"Z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu se přitom podává, že nevzniká-li státoobčanský vztah ex lege, nýbrž ex decreto, má stát svrchované právo rozhodnout, zda určité osobě občanství udělí. Neučiní-li tak, neporušuje tím žádná základní práva. Jinak řečeno, není žádného základního práva, které by suverénní stát mohl za takové situace porušit toliko tím, že cizinci státní občanství rozhodnutím neudělí..." (usnesení sp. zn. IV. ÚS 76/21 ze dne 9. 2. 2021, bod 11)

 Na konci tematického bloku budete vědět...

• co je to státní občanství a kolik jich člověk může mít
• jaký je vztah mezi "státním občanstvím" a "občanstvím EU"
• jaké změny přinesl "nový" zákon o občanství (č. 186/2013 Sb.)

 Materiály k nastudování

Právní předpisy:

• přečtěte si zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR
• najděte související ustanovení v Ústavě ČR a v Listině základních práv a svobod

• nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 39/17 ze dne 2. 7. 2019 (části I., IX. a disenty)
• usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 76/21 ze dne 9. 2. 2021

Literatura: [soubory můžete otevřít kliknutím na příslušná čísla stránek]

• KANDALEC, P.: Co skutečně přinesl nový zákon o státním občanství (Časopis pro právní vědu a praxi 2/2018, str. 321-336)
• EMMERT, F.: Přináší nový zákon o státním občanství liberalizaci, nebo naopak posiluje mocenskou autoritu státu? (Právní rozhledy 10/2014, str. 343 a násl.)

Další zdroje pro nadšence:

• Mezinárodní soudní dvůr: případ Nottebohm (Lichtenštejnsko proti Guatemale)
• stanovisko generálního advokáta Poiarese Madura ve věci C-135/08 Rottmann
  
• stanovisko generální advokátky Sharpston ve věci C-34/09 Ruiz Zambrano (body 1-3, 18-32 a 61-90)

  Otázky k zamyšlení

• Co nového přinesl zákon č. 186/2013 Sb.?
• Jaký je hodnotový rozdíl mezi udělováním občanství na základě principů ius sanguinis vs. ius soli?
• Jaký je rozdíl mezi uchopením evropského občanství v primárním právu EU a v judikatuře ESD?
  
• Která dimenze občanství je pro vás osobně důležitější: státní či evropské? Proč?

  Otázky k vypracování

Předběžná otázka: Popište "klasickou" procesní cestu žadatele o státní občanství, od podání žádosti o státní občanství (1a) a rozhodnutí o této žádosti (1b) až po rozhodnutí Ústavního soudu (5b) o ústavní stížnosti (5a). Hledáte tedy 5 procesních úkonů žadatele (1a-5a) a 5 odpovídajících procesních úkonů orgánů veřejné moci (1b-5b). Pracujte se situací, kdy soudní přezkum není vyloučen. 

Otázky k nálezu Pl. ÚS 39/17 

1. Jakou procesní cestou se k Ústavnímu soudu dostala tato konkrétní věc? 
2. Proč se na Ústavní soud neobrátil již prvoinstanční správní soud? (viz bod 5 nálezu) 
3. Jaká je pozice jednotlivých komor Parlamentu k projednávané věci? 
4. Proč byl návrh zaslán vládě a ombudsmance? 
5. Existuje právo/nárok na udělení státního občanství? (Je v tomto ohledu nějaký rozdíl mezi pojmy "právo" a "nárok")? 
6. Co znamená fráze "druhotné dotčení ústavně zaručených práv"? 
7. Dochází neudělením státního občanství k zásahu do základních práv a svobod žadatele? 
8. Lze udělat analogii mezi projednávaným problémem a jinými situacemi, např. soudním přezkumem rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza či soudním přezkumem rozhodnutí o vydání/zrušení osvědčení fyzické osoby o přístupu k utajovaným informacím? (viz body 15-16) 
9. Jaké dvě hodnoty nakonec ÚS ve svém rozhodování vyvažuje? Používá k tomu nějaký "test"? 
10. Zkuste vlastními slovy formulovat nejdůležitější argument (či argumenty, avšak maximálně 3) disentujících soudců. Přesvědčili Vás, nebo dáváte za pravdu plénu? 

(U otázek 5-8 se bude odpověď pochopitelně lišit u jednotlivých účastníků řízení, u většiny pléna ÚS a u disentujících soudců. Zkuste tuto okolnost ve svých odpovědích reflektovat.)