech z oblasti práva měnového, devizivého, práva finančního trhu (veřej. část regulace bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálových trhů) a puncovního práva budeme hledat procesní normy - většinou daných norem nalezneme jen poskrovnu. Pokud nějaké budou, použijí se jako lex specialis a - jak již bylo naznačeno - v dalším se bude postupovat podle správního řádu.

Když bylo výše uvedeno, že procesních norem ve zvláštních předpisech v rámci nefiskální části finančního práva mnoho nenalezneme, je tu přece jen jeden předpis, kterému stojí za to v tomto směru věnovat zvláštní pozornost: zákon o finančním arbitrovi. V tomto (na první pohled nekomplikovaném) zákonu je obsažena úprava norem organizačních, hmotněprávních i procesních. Pravděpodobně jste již v rámci předchozího semestru absolvovali předmět Finanční správa a máte o existenci finančního arbitra jisté povědomí, pak si zopakujte základní poznatky.

Přednáška o finančnim arbitrovi se zvukovými nahrávkami je k dispozici zde:

Nyní se zaměřte na procesní aspekty, tedy na průběh řízení před finančním arbitrem. Projděte si k tomu nejprve zákon o finančním arbitrovi a poměrně hezky zpracované oficiální stránky, na kterých je dostupná i sbírka jeho rozhodnutí v jednotlivých oblastech řešených sporů:

Přednáška z 8. 1. 2021 zaměřená komplexněji na finančního arbitra je v podobě videa z MS Teams k dispozici zde:

Specifickou problematiku představuje soudní přezkum rozhodnutí finančního arbitra.

Protože v meritorním rozhodnutí může finanční arbitr vedle rozhodnutí samotné podstaty sporu uložit i pokutu (tu uloží vždy, pokud bude spotřebitel jako navrhovatel alespoň částečně úspěšný, jelikož to znamená, že instituce musela porušit své zákonné povinnosti podle zvláštního zákona), otevírá se otázka, v jakém režimu má být takovéto rozhodnutí přezkoumáno. Po řadě diskusí se judikatura přiklonila k tomu, že se bude jednat plně o přezkum podle V. části občanského soudního řádu.

Pokud finanční arbitr rozhodne nikoliv meritorně, ale toliko o uložení pokuty pro nespolupracující instituci (insituci, která nedostála svým zákonným povinnostem spolupráce podle zákona o finančníma arbitrovi), pak se bude jednat o rozhodnutí, které je přezkoumatelné v režimu správního soudnictví podle soudního řádu správního.

V obou případech soudního přezkumu je samozřejmě nutné dostát podmínkám dle OSŘ, resp. SŘS. Pokud je stanovena podmínka přezkumu pravomocného rozhodnutí po vyčerpání řádných opravných prostředků, jedná se o situaci, kdy byly proti původnímu nálezu finančního arbitra uplatněny námitky jako jediný opravný prostředek dle zákona o finančním arbitrovi (který představuje lex specialis vůči správnímu řádu).

Pokud by vás tato problematika zaujala, lze se na související judikaturu podívat zde (pro zkoušku je nutný text výše o režimu soudního přezkumu, samotný judkikát není nezbytné studovat):

Dobrovolný úkol k třetímu bloku:

Pokuste se identifikovat procesní normy v zákonu o finančním arbitrovi. V rámci řešení tohoto úkolu vypište alespoň tři z nich (postačí zkopírovat vybraná ustanovení zákona) a uveďte, zda a v čem se případně tato procesní úprava liší od obecného správního procesu dle správního řádu. Na závěr úkolu doplňte, zda je formulář pro návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem, který je dostupný na výše uvedených stránkách, pro navrhovatele povinný.