pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB PF_PPT_en Zápatí prezentace Základy mezinárodního a evropského práva (ZMEP) BZ105Zk 2021 – prezentace pro distanční lekce Filip Křepelka Právo EU + zdravotnické právo Právnická fakulta – Masarykova univerzita, Brno pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB PF_PPT_en Reforma Evropská unie (její právo) Jen stručné informace o mezinárodněprávních kořenech ES a EU. Důraz na ES a EU Stručné přiblížení hmotného práva (jednotný vnitřní trh, společné hospodářské politiky, další politiky) Základy mez. a evr. práva Větší důraz na mezinárodní právo, mezinárodní společenství států, mezinárodní organizace. V případě práva EU pouze teorie, instituce. Hmotné právo se vyčleňuje do jiných kursů. Zápatí prezentace www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vysvětlení termínů nPřívlastky spolu neladí - odpovídající dvojice by byly: nMezinárodní (konsensuální, odlišné od vnitrostátního práva, upravující vztahy mezi státy) a nadnárodní (s některými státními prvky, ovšem nedosahující stupně federace (dále). nNeexistuje žádné stejnorodé mezinárodní právo, nadnárodní právo je výhradně právo EU, byť některé prvky má též právo RE. nSvětové a evropské: odlišení, zda pro celou planetu, nebo pro světadíl, byť nikoli třeba s účastí všech států, podobně jiných světadílů. Zápatí prezentace 3 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Obsah, smysl, účely, metody předmětu nRostoucí význam mezinárodního a evropského práva nUvědomění si rozdílů mezi vnitrostátním právem na straně jedné a mezinárodním a evropským právem na straně druhé. nMezinárodní právo jako druhý právní řád nNadnárodní právo Evropské unie jako třetí právní řád. nTo vše vztažené k vnitrostátnímu právu (chápaném obecně). nMezinárodní soukromé právo (vícesložkové): bude vysvětlené závěrem. nNávaznost na právní nauku (teorii práva) a státovědu. n Zápatí prezentace 4 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Předmět bakalářského studia PrF MU nÚvod do mezinárodního a evropského práva v magisterském studijním programu „právo“ PrF MU má srovnatelný obsah a větší rozsah. n(proto možné uznávání při přestupu) nPro všechny jednotlivé programy (veřejná správa, vyšší justiční úředník, trestní řízení, obchod) na začátku programu kvůli významu mezinárodního a nadnárodního práva též ve vnitrostátním právu. nPro program „mezinárodněprávní obchodní studia“ je ZMEP východisko pro další předměty, zvláště ty rozvíjející problematiku PEU, světové ekonomické právo a také mezinárodní právo soukromé. Zápatí prezentace 5 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Jednotlivé lekce v roce 2020 nCovid-19 pandemie: povinná distanční výuka. n1-4/6 100 minut lekcí dle rozvrhu. nÚterý 14.9. 2021: zhruba témata 1-4 rozpisu v Isu. nStředa 15. 9. 2021: zhruba témata 5-8 rozpisu v Isu. n nDokončení: Zhruba témata 9-12 rozpisu v Isu. nRozvrhováno až pátek 29.10. odpoledne. nZ loňska nahrávky distanční pandemické výuky z MS Teams MP4 – v Isu. nZ každé letošní lekce budou též nahrávky Zápatí prezentace 6 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Zkouška nPísemná zkouška – test a slovní otázky nLze předpokládat prezenční formu, ovšem se zachováním elektronizace. nTermíny: pravidelně 4-5: nyní listopad, prosinec, leden, únor. V různých časech dle vhodnosti. nTrvání: 40 minut, možné dokončení v polovině. nHodnocení: Každá část celkem nejvýš 10 bodů. nPro úspěch minimálně 12 bodů ze 20. nA: 18-20, B: 16-17, C: 14-15, D: 13, E: 12, nF (neúspěch): 11 a méně. nNezbytná kvalifikovaná znalost s ohledem na základní, úvodní ráz celého kursu. Zápatí prezentace 7 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Materiály ke studiu nTato powerpoitnová prezentace. nSkripta PrF MU nTýč Vladimír, Úvod do mezinárodního a evropského práva, 3. aktualizované vydání, 2018. nElektronická skripta PrF MU pro bakalářské studenty. nPrávo EU, 4. vydání, elektronická verze, 2013. nPostupně se rozšiřují interaktivní osnovy v ISu. Zápatí prezentace 8 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Stát z hlediska vnitřního nUčebnicová tříprvková struktura nÚzemí – dosud pouze souše na Zemi (nikoli na moři, nikoli virtuálně, nikoli ve vesmíru). nObyvatelstvo –může být všeliké, pro moderní demokratický států obyvatelstvo určitého státu musí mít pojítko (typicky jazyk, ale též náboženství, kultura, historické povědomí) pro vytvoření a udržování (a bránění) státu. nStátní moc – určité uspořádání společnosti, někteří jednotlivci vykonávají státní (veřejnou) moc vůči obyvatelstvu státu. Zápatí prezentace 9 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Státní moc (vrchnost), státní orgány nUrčité uspořádání společnosti nExistence státních orgánů nFunkcionáři státních orgánů nJednotlivci vykonávající státní moc. nVýběr jednotlivců: volby, jmenování ze strany volených funkcionářů, ale také třeba tradice, typicky dědění trůnu, původně zmocnění se vlády donucením. nVždy jeho jménem působí jednotlivci, je třeba vyjasnit, které jednání se státu přičítá. nV mezinárodních vztazích: představitelé pro tento účel, např. vrcholní, diplomaté, ale též vojáci. nStát jako právnická osoba svého druhu. Zápatí prezentace 10 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Připomínka pramenů vnitrostátního práva nCo stát, to vlastní vnitrostátní právo. nLze však hledat podobnosti a rozdíly (právní srovnávání neboli komparatistika). nJednotlivé prameny vnitrostátní práva podle teorie práva: obyčeje, soudcovské právo (precedenty), normativní smlouvy. nAle především normativní právní akt / zjednodušeně předpis. Typický normativní právní akt je zákon, ale též podzákonné předpisy. Na vrcholu typicky ústava (vesměs jeden dokument). Hierarchie práva. nVytvářejí právotvorné orgány (parlamenty, zastupitelstva), výjimečně schvaluje / zamítá lid. Zápatí prezentace 11 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Připomínka uplatnění vnitrostátních práv nVnitrostátní právo prosazují. nDodržování jednotlivci a nestátními korporacemi, institucemi, státním aparátem. nStátní aparát (v širším smyslu, vedle státu též jednotky územní samosprávy): úřady, soudy. nDohled a dozor, kontrola dodržování… nV některých případech rozhodování o oprávněních a povinnostech. nPostihy: civilní, trestní, trestně-správní. nPři dobrovolném nedodržení možnost vynucení, v krajním případě prostřednictvím ozbrojené síly. Zápatí prezentace 12 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Společnost, hospodářství, politika nStáty fungují (více či méně dobře) v určitém společenském, kulturním, hospodářském a politickém prostředí. nPři výuce práva jsou pochopitelně na místě zmínky, protože právo jako nástroj správy a ovládání společnosti státem. nUvedené aspekty lze samozřejmě zkoumat hlouběji, to však činí jiné vědy (na jiných fakultách). nObdobně to platí též pro tento kurs: je třeba jej odlišit od „mezinárodních vztahů“ a „evropských studií“, jež na MU vyučuje Fakulta sociálních studií. Zápatí prezentace 13 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Právní dogmatika a právní politika nUplatňování práva na základě jeho výkladu (právní dogmatika, též doktrína de lege lata) nVytváření práva na základě politické vůle, poznání a vyhodnocení společnosti, hospodářství (právní politika, de lege ferenda) nTéž mezinárodní právo a nadnárodní právo EU mají svoji právní dogmatiku a svoji právní politiku. nTyto však oproti vnitrostátnímu právu vykazují odlišnosti. Zápatí prezentace 14 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Původ a vývoj států nRůzné předstátní útvary (rody, kmeny) Státy začaly vznikat cca 3000 př.n.l. Dlouho však nepokrývaly většinu Země. nTypický způsob vzniku: určitá společenská skupina se zmocnila vlády nad ostatním obyvatelstvem a tuto moc udržovala násilím. Typická interakce: střety a války. Stát opírající se o ozbrojené síly. nProměny uspořádání: otrokářství, feudalismus (různých podob), oligarchie, demokracie, autoritativní a totalitní režimy, formální a faktické. nSamozřejmě zásadní socioekonomické, technologické kulturní rozdíly dříve a dnes. Zápatí prezentace 15 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Státy v současném světě nNyní (rok 2021) zhruba 200 států. n(přesné číslo nelze uvést kvůli všeobecně neuznaným státům, celkům se značnou autonomií apod.) nMezi těmito státy jsou obrovské rozdíly. nVýchodiskem je odlišná rozloha, zásadní je však různá lidnatost, dále hospodářský výkon, sociální úroveň, stabilita státu, vojenská síla, kulturní vliv… nMezinárodní právo nicméně předpokládá formální rovnost všech států. Zápatí prezentace 16 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vznik a zánik států – sebeurčení národů nAž do 19. století státy vznikaly a zanikaly ovládáním vedoucími vrstvami a jejich vnitřními a vnějšími střety a boji. nExpanze západní civilizace (Evropy) na další kontinenty, kolonialismus. nV 19. století postupné krystalizování moderních národů, nacionalismus. nPožadavek sebeurčení. nMezinárodní právo je poměrně odtažité: jenom při zásadních proměnách, dekolonizace, jinak se respektuje totožnost a územní celistvost států. Zápatí prezentace 17 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Planeta Země a blízký vesmír nZeměkoule: poloměr 6378 km, průměr 12756 km. n30% souše (cca 150.000.000 km2), 70% moře nPočet obyvatel Země v roce 2019: 7.7 miliardy obyvatel, výrazný růst během 20. století trvá. Hrozí přelidnění. nSchopnost lidstva vstoupit do ve vesmíru se ukazuje být omezená, využívání pouze blízkého vesmíru, automatizace, pro člověka je vesmír nehostinné a nebezpečné prostředí, oproti dřívějším představám je kolonizace vesmíru je v nedohlednu. nNeznáme mimozemský život a civilizace. nKlimatická krize jako ohrožení habitatu lidstva? Zápatí prezentace 18 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní / mezistátní vztahy nVztahy mezi státy jako reprezentanty vládců, resp. národů. Nemusí být totéž, co vztahy mezi národy, nicméně obojí spolu souvisí. nZájmy (ke spolupráci, nyní zejména mezinárodní obchod, k soupeření), pohledy (sympatie a antipatie), vnímání blízkosti a vzdálenosti. nFenomén sousedství jednotlivých států. nPevninské a námořní cesty, vzdušný prostor, vesmír jako zprostředkovatelé spojení: dopravy a spojů. Zápatí prezentace 19 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní právo jako úprava vztahů nVnitrostátní právo upravuje chování jednotlivců a snaží se jej ovlivnit. nTéž zde rozpor mezi formalitou (sollen) a realitou (sein), část práva se porušuje. nStát má nicméně navrch, je vrchnost. Subordinační charakter vnitrostátního práva. nMezinárodní právo je právo mezi desítkami, nyní dvěma stovkami států. nStáty jej vytvářejí a uplatňují vůči sobě navzájem, napomáhají jim ještě mezinárodní organizace. nProto koordinační charakter mezinárodního práva. n Zápatí prezentace 20 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Původ a vývoj mezinárodního práva nTradiční mezinárodní právo. nPrvní mezinárodní smlouvy sjednány již ve starověku. nJak uvedeno, převládající tradiční forma interakce státu byla válka nMezinárodní smlouvy spojenecké a mírové převládaly. nRespekt k poslům… nKlasické mezinárodní právo je fenomén navazující na společné základy práva (římské, tradiční, kanonické právo) v Evropě. nVznikalo pozvolna po třicetileté válce. Objevila se první nauka tohoto mezinárodního práva. Zápatí prezentace 21 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Neexistence globálního státu nGlobální (planetární) stát na Zemi: n- nikdy v dějinách lidstva neexistoval n- nyní neexistuje (OSN jim opravdu není) n- nejsou příznaky, že by svedl v dohledné době vzniknout n- lidstvo je příliš nesvorné a nejednotné nFantaskní hypotéza: globální stát by snad mohl vzniknout při střetu s mimozemskými civilizacemi (když lidstvo přežije) či při kolonizaci vesmíru po emancipaci dalších planet? Zápatí prezentace 22 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní (státní) organizace nSdružují jednotlivé státy nČlenství může mít různé kategorie nRovnost versus určený podíl, často podle vkladů či zájmu na spolupráci. nS ohledem na různý okruh členských států a různé poslání mají různé uspořádání. nPravidelné jsou však orgány složené z reprezentantů všech členských států. Zápatí prezentace 23 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Původ a vývoj mezinárodních organizací nJsou podstatně mladší než státy. nZačaly vznikat teprve v 19. století. nHledaly se právní formy. nVětší počet vznikl teprve ve 20. století. nNyní na světě existují stovky mezinárodních organizací (uvádí se až 500, tj. více než států samotných). nStáty jsou tedy běžně členy desítek mezinárodních organizací zároveň, členství tedy není výlučné. Zápatí prezentace 24 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Členění mezinárodních organizací nMnohé lze poznat z názvu mezinárodní organizace. nPodle tématu úzce a široce zaměřené. nMohou být otevřené, pootevřené, uzavřené. nČlení se pravidelně na globální (univerzální), kontinentální a regionální. nLeckteré lze srovnat s institucemi a podniky uvnitř jednotlivých států. Zápatí prezentace 25 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Organizace Spojených národů nPředchůdce mezi WWI-WWII Společnost národů. nOSN založena v roce 1945 v San Franciscu nJako záměr vítězů druhé světové války: výsadní postavení vítězných velmocí v Radě bezpečnosti nHlavním posláním zachování míru a bezpečnosti ve světě, dále však též jejich socioekonomický rozvoj. nTomu odpovídá financování a uspořádání OSN Zápatí prezentace 26 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Orgány OSN nValné shromáždění – složené ze zástupců členských států na vrcholné (prezidentské, premiérské, ministerské úrovni), každoroční zasedání září… nRada bezpečnosti – stálí členové s právem veta (5), nestálí členové (původně 6, nyní 10) volení valným shromážděním podle regionálního klíče, přijímá rezoluce na podporu míru a bezpečnosti nDalší orgány: Hospodářská a sociální rada, Rada pro lidská práva. nGenerální tajemník OSN: vrcholný vyjednavač jednající jménem, a správce organizace, pravidelně vybírán z řad diplomatů, ministrů států apod. n Zápatí prezentace 27 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Kolektivní bezpečnost nZměna poměrů v 19. a 20. století. nSnaha bránit stále ničivějším válkám a střetům. nHumanizace (též základní práva). nVyloučení použití síly s výjimkou sebeobrany je změna v mezinárodním právu. nSnaha vytvářet mechanismy kolektivní bezpečnosti. nOSN – přes veškeré pochybnosti je mechanismus kolektivní bezpečnosti Zápatí prezentace 28 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Další vybrané mezinárodní organizace nWTO (Světová obchodní organizace) – 165 států pro hospodářskou integraci, vysoký stupeň liberalizace. nIMF – Mezinárodní měnový fond nIBRD – mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj + další struktury skupiny světové banky. nOECD – organizace vyspělých států světa. nUNESCO, UNICEF, FAO, WHO – jednotlivé odvětvové mezinárodní organizace. nRůzné kontinentální a regionální organizace – OAS, AU, ASEAN, LAS, V4 apod. n n Zápatí prezentace 29 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Nevládní organizace, struktury, korporace nV minulosti ne vždy úplně jednoznačná hranice mezi státy a zmíněnými strukturami, některé struktury se staly státy, některým strukturám se přiznává zvláštní status v mezinárodním právu n(typicky Vatikán, resp. Svatý stolec jako hlava římskokatolické církve). nMezinárodní nevládní organizace, zájmové organizace, svazy, církve. nMezinárodně působící podniky – korporace, respektive koncerny a holdingy. nMají vliv na jednotlivé státy, dokáží mít vliv rovněž na mezinárodní organizace: přímo, zprostředkovaně. Zápatí prezentace 30 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Jednotlivec a mezinárodní právo nV minulosti bylo nSamozřejmě řada obyčejů a mezinárodních smluv upravuje postavení nProto tzv. destinatář výhod a nevýhod… nTy mu zprostředkovávají státy prostřednictvím svého vnitrostátního práva (níže způsoby přenosu – recepce). nJako subjekt je jednotlivec jenom u části úprav (tzv. marginální subjektivita). n Zápatí prezentace 31 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Česká republika jako stát nČeská republika oficiální dlouhý název, po dlouhém vývoji a přes nechuť Česko oficiální krátký název!!! nV současné podobě od roku 1993, od roku 2004 členem nadnárodní Evropské unie. nJejí právní předchůdce bylo Československo (s válečnou přetržkou a různými režimy 1918-1992). nRovnocenným následníkem bylo však též Slovensko, nešlo tedy o secesi, ale vzájemnou separaci. Československo vzniklo mezinárodním společenstvím připuštěnou secesí od Rakouska-Uherska po WWI. nČesko (srovnatelně též Slovensko) je obecně uznaným státem, členem desítek mezinárodních organizací. n Zápatí prezentace 32 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Prameny mezinárodního práva nUrčuje nauka. nShrnuje čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora (v návaznosti na starší dokumenty). nSjednané mezinárodní smlouvy – samozřejmě závazné jenom pro smluvní strany (níže) nMezinárodní právní obyčeje (též níže) nZásady mezinárodního práva uznávané (civilizovanými) státy. nNauka a judikatura jako podpůrný a pomocný pramen (též kvůli různým pohledům právních tradic). Zápatí prezentace 33 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Zásady mezinárodního práva nKlíčové hodnoty pro fungování mezinárodního společenství. nPříležitostně vyjadřované slavnostními proklamacemi. Rozptýleně uvedené v klíčových mezinárodních smlouvách. nVysoká míra obecnosti pochopitelně přináší výkladové potíže, slouží mj. výkladu konkrétních ustanovení mezinárodních smluv. nChování států vůči sobě navzájem: n zákaz použití síly s výjimkou sebeobrany, nPacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat), nPovinná spolupráce států Zápatí prezentace 34 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní obyčeje nNěkteré státy mají dodnes obyčejový základ svého vnitrostátního práva. Řada dalších států měla dříve částečně obyčejové právo. nObyčej – nepsané pravidlo (může být ovšem dodatečně popsané literaturou, tj. jde o absenci autoritativního zápisu) nMusí být dlouhodobé užívání – usus longaevus nA přesvědčení o právní závaznosti – opinio iuris nBohužel chybí nějaká katalogizace mezinárodních obyčejů, ve výuce se uvádějí minimálně. nŘada mezinárodních obyčejů je nyní rovněž zachycená mezinárodními smlouvami. Překryv! n Zápatí prezentace 35 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní smlouvy, jejich členění nSmlouva jako pramen práva odráží jeho koordinační charakter, respektive absenci planetárního státu. nNauka mezinárodního práva sice přemýšlí o ústních smlouvách, v praxi však s ohledem na charakter státu z povahy věci větší roli nehrají, možný překryv s mezinárodněprávním obyčejem. nNyní základní pramen mezinárodního práva tedy písemná smlouva. nČlenění: dvoustranné, vícestranné, mnohostranné, kontinentální, globální, uzavřené, polootevřené, otevřené, termínované a netermínované. n n n n n n Zápatí prezentace 36 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Srovnání s vnitrostátními smlouvami nPři výuce lze hojně uvádět podobnosti s vnitrostátními smlouvami, zejména těmi, které uzavírají právnické osoby (příklad smlouva banka-SVJ půjčka, dodavatel-SVJ rekonstrukce. nTakových smluv se uzavírají miliony denně, ústních pak přímo miliardy. nTypické náležitosti písemné smlouvy: název, označení stran, definice, plnění a protiplnění, závěrečná ustanovení o vstupu v platnost, datum, místo, podpisy jako vyjádření vůle reprezentantů… n n Zápatí prezentace 37 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Příprava mezinárodní smlouvy nSoudobé mezinárodní smlouvy se zhusta vyjednávají měsíce, ba roky. nNa základě iniciativy některého státu. nVícestranné a mnohostranné mezinárodní smlouvy se běžně sjednávají na půdě příslušných mezinárodních organizací z jejich iniciativy. nVychází se zhusta z již existujících smluv jako vzorů. Existují dokonce též vzorové mezinárodní smlouvy. nJednání vedou – na základě politického zadání – diplomaté a experti – ministerští úředníci. Zápatí prezentace 38 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Sjednání mezinárodní smlouvy nÚstavy či příslušné zákony určují, kdo jménem státu smí sjednávat mezinárodní smlouvy. nJsou jimi pravidelně hlavy států, premiéři, ministři. n(Ústava ČR: prezident, může přenést a přenáší na vládu jako celek, resp. její jednotlivé členy). nMožné je zmocnění – pravidelně náměstci ministrů, diplomaté… nSjednání bývá slavnostní událost. nNení však nezbytná společná přítomnost v místě a čase. Lze sjednat též s pomocí (diplomatické) pošty. nDůležité smlouvy se sjednávají s výhradou ratifikace. Zápatí prezentace 39 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Potvrzení mez. smlouvy (Ratifikace) nRatifikace (potvrzení) mezinárodní smlouvy. nUvědomme si způsoby dopravy a spojů v minulém století. nPanovníci dávali vyslancům zmocnění ke sjednání s výhradou vlastního potvrzení. nPři demokratizaci států se prosadilo schvalování parlamenty, popř. výjimečně též lidem v referendu. nDrtivá většina států však nadále svěřuje ratifikaci hlavě státu, tedy monarchovi nebo prezidentovi, kteří však mohou jednat až po schválení demokraticky legitimním tělesem. Zápatí prezentace 40 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Přístup k mezinárodní smlouvě nNásledné přistoupení k mezinárodní smlouvě. nNa základě předchozího vnitrostátního posouzení mezinárodní smlouvy otevřené k přístupu a schválení se sjednání a ratifikace (potvrzení) nahrazují jediným krokem. nMá stejné účinky jako sjednání a ratifikace – stát je vázán mezinárodní smlouvou (jsou-li splněné další předpoklady – níže). Zápatí prezentace 41 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vstup mezinárodní smlouvy v platnost nDvoustranné smlouvy vstupují v platnost ratifikací (respektive sjednáním, není-li ratifikace požadovaná) oběma státy. nVícestranné a mnohostranné smlouvy vstupují v platnost dokončením ratifikace ze strany předepsaného počtu států z řad smluvních států (které sjednaly). nMezinárodní smlouva tedy kvůli nedostatku ratifikací nemusí vstoupit v platnost teprve po řadě let či vůbec nikdy (existují „nenarozené“ mezinárodní smlouvy), možné je explicitní či implicitní konstatování. Zápatí prezentace 42 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Obsah mezinárodních smluv nMezinárodní smlouvy se podle obsahu dají členit na: n- tzv. kontraktuální, zakládající konkrétní plnění, n- tzv. legislativní (právotvorné): vytvářející právní úpravu pro státy a další smluvní strany, popř. recepcí též pro jednotlivce. nVztahy povinností a oprávnění mohou být založené mezi stranami (inter partes) či obecně (erga omnes. nMezinárodní smlouvou lze zřídit mezinárodní organizaci (výše). nMezinárodní smlouva může potvrdit vznik nového státu (výše), jeho právní postavení, nástupnictví. Zápatí prezentace 43 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Trvání mezinárodních smluv nMezinárodní smlouvy se sjednávají (podobně jako vnitrostátní) na sjednané natrvalo či neurčito anebo na dobu určitou. nSmlouvy natrvalo jsou závazné. nMožnost zániku závazku podstatnou změnou okolností, zánikem samotného státu. nMožnost výpovědi bývá ve smlouvě zakotvená, stanoví se výpovědní doba. Výpověď lze vzít zpět. Zápatí prezentace 44 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Úprava mezinárodního smluvního práva nZásady sjednávání, ratifikace, uplatňování, ukončování mezinárodního práva nebylo celá staletí úplně zřejmé. nUpravovaly je mezinárodní obyčeje. nPostupně je popisovali prostřednictvím literatury (nepočetní) odborníci mezinárodního práva veřejného. n Kodifikace pravidel – Vídeňská úmluva o smluvním právu (sjednána 1969, účinná od 1980, pro Československo 1987) – upravuje vztahy mezi státy. Zápatí prezentace 45 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Dodržování a porušování práva nPro mezinárodní (a podobně nadnárodní) právo platí podobně jako pro vnitrostátní právo, že určuje chování. Ne vždy se ovšem zúčastnění takto chovají. nVyjádření německé teorie práva sollen – sein nS ohledem na slabé nástroje prosazování (koordinační ráz práva již zmiňovaný při jeho vytváření) je snazší beztrestné porušování mezinárodních závazků. nProtiprávní chování je však nutné rozlišovat od chování nevstřícného a odtažitého. Zápatí prezentace 46 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vzájemnost (reciprocita) nZa hlavní důvod dodržování mezinárodních závazků je třeba považovat vzájemnou výhodnost (reciprocitu). nStáty dodržují své závazky, protože jim dodržování druhým státem přináší výhody. nNejde jenom o výhody pro státy samotné, ale též pro jejich obyvatelstvo a hospodářství. nVětšina mezinárodních závazků se dodržuje! nObdobou je vzájemná výhodnost v občanskoprávních, obchodních a pracovních vztazích. n Zápatí prezentace 47 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Postihy jako odrazení a náprava nNedodržení mezinárodního práva. nNe všechno nedodržení mezinárodních závazků je předmětem reakce státu vůči jinému státu. nProto je též důležitá možnost jednotlivce dovolávat se řady mezinárodních závazků před úřady a soudy na základě převzetí (recepce) mezinárodního práva do vnitrostátního práva (níže). nTito jednotlivci totiž mají zájem na uplatnění v jejich jednotlivých záležitostech. n Zápatí prezentace 48 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Nóta + Retorze (odveta) nVýchodiskem bývá tajná, diskrétní, nebo naopak veřejná nóta, protest, vyjádření. nPoužívají se diplomatické kanály (typicky předvolání velvyslance na ministerstvo zahraničí) nRetorze představuje zásah do faktických zájmů státu. nNevůle spolupracovat nad rámec mezinárodních smluv. Nevůle navazovat další smluvní vztahy. n Zápatí prezentace 49 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Represe (represálie) nTermín represálie, represe je problematický, protože v žurnalistické a politické mluvě představuje státem prováděné násilí a přísné postihy. nV mezinárodním právu se jím rozumí odveta ve smyslu odepření protiplnění souvisejícího závazku či jiného mezinárodněprávního závazku (např. odvetná cla v mezích práva). Zápatí prezentace 50 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Použití ozbrojené síly nV minulosti se připouštělo použití ozbrojené síly jako nástroj prosazování zájmů vůči ostatním státům. Ve 20. století se ustálila zápověď použití ozbrojené síly s výjimkou sebeobrany. nMožná je individuální stejně jako kolektivní sebeobrana – státy se sdružují ve vojenské koalice a pakty (typicky NATO). nOpakovaně se testují hranice sebeobrany: na hrozící útok, preventivní útok. nOSN může oprávnit k použití ozbrojené síly prostřednictvím RB, ba toto koordinovat (peace-making missions). Zápatí prezentace 51 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Svépomoc jako nástroj prosazování zájmů nUvedené nástroje představují vlastní kroky států. nStáty pochopitelně mají tendenci směšovat prosazování svých právem chráněných zájmů a svých zájmů vůbec. nStáty jsou tak soudci ve vlastní záležitosti…. nJednotlivé státy mají odlišnou lidskou, hospodářskou, sociokulturní, vojenskou sílu, kterou dokáží podpořit prosazování svých (právem chráněných) zájmů… nVelmoci pochopitelně spoléhají na tuto sílu, nástroje řešení sporů zdůrazňují menší státy. Zápatí prezentace 52 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Působení mezinárodních organizací nLeckteré mezinárodní organizace představují fóra pro jednání členských států nejen při vytváření mezinárodních smluv, ale též pro jejich prosazování. nŘada mezinárodních organizací organizuje periodická generální hodnocení členských států, která mohou ukázat nedostatky na straně členských států na veřejnosti a tím mj. napomoci prosazování jinými uvedenými postupy (name and shame). nNěkteré mezinárodní organizace vytvářejí stížnostní mechanismy. Zápatí prezentace 53 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Řešení sporů nK řešení sporů mezi státy jsou k dispozici různé postupy, které shrnuje čl. 33 Charty Spojených národů: nStrany ve sporu (tj. státy), jehož trvání by mohlo ohroziti zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, budou především usilovati o jeho řešení vyjednáváním, šetřením, zprostředkováním, řízením smírčím, rozhodčím nebo soudním, použitím orgánů neb ujednání oblastních nebo jinými pokojnými prostředky podle vlastního výběru. RB, uzná-li to za potřebné, požádá strany (státy), aby urovnaly svůj spor takovými prostředky. Zápatí prezentace 54 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní soudní dvůr nJe soudem pro řešení sporů jako orgán OSN nNavazuje na Stálý soud mezinárodní spravedlnosti při Společnosti národů nMá 15 stálých soudců volených orgány OSN, strany sporu mohou vedle tohoto nominovat ad hoc soudce. nRozhoduje spory, pokud se na tom státy dohodly: n- rozhodčí doložka ve smlouvě n- následná dohoda n- předchozí prohlášení o vůli projednávat (vymezené) spory s podmínkou vzájemnosti. Zápatí prezentace 55 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Další mezinárodní soudy a podobné orgány nStálý rozhodčí soud (vytváří zázemí pro rozhodčí řízení, včetně nabídky několika stovek rozhodců) nMezinárodní soud pro mořské právo (námořní spory) nOrgán pro řešení sporu, panely a odvolací orgán Světové obchodní organizace (obchodní spory) nSoudy v rámci kontinentálních a regionálních organizací a struktur (v případě RE a EU níže) nMezinárodní středisko pro řešení sporů (ICSID) nMezinárodní trestní soud (ICC) a mezinárodní trestní soudy pro jednotlivé země / střety – soudí jednotlivce, nikoli státy. Zápatí prezentace 56 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 (Ne)vymáhání rozsudků a rozhodnutí nRozsudky MSD jsou pro státy závazné, chybí však mechanismy jejich vynucení donucením států: lze však aktivovat RB OSN. nObdobně to platí též pro další soudy, rozhodčí soudy a srovnatelné mechanismy, mechanismy bývají problematické či omezeně účinné. nJsou případy dlouhodobě nerespektovaných rozsudků. nTéž takové soudnictví / rozhodčí soudnictví však může mít smysl, neboť již probíhající řízení svede zmírnit napětí a zabránit stupňování střetu. Zápatí prezentace 57 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Neřešení vážných sporů nPřes veškerou nabídku nástrojů řešení sporů se řada často zásadních sporů nechává bez řešení. Státy nechtějí zhoršit své postavení prohrou. nDlouhodobě se neřeší zejména územní spory. Zájem pochopitelně nemají ty státy, které drží území podle druhé strany sporu protiprávně. nS ohledem na protikladné zásady či spory ohledně jejich uplatnění běžně zaznívají protikladné výklady mezinárodního práva. Zápatí prezentace 58 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Oddělení a propojení VP a MP nDualismus: nmezinárodní a vnitrostátní právo mají nejen různé prameny práva a odlišné normy, ale především rozdílné adresáty. Vnitrostátní právo zavazuje jednotlivce podrobené těmto státům, zatímco mezinárodní právo státy. nMonismus: nMezinárodní a vnitrostátní právo působí souběžně, je potřeba vyjasnit hierarchii. nRealitou je dualismus, monismus je spíše přáním, přímé uplatnění je omezené. Zápatí prezentace 59 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Převzetí (recepce) nZ praktických důvodů nicméně státy jako smluvní strany nechávají pronikat mezinárodní právo do vnitrostátního práva. nZáleží však na státech, jak moc a jakými způsoby tak činí: to potvrzuje dualismus. nStáty tak činí pouze ve vztahu k části mezinárodních smluv. Vstřícnost může být problematická, není-li opětovaná ze strany dalších smluvních stran (států). Zápatí prezentace 60 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Adaptace a inkorporace nFormy recepce: transformace, inkorporace, adaptace, adopce. nTransformace: souběžné přijetí mezinárodní smlouvy jako zákona. nAdaptace: přizpůsobení vnitrostátního práva požadavkům mezinárodní smlouvy, aby jeho splněním byla splněná mezinárodní smlouva. nInkorporace: použití mezinárodní smlouvy jako pramene vnitrostátního práva bez změny jeho formy. Zápatí prezentace 61 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Inkorporace po česku nČl. 10 Ústavy ČR nVyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. nČl. 49 nK ratifikaci mezinárodních smluv na) upravujících práva a povinnosti osob, nb) spojeneckých, mírových a jiných politických, nc) z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci, nd) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, ne) dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, nJe třeba souhlasu obou komor Parlamentu. n nToto je inkorporace některých mezinárodních smluv! Zápatí prezentace 62 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Adaptace nPřizpůsobení vnitrostátního práva či jeho vytvoření za účelem naplnění požadavků smlouvy. nSmlouva může být obecná, brát v potaz odlišnosti členských států. nStáty upřesňují instituce, procedury, sankce… nPovinnost vyplývající z mezinárodní smlouvy se naplňuje zavedením a prosazováním odpovídajícího vnitrostátního právního rámce. Zápatí prezentace 63 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropa jako světadíl nDefinice Evropy? nSubkontinent nEurasie – resp. Tzv. Starý Svět. nGeografické hranice Evropy? nKulturní hranice Evropy? Zápatí prezentace 64 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Historie evropské integrace a konfliktů nEvropa po konci Římské říše jako svět řady států. nEvropské státy spolu vždy soupeřily. nMnohdy spolu evropské státy válčily. nNásilné sjednocování však nikdy neuspělo. nVědomí jednoty, zvláště ve srovnání s Asií a Afrikou. nNáboženské a kulturní základy (křesťanství). nNyní spíše post-religiózní společnost. Zápatí prezentace 65 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Uspořádání po WWII a studené válce nEvropu dělila „železná opona“. nStruktury ve východní socialistické části (již neexistující, zrušené po roce 1990): nRada vzájemné hospodářské pomoci (1949) pro hospodářskou kooperaci a integraci plánovaných znárodněných ekonomik. nVaršavská smlouva (1955) jako vojenský pakt. nObojí pod dominancí SSSR. nV západní Evropě postupně se rozšiřující struktury NATO, RE, ES (EU až později). Zápatí prezentace 66 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 OBSE nKonference pro bezpečnost a spolupráci se uskutečnila v roce 1975 v Helsinkách (Helsinský akt) nKonference byla posléze etablovaná jako stálá. nZmírnila napětí mezi západním a východním blokem, který v 80. letech začal oslabovat (Pařížská charta 1990). nDo podoby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) byla stálá konference reorganizovaná v roce 1995: n56 (57) členských států, regionální organizace pro ochranu míru a bezpečnosti nVšechny členské státy EU (níže) jsou členy OBSE, členství se mlčky předpokládá. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 NATO n(Organizace Severoatlantické smlouvy, neoficiálně Severoatlantická aliance): nVojenský pakt pro společnou obranu v případě napadení. Zatím nevyzkoušeno, působí preventivně. n29 členských států včetně USA a Kanady (tj. není jen evropská. nVětšina členských států EU jsou členy.V EU též vojensky neutrální státy Není to ale zjevně předpoklad členství v EU. nPohled na NATO není jednotný již v mnohý členských státech (též Česko). nLiší se představy o roli EU v nSnažení rozvíjet bezpečnostní a obranný pilíř je tedy omezeně n n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Rada Evropy nPůvodně ryze západoevropská Po konci železné opony celoevropská. n 47 členských států nZaložená v roce 1949 pro administrativní, kulturní, sociální spolupráci a pro ochranu základních práv. nPři RE působí Evropský soud pro lidská práva prosazující (evropskou) Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod včetně dodatkových protokolů. nČlenství v RE je nepsaným předpokladem členství v EU. nNa druhé straně je v RE řada dalších států bez perspektivy členství v EU (Rusko, Ukrajina, Turecko). nMezi RE a EU je řada vazeb. Organizace bývají běžně zaměňovány. Též symboly. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropský soud pro lidská práva nVytvořen při Radě Evropy (dodatečně) nVytvořen v rámci celoevropského standardu základních práv. nDříve ovšem Evropská komise. nPřímá dostupnost Zápatí prezentace 70 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropská úmluva o ochraně lidských práv nSjednána na půdě RE v roce 1951 jako mezinárodní smlouva všemi tehdejšími členskými státy. nUrčuje celoevropský standard základních práv. nPůvodní text nMěnící a dodatkové protokoly. n Zápatí prezentace 71 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Jednotlivá Evropská společenství nPředcházela dnešní Evropské unii nEvropské společenství uhlí a oceli (1952-2002): první integrace pro tehdy důležitá hospodářská odvětví. nEvropské společenství pro atomovou energii (od roku 1958): pro integraci tehdy perspektivního odvětví. nEvropské hospodářské společenství (též od roku 1958): pro integraci ostatních odvětví. n EHS splynulo s EU, ESAE existuje odděleně dodnes. nByly mezinárodní organizace s nadnárodními rysy. nMěly a mají stejný okruh členských států, členství bylo vázané. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropská unie nVytvořena jako doplňková struktura k existujícím Evropským společenství teprve v roce 1993. nNenahradila 2 (tenkrát 3) ES, jen je doplnila. 1.pilíř: Evropská společenství (tj. především hospodářská integrace) 2.pilíř: společná zahraniční a bezpečnostní politika 3.pilíř: spolupráce justiční a vnitřní nAž „Smlouva o Ústavě pro Evropu“ předpokládala splynutí EU a ES do nové EU. nTotéž zavedla na sklonku roku 2009 Lisabonská smlouva. nNyní zjednodušeně: EU = ES. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Členská základna I. nZakládající členské státy 3 ES: Francie, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko (nikoli Benelux), Německo (západní – SRN) a Itálie nRozšíření v 70. letech: Velká Británie, Irsko, Dánsko (Norsko vyjednalo, ale nevstoupilo) nRozšíření v 80. letech: Řecko, krátce poté Španělsko a Portugalsko. nRozšíření (již EU+ES): Rakousko, Švédsko, Finsko (Norsko podruhé ne). nVyspělé západoevropské státy mimo ES a EU: Švýcarsko, Norsko, Island, miniaturní západoevropské státy – zvláštní napojení. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Členská základna II. nRozšíření 2004: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr a Malta. nRozšíření 2007: Rumunsko a Bulharsko nRozšíření 2013: Chorvatsko nZásadní zmenšení 2020: - Velká Británie (brexit) nNyní tedy 27 členských států. n nOchota rozšiřovat zmizela. nDluhová a možná měnová krize eurozóny, běženecká či migrační krize, krize „demokracie a právního státu“, neschopnost jednotné Brexit znamená ohrožení EU jako celku. n n n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Možnosti a meze rozšiřování EU n nZpůsobilost členství: evropský demokratický stát. nIsland (chce? nechce), nKandidáti: Makedonie, Albánie, BiH, Srbsko. nTurecko (dlouho ho nechtěli, všichni tuší, že to nejde, chce ještě? ) nZájemci: řada států jihovýchodní a východní Evropy (Ukrajina), perspektiva členství je vzdálená, ba přímo mizí. nNyní odmítání nových zájemců. nEvropské či blízké státy bez zájmu: Rusko, Izrael. n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Obecné nároky na členský stát nEvropský stát – otázka vymezení Evropy. nČlenský stát má dodržovat a uplatňovat – široce chápané – právo EU. nNení možné vyloučení členského státu! nV případě vážného porušování zásad demokracie a právního státu možnost omezení hlasovacích práv a předběžné jednání (nyní probíhá s Polskem kvůli reformě ústavního soudnictví). www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vystoupení z EU nPrávo ES, resp. ES/EU nepředpokládalo vystoupení členského státu - tedy bylo možné dohodou. nLisabonská smlouva zavedla možnost (čl. 50 SEU) – oznámení zakládá dvouletou výpovědní dobu. nBREXIT – Ve Velké Británii proběhlo referendum (23.6.2016), kterým většina hlasujících rozhodla pro vystoupení (leave), VB výpověď oznámila (29. 3. 2017), dle Soudního dvora ji smí vzít zpět, sjednání výstupové smlouvy, neratifikování ze strany VB, odklad odchodu očekávaného 29. 3. 2019 (odmítání hard brexit, tzv. no-deal), prodloužení do 1. 4., 31. 10. 2019 a nově 31. 1. 2020. BREXIT realizován!!! www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 EU další státy nEvropský hospodářský prostor (EHP, EEA): společný trh s výjimkou některých citlivých politik – zahrnuje vedle 27 členů EU též Norsko, Island a Lichtenštejnsko. nŠvýcarsko: dvoustranné vztahy na základě série odvětvových integračních smluv. nPřidružení států jihovýchodní Evropy Turecka: zóna volného obchodu a závazek k přibližování práva přidruženého státu právu EU. Režim pro čekatele. nVelká Británie po Brexitu. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Povaha EU a dřívějších 3 ES nEvropská společenství měla právní subjektivitu v mezinárodním právu, původní Evropská unie (1993 – 2009) nikoli. nTeprve po Lisabonské smlouvě „zdědila“ Evropská unie mezinárodní právní subjektivitu po E(H)S. nEvropská unie jako celek včetně ES (bez ohledu na vnitřní složitost) byla a je podstatně dále než běžné mezinárodní organizace n Stále ovšem stále nedosahuje kvalit státu. n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Srovnání EU s mez. organizacemi nEU je více než běžné mezinárodní organizace a mezinárodní struktury vytvořené státy. nPřímé uplatňování práva EU (dosud ES, tj. prvního pilíře EU) v právním prostředí členských států a prostřednictvím jejich úřadů a soudů. nV EU existuje autonomní legislativa nRozhodování o legislativě možné proti vůli menšiny členských států nExistují na členských státech emancipované orgány: Evropská komise, Soudní dvůr, Evropský parlament. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Srovnání EU s federacemi nVe světě existuje okolo 20 federací (USA, Německo, Švýcarsko, Indie, Rusko, Malajsie, Nigérie, Brazílie, Kanada, Austrálie atd.). nFederace mají dvojí státní moc a dvojí právo. nCo EU oproti federacím nemá: kompetence k obraně, jednotná zahraniční politika, dominantní rozpočet, rozsáhlé sociální angažmá, jednotná měna (ve všech členských státech) nChybí státní moc. EU je závislá na členských státech při prosazování svého práva. Nemá ozbrojené síly. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Orgány EU nSpolečné orgány pro všechny agendy EU. nInstituce připomínají orgány jak běžných mezinárodních organizací, tak orgány států. nTo potvrzuje smíšený ráz EU (dříve ES). nHlavní instituce: Evropský parlament, Rada, Evropská rada, Komise, jednotlivé agentury, Soudní dvůr + podřazené soudy, Účetní dvůr, nZvláštní subjekt Evropská centrální banka. nVedle toho existuje celá řada vedlejších institucí a struktur (agentury EU). www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropský parlament - volby nPřímo volen občany EU ve členských státech naráz jednou za pět let, poslední volby 2019 nNyní 705 poslanců po brexitu, bylo sníženo, obecně nejvíce 751. nNárodní delegace podle lidnatosti členských států. nVolí se v systému poměrného zastoupení. nEvropské volby jsou politicky „neevropské“. nPřes veškerou podporu jsou skupiny (frakce) a evropské politické strany jen volné svazky národních politických stran. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropský parlament – role nEvropský parlament spolurozhoduje o většině legislativy (nařízení, směrnice, rozhodnutí) či je aspoň konzultován. nRozhoduje o Evropské komisi (vyslovení důvěry, popř. nedůvěry) nMá klíčové slovo při rozhodování o rozpočtu. nLisabonská smlouva posílila jeho kompetence. nCo demokratický deficit a omezená legitimita? www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Rada EU nSestává se ze zástupců vlád členských států na ministerské úrovni (tj. virilní členství) nCOREPER: výbor stálých zástupců na diplomatické úrovni. nPředsednictví: střídají se členské státy po pololetích. nRozhodování: jednomyslně, nebo kvalifikovanou většinou na základě váženého hlasování nZůstává doposud mocnějším legislativním orgánem než Evropský parlament. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropská rada nNezaměňovat prosím s Radou Evropy! nSestává se ze šéfů vlád členských států EU, předsedy Komise a nově vlastního předsedy. nSchází se nejméně dvakrát ročně jako „summit“ ve členském státě, který předsedá Radě, nebo v Bruselu. nRozhoduje o nejdůležitějších politických otázkách EU, právní kompetence jsou malé. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Evropská komise nPředseda + místopředsedové + členové nZ každého členského státu pochází jeden, nyní tedy 27. n Původně se do budoucna předpokládala redukce. nUstavení: Rada určí předsedu, nominace členů státy, vyslovení důvěry Evropským parlamentem nFunkční období svázané s Evropským parlamentem nMožnost vyslovení nedůvěry. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Působení a ráz Komise nKomise jako „ vláda“ EU (resorty, omezená exekutiva, iniciativa, kontrola členských států) nGenerální ředitelství jsou jednotlivé resorty. nKomise jako „nevláda“: neopírá se o obvyklou většinu, nemá opozici, nemá jednotné složení, nespravuje síť úřadů pro každodenní výkon práva vůči jednotlivcům. n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Soudní dvůr a další justice EU n27 soudců po jednom z každého členského státu (aby byla zkušenost s právem každého členského státu). nIndividuální, politicky a právně méně významnou agendu převzal Tribunál (dosud Soud prvního stupně). Do něj se integrovaly vznikající speciální soudy. nChybí stále rozvinutá soustava soudů. nNalézá a prosazuje právo EU v jednotlivých typech řízení: (1) řízení o předběžné otázce, (2) řízení o porušení smlouvy, (3+4) řízení o neplatnosti a nečinnosti, další druhy řízení www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Výkon práva EU členskými státy nDrtivou většinu výkonu práva EU zabezpečují členské státy, nepřehlédnutelná část je zprostředkovaná jejich právem. nTakto právo EU uplatňují zákonodárné sbory (směrnice), úřady a zejména nezávislé soudy (nezávislost justice a vůbec právní stát - podmínka členství). nKomise toliko sleduje prosazování práva EU členskými státy a v případě zjištění jedná, vyšetřuje, žaluje a žádá pokuty. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Prameny práva EU (dříve ES/EU) nVykazují rysy mezinárodního a vnitrostátního práva (smíšený ráz), nejsou tedy „třetím právním řádem“ v pravém slova smyslu. nRozlišování: primární (prvotní) právo a sekundární (druhotné, odvozené) právo nPrimární právo: zřizovací smlouvy nSekundární právo: nařízení, směrnice, rozhodnutí, donedávna tzv. akty 2. a 3. pilíře. nDalším pramenem práva jsou vnější mezinárodní smlouvy EU, resp. dříve ES. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Působení práva EU (dříve ES) nSoudní dvůr založil přímý účinek práva E(H)S v prostředí členských států (rozsudek van Gend en Loos) nPřednost: v případě nesouladu vnitrostátního práva má přednost (rozsudek Costa v. ENEL). nPřednost je absolutní, též před ústavami členských států (rozsudek Internationale Handelsgesellschaft). To ovšem zdrojem napětí se státy a zvláště pak jejich nejvyššími a ústavními soudy. nPřímý účinek a přednost mají přímo použitelná pravidla SEU+SFEU (dosud SES), dále nařízení a ve výjimečných případech směrnice. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vytváření primárního práva nJedná se o klasické mezinárodní smlouvy. n (1) příprava textu diplomaty a experty (tj. typicky vysokými ministerskými úředníky) n (2) sjednání zástupci států na mezivládní konferenci (slavnostní podpis textu) n (3) ratifikace, tj. potvrzování závaznosti podle ústavních pravidel, zpravidla předpokládá souhlas parlamentů, občas referenda, nakonec potvrzení hlavami států. nTeprve po předpokládaných ratifikacích vstoupí v platnost. V případě primárního práva EU všech smluvních stran – tj. členských států. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Primární právo (prvotní, základní) nPůvodně: Smlouva o založení Evropského společenství (Římská smlouva, 1957) a Smlouva o Evropské unii (též Maastrichtská smlouva, 1992) nŘada novelizačních smluv (z posledních Amsterdam, Nice) n- mezi nimi zvláštní postavení mají přístupové smlouvy (dosud 7), neboť smluvními stranami jsou též kandidátské státy nSmlouva o Ústavě pro Evropu (2004) měla nahradit SES a SEU, ztroskotala ale při ratifikacích. nNásledně sjednána (2007) Lisabonská smlouva, předpokládající zásadní proměnu SEU a SES. nPo dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy existuje Smlouva o Evropské unii na Smlouva o fungování Evropské unie. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Sekundární právo (druhotné, odvozené) nUž jsou předpisy (akty) orgánů EU. nNařízení: uplatňují se přímo v právním prostředí členských států vedle, popř. s podporou vnitrostátního práva. nSměrnice: jejich standard mají členské státy povinnost přenést do vnitrostátního práva ve stanovené lhůtě (transpozice) a toto právo následně uplatňovat (implementace) nRozhodnutí: závazné pro adresáty. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Nařízení a jejich povaha nUplatňují přímo úřady či soudy členských států vůči jednotlivcům. nNařízení musejí být uplatňována členskými státy, selhávání představuje porušování práva EU. nMnohdy nařízení vyžadují doprovodnou legislativu členských států (procesní, sankční a instituční pravidla) www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Záležitosti upravované nařízeními nPokrývají především zemědělskou a regionální politiku, koordinaci sociálního zabezpečení, spolupráci civilní justice, jednotnou měnu, cla. nKdy se užívají nařízení: n- má být jednotná úprava n- aby tato úprava jako jednotná byla vidět n n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Směrnice a jejich dopad nČlenské státy mají ve stanovené lhůtě založit jimi stanovené standardy, popř. je upřesnit a doprovodit. nNěkdy členské státy selhávají při provedení (neschopnost, nevůle). nPři selhání možnost jednotlivce dovolávat se směrnice proti státu (rozsudek Ratti), nikoli však proti jiným jednotlivcům (rozsudek Faccini-Dori) nebo státem, který sám selhal (rozsudek Kolpinghuis) nŽádoucí je užití jako nástroje výkladu práva členského státu (rozsudek Marleasing) www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Záležitosti upravené směrnicemi nSměrnice se týkají: daně, pracovní právo, spotřebitelské právo, korporační právo, ochrana životního prostředí, odvětvové standardy apod. nProč směrnice? n Ohled na existující vnitrostátní úpravu. nVětší prostor pro volbu řešení státem nProblém s přenosem a opakováním. nMá to ještě smysl? nNahrazování směrnic nařízeními: např. GDPR. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Legislativní procedury nKomise: navrhuje legislativu nEvropský parlament a Rada: různou měrou rozhodovaly o navržené legislativě v prvním pilíři, Rada sama ve druhém a třetím. nTzv. řádný legislativní postup: Evropský parlament může vetovat návrh. nSlabší postavení Evropského parlamentu či vyloučení ve prospěch Rady v tzv. zvláštních legislativních postupech. nLisabonská smlouva učinila spolurozhodování Evropského parlamentu standardním s výjimkou rozhodnutí ve věcech zahraniční politiky. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Řízení o předběžné otázce nNa dotaz soudu členského státu uplatňujícího právo EU Soudní dvůr toto právo vykládá. nOdpověď se má uplatňovat všeobecně nTázat se mají soudy, jestliže je odstranění výkladového dilematu klíčové pro rozhodnutí věci samotné. nKterýkoli soud se může dotázat. Široké pojetí „soudu“. Rozhodčí soud či úřad se však ptát nemůže. nSoudy poslední instance mají povinnost se dotázat. nNetázat se, je-li ustanovení jasné (acte clair) nebo objasněné dosavadní judikaturou (acte éclairé). www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Řízení o porušení smlouvy nKomise jedná s členským státem nKomise jej veřejně vyšetřuje nKomise následně žaluje členský stát za nedodržování práva EU. nPři nerespektování odsuzujícího rozsudku může žádat Soudní dvůr o uložení pokuty. nSlouží nejen prosazování transpozice směrnic, ale také implementace práva EU všeho druhu. nMůže iniciovat rovněž jiný členský stát, děje se tak ale vzácně. Komise má působit jako „hlídací pes“. Členské státy si nebudou horšit vztahy. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Řízení o neplatnosti a nečinnosti nSprávní a ústavní soudnictví podle povahy napadeného aktu či selhání. nŘízení o neplatnosti a nečinnosti před Soudním dvorem (žalobci státy) či Soudem prvního stupně (žalobci ostatní subjekty, včetně územní samosprávy, pokud to stát připustí). nMůže končit prohlášením neplatnosti normativního či individuálního aktu pro rozpor s primárním, resp. sekundárním právem. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Význam judikatury Soudního dvora nJudikatura Soudního dvora má velkou autoritu, mnohými je přijímána jako precedent. nAktivismus Soudního dvora výrazně dotvořil právo EU, resp. dříve ES (zásada přímého účinku, zásada – všeobecné – přednosti, široký výklad hospodářských svobod) nJudikatura se běžně studuje při studiu práva EU v zahraničí v míře nesrovnatelné se studiem judikatury v české právní praxi. www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Správní rozhodování v EU nEU má jenom omezenou vlastní správu. nVětšinu výkonu nPříklady: ochrana hospodářské soutěže – kartely, dominance, fúze, státní podpory. nCentralizace některých licencí a registrací pro některá odvětví, nově patenty EU. nOmezené a nekodifikované správní právo (analogie českého správního řádu pro EU). n www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Zdroje vnitrostátního práva nV dávnější minulosti: ústní vyhlášení, nyní jenom ve výjimečných situacích. nOd 19. století periodické tiskoviny (jako noviny), rozesílané poštou – v Rakousku-Uhersku, Československu a Česku Sbírka zákonů (a nařízení) (zkratka Sb.) nNová úprava od roku 2001: rozlišení vnitrostátního práva a mezinárodních smluv (Sb.m.s.). nPublikování konsolidovaných znění jako knih, též jako součást komentářů. nNa sklonku 20. století: vytváření elektronických databází. nKomerční databáze – za úhradu, s dalšími prameny. nStátní databáze – dnes běžně na Internetu pro veřejnost. nV Česku komercializace, na internetu jen Sb. n Zápatí prezentace 107 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Zdroje mezinárodního práva nRegistrace v OSN: United Nations Treaty Series: nyní údajně 158.000 mezinárodních smluv. nJiné mezinárodní organizace mají vlastní sbírky: nRada Evropy: Council of Europe Treaty Series, nVlastní databáze na internetu. nJednotlivé státy mají vlastní sbírky pro jimi sjednané, ratifikované, závazné smlouvy. nV Česku od roku 2001 Sbírka mezinárodních smluv, dříve vyhlašování ve Sb.(výše). nNeoficiální databáze Ministerstvo zahraničních věcí, dostupná na Internetu. Zápatí prezentace 108 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Zdroje práva EU nOficiální nástroj: Úřední věstník Evropské unie. Tištěný, od roku 2015 oficiálně závazná elektronická verze dostupná na internetu. nVlastní databanka práva EU (dříve ES) EUR-Lex. nDostupná na Internetu. nMožnosti vyhledávání včetně související judikatury, identifikace související legislativy členských států. nSamostatná databáze rozsudků SD EU: Curia. nČlenské státy vesměs nepovažují za potřebné zpřístupňovat právo EU prostřednictvím svých sbírek, není to potřeba. Zápatí prezentace 109 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Typická jednojazyčnost VP nVnitrostátní právo jednotlivých států je typicky jednojazyčné. nOdráží to skutečnost, že státy se vesměs zakládají na jazykově vymezeném národě. nV Česku je to samozřejmost, že to nemáme v Ústavě. nPrávo se vytváří v příslušném jazyce. nProto první výkladová metoda je jazyková (též gramatická), teprve dále smyslová (teleologická), systematická, historická… nNutnost dobrého zvládnutí národního (státního, úředního) jazyka pro práci s právem. Zápatí prezentace 110 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Vybrané a další jazyky MP nMezinárodní právo (tj. konkrétní mezinárodní smlouvy) nDvoustranné se sjednávají běžně v jazyce smluvních států (dva, v případě shody jazyků jeden). nVícestranné (cca do 10) občas ve všech jazycích nMnohostranné (cca nad 10) zpravidla ve vybraném jazyce či jazycích. nČasto odráží jazykový režim příslušné mezinárodní organizace. nVolí se velké jazyky, vyučované ve školách, kdy se od odborníků (diplomati, experti) očekává jejich znalost. nOrganizace spojených národů: EN, FR, RU, ZH, AR, ES. nRada Evropy: EN, FR. nPřeklady do dalších jazyků nejsou rozhodné, mají však význam ve vnitrostátním prostředí. Zápatí prezentace 111 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mnohojazyčnost nadnárodního práva EU nES měla a EU má ambici uplatnit své právo vůči jednotlivcům ve velkém rozsahu, přímo a přednostně. nPři neexistenci nějakého propojovacího jazyka či jazyků pro široké vrstvy obyvatelstva je nezbytný mnohojazyčný režim. n24 rozhodných a úředních jazyků (při 28 členských státech). nTři pracovní jazyky pro fungování institucí: E, F, D nMnohojazyčnost je překážkou a mezí integrace EU. Zápatí prezentace 112 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní právo soukromé nZvláštní, až výstřední obor. nNa PrF MU velmi silné pojetí. nDůležité pro studenty programu „mezinárodněprávní obchodní studia“. Budou mít řadu předmětů od oddělení MPS na katedře MEP. nPro ostatní tedy jenom uvedení zde. nObecně úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. nTj. vztahy občanskoprávní, obchodní, rodinné, pracovní a další. Zápatí prezentace 113 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Lex mercatoria nZvláštní okruh pravidel mezinárodního obchodu. nSamostatný právní řád, odlišný pro nRozhodování sporů rozhodci. nZáklad v obchodních zvyklostech. nZásada pacta sunt servanda. nSpor ohledně existence lex mercatoria jako svébytného právního řádu. nOtázka uznání jeho existence, respektive projevů ze strany států. Zápatí prezentace 114 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Kolizní metoda nStáty svými zvláštními zákony či kapitolami občanských zákonů určují, zda se uplatní jejich nebo cizí právo. nOchota soudů používat cizí právo. nKolizní hlediska – kritéria. nRozsah – navázání. nPravidla pro řešení pozitivní nMožnost volby práva. nVýhrada veřejného pořádku jako výjimka, neuplatnění cizího práva. Zápatí prezentace 115 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Přímá metoda nNahrazení vnitrostátních úprav, určených podle kolizních pravidel, jedním rámcem. nTento rámec může stanovovat. nVídeňská Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (neplést s jinými zde citovanými vídeňskými úmluvami): upravuje komerční koupi zboží mezi podnikateli příslušnými do různých států namísto úprav jednotlivých států, určených kolizním právem. nObdobně smlouvy v mezinárodní dopravě. Zápatí prezentace 116 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní právo soukromé procesní nStanoví se příslušnost soudů pro civilní spory s přeshraničním prvkem. nUpravuje se spolupráce např. pro dokazování. nStanovují se pravidla pro uznání rozsudků z jiného státu pro účely jeho výkonu. n Zápatí prezentace 117 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Mezinárodní arbitráž (rozhodčí řízení) n„Soukromé soudy“. nBývají rychlejší a způsobilejší pro rozhodování komerčních sporů. nRozhodují na základě rozhodčí smlouvy či smluvní doložky komerční spory. nJe možné též ve vnitrostátním prostředí. nV případě mezinárodních sporů mezinárodní rozhodčí soudy. nOtázka uznávání rozhodčích nálezů. Zvláštní mezinárodní úmluvy pro tento účel. n Zápatí prezentace 118 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Europeizace mez práva soukromého nKompetence k harmonizaci či unifikaci. nDříve mezinárodní úmluvy mezi členskými státy ES/EU. nNyní sekundární právo, různá nařízení a směrnice. nKolizní právo: pro smlouvy, pro delikty a náhradu škody. nPravidla pro spolupráci soudů ve věcech civilních. Zápatí prezentace 119 www.law.muni.cz PF_PPT_nahled PF_PPT_en2 Analogie MPS ve veřejném právu nPozor: mezinárodní právo veřejné je – bez přívlastku i s ním - ono mezinárodní právo, jež bylo úvodní polovinou kursu. nExistuje však správní právo mezinárodní, trestní právo mezinárodní: rovněž se určuje příslušnost, může nastat kolize, řeší se spolupráce. nVe světě mezinárodní smlouvy, uvnitř EU nadnárodní právo EU. Zápatí prezentace 120