ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ ZÁKLADY PRÁVA
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Ilona Jančářová
ÚSTAVNÍ ZÁKONY
Vztah k ochraně životního prostředí:
⚫ Ústava ČR (1/1993 Sb.)
⚫ Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.)
⚫ Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
(110/1998 Sb.)
ÚSTAVA ČR
(Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)
⚫ Preambule - odhodlání společně střežit a rozvíjet
zděděné přírodní a kulturní bohatství
⚫ Čl. 7 - Stát dbá o šetrné využívání přírodních
zdrojů a ochranu přírodního bohatství
⚫ Čl. 10 - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k
jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR
vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li
mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije
se mezinárodní smlouva
ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
(17/1992 Sb.)
⚫ Základní zásady (viz přednáška jaro 2020)
⚫ Základní pojmy
– Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé
přírody, které člověk využívá nebo může využívat
k uspokojování svých potřeb.
obnovitelné neobnovitelné
– Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené
podmínky existence organismů včetně člověka a
je předpokladem jejich dalšího vývoje složky
Nález ÚS č. 280/1996 Sb.
„Pro veřejné statky je typické, že prospěch z nich je
nedělitelný a lidé nemohou být vyloučeni z jeho
požívání.
Příklady veřejných statků jsou národní bezpečnost,
veřejný pořádek, zdravé životní prostředí.
Veřejným statkem se tudíž určitý aspekt lidské
existence stává za podmínky, kdy není možno jej
pojmově, věcně i právně rozložit na části a tyto
přiřadit jednotlivcům jako podíly.“
Nález III. ÚS 70/97
⚫ „Skutečnost, že životní prostředí je veřejným
statkem (hodnotou) ve smyslu preambule
Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, nevylučuje
existenci subjektivního práva na příznivé
životní prostředí, jakož i práva v zákonem
stanoveném rozsahu se jej domáhat.“
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A
SVOBOD (LZPS)
Čl. 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo
všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
(2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný pro
zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje
národního hospodářství a veřejného zájmu smí být
jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených
právnických osob ...
VLASTNICTVÍ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO
BOHATSTVÍ a čl. 11(2) LZPS
⚫ Z.č. 44/1988 Sb., horní zákon:
– Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví
ČR.
⚫ Z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
– Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve
vlastnictví státu (obdobně NPR, NPP)
⚫ Z. č. 20/1987 Sb., o památkové péči
– Vlastnictví archeologických nálezů (jsou vlastnictvím kraje,
nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce)
⚫ Přírodní zdroje, které nejsou předmětem vlastnických
práv
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Čl. 11
(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu
práv druhých anebo v rozporu se zákonem
chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí
poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní
prostředí nad míru stanovenou zákonem.
Čl. 35
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani
poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje,
druhové bohatství přírody a kulturní památky nad
míru stanovenou zákonem.
I. ÚS 35/94
Prohlášení nemovitosti za kulturní památku
není omezením vlastnického práva bez
náhrady ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 4
Listiny základních práv a svobod.
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho
stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad
míru stanovenou zvláštními předpisy.
⚫ Znečišťování životního prostředí je vnášení
takových fyzikálních, chemických nebo biologických
činitelů do životního prostředí v důsledku lidské
činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím
cizorodé pro dané prostředí.
(§ 8)
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Přípustnou míru znečišťování životního prostředí
určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy;
tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým
stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví
lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a
ostatní složky životního prostředí.
⚫ Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím
k možnému kumulativnímu působení nebo
spolupůsobení znečišťujících látek a činností.(§ 12)
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet
znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat
nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
⚫ Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí
nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po
zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v
rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.
⚫ Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie,
výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby
splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v
případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly
posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. (§ 17)
specifikace ve složkových předpisech
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem
předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo
závažného poškození životního prostředí, nesmí být
pochybnost o tom, že k takovému poškození
skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež
mají poškození zabránit. (§ 13)
Omezení a zákaz činnosti (§ 66 ZOPK)
Opatření k nápravě
Změna povolení (§ 176 SZ, IPPC) aj.
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
Čl. 11(4)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického
práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě
zákona a za náhradu.
⚫ Z.č. 114/1992 Sb. Ochrana přírody je veřejným
zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny
strpět omezení vyplývající ze ZOPK
⚫ Náhrady újmy za ztížení
zemědělského nebo lesního hospodaření(§ 58)
NS 25 Cdo 3837/2011
⚫ Nárok na náhradu újmy v souvislosti se zákonným
omezením těžby dřevní hmoty v národních
přírodních rezervacích, založený s účinností od 28.
dubna 2004 § 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, náleží vlastníku lesního
pozemku bez ohledu na to, že již před tímto datem v
době, kdy se vlastníkem stal, tu omezení bylo a on o
něm věděl.
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
⚫ Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích:
– Omezení vlastníků lesů při hospodaření v lesích
ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 v11(3))
– Náhrady zvýšených nákladů spojených s omezením
hospodaření – nikoliv náhrada ušlého zisku!
– Lesy zvláštního určení = lesy na území NP a NPR
Vazba k § 58 ZOPK (viz judikatura
IV.ÚS 2005/09 x NS 25Cdo 3837/2011 aj.)
Nález Pl.ÚS 8/08
⚫ Z.č. 114/1992 Sb. Opatření ke zlepšování
přírodního prostředí (§ 68)
⚫ 256/2010 Sb. Nález Pl. ÚS k omezení
vlastnického práva dle § 68 ZOPK:
„Ustanovení článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod má ve výrazu
"náhrada" na mysli náhradu jakékoliv újmy vlastníka způsobené omezením
jeho vlastnického práva. Dle Ústavního soudu je tedy nutno ústavně
konformně, tj. v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod
a v souladu s předchozí nálezovou judikaturou, interpretovat § 68 odst. 4
větu třetí zákona o ochraně přírody a krajiny tak, že je jím kromě práva na
náhradu škody konkretizováno ústavní právo vlastníka na náhradu za omezení
jeho vlastnického práva.
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
⚫ Z.Č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Omezení vlastníka nemovité kulturní památky
při péči o její zachování a obnovu
Možnost požádat o státní příspěvek
Nález I.ÚS 35/94
„Prohlášení nemovitosti za kulturní památku není
omezením vlastnického práva bez náhrady ve smyslu
ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Touto náhradou je třeba rozumět zejména poskytnutí
odborné pomoci při obnově památky, poskytování
podkladů a informací, zabezpečování projektových a
stavebně restaurátorských prací při obnově vybraných
kulturních památek a možnost žádat o poskytnutí
fakultativního příspěvku na obnovu kulturní památky.
Fakultativní povaha formulací o možnosti poskytnout
příspěvek je podřízena generelní úpravě LZPS.“
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 30(1)) :
⚫ Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem
hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní
komunikace, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy, osoba, která je pořadatelem
veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání
veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále
provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, jsou
povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk
nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro
chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní
prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické
osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby.
⚫ Prosazování práva na příznivé životní prostředí – veřejnoprávní x soukromoprávní
Nález I.ÚS 451/11
⚫ Obecné soudy v posuzované věci nedostatečně vzaly v úvahu specifika
obecného užívání místní pozemní komunikace ve vlastnictví obce a důsledky
automobilového provozu na její okolí, a tím nerespektovaly podmínku pro
rozlišení přípustných a nepřípustných zásahů do vlastnického práva, tj. "míru
přiměřenou poměrům". Tato podmínka, z pohledu testu proporcionality, je
souladná s ústavními principy omezení základního práva na ochranu majetku.
Ústavní soud má tedy za to, že obecné soudy v situaci kolize dvou základních
práv neodůvodněně preferovaly ochranu vlastnického práva vedlejších
účastníků, jako vlastníků nemovitostí bezprostředně sousedících s pozemní
komunikací, čímž současně zasáhly ústavně nekonformním způsobem do
vlastnického práva stěžovatele. Pro danou věc je též právně významné, že
obec, jakožto vlastník místní komunikace, je povinna strpět obecné
užívání této komunikace bez možnosti regulovat provoz na ní. Je
pojmově vyloučeno, aby vlastníkovi pozemní komunikace byla uložena
povinnost zdržet se rušení hlukem pocházejícím z provozu na ní
"mechanickou" aplikací § 127 obč. zákoníku (nyní § 1013).
LZPS
⚫ Čl. 35
– Každý má právo na příznivé životní prostředí.
– Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani
poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje,
druhové bohatství přírody a kulturní památky nad
míru stanovenou zákonem.
Příznivé životní prostředí – problematická
interpretace
10.3.2020
PŘÍKLAD: ROZVOJOVÉ PROJEKTY či
REALIZACE EKON. ČINNOSTI
⚫ Právo vlastnit majetek (čl. 11)
⚫ Svoboda podnikání (čl. 26)
⚫ Právo na příznivé životní prostředí (čl. 35)
Konflikt ústavně garantovaných práv
PŘÍKLAD – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA
⚫ Záměr na výstavbu větrné elektrárny
⚫ Konfliktní zájmy v rámci ochrany životního prostředí
⚫ Z nálezu Ústavního soudu Litevské republiky
Zájem o podporu
obnovitelných zdrojů energie
- ochrana před změnou
klimatu
Zájem o ochranu zdravého
životního prostředí (prostého
hluku a vibrací) a o ochranu
přírody
LZPS
Čl. 36 Každý
se může domáhat stanoveným postupem svého práva u
nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech
u jiného orgánu.
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu
veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal
zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví - li zákon jinak.
Čl. 41/1 Práv
uvedených v čl. 28, 31 a 35 Listiny je možno se
domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení
provádějí !!!
(Usnesení I. ÚS 193/02)
Usnesení NSS 5 A 100/2001
⚫ Práva na příznivé životní prostředí (čl. 35
Listiny) se lze domáhat toliko jako
subjektivního veřejného práva za podmínek
daných soudním řádem správním; jednou z
nich je i aktivní žalobní legitimace
navrhovatele (§ 65 s. ř. s.), spočívající v
tvrzeném zásahu do práva.
PŘÍKLAD ASTMA
Matka pětiletého dítěte chce žalovat stát proto, že se
domnívá, že u jejího syna se v důsledku
nadměrného znečištění ovzduší v místě jejich
bydliště projevilo těžké astma a alergie. Žalobou se
chce domáhat jednoho z lidských práv zakotvených
v Listině základních práv a svobod – práva na
příznivé životní prostředí.
Posuďte šance na úspěch této matky jako žalobkyně
ve výše uvedené věci. (Čl. 35, 36 a 41 LZPS)
ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU
1. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (21.5.2010) – neefektivní ochrana čistoty ovzduší, porušování čl. 35/1LZPS (6 As 1/2014-30)
⚫ Žalovaný: Česká republika - Vláda České republiky, MŽP, MD
⚫ Žalobce: Statutární město Ostrava
⚫ Osoba zúčastněná: Mgr. P.K. (I. ÚS 939/2012)
2. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní
- Nevypracování a nevydání akčního plánu podle z.č. 86/2002 Sb., o ovzduší (2 As 127/2014-32; 2 As 48/2015-
60)
⚫ Žalovaný: KÚ MSK
⚫ Žalobce: Pavla S. a Vladimír B.
3. Žaloby o náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup (Obvod. soud pro Prahu 10)
⚫ Žalovaný: MŽP
⚫ Žalobce: Vladimír Burda, Pavla Skýbová – neúspěšná
4. Žaloby na zrušení OOP (programy ke zlepšování kvality ovzduší)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK?
Veřejnoprávní cesta:
⚫ Podněty, stížnosti, petice
⚫ Rozhodovací a jiné správních procesy včetně
přezkumných řízení řádných i mimořádných
⚫ Dozorová činnost
⚫ Soudní ochrana
ESLP (např. Lopéz Ostra proti Španělsku)
(Čl. 8 Právo na respektování soukromého a rodinného života)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu
svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících
věci životního prostředí. (§ 15)
⚫ Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně
životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto
předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost
za škodu podle obecných právních předpisů. (§ 29)
⚫ Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v
případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k
poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení
činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu
nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k
nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví
zvláštní předpisy. (§ 30)
⚫ Otázka účastenství v těchto řízeních!
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – KDO?
Osoby, které se cítí být dotčeny na svém právu na příznivé životní prostředí, se mohou práva
na příznivé životní prostředí domáhat:
A) samostatně
B) prostřednictvím jiných osob:
1) Spolky zaměřené na ochranu životního prostředí (I.ÚS 59/14)
• § 70 zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• § 115 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách
• § 7 zák.č. 76/2006 Sb., i integrované prevenci
• § 8 zák.č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů vazba na postupy podle stavebního
zákona (územní řízení, stavební řízení aj.) a jiná navazující řízení
2) zástupce veřejnosti (územní plánování – ÚPD) (NSS 2 Ao 5/2010; 4 As 217/2015-182)
3) Obce (NSS 4 Aos 1/2013-125)
4) Speciální žalobní legitimace (§ 66 s.ř.s.):
• Nejvyšší státní zástupce
• Veřejný ochránce práv
NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU
⚫ III. ÚS 70/97 – Skutečnost, že životní prostředí je veřejným
statkem, nevylučuje existenci subjektivního práva na příznivé
životní prostředí, jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu
se jej domáhat (čl. 41)
⚫ I. ÚS 282/97 – Čl. 35 LZPS na právnické osoby vztahovat
nelze. Práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze
osobám fyzickým, jelikož se jedná o biologické organismy,
které – na rozdíl od právnických osob podléhají eventuálním
negativním vlivům životního prostředí.
⚫ I.ÚS 59/14 – FO mohou své právo na příznivé ŽP
realizovat prostřednictvím spolku na ochranu
přírody
PŘÍKLAD HLINÍKÁRNA
Společnost HBG, a.s. zakoupila objekt staré teplárny, která již ukončila provoz,
spolu s příslušnými pozemky. Hodlá teplárnu přestavět a v nové provozovně
přetavovat hliník. Technologie, kterou hodlá hliníkárnu vybavit, by splňovala
veškeré požadavky stanovené právními předpisy na ochranu ovzduší, dalších
složek životního prostředí i na ochranu zdraví člověka.
Místní obyvatelé, kteří se obávají možných negativních vlivů hliníkárny na své
okolí, se postavili proti navrhovanému projektu. Tvrdí, že tím bude porušeno
jejich právo na příznivé životní prostředí, neboť v objektu budou umístěny
rafinační soli, které by při případném úniku mohly představovat závažné
nebezpečí pro životní prostředí i zdraví obyvatel.
Projekt hliníkárny je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.
Společnost HBG, a.s. podala návrh na zahájení řízení o změně stavby. Zajímá
se o to, zda veřejnost v daném případě by skutečně mohla uspět s tvrzením o
porušování práva na příznivé životní prostředí a jak se proti tomu může bránit.
Je v souladu s právem, aby stavební úřad zamítl návrh na změnu stavby a
proč? Může být tento projekt zamítnut z toho důvodu, že obec nemá o
zamýšlenou aktivitu ve svém územním obvodu zájem?
(Čl. 35 a 11 LZPS)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK?
Soukromoprávní cesta:
⚫ Sousedské žaloby (1013)
⚫ Náhrada škody (uvedením v předchozí stav)
⚫ Osobnostní práva (§ 81/2)
LZPS
⚫ Čl. 31- Každý má právo na ochranu zdraví.
– povinnost státu mj. přijímat opatření směřující k
„odstranění příčin nemocí v co nejvyšší možné
míře“ (Revidovaná Evropská sociální charta - ESC
1996)
⚫ Čl. 28 - Zaměstnanci mají právo na uspokojivé
pracovní podmínky.
LZPS
Čl. 9 - Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím
nebo službám.
Výjimka:
Služba vyžadovaná na základě zákona v případě
živelných pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí, které
ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové
hodnoty. Jednání uložené zákonem pro ochranu
života, zdraví nebo práv druhých.
Úst.z. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
Z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
LZPS
Čl. 12 - Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno
do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo
v něm bydlí.
Výjimka:
Pokud je obydlí používáno také pro podnikání nebo
provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být
takové zásahy zákonem dovoleny, je-li to nezbytné pro
plnění úkolů veřejné správy.
⚫ Novela zákona o ovzduší (rozpor či soulad s LZPS?)
⚫ Nález Pl. ÚS 2/17 stížnost zamítnuta
LZPS
Čl. 14 - Svoboda pohybu a pobytu je
zaručena.
Výjimka:
Tyto svobody mohou být omezeny na vymezených
územích mj. z důvodu ochrany přírody.
LZPS
⚫ Čl. 18 - Právo petiční
⚫ Čl. 19 - Právo shromažďovací
⚫ Čl. 20 - Právo sdružovací
LZPS
⚫ Čl. 21 - Právo občanů podílet se na správě věcí
veřejných
⚫ Čl. 17/5 - Státní orgány a orgány územní
samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem
poskytovat informace o své činnosti.
⚫ Čl. 35/2 - Každý má právo na včasné a úplné
informace o stavu životního prostředí a
přírodních zdrojů.
Čl.35/2 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje
životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je
povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto
působení a znát jeho možné důsledky.
⚫ Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k
podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek
stanovených zvláštními předpisy poskytovat
informace o svém působení na životní prostředí.
(§18)
⚫ Aktivní zpřístupňování informací (§ 10a z.č. 123/1998
Sb.)
Z.č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR
⚫ Možnost vyhlásit mimořádný (krizový) stav
(např. nouzový stav, stav nebezpečí)
⚫ Omezení některých lidských práv
⚫ Zjednodušení či zkrácení některých
povolovacích procesů
POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ ZDROJE:
⚫ JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.: Ústavní základy práva životního
prostředí.
⚫ JANČÁŘOVÁ, Ilona a Jiří VODIČKA. Krátké zamyšlení nad
přímými kontrolami spalovacích stacionárních zdrojů
umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro
individuální rekreaci. České právo životního prostředí, Praha:
Česká společnost pro právo životního prostředí, 2016, č. 2, s.
41-53. ISSN 1213-5542.
⚫ ZDVÍHAL Zdeněk: Novela zákona o ovzduší – na pomezí
ústavní konformity?, Právní rozhledy 20/2017, s. 687