Ekonomická kriminalita Hospodářská kriminalita Finanční kriminalita Kriminalita bílých límečků Majetková kriminalita Další trestné činy s majetkovými dopady Trestné činy spáchané při podnikání ekonomických subjektů osobami působícími uvnitř těchto subjektů,poškozujících práva v hospodářské sféře, zneužívající slabiny hospodářského systému, motivované ziskem nebo touhou po moci, latentní povahy, v masové formě ohrožující fungování právního státu Úmyslné trestné činy Abstraktní formulace SP Jednání je nenásilné povahy Plánovitost a organizovanost, skupinovost až ve formě zločinného spolčení Internacionálnost Anonymita, osobní distance mezi pachatelem a obětí Hospodářská kriminalita : Hlava VI., část Hlavy V. Majetková kriminalita : Hlava V. Další trestné činy : Hlavy VII., VIII., IX., X. • Změny v pořadí jednotlivých hlav oproti dřívějšímu TZ – nyní je majetková kriminalita před hospodářskou, větší zájmy jsou tedy kladeny na vlastnictví než na samotnou hospodářskou soustavu. Hlava VII : § 272 – obecné ohrožení § 273 – obecné ohrožení z nedbalosti § 276 - poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení • Hlava VIII : • § 293 – poškození a ohrožení životního prostředí • § 294 – totéž z nedbalosti • § 296 – poškození lesa • § 297 - neoprávněné nakládání s odpady • § 304 - pytláctví • § 305 - neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat • Hlava IX : • § 311 – teroristický útok • § 314 – sabotáž • • • • Hlava X. § 331 - přijetí úplatku § 332 - podplácení § 333 - nepřímé úplatkářství • Hlava II : • § 173 – loupež Přímá návaznost na trestný čin krádeže Pomocná úloha trestní represe U HK má být výraznější než u jiné trestné činnosti, trestní právo má být tzv. ultima ratio Výrazem pomocné úlohy by měla být TP legislativa. Do roku 1989 přeceňování trestní represe 9O. Léta – liberalizace Po roce 1995 – opět zpřísňování Nový TrZ – zavádí nové skutkové podstaty, zpřesňuje dosavadní, vypuštěn dosavadní § 126/2 Zásahy TP v této oblasti by se obecně měly omezit na tyto oblasti : • Sankcionovat nesplnění povinností vůči státu • Zajistit mimotrestní rámec podnikání • Zajistit postih jednání podvodného charakteru • Ochrana účetní evidence, obchodních informací, měny, cenných papírů, průmyslových práv • Postih nabývání výnosů z trestné činnosti Podobně konstruované skutkové podstaty Typické zejména u trestných činů hlavy šesté Skutkové podstaty obecné a kazuistické – výhody a nevýhody Návaznost na mimotrestní normy – postih nejzávažnějších porušení těchto norem Zdůraznění znaku neoprávněnosti jednání Nezávislost soudů na jiných orgánech Předběžné otázky řeší soudy zásadně samostatně Vztah k již pravomocným rozhodnutím jiných orgánů Ohrožovací trestné činy Některé z těchto TČ jsou dokonány vytvořením nebezpečí – např. § 254 – účetní delikt Způsobení konkretní škody je znakem • vyšších odstavců TČ Hlavy šesté i některých majetkových trestných činů Hlavy páté Zvláštnosti majetkových poměrů u právnických osob Právnické osoby jsou samostatné majetkové subjekty Fyzické subjekty je nevlastní, např. u s.r.o. nejsou společníci podílovými spoluvlastníky společností, ale soubor jejich práv je zvláště vymezen Specifika společností vlastněných jednou osobou Nedostatečná ochrana majetku společníků – primárně je poškozen majetek právnických osob – problematika tunelování. Odpovědnost za zavinění • Až na výjimky jde o úmyslné trestné činy • Výjimky jsou pouze § 215, 221, 224 a 232 TrZ • Tendence rozšiřovat počet nedbalostních trestných činů – výhody a nevýhody • Vyžaduje se zavinění fyzických osob Problematika omylů u HTČ • Právní omyly – neznalost zákona neomlouvá • Blanketní a odkazovací podstaty HTČ • Omyl v trestním právu a v předpisech, na které TP odkazuje – právní omyl • Omyl v mimotrestních předpisech, na které TZ přímo neodkazuje – omyl skutkový • Nová úprava právního omylu v § 19 TrZ Složitost jednání v hospodářské sféře Účinnost postihu – limitována mnoha faktory • Problémy výkladu a aplikace norem • Nové praktiky a zaostávání trestního postihu • Nevhodné chování samotných podnikatelů Výše způsobené škody podle § 138 Škoda nejméně 10000.- Kč – škoda nepatrná Škoda nejméně 50000.- Kč – škoda nikoli malá Škoda nejméně 100000.- Kč – škoda většího rozsahu Škoda nejméně 1000000.- Kč – škoda značná Škoda nejméně 10 milionů Kč – škoda velkého rozsahu Způsoby určování škody - § 137 1) cena, za niž se věc v době a v místě činu obvykle prodává 2) Účelně vynaložené náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci 3) Náklady na uvedení věci do původního stavu Výpočet výše škody – pro nemovitosti a nehmotný majetek – zákon 151/1997Sb. ve znění 303/2013Sb. vyhláška 441/2013Sb. Pojem věci : Věci movité a nemovité Ovladatelná energie – 134 Zaknihované i listinné cenné papíry, prostředky na účtu Jiná majetková hodnota – nová úprava Prakticky nehmotný majetek podle NOZ Telefonní impulsy – nejsou věcí Okolnosti vylučující protiprávnost • § 28 až 31 trestního zákona • Okolnosti mající význam pro HTČ – v zákoně dosud neuvedené: Svolení poškozeného • Nově upraveno v § 30 • Funguje pouze ve vztahu ke statkům, kterých se člověk může platně vzdát • Svolení musí být učiněno svobodně, vážně, srozumitelně • Musí být učiněno nejpozději při činu • Učiněné po činu – snižuje společenskou nebezpečnost • Odůvodněná domněnka o tom, že by poškozený s porušením souhlasil - totéž Individuální trestní odpovědnost • Existuje již trestní odpovědnost právnických osob – zákon č. 418/2011 Sb. • Za PO jednají fyzické osoby • Problematika rozhodování kolektivních orgánů • Problematika § 114 TrZ Dovolená míra nebezpečí • • • • • • • • • • • • Přípustné riziko je nově upraveno v § 31. Znaky : Společensky prospěšný účel a cíl Subsidiarita rizika Vztah mezi ziskem a ztrátou Minimalitace možných rizik a ztrát Subjekt rizikového rozhodování Optimální informovanost Postup de lege artis Vyloučení škod na životě a zdraví Soulad s požadavky právních norem Předem deklarované riziko V. hlava – trestné činy majetkové. § 205 – krádež – nejčastější trestný čin vůbec Přisvojení si cizí věci zmocněním – nejde o právní pojem přivlastnění, ale o faktický stav. Obecné návětí a k tomu jednotlivé varianty a) až e). Stačí naplnění jediné z nich • Druhý odstavec – speciální časově omezená recidiva s vyšší sazbou. • Vyšší odstavce – odstupňovány mj. i podle výše způsobené škody (nezapomenout na změny podle § 138. • Příprava je trestná jen ve vztahu k poslednímu odstavci. • Krádež vloupáním – častá kombinace s § 238 a 228. § 121 • § 206 – zpronevěra. • Obdobné formulace jako u krádeže, rozdíl je v přisvojení si svěřené věci. Pachatel s ní nakládá natrvalo v rozporu s účelem svěření. Pojem věci jako u krádeže • § 207 – neoprávněné užívání cizí věci. • Dvě varianty, které se podobají krádxeži a zpronevěře. • Rozdíl – zmocnění se věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla, nebo způsobení škody neoprávněném užíváním věci. • Jednání má jenom dočasný, nikoliv trvalý charakter • § 208 – neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. • Dvě varianty – kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům…, nebo kdo oprávněné osobě v užívání brání. • Doplněk k omezování domovní svobody – zde nejde buď vůbec o obydlí, nebo není ohrožen chjráněný zájem – např. dům či byt není fakticky užíván • ¨209 – podvod. Klasická obecná skutková podstata, nyní doplněná o nové speciální formy podvodu. • Vyvolání, využití omylu, zamlčení podstatných okolností. Až čtyři osoby v různých pozicích, klasický způsob je mezi pachatelem a poškozeným. • Škoda na majetku – širší pojem než věc • § 210 – pojistný podvod • Dvě základní skutkové podstaty ve dvou odstavcích – doplněn v roce 1997. V základních SP nemusí být způsobena škoda, ulehčené dokazování oproti dřívějšímu stavu, kdy se musel ve vztahu ke škodě dokazovat úmysl • § 211 – úvěrový podvod. • Dvě základní skutkové podstaty ve dvou odstavcích , zaveden v roce 1997. Škoda se vyžaduje až ve vyšších odstavcích. Uvedení nesprávných údajů při získávání úvěru, použití úvěru bez souhlasu věřitele na jiný než určený účel. • Rozdíl od zpronevěry – zavinění již v okamžiku sjednávání úvěru § 212 – dotační podvod Vylákání dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci. Často v kombinaci s § 260 – podvod ke škodě finančních zájmů EU. Odkazuje na mimotrestní předpisy. § 213 - provozování nepoctivých her a sázek – např. tzv. letadlo. Tzv . Skořápky – obecný podvod. • 216 až 217 – novelizace v roce 2017. • Legalizace výnosů z trestné činnosti – tzv. praní špinavých peněz. • Dvě samostatné skutkové podstaty ve dvou odstavcích. Podílnictví (překupnictví) a money laundering. Porušení zejména ustanovení zákona o praní špinavých peněz – povinností finančních subjektů. • § 218 – lichva a palichva • Ve dvou odstavcích. Zneužití • rozumové slabosti, tísně nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, hrubý nepoměr vzájemných plnění • Často příliš vysoké úroky, soudní praxe není ve výši lichvářských úroků jednotná • § 220, 221 – porušení povinnosti při správě cizího majetku • Velmi široce formulovaná skutková podstata – porušení podle zákona uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek. • Forma jednání při porušení není zákonem stanovena – možné konání i opomenutí • Nejčastější porušování – buď zákoníku práce nebo v obchodních společnostech. Porušení péče řádného hospodáře – OZ a ZOOK. • Rozdíly od nedbalostní formy : u té se žádá hrubá nedbalost, • Důležitá povinnost • Způsobení značné škody • § 222 až 227 – úpadkové neboli konkursní trestné činy. Původně byl v zákoně jediný, nyní se odkazuje na insolvenční zákon a porušení jeho základních povinností • Nejčastější v praxi – poškození věřitele § 222 a zvýhodnění věřitele § 223. • Rozdíly – poškození věřítele ve prospěch jiných osob nebo jiného věřitele. • § 228 – poškozování cizí věci. • Dvě základní skutkové podstaty – klasická a zavedená tzv. sprejerskou novelou. U té se nežádá způsobení škody v určité výši – těžko by se dokazovala. • Zničení, poškození cizí věci, učinění věci neupotřebitelnou. • § 229 – zneužívání vlastnictví • § 230 až 232 – tzv . Počítačová kriminalita, není to ale přesné. Řada skutkových podstat ve spojení s činností a ohrožením počítačů a programů. • Širší kriminologický pojem – kriminalita s počítačem jako nástrojem nebo předmětem útoku i podle obecných skutkových podstat Trestné činy hospodářské • § 233 – základní a klasická skutková podstata padělání a pozměňování peněz. • Odst. 2 – padělání, pozměňování peněz nebo jejich udávání jako pravých, rozdíl od § 235 • § 238 – významné společné ustanovení – ochrana se poskytuje i cizím penězům (měnám) a cizozemským platebním prostředkům a cenným papírům. • § 240 – zkrácení daně, poplatku a jiné povinné dávky • Daň, clo, pojistné, poplatky a jiné povinné dávky. SP odkazuje na primární mimotrestní úpravu.Jediný odstavec zahrnuje dvě formy jednání. • Zkrácení – nikoliv jen pouhé nezaplacení, ale jednání podvodného charakteru, konání i opomenutí • Větší rozsah – viz nyní nový § 138 • Subjekt – poplatník daně nebo osoba za něj jednající, účastníkem může být např. i daňový poradce. • Tzv. daňová optimalizace – na hranici zákona. Trestné je i obcházení zákona, když právní úkony na první pohled splňují všechny formální znaky, ale směřují pouze ke zkrácení daně • § 242 . Neodvedení daně… – Nesplnění zákonné povinnosti odvést za jiného sraženou daň nebo zálohu na daň nebo za pracovníka příslušnou sraženou část pojistného. – Subjektem tedy nikoliv poplatník, ale plátce. – Větší rozsah. – Speciální účinná lítost – podmínky v § 242 – U zkrácení daně – ÚL podle § 33 TZ • § 248 . Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. • První dva rozsáhlé odstavce upravují řadu základních odkazovacích skutkových podstat odkazujících např. na občanský zákoník, zákon na ochranu hospodářské soutěže, zákon o zadávání veřejných zakázek a řadu dalších předpisů. • § 240 a 250 – zařazeny teprve rekodifikací, jde o tzv. burzovní trestné činy. Neoprávněné vydání cenného papíru; • Manipulace s kursem investičních nástrojů • Různé konkretní formy činnosti – viz burzovní praxe • Vysoká latence – Neoprávněné vydání cenného papíru; • § 251 – neoprávněné podnikání • Neoprávněné a ve větším rozsahu poskytované služby nebo provozování jiného podnikání. • Odkazuje se na živnostenský zákon a řadu zákonů upravujících jiné podnikání než živnostenské – např. zákon o advokacii. Ne škoda, ale větší rozsah • § 252 – neoprávněné provozování hazardní hry. Speciální k § 251 pro oblasti upravené zákonem o loteriích a jiných podobných hrách. • Přísnější podmínky – jde o lukrativní podnikání. Výherní hrací automaty (stačí jeden), loterie, tomboly, sázkové hry, kasina atd. Nevyžaduje se větší rozsah. • § 253 – poškozování spotřebitele podle zákona na ochranu spotřebitele • Jde o dvě formy – v prvním odstavci klasická skutková podstata, ve druhém relativně nová – uvádění výrobků na trh. • Obě jsou speciálními případy podvodu. • Vysoká latence • § 254 – zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění – účetní delikt. • Základ – zákon o účetnictví 563/1991 Sb. ve znění mnoha novel. • Velké množství základních skutkových podstat ve dvou odstavcích, zahrnuje i např. trestné činy proti obchodnímu rejstříku • § 255 a 255a – zneužití informace a postavení v obchodním styku. Novela z roku 2017. • Odst. 1 – tzv. insider trading, speciální ve vztahu k podvodu • Odst. 2 - tzv. selftrading – nejčastěji obchodování navzájem mezi firmami spojenými jednou osobou. Porušování konkurenčních doložek • § 260 – porušení finančních zájmů EU • Nové ust. od roku 2009, zahrnuje celou řadu jednání i nepodvodného charakteru • Často se vyskytuje ve spojení s dotačním podvodem. Nejčastěji jde o krácení dotací z EU, podvodné získávání prostředků z EU a neoprávněné používání prostředků z EU. • § 261 – porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. • Dříve finanční celní delikt, poté bylo zkrácení cla přesunuto do zkrácení daně. • Nyní jde o porušování předpisů nikoli finančních, ale jiných, dotčeny bývají zájmy státu charakteru zdravotního, bezpečnostního, zájmu na uchování uměleckých děl, kulturních památek atd. • Průmyslová práva – zařazena na základě mezinárodních smluv, typicky odkazovací skutkové podstaty odkazující na předpisy o průmyslových právech. • Nejčastěji v praxi používaný TČ – porušení autorského práva podle § 270, odkazuje na autorský zákon a nikoli nepatrné porušení jeho ustanovení. • Trestné činy obecně nebezpečné • § 272 až 292 • Jejich druhovým objektem je bezpečnost života a zdraví lidí a bezpečnost majetku nenáležejícího samotnému pachateli. • Kvalifikovaný počet lidí a výše majetku – záleží na jednotlivých skutkových podstatách. • Většinou jde o trestné činy ohrožovací. • Následek, dokonání – stačí ohrožení chráněného zájmu, možnost reálného vyvolání poruchy. • Způsobení poruchy a škody – většinou jde o okolnost podmiňující vyšší trestní sazbu. • Nebezpečí – konkretní – je třeba určitého počtu lidí nebo škody – např. § 272 • Abstraktní – stačí, když vznikne situace předvídaná zákonem – např. § 274 • Úmyslné a nedbalostní trestné činy • • • • • Obecné ohrožení - §§ 272, 273 Základní pojem – obecné nebezpečí. Ohrožení více osob nebo cizího majetku. Příkladmý výpočet v § 272, 273 odst. 1 Jde o výpočet demonstrativní, vedle uvedených forem jde také o jiné podobně nebezpečné jednání, z něhož typicky vznikají následky uvedené výše. • Rozsah – alespoň 7 osob, škoda na majetku velkého rozsahu – nyní 10 milionů Kč. • ON musí hrozit bezprostředně a aby bylo prostorově více rozloženo nebo aby bylo problematické rozsah nebezpečí vymezit. • Obecně nebezpečné jednání – komisívní i omisívní • Způsobení požáru, povodně, účinku • Výbušných látek, záplav výbuchu plynu atd. Jiné podobné jednání – např. v dopravě. • Vyvolání situace živelné a neovladatelné. • Velmi závažný trestný čin. • Úmyslný trestný čin -. Závažný, ve vyšších odstavcích vysoké trestní sazby. • § 273 – nedbalostní forma. • Ohrožení pod vlivem návykové látky - § 274. Dříve nazýváno opilstvím, prošlo značným vývojem • Stačí abstraktní nebezpečí – stačí např. již započetí jízdy automobilem, k trestnosti není třeba zjiščťovat počet ohrožených osob. • Pachatel – vykonává popsanou činnost • Zaměstnání nebo jiná činnost, při které by mohlo být způsobeno nebezpečí. • Typicky – řízení motorového vozidla tvoří až 90 procent zjištěných případů, dále pak jiné činnosti v dopravě, v dolech, elektrárnách, výkon lékařského povolání, funkce střelmistra, jeřábníka apod. • Nevyžaduje se oprávnění k dané činnosti • Stav vylučující způsobilost – nesměšovat s nepříčetností. • Takové ovlivnění fyzických a psychických funkcí, které vylučuje vykonávat činnost bezpečně. Vliv alkoholu, omamných a psychotropních látek ale i jiných ovlivňujuících látek, např. i léků. • Problematika řízení v dopravě – podle judikatury základní spodní hranice ovlivnění alkoholem je 1 promile, ale v konkretním případě může být stanovena i níže. Do 1 promile – přestupek v dopravě. U jiných omamných látek – dosud je třeba zjišťovat ovlivnění konkretně podle druhu látky a charakteru člověka, v návrhu je stanovení hranice i zde. • Porušení povinnosti při hrozivé tísni - § 275 • Zmaření nebo ztížení odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně pro větší skupinu osob, počet dosud není stanoven judikaturou. • Povinnost poskytnout pomoc – stanovena zákonem nebo smlouvou • Případy legálního odmítnutí pomoci • Nedovolené ozbrojování - § 279 • Více základních skutkových podstat ve více odstavcích. • Základní norma – zák. čl. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu. • § 279 se vztahuje jen na střelné zbraně, jejich zakázané doplňky a střelivo. • Konkretně dělení zbraně do skupin viz zákon. • Drogové delikty - § 283 až 287. • Základ – zákon o omamných látkách a prekursorech – č. 167/1998 Sb. • Viz také § 289 – zmocnění pro jiný zákon a pro vládní nařízení. Ústavní problematika – patrně by definice a množství nemělo určovat vládní nařízení, ale zákon, i když je to nepraktické • Není trestně postiženo samotné užívání, resp. zneužívání omamných látek, ale jen výroba, pěstování, transport přes hranice, distribuce, přechovávání. • Musí jít o jednání nedovolené, zejména v rozporu se zákonem o omamných látkách. • Šíření a propagace toxikomanie – samostatná skutková podstata, protože narkomanie jako taková není trestná. • Nedovolená výroba a jiné nakládání - § 283 • Neoprávněná výroba, dovoz, průvoz, nabízení, zprostředkování nebo přechovávání pro jiného. • Prekursor – obecně výchozí látka, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt, tedy používaná při výrobě omamných látek. • Ohrožovací trestný čin v prvním odstavci • Spodní hranice množství drogy potřebné pro trestný čin není stanovena – třeba vycházet z § 12/2 TZ, doplněk tvoří drogové přestupky. • Spotřební držba – není trestná. Držení jedné běžné dávky. • Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu - § 284 • Zavedeno novelou v roce 1998 – rozšíření trestnosti • Jde o přechovávání látky pro vlastní potřebu v množství větším než malém. Nižší trestnost pro přechovávání látky z konopí – projev rozlišení drog na tzv. měkké a tvrdé. • Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku - § 285 • Nové ustanovení zařazené novým TZ • 1. odst. – konopí, 2. odstavec – jiné rostliny • Opět výraz dělení na tvrdé a měkké drogy, zde jde o drogy tzv. měkké, i když ve 2. odstavci je o něco vyšší sazba. • Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné látky - § 286 • Předčasně dokonaný ohrožovací delikt – trestné je již samotná výroba nebo opatření, nežádá se kvalifikovaný úmysl vyrobit drogu • Problematika tzv. zahradnických shopů. • Šíření toxikománie - § 287 • Trestné jsou svádění, podpora a podněcování jiného ke zneužívání drog. • Samostatné trestné číny, samotné zneužívání není trestné. • § 287 odst. 2 písm. c) – zavedeno novelou, rozšířilo trestnost. • Problematika drogových kuchařek, textů na koncertech apod. • • • • • • Druhy nealkoholových drog : Opiáty Psychostimulancia Kanabinoidy Inhalanty Antidepresiva - lékx • Problematika tzv. legalizace měkkých drog • Celosvětové měřítko – nastalo uvolnění • U nás – uvolnění spotřeby drog pro léčebné účely umožnil zákon. • Problémy s realizací • Důvody pro a proti legalizaci, výhled do budoucna • Hlava VIII. – trestné činy proti životnímu prostředí. Hlava vznikla nově při rekodifikaci, obsahuje dřívější klasické skutkové podstaty, ale zejména novou zpřísňující úpravu ve formě nových SP • Většina TČ je v prvním odstavci ohrožovacích s odkazovacími skutkovými podstatami na mimotrestní úpravu z oblasti životného prostředí. • Týrání zvířat - § 302 • Pojem zvířete – viz § 134. Pro účely postihu podle těchto skutkových podstat není zvíře věcí. • Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem … • Jednotlivé způsoby týrání – viz zákon na ochranu zvířat 246/1992 Sb. • Tam jsou vypočteny i jednotlivé způsoby dovoleného usmrcení zvířete. • Usmrcení nebo způsobení trvalých následků na zdraví – okolnost způsobující vyšší trestní sazbu. • Chov zvířat v nevhodných podmínkách - § 302a • Chov zvířete v nevhodných podmínkách a tím ohrožení jeho života, způsobení útrap a kořistění z takového chovu (např. tzv. množírny psů). • Problematika tzv klecových chovů slepic • Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti - § 303 • Žádá se hrubá nedbalost. • V praxi – zejména v zemědělství, v cirkusech, při chovu zvířat různými chovateli. • Pytláctvé - § 304 • Neoprávněný lov zvěře nebo ryb v hodnotě nikoliv nepatrné (nyní alespoň 10000.- Kč, neoprávněné převedení na jiného nebo přechovávání ulovené zvěře nebo ryb • Zásah do práva myslivosti a lovu ryb, ne tedy např. usmrcení zvířete při dopravní nehodě • Zvláště přitěžující okolnost – lov v organizované skupině (lov, naháňka, odnášení zvěře atd.), lov zvláště zavrženíhodným způsobem (nahánění a znehybňování zvěře pomocí silných reflektorů, užití přístrojů na noční vidění), hromadně účinným způsobem (lov ryb výbušninou) nebo v době hájení. • Děkuji za pozornost.