MPV II – podzim 2021 prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. Státní území - pojem • •= prostor, v němž stát uplatňuje výlučně svou jurisdikci (své svrchované pravomoci, státní moc) •Územní výsost = výlučnost státní moci územního státu •Státní území vymezeno státní hranicí •je trojrozměrným prostorem (povrch země + vzdušný prostor + podzemí) •velikost irrelevantní •území musi být přirozené (nikoli plošina v moři nebo umělý ostrov) Státní hranice •Kdo určuje státní hranice ? -standardní stav: hranice stanovena smluvně oběma státy -nestandardní stav: hranice určena vnějším činitelem, který má pravomoc o hranici rozhodnout (mezinárodní konference, adjudikace) – rozhoduje o území -obecná právní úprava: vnější mez pobřežních vod -zvláštní případy: historické nebo přírodní (orografické) hranice (není-li dohodnuto jinak): horský hřeben, rozvodí, vodní tok, případně střed jeho splavného koryta, přímé linie (rovnoběžky, poledníky – astronomická/geometrická hranice) •Pohyblivá hranice: vodní tok – středová linie – může měnit polohu (vymílání) – upravit smluvně • PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC – příklad ČR – Polsko (Smlouva z r. 1996) •Článek 1 •(1) Česko-polské státní hranice jsou plochou, která prochází svisle hraniční čarou po zemském povrchu, oddělující území obou států, jejich vzdušný prostor a podzemní část. •(2) Státní hranice mezi Českou republikou a Polskou republikou od styku státních hranic smluvních stran a státních hranic Slovenské republiky ke styku státních hranic smluvních stran a státních hranic Spolkové republiky Německo jsou stanoveny Smlouvou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958 (dále jen „Smlouva o konečném vytyčení státních hranic“). •(3) Průběh státních hranic mezi Českou republikou a Polskou republikou je znázorněn v hraniční dokumentaci o průběhu a vyznačení společných státních hranic (dále jen „hraniční dokumentace“), kterou smluvní strany vypracovaly podle článku 1 odst. 2 Smlouvy o konečném vytyčení státních hranic a obnovují ji podle této smlouvy. • Označení hranice: hraniční kameny a sloupy https://www.zdeneksmida.cz/obrazek/75347/01.jpg Geometrická hranice mezi USA a Kanadou E:\EFEMERY od SRPNA 2021\Obrázky k power\A-hranice US-CA Enklávy a exklávy (a poloenklávy) • •Část území státu oddělená od ostatního území a obklopená územím jiného státu •Enkláva na pobřeží moře: poloenkláva •Některé státy jsou celé „enklávami”: San Marino, Lesotho Soustava enkláv mezi Nizozemím a Belgií E:\EFEMERY od SRPNA 2021\Obrázky k power\1-BAARLE-1 E:\EFEMERY od SRPNA 2021\Obrázky k power\1-BAARLE-2 Soustava enkláv mezi Nizozemím a Belgií - 2 E:\EFEMERY od SRPNA 2021\Obrázky k power\1-BAARLE-3 E:\EFEMERY od SRPNA 2021\Obrázky k power\1-BAARLE-4 Enklávy ve Střední Azii E:\EFEMERY od SRPNA 2021\Obrázky k power\A-enklávy Uzbekistán Enkláva v enklávě Státní území – role v MP •Mezinárodní právo založeno na teritoriálním principu •Teritorium (území) státu je vymezeno státními hraniceni •Území = jeden z pojmových znaků státu (přirozené usídlení lidí) •ÚZEMNÍ VÝSOST = výlučný výkon pravomocí (jurisdikce) státu na svém území •výjimky: 1. obecné mezinárodní právo (režim diplomatických a konzulárních misí), 2. smlouvy (cizí vojenské základny, „pronájem” – pásmo Panamského průplavu) •nesamosprávná území, poručenství OSN • Nabývání a pozbývání státního území •NABÝVÁNÍ: •původní (originální) – terra nullius (prvotní okupace, akcese/přirozeně, akrescence/uměle a vydržení území) •odvozené (derivativní) – od předchozího suveréna (rozdělení/sloučení, secese, dekolonizace, adjudikace) •anexe zakázána •POZBÝVÁNÍ: •zpravidla současně s nabýváním • • Secese - pojem •původní stát existuje dále s menším územím, na odštěpeném území vzniká nový stát navíc (blízko ke klasickému rozpadu - ČS) •rozpad státu - jediný sukcesor (Rusko) •obecný důvod secese: nevyhovuje politická autorita v původním státě •Teorie secese: •a) explanatorní (příčiny) (národnostní, politické, emocionální nebo kulturní) •b) normativní (ospravedlnění – remediální/nápravové) Základní problém: (ne)přípustnost •narušuje se suverenita a územní celistvost původního státu •důvod secese musí převážit ochranu suverenity původního státu •OBECNÝ DŮVOD: NEPŘIJATELNOST POLITICKÉ MOCI V PŮVODNÍM STÁTĚ – příklady: •masové porušování lidských práv •historické důvody (problematický vznik původního státu – Pobaltí) •uplatnění práva národa na sebeurčení (kogentní norma) •právo na sebeurčení nemá národnostní menšina •dekolonizace •přání velké většiny obyvatel – touha po vlastní státnosti •NAPROTI TOMU SECESE je VYLOUČENA, je-li důsledkem AGRESE Právní úprava secese: jen nepřímá • •Uplatňují se pravidla: •a) problematičnost předčasného uznání • (Nizozemí --> Belgie 1831, USA 1778, LA 1810) •b) naplnění znaků státu (Montevideo 1933) •c) zákaz použití síly •d) právo na sebeurčení •e) územní celistvost • Komu jsou určena pravidla regulující secesi, resp. její přípustnost? •Území, které se odděluje, není subjektem MP. • Provedení secese si může určit samo. • Může být dohoda s ústřední vládou. Důsledky nepřípustné nebo problematické secese • •Secese sama je faktem – je-li provedena, stane se hotovou věcí (fait accompli), její protiprávnost se projeví až následně •Možné důsledky: •odpor ústředí (včetně uplatnění státního donucení) – Katalánsko •nezájem jiných států na uznání (Jižní Osetie, Abcházie) •nepřípustnost uznání ze strany jiných států (Severní Kypr) • •Dvě aktuální secese: •Kosovo •Krym • • Secese v mezinárodní praxi (k informaci) •OSN nepřijímá nové státy vzniklé secesí bez souhlasu původních států (kromě býv. kolonií) •dávná historie: 1775-1783 USA od GB, 1810-1825 LA od Španělska, 1830 Belgie od Holandska •nedávná historie: Bangladéš, Eritrea, Jižní Súdán, Izrael (od Palestiny-?) •Neúspěšné secese: • - protiprávní podle OSN (rozpor s kogentní normou OMP) - Jižní Rhodesie, Severní Kypr (a Rep. Srpska 1992 - B+H) • - 1970 Rhodesie oddělena od GB - OSN neuznala - později 1980 Zimbabwe • - 1976 Bantustány oddělené dohodou od JAR - OSN: protiprávní (rasová diskriminace a segregace) • - 1974 - Severní Kypr - agrese Turecka •Secese neuznané větším počtem států: • např. - Biafra od Nigérie (1963) - uznalo jen 5 sousedů, od 1970 opět součást Nigérie • - Čečensko 1991 vyhlásilo nezávislost - Rusko potlačilo, secese nebyla důvodná (územní celistvost RF) • - Jižní Osetie, Abcházie (ruský vliv), Podněstří – přetrvávají, uznání jen mezi sebou a minimem dalších států • - Somaliland (územní celistvost Somálska) – nikdo neuznal • (Krymská republika + Sevastopol) 2014 •Úspěšné secese: • Senegal od Mali (1960), Singapur od Malajsie (1965) • Izrael (1948) - OSN umožnila - Izrael povstal na palestinském území - 1949 příměří mezi Izraelem a arabskými státy - 1949 vyhlášen stát v hranicích příměří - předčasné uznání • Bangladéš - 1971 odtržení od Pákistánu - Indie hned uznala (válka s Pákistánem) • Eritrea, Jižní Súdán •Částečně úspěšné secese: • Kosovo - předčasné uznání, velký zájem některých států na odtržení (USA) • Kosovo • •posudek MSD – „vyhlášením nezávislosti nebylo porušeno MP“ ==> lze uznávat •uznalo 111 + Tchajwan + 4 (záměr), 44 výslovně odmítlo uznání (+ Svatý Stolec), 34 nevyjádřilo se, několik států vzalo uznání zpět •5 členů EU odmítlo uznání (Slovensko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Kypr) •velmi specifická situace – „není to precedens“ K r y m •důvod secese: odmítání legitimity nové politické moci po převratu (Majdan 2014) (protiústavnost, násilí, silná podpora ze zahraničí, vyloučení ruského jazyka) •obyvatelstvo odtržení od Ukrajiny většinově podporovalo (referendum) •okamžité řešení: po secesi zároveň dohoda s RF o přičlenění • •Kvalifikace Západu: ruská agrese na Ukrajině, proto zákaz uznání referenda, secese a dalších následků •Kvalifikace Ruské federace: ruští vojáci na Ukrajině legálně, nezasahovali, referendum korektní a přesvědčivé – nový stát (Krymská rep.) se hned po vzniku z vlastní vůle začlenil do Ruské federace mezinárodní smlouvou, rozhodující je vůle lidu, ta byla jednoznačná • Právní režim Antarktidy Čeští vědci už deset let užívají polární stanici v Antarktidě | Radio Prague International Antarktický smluvní systém Antarktida jako mezinárodní prostor Antarktida před r.1959 • •Sektory nárokované •jednotlivými státy Antarktida – zmrazení (nikoli zrušení) územních nároků •Článek IV = ZMRAZENÍ ÚZEMNÍCH NÁROKŮ •1. Nic, co je v této Smlouvě obsaženo, nebude vykládáno jako: •... zřeknutí se kterékoli ze smluvních stran již dříve vyhlášených práv nebo nároků na územní svrchovanost v Antarktidě; .... •2. Žádné akce nebo činnost, spadající do doby, kdy tato Smlouva bude v platnosti, nebudou podkladem pro prohlášení, podporování či popírání jakýchkoli nároků na územní svrchovanost v Antarktidě a nevytvoří žádná práva na svrchovanost v Antarktidě. Žádné nové nároky ... nebudou uplatňovány dokud tato Smlouva bude v platnosti. Antarktida - vymezení •prostor jižně od 60. rovnoběžky •pevnina, moře, podzemí antarctica_map Smlouva o Antarktidě – kategorie smluvních stran •Smlouva o Antarktidě je prováděna smluvními stranami, které jsou rozlišovány do tří kategorií: •1. Dvanáct původních smluvních států, které byly nejaktivnější ve výzkumu Antarktidy těsně před podpisem Smlouvy o Antarktidě (nejvlivnější). •2. Státy, které přistoupily dodatečně ke Smlouvě o Antarktidě a projevují svůj zájem tím, že v Antarktidě vyvíjejí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost. Tyto dvě kategorie smluvních stran = tzv. konzultativní strany, které mají hlasovací právo v orgánu Konzultativní zasedání, a tím mohou zásadně ovlivňovat veškeré antarktické záležitosti. •3. Smluvní strany, které nevyvíjejí podstatnou vědeckou činnost. Tyto státy se nemohou podílet na rozhodovacím procesu v rámci Konzultativních zasedání. •Česká republika získala konzultativní status na Konzultativním zasedání smluvních stran Smlouvy o Antarktidě 29. května 2013 v Bruselu, a to s účinností od 1. dubna 2014, stala se tak 29. státem světa, který má rozhodovací pravomoc o Antarktidě a který je udělován pouze státům vykonávajícím v Antarktidě významnou vědeckou a výzkumnou činnost. Zákon o Antarktidě •Legislativní zajištění Smlouvy o Antarktidě •Účelem zákona č. 276/2003 Sb., o Antarktidě je zajistit dodržování mezinárodních závazků ČR týkajících se Antarktidy, zejména zajistit všestrannou ochranu životního prostředí Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené míru a vědě v souladu se Smlouvou o Antarktidě a Madridským protokolem. •Veškerá činnost českých subjektů v Antarktidě musí být předem oznámena nebo povolena MŽP. • Svatý stolec (Holy See, Saint-Siège) Svatý stolec – Městský stát Vatikán •Spojení státu (Městský stát Vatikán – Città del Vaticano, zkráceně „Vatikán“) s jinou, nestátní entitou sledující vlastní cíle specifického charakteru (Svatý stolec). •Propojení státu Vatikán a Svatého stolce lze pozorovat jak na úrovni cílů, tak v rovině institucí, papež stojí zároveň ve vedení katolické církve i v čele vatikánského státu. •Spojením se Svatým stolcem získává Vatikán nový rozměr: Z miniaturního státního útvaru s nepatrným počtem obyvatel se mění na naprosto osobitý vícedimenzionální fenomén. Propojení Vatikánu s vedením katolické církve determinuje realitu vatikánského státu ve všech jejích hlavních aspektech. Má určující vliv na podobu základních státních charakteristik jako území nebo obyvatelstvo, stejně tak určuje formu vlády a dělbu moci ve státě. Podoba těchto jednotlivých aspektů vatikánské reality dokonale odpovídá faktu, že stát Vatikán je ve svém fungování a cílech podřízen Svatému stolci. •Lateránské dohody jako definitivní vyřešení římské otázky: Vatikánský městský stát vznikl na základě bilaterální dohody, tzv. Lateránské smlouvy, kterou 11. února 1929 podepsaly Svatý stolec a italské království. Svatému stolci byla touto smlouvou zajištěna efektivní a plná moc a suverénní jurisdikce nad určeným územím. •Zdroj: Jitka Gelnarová, Vatikán: charakteristika státu v kontextu jeho propojení se Svatým stolcem, Acta Politologica 2009, Vol. 1, č. 1. s. 1-13, dostupné na https://tarantula.ruk.cuni.cz/ACPO-14-version1-AcPo_01_01_Vatikan.pdf Městský stát Vatikán - ústava •Dle své ústavy (2001) je Vatikán teokracií, tedy absolutistickou monarchií vystavěnou na božském základě, v níž Papež, tedy zástupce Boha na zemi, drží ve svých rukách jako hlava státu prakticky veškerou moc, zákonodárnou, výkonnou i soudní. •Papeži je tak vyhrazeno zastupování státu ve vztazích s ostatními státy a jinými subjekty mezinárodního práva, diplomatické styky a uzavírání smluv. (Zde splývá stát Vatikán se Svatým stolcem prostřednictvím osoby papeže – pozn. V.T.). Jsou mu také předkládány ke schválení návrhy zákonů, rozpočet a další finanční zprávy. Papež jmenuje členy Státní rady na pětileté období •Zdroj: Bc. Tereza Dvořáková, Postavení Vatikánu v mezinárodním systému a jeho zahraniční politika, magisterská práce, FSS MU 2011, dostupné na https://is.muni.cz/th/klhut/diplomka.pdf.