Praktika z civilního práva procesního pro vyšší justiční úředníky II

Řešení

V následujícím souboru naleznete možné řešení EPR. Porovnejte si jej s vašim řešením. Doplňuji, že byl jako vzor využit vzor č. 99. V něm je na rozdíl od vzoru č. 98, jak jste si mohli všimnout, obsažena rovněž kvalifikovaná výzva k vyjádření v případě, že bude žalovaný podávat odpor. Pokud by se pak spolu s odporem žalovaný kvalifikovaně nevyjádřil k žalobě, soud by rozhodl na základě tzv. fikce uznání.

Reseni EPR

Poznámky k řešení:

  • EPR mají zvláštní spisovou značku, resp. číslo jednací; viz § 200d vnitřního a kancelářského řádu
  • ověřovací kód naleznete na konci návrhu na vydání EPR
  • v návrhu na vydání EPR je chyba ve jméně žalovaného (místo Petr je tam Pert); poučení podle § 43 OSŘ nepřipadá v případě EPR v úvahu (už vzhledem § 174a odst. 4), nicméně se nedomnívám, že by bylo pochyb, o jakou osobu jde, je-li uvedeno dále i datum narození a bydliště, správné jméno žalovaného na dokladu o přepravní kontrole a soud může osobu dohledat v evidenci obyvatel (CEO)
  • předmět sporu je "o zaplacení 1525 Kč s příslušenstvím"
  • výše SOP vyplývá z položky 2 sazebníku soudních poplatků -> zde 400 Kč, ten byl již zaplacen žalobcem a je zohledněn ve výroku o náhradě nákladů řízení, nebylo zde proč k zaplacení někoho vyzývat
  • odvolání ohledně nákladů řízení se bude prostřednistvím Městského soudu v Brně podávat ke Krajskému soudu v Brně!
  • k nákladům řízení doporučuji projít ustanovení advokátního tarifu, abyste lépe pochopili, jak je vypočítat; v této věci šlo o specifickou situace, kdy je odměna advokáta nižší, viz § 14b AT
§ 14b AT

(1) V občanském soudním řízení,

a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech,

b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50000 Kč a

c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení,

činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty

1.do 10000 Kč .............................................................................................................................
2.přes 10000 Kč do 30000 Kč .....................................................................................................300 Kč,
3.přes 30000 Kč do 50000 Kč .....................................................................................................500 Kč.

(2) Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů.

(3) Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7.

(4) Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty.

(5) Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí

a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2,

b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3.

(6) Ustanovení § 6 a § 8 až 12 se použijí přiměřeně.

Zde jsou podle mého názoru splněny podmínky pro uplatnění nižší sazby mimosmluvní odměny advokáta dle § 14b odst. 1 AT. Tento režim se však uplatní u "formulářových žalob/návrhů" jen do povádní návrhu ve věci vč., pak další úkony již podle § 7 a násl. AT.

Zástupce žalobce učinil tři úkony právní služby a hodnota sporu byla do 10.000 Kč, tj. třikrát 200 Kč. Ke každému úkonu je třeba přičíst ještě paušální částku podle odst. 5, tj. 100 Kč. To vše ještě plus DPH podle § 14a AT, neboť advokát je jeho plátcem.

(200*3) + (100*3) = 900 Kč * 21 % DPH = 1.089 Kč

K výsledné částce nákladů na odměnu advokáta je pak třeba přičít další vynaložený náklad řízení v podobě zaplaceného SOP, tj. 400 Kč.

1.089 + 400 = 1.489 Kč

 
K zákonnému úroku z prodlení

§ 1970 OZ

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Repo sazba ČNB

Od 11. 5. 2020 byla 0,25


Předchozí
Následující