JEDNOTNÁ MĚNA EURO, DLUHOVÁ A MĚNOVÁ KRIZE Filip Křepelka Masarykova univerzita, Brno Role a vymezení peněz ¨Trojí účel peněž: ¨- usnadnění směny zboží, služeb, práce a kapitálu ¨- oceňování statků všeho druhu ¨- uchovávání hodnoty. ¨Obtížné vymezení toho, co jsou a nejsou peníze a jaký je jejich objem. ¨Ekonomové mají celou nauku vymezení peněz a měření jejich objemu (počtu jednotek) pro porozumění jejich vlivu a řízení. Dějiny peněz ¨Vše hodnotné a snadno předatelné jako protiplnění. ¨Všude ve světě se nakonec prosadily drahé kovy, ¨neboť jsou vzácné, trvanlivé, dělitelné, měřitelné) ¨Opakované pokusy zastoupit poukázkami na papíře -bankovky, státovky, ovšem problémy s nadměrnou emisí a ¨nedůvěrou. ¨Ve 20. století postupné ukončení zlatého krytí měny. ¨Nyní všude ve světě tzv. fiat money. ¨Měna je krytá prací lidu! ¨Nyní ve značné míře elektronická měna, hotovost se vytrácí. Státy a peníze ¨Rychlé postátnění či státní dozor nad tvorbou peněz - výsada emise mincí, bankovek, užívání zisku, postihy padělání. ¨Měna jako peníze určitého státu či prostoru, její užívání je přikázáno či žádáno: pro placení daní, odškodnění a široce též pro plnění smluvní mezi soukromými osobami. ¨Peníze nicméně nemusejí být nutně státní ¨(nyní pokus o elektronické peníze „bitcoin“). Státní a veřejné dluhy dříve a dnes ¨Většina států po většinu své existence byla z různých důvodů zadlužená. ¨Rozmanité důvody: války a výdaje na ně spojené s poklesem veřejných příjmů, rozkrádání, přílišné přerozdělování, neschopnost výběru daní. ¨Ve 20. století vysoce zadlužené zejména státy chudé (Afrika, latinská Amerika). ¨Nyní – začátek 21. století – výrazný nárůst zadlužení většiny vyspělých zemí. Vymezení státního a veřejných dluhů, zadlužení a schodků ¨Státy jsou složité, dluhy mohou nést jejich části – zvláště územní samospráva, zvláštní ústavy a podniky. ¨Ručení za dluhy je oddělené. ¨Vymezení celkového veřejného dluhu s ohledem na nejasnou hranici není snadné. ¨Započítávání dluhů včetně budoucích, vypočítání zadlužení a schodku je rovněž předmětem metod, sporů a zneužití. Platební neschopnost státu ¨Mnoho případů přehnaně zadlužených států neschopných či neochotných platit své dluhy v dějinách. ¨Svrchované státy neprocházejí konkursem vedoucímu ku plnému či částečnému uspokojení věřitele, působí nadále. ¨Stát je tzv. svrchovaný dlužník. ¨Nástroje vymáhání se během dějin měnily. ¨ Evropská unie a dřívější Evropská společenství ¨50. léta: ES uhlí a oceli, ES atomové energie, Evropské hospodářské společenství pro hospodářskou integraci. ¨90. léta: Evropská unie jako doplněk EU pro další agendy, nedávno spojení ES a EU. ¨Nyní 27 členských států a 465 milionů obyvatel. ¨(po Brexitu) Hospodářská integrace v EU, dříve ES ¨Hlavní smysl je hospodářské spojení členských států a jejich národů. ¨Základní hospodářské svobody: volný pohyb zboží, služeb, osob (zejména pracovníků) a kapitálu. ¨Jednotlivé svobody se kvůli řadě důvodů využívají různě často a rozsáhle. ¨Nutné je umožnění plateb za tato plnění. Smysl jednotné měny ¨Odstranění nákladů směny měny (transakční náklady). ¨Odstranění nebezpečí změny kursů a nákladů na zajištění proti ní (stabilizační náklady) ¨Průhlednost cen (transparence). ¨Symbolika – měna jako znak státu? Záměry jednotné měny, plán ¨Zavádění jednotné měny zvažováno v 70. letech po rozpadu tzv. Brettonwoodského systému, ztroskotalo na labilitě kursů a recesi. ¨Plánováno v 80. letech, kdy se ukázaly úskalí snahy řídit směnné kursy v rámci ¨Záměr jednotné měny schválen při založení EU v roce 1993 Maastrichtskou smlouvou, která stanovila řadu jinde neobvyklých pravidel. Požadavky na zavedení eura (konvergenční kritéria) ¨(1) Nezávislost centrálních bank členských států. ¨(2) srovnatelná (nízká) inflace (pásmo 1.5%) ¨(3) blízké úrokové míry v hospodářství (2%) ¨(4) stabilní kurs (v rámci EMS, uvolněno) ¨(5) schodky veřejných rozpočtů do 3% HDP ¨(6) dluhy veřejné moci do 60% HDP Zavedení eura, Eurozóna a instituce ¨Euro zavedeno účetně v roce 1999 ¨Hotovostní výměna 2002/1-2 – úspěch. ¨Původně 11 států, posléze pozvolné rozšiřování, nyní 19 členských států (Eurozóna) a určitý vnější oběh včetně jiných celků. ¨3 státy (GB, DK, S) nechtěly (opt-out) ¨Právní povinnost zavedení pro ostatní. Veřejné dluhy jako zdroj krize ¨Státní a veřejné dluhy začaly výrazně růst po roce 2007, kdy začala celosvětová hospodářská recese (pokles daňových výnosů, růst veřejných výdajů, zachraňování bank). ¨Státy mají různou schopnost nést zadlužení. ¨Signálem předlužení je nárůst žádaných úroků, který poměry jenom zhoršuje. ¨Ve všech případech zadlužení překročilo předepsanou mez práva EU, kterou EU roky účinně neprosazovalo. Úroky pro jednotlivé státy Vysoce zadlužené státy EU a další státy ¨GR – nejhorší případ, bez záchranných půjček a dalších opatření by bylo insolventní. ¨PT, IRL – na pokraji insolvence ¨E, I – evropské velmoci v obtížích. ¨CY – kolaps malého státu ¨SLO – na hraně nedůvěry. ¨Mimo Eurozónu: RO, H, LV, mimo EU: IS ¨Mimo Evropu: USA, JP Obavy z rozpadu eura kvůli platební neschopnosti států ¨V Eurozóně nemožnost devalvace, vlastního uvolnění měnové politiky mírnící dluhy. ¨Převládá mínění, že v EU nemůže existovat insolventní členský stát s eurem. ¨Insolvence se tedy má za důvod pro zavedení vlastní měny, která by rychle devalvovala. ¨Dluhová krize tak hrozí zapříčinit měnovou krizi. ¨Přehnaně zadlužené státy se proto zachraňují. Scénáře vyloučení, oddělení, rozštěpení a rozpadu eura ¨Právně není vyloučení předluženého státu Eurozóny možné. ¨Vystoupení by mělo výhody (kursová devalvace a obnovení konkurenceschopnosti bez obtížné vnitřní deflace cen a zejména mezd). ¨Vždy ale měnové zóny opouštěly státy s nadějí na tvrdou měnu s podporou obyvatelstva obávajícího se znehodnocení. ¨Zřetelné přínosy by mělo dokonce rozštěpení eura (n-, s-) či návrat k národním měnám. Dopad částečného či plného rozpadu eura na integraci v EU ¨Jakékoli částečné či široké oddělení či rozdělení Eurozóny znamená nutnost omezení základních hospodářských svobod a rovnosti občanů EU. ¨Při výměně eur na jednotlivé vznikající měny se musí určit, kdo a kde se kvůli různým perspektivám nových měn bude výměně na jednotlivé měny těšit, resp. jimi bude postižen. ¨Spravedlivé by bylo reverzní rozvázání na koš měn, to je však zcela neorganizovatelné. Dočasné půjčkové mechanismy a angažmá IMF ¨Na počátku byly záchranné půjčky od jiných členských států. ¨Dočasné záchranné fondy: ¨EFSM – zadlužení vlastní EU (60 mld eur) ¨EFSF – dočasný fond. ¨Zapojení IMF – ukazuje nepřipravenost EU na problémy vyskytující se jinde ve světě a řešené s různými úspěchy. ESM jako trvalé řešení ¨Zvláštní mezinárodní smlouva mezi členskými státy Eurozóny. ¨Vytvořen zvláštní fond s obrovským kapitálem 780 mld. eur. ¨Fond působí mimo rámec institucí EU, nepodílejí se na něm všechny členské státy. ¨Fond má poskytovat záchranné půjčky jednotlivým členským státům. ¨Kvůli založení byla změněna SFEU. Malý rozpočet EU ¨Sama EU má celkem malý rozpočet, ročně (2021) 163 mld. eur, tj. cca 1.3% HDP členských států. ¨EU nemá vlastní daně, pouze odvody členských států, doplňkově podíl sladěné DPH a cla. ¨EU nemá obvyklé státní výdaje na státní moc ani vlastní sociální programy. ¨ESM tedy představuje poměrně značné navýšení společných prostředků. ¨Lze považovat za zárodek většího přerozdělování, považovaného za nutné? Zpřísnění dohledu – sixpack, Fiskální kompakt ¨Maastrichtská kritéria nebyla striktně dodržena. ¨D prosadilo tzv. pakt stability a růstu jako politický rámec s právním základem. ¨Meze zadlužení a schodků veřejných rozpočtů se nikdy nedařilo prosazovat, zvláště když si toleranci prosadily též velké členské státy (F, D). ¨V rámci krize byla přijata řada zpřísňujících opatření, začaly se sledovat ukazatele soukromého zadlužení a obchodní bilance. ¨Smlouva o stabilitě (fiskální kompakt) požaduje zavedení tzv. dluhových brzd ústavami. Vstřícná politika ECB ¨ECB má za úkol zajištění měnové stability (nízké inflace) nápodoba Bundesbank. ¨Federální ráz Eurosystému si žádal totéž od národních centrálních bank. ¨Krize vyvolala tlak na přehodnocení politiky ECB a národních bank. ¨Převážila ochota k potenciálně expanzivní politice, včetně nakupování státních dluhopisů v případě tržní krize. Zatím funguje jako odstrašení. Vydrží to? ¨D model se nepodařilo bezezbytku vyvézt model konzervativní měnové politiky. Clearing TARGET2 a jeho nerovnováha ¨Platby mezi bankami členských států Eurozóny (a dílem dalších států EU) se dějí prostřednictvím clearingového systému. ¨Nepředpokládá se vyrovnávání sald. ¨Mezi členskými státy došlo v posledních letech ke značné nerovnováze. ¨To naznačuje odliv peněz z jižních zemí na sever (pohyby kapitálu s ohledem na možný kolaps bank na jihu a případně rozpad eurozóny, platby za zboží a služby). ¨Podle některých odborníků je to zásadní problém, který by se vyhrotil při možném rozpadu eura, jiní to popírají. Záměr společných dluhopisů ¨Nárůst úročení státních dluhopisů krizových členských států ¨(vesměs indikované zhoršením ratingu – kritické hodnocení agentur a snaha je regulovat). ¨Volání po společném dluhopisu, zaručeném všemi členskými státy. ¨Lze si představit řadu různých modelů společných dluhopisů či zespolečenštění dluhopisů v různém rozsahu. ¨Rovněž se zvažuje možnost zadlužování se samotné EU, ovšem žádalo by si to eurodaně. Krácení dluhů ¨GR se ukázalo být tak zadlužené, že veškeré své dluhy prostě včas a plně splácet nedokáže. ¨EU (D) prosadilo krácení (haircut) a odklad splatnosti pohledávek soukromých věřitelů. ¨Takto se běžně restrukturalizuje dluh států jako svrchovaných dlužníků. ¨Zároveň EU (D) a IMF odmítá krácení veřejných záchranných půjček. ¨Krácení pochopitelně zhoršuje věrohodnost (též rating) státu. Centralizace bankovního dohledu ¨Přes harmonizaci a koordinaci se nepodařilo zajistit dostatečnou kontrolu ¨V některých případech se nutnost zachraňování bank stala hlavní příčinou problémů států – Irsko. ¨Postupně se vytvořil projekt centralizace bankovního dozoru, byla schválená příslušná legislativa, centralizace se právě zahájila. ¨Zatím se z pochopitelných důvodů nedaří zavedení společného zajištění bank členských států – jejich stav je velmi rozdílný. Právní, politické a další souvislosti Výklad, porušení či změna práva ¨Mělo se za to, že členské státy vzájemně neručí za své dluhy, ba že je zakázáno členské státy zachraňovat. Stejně tak se dovozoval zákaz nákupu státních dluhopisů ECB. ¨Nyní se pod značným tlakem prosadily záchranné půjčky a mechanismy pro ně. ¨Běžný je „tvůrčí“ výklad, poukaz na změnu okolností, nemožnost dodržení pravidel bez škod apod. ¨Postupy ECB stejně jako politických orgánů nejsou ve skutečnosti soudně přezkoumatelné. Nárůst rozmanitosti v EU (flexibilita) ¨Dluhová a měnová krize zapříčinila další prohloubení jevu (nikoli zásady) flexibility, tj. jednání států ochotných jednat. ¨Příkladem je sama Eurozóna, ale také jednotlivá stabilizační a disciplinární opatření. ¨Důvodem je politická nesnadnost přijímání zásadních opatření proti vůli některého ze členských států a nemožnost dosažení shody. ¨Každý příklad flexibility ovšem otevírá úvahy ohledně rozkladu EU. Dopady na jednotlivé orgány EU ¨Klíčovými orgány jsou Evropská rada a Rada včetně formací pouze pro Eurozónu (Eurogroup). ¨Členské státy činí klíčová rozhodnutí, mají též peníze na záchranné půjčky. ¨Evropská komise nefunguje jako vláda, nanejvýš jako koordinátor. Nemá ani odpovídající politickou odpovědnost. ¨Evropský parlament se dostal do bezvýznamnosti, nečeká se na jeho rozhodnutí. Postoje veřejnosti vůči krizi a vůči EU jako celku ¨Krize pochopitelně jenom zhoršila už tak poměrně odtažitý postoj veřejnosti řady členských států vůči EU, jejím orgánům a představitelům. ¨Jak ve státech zadlužených, tak ve státech zachraňujících krize vyvolala nárůst vlivu euroskeptických, resp. populistických stran. ¨Leckde krize vyvolala kolaps stávajících vlád, předčasné parlamentní volby apod. Politické rozštěpení EU - pět skupin států ¨Jih – zadlužený, sociálně rigidní, korumpovaný, neefektivní (GR, PT, I, E) ¨Sever – zachraňující vyspělé sociální státy (D, SF, NL + S, DK) ¨Západ – vyspělé méně sociální státy, nechtějí se zapojovat (IR, UK) ¨Východ – vyčkává, váhá, bojí se, jako chudý pochopitelně nechce moc přispívat (členění na členy Eurozóny a ostatní) ¨Střed – některé rysy Jihu, ovšem větší vyspělost, propojení s institucemi EU (F, B, L). Vnější slabost EU ¨Dluhová a měnová krize odhaluje slabost EU a význam členských států. ¨Ukazuje se, že klíčové jsou mezivládní orgány, nadnárodní orgány nejsou schopné přijímat politicky uznatelná rozhodnutí. ¨EU se nepřipravila na určité problémy, nutné bylo angažmá IMF, které se nicméně nezdařilo s ohledem na rozvracení morálky zachraňovaných států zachraňovanými státy EU. Hledání příčin krize ¨Přebujelý sociální stát? Rigidní sociální stát? ¨Neefektivní, zkorumpovaný stát? ¨Přílišné zadlužení nejen státu a územní samosprávy (EU), ale také jednotlivců a podniků, vyvolané přílišným optimismem. ¨Eurozóna jako zjevně neoptimální měnová zóna, ve které není možná optimální měnová politika (expanzivní či restriktivní) s ohledem na odlišné poměry jednotlivých členských států. ¨Konvergence úrokových měn vyvolavší nevhodné signály pro dlužníky a věřitele. Nezaměstnanost Vnímání korupce Poměry v USA jako federaci ¨USA jako vzor federace pro EU. ¨USA rovněž prochází krizí. ¨V USA nicméně federální reakce rozhodovaná federálními orgány a zajištěná federálními zdroji (které jsou kryté federální ozbrojenou mocí). ¨Přesto v USA zjevná neochota státy a územní samosprávu zachraňovat. ¨Zároveň ale federace zajišťuje řadu služeb státu a jejich prostřednictvím také přerozděluje Možnosti federalizace EU ¨EU nemá politické předpoklady pro federalizaci, srovnáme-li ji s USA ¨- odlišný historický vývoj ¨-mnohojazyčnost, resp. Nepřítomnost propojovacího jazyka ¨To výrazně omezuje politickou a také hospodářskou a společenskou integraci ¨Nejednotná zahraniční politika, neochota výrazněji přerozdělovat a sdílet zdroje, nemožnost ustavení a provozu společné armády a policie. ¨ Odlišné představy o správě eura ¨Europeizace (západo)německého standardu? ¨Euro jako rozšířená DEM? ¨Dodržování zápovědi fiskální politiky ECB… ¨Posvětil Soudní dvůr ¨Dotaz a následně vzpoura (5. 5. 2020) BVerG… ¨Soudní kontrola centrálního bankovnictví? Pohled na bankovky eura a její název jako možná výstraha? ¨Euro – název vytvořen teprve dodatečně shodou členských států po odmítnutí ECU/écu ze strany D. Jedná se ovšem o ¨Na eurobankovkách chybějí obvyklé znaky: slovní vyjádření částky, varování před paděláním, vydavatele, neboť by to muselo být mnohojazyčné. ¨Chybějí evropské osobnosti politiky, vědy, hospodářství, umění apod. jako na bankovkách všech států, nebyl ani pokus je vybrat. ¨EU zvolila neživé jevy jako motivy – jednotlivé evropské architektonické styly. Česko a euro ¨ČR jako dlouhodobě spíše euroskeptický stát, projevilo se mimo jiné v nezavedení eura. ¨Nyní stěží ČR naplňuje podmínky, prudký růst státního dluhu během posledních let. ¨Váhání v době dluhové a měnové krize je pochopitelné. ¨Povinnost zavést je politicky neprosaditelná a lze uvažovat o jejím odpadnutí pro zásadní změnu okolností. ¨Vše odvisí od politických poměrů stejně jako od vývoje Eurozóny a EU vůbec. Akutní hrozba rozpadu byla opakovaně zažehnána. ¨Základní indikátor pro ČR: (ne)vstup PL. ¨ Pandemie covid-19, dluhy a měna ¨Obrovský nárůst veřejných výdajů při výrazném propadu daňových příjmů. ¨Skokový nárůst veřejných dluhů. ¨Bude ufinancovatelné? ¨Zachraňování pomocí dalších půjček (zatím výhodných pro EU) Next Generation EU. ¨