III. seminář

K nastudování:

• Lhůty a počítání času (§ 39 až 41 SŘ)
• Postup před zahájením řízení (§ 42, 43, 137 až 139 SŘ)
  
• Zahájení řízení (§ 44 až 48 SŘ)
  
• Ústní jednání (§ 49 SŘ)
• Zajištění účelu a průběhu řízení (§ 58 až 63 SŘ)
  
• Přerušení řízení a zastavení řízení (§ 64 až 66 SŘ)

Doporučuji také prostudovat předmětné části v učebnici (kap. 4 až 6) a účast na přednáškách.

Úkoly:

Připravte si na seminář řešení níže uvedených příkladů/otázek (odpovědi není potřeba nikam nahrávat či odevzdávat):

I. příklad:

Dne 1. 6. 2021 přišlo správnímu orgánu anonymní podání. Z něj vyplývalo, že by správní orgán měl prověřit jednání pana Arnošta, které spočívá ve stavbě rodinného domu bez potřebného povolení. Podle uvedeného „udání“ o realizaci stavby ví celé okolí – sousedé v ulici Rychlonožkova, protože se jí line hluk a šíří prach. 

• Má se správní orgán takovým anonymním podáním zabývat? Argumentujte.
  
• Co může správní orgán v daném případě učinit, aby prověřil důvodnost obsahu takového podání? 
• Může správní orgán nějak zajistit případnou potřebnou součinnost pana Arnošta?
• K zahájení kterého řízení (co do způsobu zahájení) zadání směřuje? Pokud by podání bylo důvodné, mělo by dojít k zahájení správního řízení? V jaké lhůtě?
• Lze zjištění správního orgánu před zahájením řízení bez dalšího uplatnit v rámci správního řízení?

II. příklad:

O ústním jednání a jeho průběhu správní orgán pořizoval obrazový záznam. Tato skutečnost se nelíbila svědkovi, který proto odmítl vypovídat a se slovy: „Nejsem zvědavej na to, abych byl nahrávanej“.

• Co je účelem ústního jednání? Kdy se obecně nařizuje? 
• Jaký může mít (má) právní následek, jestliže správní orgán v rozporu se zákonem ústní jednání nenařídí?
• Mohl by správní orgán takovou nahrávku pořídit? Změnila by se nějak situace, kdyby si nahrávku pořizoval účastník řízení?
• Může z uvedeného důvodu svědek odmítnout vypovídat?